Jan Kršňák: Když jste s dítětem a zazvoní telefon, hrajte si dál

,,Mami, mami, podívej…“ opakovalo dítě.

,,Nech mě teď, prosím tě, já telefonuju,“ řekla maminka.

Pokud je v místnosti přítomno malé dítě, zvonící telefon by měl zaznamenat zmeškaný hovor. Povídáte-li si zrovna s vaším dítětem nebo pokud se právě nacházíte uprostřed nějaké hry a rozezní se váš telefon, anebo vám přijde zpráva, nevšímejte si toho. Hrajte si dál. Neodcházejte, nepřestávejte mluvit, o čem jste si zrovna vyprávěli. Zmeškaný hovor vyřídíte později. Svět se nezboří, když na smsku neodpovíte hned.

Když zvednete telefon a přestanete věnovat pozornost vašemu dítěti, vytvoříte v jeho světě mezeru, díru, kus neviditelné reality.

Jde o pozornost. Vaše dítě vás vnímá absolutně. Nikdo není tak důležitý jako vy. Dokonce ani ono samo. Malé děti ještě nemají ujasněné, co znamená být sám sebou. A tak vnímají okolní svět a blízké lidi stejně intenzivně jako dospělí vnímají své osobní záležitosti. Dítě vnímá všechno. Když si s vámi hraje, vnímá nejen vaše pohyby, ale i vaše pocity, nálady, myšlenky a slova. A vstřebává je. Tím se učí. Nápodobováním, odborně asimilací, se z dítěte stává dospělý člověk.

Když zvednete telefon a přestanete věnovat pozornost vašemu dítěti, vytvoříte v jeho světě mezeru, díru, kus neviditelné reality. Někdy si toho zkuste všimnout, až budete sedět vedle někoho, kdo telefonuje. Slyšíte jen půlku rozhovoru. Ta druhá tam není. Je to zvláštní situace vytvářející zvláštní pocity. Jde o nový typ mezilidské komunikace – o děravý rozhovor. Z pohledu netelefonující osoby, obzvláště dítěte, právě teď hovoříte s prázdnem.  

Dítě nechápe, kam se ztratila matčina všímavost. Byla jeho a najednou není. Cítilo z vás lásku, plnou pozornost, oddanost a to všechno jste najednou vyměnila za rozhovor s někým neviditelným.

,,Počkej, to je babička.“ Ale dítě nevidí babičku a nechápe, co to říkáte. Cítí jen, že jste ho opustili. Cítí, že zvláštní plastiková krabička, do níž mluvíte, je důležitější než ono, než vaše společná hra. Cítí se vynechané, opuštěné. Navrhnete, aby babičce něco řeklo, později to dokáže, naučí se, co znamená telefonovat, ale zprvu se mu nebude moc chtít.

Dítě nechápe, kam se ztratila matčina všímavost. Byla jeho a najednou není. Cítilo z vás lásku, plnou pozornost, oddanost a to všechno jste najednou vyměnila za rozhovor s někým neviditelným.

Telefony nás vytrhávají z přítomnosti. Odvádějí naši pozornost někam jinam. Ven ze sebe. Učí nás, že je možné (a mnoho lidí se dnes domnívá, že i nutné) být všude jinde, než teď a tady, v sobě, u sebe. Dochází ke ztrátě koncentrace, rodí se roztržitost, nepozornost a hyperaktivita, přetrhává se blízkost rodiče a dítěte. V dítěti se zároveň objevuje obdiv k magické moci plastikové krabičky. Začíná po ní toužit. Musí to být něco velmi, ale velmi speciálního, když to maminka poslouchá více než mě.

Nechcete-li v malých dětech zesilovat touhu po digitálních technologiích, kterou tak jako tak mají, jelikož tvoří nedílnou součást světa, do něhož vrůstají, měli byste začít u sebe. Měli byste začít pozorovat, kam obracíte svou pozornost. Telefon, který schválně zmeškáte, je dobrá cvičební pomůcka. Na světě jsou důležitější a životodárnější činnosti než okamžité odpovídání na zprávy. Například dětská hra. Anebo prosté bytí spolu.  

