Tak jsem si přečetl, že členka školského výboru parlamentu Zuzana Majerová Zahradníková považuje za pitomost, aby školy vybavily žáky kompetencemi. A hned se mi zvedl tlak. Zdá se, že tady je potřeba něco vysvětlit nejen laikům, ale i těm, kteří si myslí, že jsou odborníci. A možná je potřeba to opakovat stále dokola. Nakonec i mnoho učitelů pořád ještě neví, co to ty kompetence jsou a kde se ve škole vzaly. Tam přece patří učivo neboli látka, která je na konci roku „probraná“.
Bloomova taxonomie, velmi respektovaný a ve světě vzdělání všeobecně rozšířený hierarchický model vzdělávacích cílů, umísťuje znalosti do nižší úrovně pyramidy. Řeknu to úplně jednoduše. Před dvaceti lety umět z hlavy hlavní město kdejakého státu mohlo být předmětem pýchy a starší generace na tom pořád lpí. To je to, co nás, Čechy, odlišuje, máme dobré znalosti. Pokud ale dětem přejeme dobrou budoucnost, opusťme představu, že tohle je vzdělanost. Dá se tomu maximálně říkat všeobecný přehled, ale ten nám jaksi zastřel pohled na nepříjemnou pravdu, že v jiných zemích se žáci umí lépe a svobodněji vyjadřovat a nebojí se promluvit. Jedna z klíčových kompetencí.
Klíčové kompetence v zíkladním vzdělávání ,Výzkumný ústav pedagogický
v Praze, 2007
Přístup ke vzdělávání, který stále klade důraz na učivo, blokuje ve školách právě schopnost rozvinout vyšší formy vzdělávání neboli důraz na takzvané kompetence. Jinak řečeno: důraz ne na to, co se probralo, ale jací žáci ze školy vycházejí. Zda umí dobře psát, slušně počítat, hezky se vyjadřovat, to za prvé. Kriticky myslet, umět se vyznat ve složitém světě a umět se učit, to za druhé. To jsou vzdělávací cíle dnešní školy. Vím, že to mnozí učitelé stále tak mají, ale odškrtnout si probrané učivo už nic neznamená, pokud to vůbec někdy něco znamenalo. Probrali jste učivo, ale žák nic neumí. Jeho problém? Ne, problém školy, bohužel.
„Opravdu a upřímně považuji za pitomost, aby úkolem školy bylo ´vybavit žáky souborem klíčových kompetencí´, jak se po učitelích chce, notabene jedná-li se o kompetence „komunikativní, personální, občanské a pracovní“. Vždyť je to nebetyčná hloupost!“
Členka sněmovního školského výboru Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) v rozhovoru pro novinky.cz
A k čemu jsou takovému žáku znalosti, mrtvý set faktů, který se do něj podařilo více méně úspěšně nalít, když s nimi nebude pracovat? Dřív tohle pojetí výuky jakž takž fungovalo, doba byla pomalá a budoucnost přehledná. Dnes už nefunguje vůbec. Proto se úroveň vzdělanosti zhoršuje, staré metody s nízkou efektivitou už to neutáhnou.
A každý, kdo přijde s tím, že kompetence jsou pitomost, dělá problém ještě větší, místo aby podpořil řešení.
Přemýšlím, jak se stalo, že naše národní vzdělávací politika předběhla hlavy mnoha učitelů i politiků, to se moc často nestává. Rámcový vzdělávací program školu z osnov přeorientoval na výstupy, neboli na schopnosti a dovednosti žáka – na jeho kompetence – již před řádkou let. Ale učitelé nebyli proškoleni. Mnozí změnu nepochopili, a tak se jí smějí. Proto i vrcholový politik s učitelskou praxí může tak lehkovážně projevit svou neznalost.
U těch, kdo toho také moc nevědí, zaboduje. A stane se jednookým králem mezi slepými. Myslím ale, že lepší mise je vést školu i veřejnost k prozření.
Jaroslav Jirásko je ředitel základní školy K.V.Raise v Lázních Bělohrad
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
To je sice v jádru pravda, ale podle i podle výše zmíněné Bloomovky jsou znalosti jakýsi odrazový můstek ke dalším kompetencím a postojům – jinými slovy nemůže např. o historické problematice vyvraždění indiánů v USA diskutovat ten, kdo se napřed neseznámil s historickým kontextem a dalšími fakty.
Jak je zmíněno v článku, máme z minulosti dobrý základ a podle mě je krátkozraké zbavovat se tohoto kvalitního odkazu českého školství jen proto, abychom produkovali sebevědomé balíky, kteří dokáží spoléhat akorát na smartphony, protože si nepamatují ani jediný triviální letopočet – a takovéto články je v tom bohužel utvrzují.
Takhle to myšleno není. Jedná se mi o to, že školy velmi často končí své vzdělávací úsilí na úrovni znalostí. Ale znalost bez vyšších pater Bloomovy pyramidy je bezcenná. Pokud se znalost nerozvine v dovednost a v ideálním případě i v postoj, nemá vzdělávání v současném světě prakticky žádný smysl. Odříkávač nabiflovaných definic je nepoužitelný.
Jenže suma nabiflovaných vědomostí se dá změřit a oznámkovat. Taky bych ocenila kdyby se děti přestaly učit vzorečky zpaměti, ale naučily se je řádně užívat. Můj syn byl ve třetím ročníku gymnázia zkoušen ze zeměpisu tak, že dostal slepou mapu nějakého státu a měl do ní zakreslit určený seznam měst, řek a hor. Jaký to mělo smysl, jsem nepochopila.
Třeba jen k rozvoji prostorového vnímání a odhadu vzdáleností. Moje dítě se zas muselo nazpaměť učit slovíčka, skandál! Učivo se prostě na sebe nabaluje a na špičce je pak postoj, např. předpoklad pro výkon nějakého povolání. Ale ty stupně pod tím nejdou přeskočit – to je jako stavět věž z Lega a chtít postavit rovnou horní patro. Naopak, čím budou dolní patra stabilnější, tím se vám povede vyšší stavba!
třeba k tomu, aby měl představu o tom, jak vypadá svět a v dospělosti se pak nezesměšňoval tvrzeními, že Země je placka a že se to dá dokázat experimentem, při kterém olovnička v letadle na cestě kolem světa pořád ukazuje v nezměněném směru dolů… což možná zní srandovně, ale netušili byste, kolik nedovzdělaných lidí tomu opravdu věří….
Správně píšete „pokud se znalost nerozvine“ – tzn. musí se mít co rozvinout! Jinými slovy, vědění je zbraň, kterou některý žák použije, některý ne. Ale pokud mu tu zbraň do ruky nedáte, tak nebude mít co použít.
Nebo podle vás je náhoda, že nejinteligentnější lidé kolem nás mají znalosti a vědomosti, které dokážou používat kriticky a v souvislostech?
Můžete uvést příklady těch nejinteligentnějších lidí, které máte na mysli ?
Psala jsem „kolem nás“, nebojte, nepracuji v ZOO a o „cvičených opičkách“ nemluvím. Mnou zmiňovaní lidé jsou autority v různých oborech a shodnou okolností také lidé s nadprůměrným rozhledem, což nepovažuji za náhodu.
Jen nevím, jak se mám postavit k tomu, že sotvaže jsem projevila svůj postoj, který vychází ze souboru znalostí, dovedností a zkušeností, zmizely lajky pod příspěvky! Neodporuje to náhodou Vaší filozofii? 😀
Lajky jsem neodstranil, mně totiž zmizely též. Váš postoj oceňuji.