Jan Kršňák vystudoval filmovou vědu na FF UK, píše o médiích, dětech a rodičích a věnuje se intuitivní pedagogice. Je náměstkem MŠMT pro technologické inovace, založil a provozuje stránku digideti.cz. V současné době vydává knihu rozhovorů se zakladateli inovativních škol.

20 Komentáře zapnuto "Jan Kršňák: Když jste s dítětem a zazvoní telefon, hrajte si dál"

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
nejnovější nejstarší
Vlada
Host

Je náměstkem MŠMT pro technologické inovace? Žádný takový náměstek na MŠMT neexistoval a neexistuje! Je nutné takto autorovi článku „zvyšovat prestiž“? Je dosaženo naprosto opačného efektu – nedůvěrohodnost zveřejněného.

Eva
Host
Máte pravdu v tom, že zveřejňovat něco co není pravda vzbuzuje nedůvěru. Pokusím se na stránkách najít osobu tohoto jména. Ale vede mně myšlenka ať už ji vyslovil tento pán, nebo by ji vyslovilo spousta jiných učitelek mateřských škol. Pracovala jsem v tomto resortu 40. let a moc dobře vím, co to je, když máte 25 párů očí upřených přímo na sebe, vyprávíte dětem věci, které je zajímají a najednou se rozdrnčí telefon. V tom místě mně popadal ten největší vztek a říkala jsem si, že ti na druhém konci drátu nejsou lidé. Vzít se to muselo, protože by telefon… Číst vice »
Maggie
Host

Nejenom, že tam neexistuje takovýto náměstek, ale ne celém MŠMT neexistuje ani zaměstnanec s tímto příjmením.

Jan Kršňák
Host

Ano, nejsem zaměstnancem MŠMT. Vysvětlení naleznete v odpovědi výše. Gratuluji Vám k prokázání nebývalé úrovně mediální a digitální gramotnosti. Máte výborně! Hezký den!

Jan Kršňák
Host
Ano, máte pravdu. Žádný takový náměstek neexistuje a nepracuji na ministerstvu školství. Jde částečně o marketing tématu digitalizace společnosti, které je bohužel značně neviditelné, tak jsem si řekl, že náměstka budou číst lidé více, protože žádní náměstci nic nikdy nepíší, a částečně jde o mediální výchovu naživo. Jen málokdo si dnes ověřuje čtené informace, kdo je kdo a co je co. Říká se tomu postinformační doba. Ano, je to risk, jelikož, jak píšete, je ve hře nedůvěryhodnost celého textu. Ale to vlastně nevadí, protože každý se musí rozhodnout sám za sebe, jestli zvedne telefon, když má v náručí dítě. A… Číst vice »
Milan Hladký
Host

Risk ? Nebylo by korektnější nazývat věci pravím jménem ? Za mého mládí, když se někdo vydával za něco co není, tak se tomu říkalo podvod. A může to hraničit i s trestným činem, podle toho za jakých to bylo okolností.

Jan Kršňák
Host
Podvod to není, protože tím nic nezískávám a nikomu není ublíženo ani není o nic připraven. Je to risk vzhledem k důvěryhodnosti textu, viz výše. A je to lež, pokud se bavíme o mé identitě. Ale otázka identity je v mediální krajině složitá. Je váš profil na FB skutečný, tj. pravdivý? Tedy je součástí vaší identity, anebo je to spíš něco jako oblečení? Ukazuje předvolební debata v televizi nebo na internetu skutečné lidi, anebo jejich obrazy? Ukazuje lidi nebo kandidáty? Napsal tento komentář opravdu autor článku? Gogol napsal Revizora, já píšu náměstka… Liší se jen médium, on psal knihu, já… Číst vice »
Libuše
Host

Zvláštní vysvětlení… Článek je fajn a souzním s ním, ale podvod ale zůstává podvodem. Lidé si Vás zapamatují – ale bohužel ne kvůli obsahu článku. Škoda, myslím, že to opravdu nemáte zapotřebí.