Zmizení lajků byla shoda okolností. Řešíme pravidla debaty tady u nás a kromě toho, že jsme včera tato pravidla konečně zveřejnili, se v rámci toho rozhodlo i o odstranění lajků a nelajků, které proběhlo technicky dnes, jak jsem zaregistrovala. Po určité úvaze jsme si řekli, že to tu nechceme vést jako v aréně nebo v Kotli, kde by se diváci projevovali potleskem nebo bučením. Vytváří to falešný dojem boje. Ať se každý, kdo chce, spíš vyjádří vlastními slovy.
souhlasím, že kladné a záporné bodování (lajky) nepřispívá k věcné diskuzi – koneckonců je to jen údaj, že se někomu něčí příspěvek (ne)líbí, aniž byste věděli proč, což akorát zneužívali hateři, kteří tak mohli hejtovat, aniž by museli obhajovat svůj postoj… nemrzí mě, že tato „fejsbůková blbina“ zmizela…
na druhou stranu zmizel i údaj o celkovém počtu komentářů, což se hodilo, když jste se k diskuzi vrátili po trochu delší době (třeba za den) a chtěli jste rychle zjistit, jestli mezitím někdo reagoval – pokud údaj zůstal na hodnotě, kterou měl při vašem odchodu, věděli jste, že nepřibyla žádná reakce, aniž byste museli zdlouhavě procházet celou diskuzi…
Toho jsem si nevšimla. Prověřím, jak to souvisí s lajky a nelajky.
já, a jistě nejen já, bych spíš ocenil, kdybyste se raději iniciativněji angažovala v tom, aby si všichni diskutující byli rovni před stanovenými pravidly diskuze, když už je tady máme, paní Polanská…
Nemyslím,že to vytváří nějaký dojem boje.Ale mnoho lidí třeba nechce psát ,je pro ně jednodušší vyjádřit svůj názor lajkem a pak máte alespoň nějakou představu,kolik lidí podobný názor zastává.Kvůli jednomu magorovi jste to rušit nemuseli
Ano, taky myslím, že je to pitomost. Můžete vybavovat žáky kompetencemi jak chcete, nicméně poslední ročník základky budou bušit mrtvý set faktů, ze kterého budou dělat přijímací zkoušky. To stejné na střední. Kompetence nekompetence a nakonec se maturuje z faktů, nabušených na poslední chvíli. Což takhle revoluce ve zkouškách? Aby ty kompetence mohli studenti opravdu rozvinout?
To záleží na Vašich prioritách, jestli chcete vzdělané dítě nebo cvičenou opičku. Buďto Vám jde o vzdělání nebo o to dostat dítě na nejbližší mizerný gympl a namlouvat si, že až bude mávat VŠ diplomem, že je vzdělané. Bez kompetencí na určité úrovni není. Co se týká přijímacích zkoušek a maturity, nesouhlasím s nimi, ale musím objektivně napsat, že týmy, které je vytvářejí, se snaží, aby to o nabušených faktech bylo co nejméně. Schválně si to dohledejte.
Jenže zkoušky na základě kterých je člověk posuzován vyžadují znalost „nahatých“ faktů. Kdo, co, kdy, kolik. Proč nebo jak, většinou už ve zkoušce není. A posuzování aplikace všeho dohromady se nedělá. Takže žák nebo student může být kompetentní v rozsahu absolvovaného studia, umí se obrazně řečeno dostat z bodu A do bodu B ale posuzován bude podle nějakého faktografického detailu. Závěr bude že není studijní typ. A nepostoupí do dalšího stupně oficiálního vzdělávání. Asi trochu odbočím ale zaměstnanci vybírající v pracovních pohovorech nové zaměstnance se chovají jako klasické zkouškové komise – školou vycvičený odpovídač vyhraje naproti tomu majitelé firem, profitující osobně na práci zaměstnanců, hodnotí kompetence. Takže nadřít fakta.
S první částí souhlasím, s tou druhou týkající se zaměstnavatelů souhlasit nemohu. Pročtěte si inzeráty. Hledají se flexibilní, organizačně zdatní, jazykově vybavení, se schopností komunikovat a řídit lidi. Pošlete mě odkaz na zaměstnavatele, který hledá někoho, kdo „hodně ví“ nebo ho vybírá podle „znalostních“ testů. Pokud jdete k lékaři, zajímají vás jeho „profesní kompetence“ a je Vám asi jedno, jestli četl Babičku nebo jestli umí vyřešit kvadratickou rovnici (kolik lidí z dospělé populace to umí, že ? ). Systém českých škol zaměřený výkonově a znalostně je tak trochu mimo mísu.
Dobrý den,
např.DEK stavebniny pobočka Karlovy Vary a inzerát zněl “ přijmeme nové kolegy na pozice ….“ stavební vzdělání dotyčný doložil (DIS) PC test byl v kategorii IQ
Co to znamená ? Že mu dělali IQ testy ?
Což o to nějaká revoluce ve zkouškách by se hodila,eventualně i v různých testech,na které jsme odborníci snad už od mateřinky.Ale pan Jirásko má pravdu,v současném,ale hlavně budoucím světě nebudou dítěti nic platné nadrčené informace,ale kompetence a schopnosti.
a k čemu mu budou platné bez těch informací? kompetence a schopnosti jsou jako internetové vyhledávače – mají ty nejvyspělejší vyhledávací algoritmy, ale pokud nevíte, co chcete najít, nikdy to nenajdete…
Nejsou kompetence dětí spojeny více s výchovou v rodině, než se školou? Neodkážu si moc představit kompetentního žáka nekompetentních rodičů.
Dcera, 6. třída, se včera zúčastnila okresní biologické olympiády, skončila 5., před ní byly jen děti ze 7. tříd. Když měla určit sojku, vzpomněla si na krakonošovy pohádky:). Doufám, že je to znak jisté kompetence.
Máte naprostou pravdu! 🙂 Není fér házet všechnu odpovědnost na učitele. Mí sedmáci pohořeli na článek ve čtenářské gramotnosti, kde měli porovnávat výrobu českého a benátského skla. Jenže v textu bylo na jiném místě napsáno „Italové“, a z toho usoudili na nějaký další druh – mě totiž nenapadlo, že nebudou vědět, že Benátky jsou v Itálii, a tím byla jejich kompetence… víte kde.
A co Váš příspěvek, prosím, dokazuje ? Jak to souvisí s tématem ?
Připadá mi smutné vysvětlovat zrovna toto řediteli! Proti kompetencím nic nemám, jistě je na místě, aby si děti ze ZŠ odnesly i něco užitečnějšího než vědomosti, jenže jak chcete určit, která látka je „pomněnka“ a která „zapomněnka“ pro toho jednotlivého žáka, aby to bylo zcela v souladu s jeho budoucností a tím co bude kdy v životě potřebovat? Další příklad – studovala jsem zdravotnickou školu, kde jsme se v prváku učili latinu. A když jsem pak dělala přijímačky na VŠ, veškeré odborné názvosloví bylo v testu latinsky. Gympláci pohořeli, já skončila na 2. místě ze 150 uchazečů.
Naprosto souhlasím, panu řediteli zjevně schází některé kompetence… navíc např. obsah pracovních inzerátů je jedna věc a poté samotné výběrové řízení věc druhá. Rozhodně zatracování znalostí proto, že vše lze najít na internetu je cesta do pekel.
Dodržujte pravidla diskuze, jmenovitě toto: Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
Je to můj osobní názor, ale je to velká chyba. Jak odstranění lajků, tak snaha o „kultivaci“ diskuze není nic jiného než určitá forma cenzury, která přispěvatele, včetně mě, odradí. A mrzí mě to, protože narozdíl od indnes, seznamu atd. , tu vždy byly diskuze na úrovni, i když někdy vyhrocenější – ale to k tomu přece patří!
Takhle si tu můžete psát sami se sebou.