Eva
Host

Máte pravdu, tatáž myšlenka napadla i mně, jenže jste byla rychlejší. Důvěryhodnosti to pisateli nepřidalo, spíš uškodilo. Myslím, že si ověřuje něco, co potřebuje ke svému studiu. Musí ale myslet na budoucnost. Budou lidé jeho knihy číst?

zdenek
Host
myslím, že to je otázka mravních kvalit jednotlivce, jestli jde na FB nebo jiný trh s kůží a profilem františek novák a je opravdu františek novák, nebo se maskuje jako terminátor nebo ovečka Dolly . Stejně tak je ukázka mravních kvalit, přidávat si ke jménu funkce, které mi nepatří , potažmo tituly / praktika hodná vladnoucí garnitury/. Možná si to doba žádá, možná i článek je dobrej, ale takto mravně degenerovaný autor / ještě navíc po přečtení těch sebeobhajujících komentářů, místo aby řekl, že to byl blbej for// to u mně prohrál jednou provždy. Zdenek
Kateřina
Host

Absolutně nechápu Váš komentář – Gogol se představoval jako revizor? Psal si do svého životopisu, že je revizorem, zaměstnancem organizace, pro kterou v životě nepracoval? Zmínku o náměstkovi uvádíte v medailonku jak vystřiženém z CV, takže v tuto chvíli pro mě nejste ani vystudovaný filmový vědátor a kdo ví, kdo skutečně vytvořil Vámi zmíněné stránky. Máte pravdu, jsem postižena touto dobou, věřím lidem, co mi sdělují (nikoli médiím), Vám už nevěřím. Nehodlám si ověřovat každou větu, kterou napíšete a ještě pátrat, jestli to myslíte skutečně, nebo fabulujete, abyste oddělil zrno od plev.

jezevec
Host

Profesor Matějček kdysi říkal, že maminky učí dítě vnímat svět i tak, že ho posadí do kočárku, a jdou s ním ven, ale nemají si ho cestou všímat. Už můj roční syn tenkrát před 25 lety věděl, že zvoní telefon ( pevný), a vždycky mi to hrdě hlásil. Takže když v roce ví, co to je, myslím, že nějaké zvláštní trauma tím neutrpí. Něco jiného ovšem je, pokud rodič visí na mobilu neustále. Vše má mít svůj čas a prostor.

Eva
Host
Máte v něčem pravdu, děti jsou zvídavé a zajímá je každá nová technika v domácnosti. Syn začal s počítačem a angličtinou už dost brzy a taky si vybral povolání podle toho. Je rozdíl v tom, zda telefon zazvoní v domácnosti, kde je součástí běžného života a kontrolujete si čas a peníze co provoláte. Zažila jsem domácnost svou, kdy jsme telefon neměli. V současné době si už bez telefonů mobilů nedovedou děti představit. Rovněž tak já. Ale naštěstí jsem už v důchodu, a práci jsem jej neregistrovala a vyřizovala hovory až odpoledne. Až byl čas. Každý to máme jinak. Ale obírat… Číst vice »
Káča
Host

Ale musí rodič občas telefon položit.

Hani
Host

Já bych řekla, že i děti musí pochopit, že telefon se zvedá a odpovídá se volajícímu, je to slušnost a té by se měly děti učit

Hana
Host

To bych teda neřekla, že je povinnost telefon zvednout. Je i spousta situací, kdy to nejde. Je slušnost se ozvat zpátky, když už, to jo.

Káča
Host

Úplně nejlepší je, když potkáte na procházce rodinku. Jedno dítě cupitá u kočáru (3 roky), druhé v kočáru (1,5 roku) a oba rodiče jsou přilepený na telefonu. Když se posadili na lavičku, malé dítě skoro vypadlo z kočáru a starší se málem utopilo v blízkém potoce. Ty trubky si toho ani všimli až po chvilce. Když honili děti tak pořád telefonovali. Nepochopím.

Eva
Host

Dávám Vám za pravdu i když jsem tak hororovou situaci nezažila, ale maminky s telefonem na uchu mi tak trochu vadí. Že se moje dítě taky naučilo telefonovat je normální, ale když s ním mluvím, omezuje se jen na to nejnutnější, co musí vyřídit, i s druhými. Asi proto, že to není holka.

liba
Host

Dobrý den, omlouvám se ale můj dotaz není k tématu. Chci se vás jen zeptat jestli neznáte Věru rozenou Kršňákovou. Narozenou v roce 1965 nebo 1966. Děkuji Němcová

Paula Sisková
Host

To psaní postavy Námestka online je geniální nápad!! Ať Náměstek vzkvétá a sílí v moudrosti i gigabajtech :) :) :)