Podívali jsme se, jak to mají jinde, a se zpožděním jsme aplikovali, co je běžná praxe jiných médií, českých i zahrraničních- explicitní pravidla debaty. Občas se na nás lidé obraceli, abychom zasáhli proti příliš agresivním debatérům, objevovala se tady slova jako lhář a hlupák, sami jsme některé diskuze vnímali na samé hranici či za hranicí přijatelnosti. Velmi časté bylo také to, že diskutující nedokázali udržet debatu na tématu, ale začali „cupovat“ druhé diskutující. Studovali jsme dynamiku diskuzí a všimli jsme si, že mírnější diskutující byli vytlačování těmi „ramenatými“ a my nechceme přicházet o kultivované lidi, kterým vyhrocení debaty vadí. Mohlo by se tak stát, že „křiklouni“ převáží a to rozhodně nedělá diskuze hodnotnějšími. Takže je otázka, jestli zavedením regulace přijdeme o debatéry. Možná o některé, kteří si zvedali adrenalin kritizováním ostatních ano, ale místo nich třeba přijdou ti, kteří se budou cítit komfortněji. Jak jste si jistě všimla, nevadí nám polemika, vadí nám neuctivost. Pokud zde někdo je kvůli vyjádření názoru, nemá důvod odcházet.
Paní Polanská, souhlasím. I já sám jsem tu občas narazil na diskutující, kteří například mezi osobními útoky na mé rozumové schopnosti tvrdili, že jednají naprosto věcně. A souhlasím, že toto je příklad jednání, které je dalece i za nejbenevolentnější hranicí přijatelnosti.
Pane Václave, Vašemu příspěvku věcně moc nerozumím, ani formulaci „sabotáž věcné diskuze“. Moderování debaty budete muset nechat na nás. Jistě se najdou situace, kdy Vaše dojmy nebudou korespondovat s vyhodnocením administrátora. Proto v některých médiích místo pravidel, která se neosvědčují právě tím, že lidé se nedokáží na jejich interpretaci shodnout, pouze uvádějí příklady toho, proč některé články mažou, a uvádějí také důvody, proč některé nemažou, i když by se zdálo, že by je měli smazat. Každé médium musí řešit mimo jiné i přítomnost lidí s velkou spoustou času, kteří proti všemu vznáčejí námitky a neustále se dožadují odpovědí. Ani velká média je nemohou obsloužit a vyhovět. Tady jde o to být užiteční co největšímu počtu čtenářů.
Malá omluva – stihla jste odpovědět na původní znění příspěvku, který jsem upravil, protože jsem chtěl nakonec reagovat na něco jiného. Nechtěl jsem sice, abyste něčí příspěvky mazala, šlo mi jen o to, abyste na porušení pravidel diskuze upozorňovala všechny hříšníky bez rozdílu, takže úplně nerozumím tomu, proč mluvíte o mazání, přesto ale za reakci na původní znění děkuji.
P.S.: moderování debaty je plně ve Vaší kompetenci, to Vám nikdo nebere… pokud však diskutující získají dojem, že moderátoři nejednají férově, mají snad právo na vysvětlení, nebo ne?
Mluvila jsem obecně, děkuji za pochopení.
Vážený pane Alexi, citujte, prosím, kdy a kde jsem řekl něco, z čeho vyplývá, že zatracuji znalosti.
Pane Jirásko, dovolím si Vám odpovědět ještě před panem Alexem – pokud nechcete trvat na slově „zatracovat“, ale spokojíte se s „obecným podceňováním významu znalostí“ a „přeceňováním významu kompetencí“, což je ovšem významově velice blízko zatracování, pak lze citovat prakticky celý článek, především pak druhý a čtvrtý odstavec.
Ano, tím kompetence žáků skončila.
Všeobecný přehled, knížky, naučné filmy…nebo jen tak mezi řečí pronesené poznatky(třeba “ hele, tohle je kokoška pastuší tobolka a podívej tady je ptačinec žabinec…nebo, vidíš to sombréro, to bude asi z Mexika), já jsem nevědomky předala a předávám dětem spoustu poznatků, mluvím s nimi o všem, nejsou žádná tabu. Doufám, že jim to pomůže, aby byly kompetentní, aby dokázaly propojit své znalosti a dovednosti.
A víte co? Moje máma tohleto dělávala taky, když jsem byl malý. A já jí nikdy nebudu schopný za to dostatečně poděkovat. Ne, že bych si snad pamatoval všechno, co mě učila. Ale vždycky jsem si jako malý říkával: „jak tohle všechno ví? a jakto, že si to všechno pamatuje?“ … A že jsem ji za to obdivoval, přirozeně to probouzelo mou vlastní zvídavost a snahu být stejně chytrý, jako ona. Tak jsem začal číst knížky, to jsem prokládal encyklopediema a naučnýma pořadama. Aniž bych si to v té době uvědomoval, vybudoval jsem si tím ten nejdůležitější (duševní) návyk na světě – návyk sám se zajímat o svět kolem sebe, rozšiřovat si obzor a neuzavírat se před poznáním – a to i v oborech, které mě dnes neživí. A když se mi i ty zdánlivě nesouvisející znalosti začaly spojovat v jeden obraz, uvědomil jsem si, proč je nezbytné se učit.
A od té doby vím jedno – je mi jedno, čím jednou budou moje děti, pokud to bude morálně nezávadné a uživí je to. Ale budu od nich chtít, aby co nejdříve ve svém životě pochopily, že obracet se zády ke znalostem je tmářství a blud a tvrzení, že důležitější než znalosti jsou kompetence, které tady propaguje pan Jirásko, jsou jenom výmluvy lidí, kteří nemají návyk zajímat se o svět kolem sebe.
Děkuji Vám, že děláte tento svět lepším, Markéto 4M 🙂
Pane Jirásko, v obecné rovině máte samozřejmě pravdu. Kompetence, mající spojitost se získávanými znalostmi je rozhodně záhodno získávat. Ovšem nemohu si nepovšimnout možnosti, že Vy možná mluvíte o koze, zatímco zmíněná členka školského výboru o voze.
V učebnici matematiky pro gymnázia je například uvedeno, že mezi věcmi, které má student získat studiem matematiky je „myšlení v evropských a globálních souvislostech“ nebo „aktivní chápání kulturních hodnot“. Jistě můžete uvést mnoho důvodů, proč by se takovéto věci měly učit (i když sám mluvíte především o těch, které jsou přímo spojené s probíraným učivem), ale nenajdete moc objektivních důvodů, proč by se to mělo učit zrovna v matematice a ne ve společenských vědách (ZSV, dějepis…).
„Bloomova taxonomie, velmi respektovaný a ve světě vzdělání všeobecně rozšířený hierarchický model vzdělávacích cílů, umísťuje znalosti do nižší úrovně pyramidy.“
Z faktografického hlediska naprosto správně. Za prostý popis bloomovy pyramidy byste dostal jedničku. Ovšem s její interpretací, což je zásadní kompetence (!), už to tak slavné není. Pyramida zobrazuje řetězec navzájem propojených a na sobě závislých dovedností, nastavených coby vzdělávací cíle. Znalost tvrdých faktů, umístěná v základně pyramidy, tedy neznamená, že ostatní vzdělávací kompetence jsou „vyšší úrovní vzdělání“, ale že tvrdá data jsou „základním kamenem“, na němž stojí a padají všechny ostatní kompetence.
V důsledku tedy Bloom říká pravý opak toho, co Vy, pane Jirásko, přestože používáte jeho teorii – trénink soft kompetencí nelze oddělit od studia hard dat. Nelze dosáhnout kvalitního vzdělání, založeném na předpokladu, že klíčové jsou „vyšší kompetence“ a že to ostatní se dá najít na internetu.
Chtěl bych se zde vyjádřit k panu Václavovi. Za prvé, mezi klíčové kompetence vzdělaného člověka patří i kompetence sociální, kam patří mimo jiné dovednost podepisovat příspěvky celým jménem a příjmením :-). Za druhé, z jeho diletantských neodborných vyjádření vyplývá, že si o Bloomově taxonomii nepřečetl ani řádku a pokud ano, tak možná úvodní odstavec ve Wikipedii. Zde jeden z mnoha relevantních odkazů https://tips.uark.edu/using-blooms-taxonomy/ a dále Belz, Siegrist – Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Třetí věc, pane Václave a ostatní. To, co popisuji v mém článku, je prosím od roku 2005 ve školském zákoně. Ten praví, že povinnými výstupy vzdělávání na školách jsou klíčové kompetence žáků. Učivo (vědomosti) jsou pouze nepovinným nástrojem, jak toho dosáhnout. Bylo by fajn, kdybyste před diskuzemi nastudovali Rámcové vzdělávací programy. Zpochybňujete tady 13 let staré teze školské reformy a vůbec činnost škol jako takovou. To, že bude neinformovaná laická veřejnost (viz diskuze zde), se dalo očekávat. Horší jde, když podobný názor má poslankyně školského výboru, proto jsem se k tomu v médiích vyjádřil.
„Like other taxonomies, Bloom’s is hierarchical, meaning that learning at the higher levels is dependent on having attained prerequisite knowledge and skills at lower levels. “
Toto je uvedeno hned v druhém odstavci a ZCELA PŘESNĚ to odpovídá MÉ interpretaci Bloomovy pyramidy, kterou tu označujete za ditelantskou. Možná by neuškodilo, kdybyste více četl zdroje, kterými se tu oháníte. Nebo se naučil anglicky, pokud to neumíte. A když už narážíte na sociální kompetence, jistě budete souhlasit, že mé neuvedení příjmení je zdaleka menší „přečin“ než Vaše urážky na adresu mé odbornosti, takže laskavě zapojte své sociální kompetence a začněte se chovat slušně.
Pokud jde o zbytek Vašeho příspěvku – ten se mě netýká, takže na něj nebudu reagovat. Já ve svých příspěvcích neřeším, zda se mají vyučovat kompetence nebo ne (takže tu nezpochybňuji žádnou školskou reformu), ale že výuka ke kompetencím se nedá oddělit od výuky ke znalostem, kterou Vy ve svém článku považujete za přežitek (viz druhý a čtvrtý odstavec).
Vážený pane Jirásko, právě jste urazil nejen pana Václava, ale i většinu diskutujících a podle pravidel diskuze byste měl dostat ban. A co se týká mě, nejsem „laická veřejnost“, ale koordinátor ŠVP. Na školení nám popisovali Bloomovu taxonomii přesně tak, jak popisuje pan Václav: Pokud někdo chodí do autoškoly, získává nejprve znalosti (dopravní značky, křižovatky), dovednosti (ovládání automobilu). Až když si je dobře osvojí, přejde k postoji a je z něj řidič. Vy byste zřejmě dal každému hned řidičák, aniž by se musel učit soubor „mrtvých znalostí“, protože si to žádá moderní doba a až nebude vědět nějakou značku, prostě zastaví a půjde si ji vygooglit.
No, tak paní Polanská, která dříve tak briskně zakročila proti Vám a panu Alexovi, „narušitelům pořádku“, už se v této diskuzi objevila a na pana ředitele nijak nezareagovala. Asi jsou tu diskutující rozděleni do dvou skupin – na ty privilegované, kterým projde i zřejmý čtyřnásobný faul proti pravidlům, a na nás, lid prostý obecný.
Urazil?
Pane Mgr. Václave : Zde Vaše tvrzení (cituji) : …Znalost tvrdých faktů, umístěná v základně pyramidy, tedy neznamená, že ostatní vzdělávací kompetence jsou „vyšší úrovní vzdělání“. Volný překlad zdroje : „Bloomova taxonomie je hierarchická, učení na vyšších úrovních přepokládá dosažení nižších úrovní“. A můj příspěvek : „Jedná se mi o to, že školy velmi často končí své vzdělávací úsilí na úrovni znalostí. Ale znalost bez vyšších pater Bloomovy pyramidy je bezcenná. Pokud se znalost nerozvine v dovednost a v ideálním případě i v postoj, nemá vzdělávání v současném světě prakticky žádný smysl. Odříkávač nabiflovaných definic je nepoužitelný“. Sbohem.
Pane Jirásko, já ale reagoval na jiné Vaše tvrzení, doslova cituji:
„Přístup ke vzdělávání, který stále klade důraz na učivo, blokuje ve školách právě schopnost rozvinout vyšší formy vzdělávání neboli důraz na takzvané kompetence.“
Zde DOSLOVA (a naprosto pomýleně) nazýváte kompetence vyšší formou vzdělávání. (ne vyšší úrovní pyramidy, jak je psáno ve Vašem zdroji, ale vyšší úrovní vzdělávání). Klidně si ale dál zapírejte nos mezi očima.
A uvědomte si, že nejsem ani žák Vaší školy, ani člověk na Vaší výplatní listině a ty Vaše výšplechty o tom, že jsem nedovzdělaný diletant, Vám trpět nebudu. Chovejte se slušně, nebo jděte k šípku, pane „řediteli“.
Promiňte, pane Jirásko, ale toto
“ Dá se tomu maximálně říkat všeobecný přehled, ale ten nám jaksi zastřel pohled na nepříjemnou pravdu, že v jiných zemích se žáci umí lépe a svobodněji vyjadřovat a nebojí se promluvit. Jedna z klíčových kompetencí.“
ve mně vyvolává představu sebevědomých mladých lidí, kteří ač nemají znalosti, vyjadřují se ke všemu, protože se nebojí promluvit.
Myslím si, že bez všeobecného přehledu, lze být kompetentní jen v určitém, omezenám směru.
Já budu jen ráda, pokud škola podpoří děti nebát se vyjádřit, diskutovat, nesouhlasit, obhájit svůj postoj. Ovšem znalosti a naučené vědomosti jsou pro mne stále základem.
Souhlasím. Tak nějak mi není jasné, kdo by měl být sebevědomější řečník, než člověk, který má co říct, protože toho sám dost ví (a ve škole se naučí rétorickým dovednostem). Sebevědomí lidí, kteří nic nevědí ale o to hlasitěji mluví, je nezdravé sebevědomí a to není záhodno podporovat.
Můžete mi prosím napsat odkaz na příslušnou pasáž zákona, ať vás mohu citovat? Já našla v RVP toto:
„Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání stojí mimo jiné na myšlence, že je nutné v průběhu vzdělávání vybavit žáky vedle předmětových vědomostí a dovedností také znalostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami, které budou moci využít nejen ve škole, ale především v běžném osobním životě, při studiu a později i ve své profesní kariéře. (…)Učitelé se v souvislosti s klíčovými kompetencemi někdy mylně domnívají, že jim nové vzdělávací programy ukládají, aby se škola soustředila pouze na vytváření a rozvoj klíčových kompetencí a rezignovala na solidní vědomosti, které se žáci učí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Byla by ale chyba myslet si, že nejlepší cesta, jak u žáků vytvářet a rozvíjet klíčové kompetence, je „učit“ tyto kompetence izolovaně, nebo pro ně dokonce vytvářet samostatné vyučovací předměty. Každá klíčová kompetence se u žáků vytváří postupně, a to tak, že se dílčí vědomosti a dovednosti žáků získané při různých příležitostech propojují a „nabalují“ na sebe.“
„Před dvaceti lety umět z hlavy hlavní město kdejakého státu mohlo být předmětem pýchy a starší generace na tom pořád lpí.“
„Přístup ke vzdělávání, který stále klade důraz na učivo, blokuje ve školách právě schopnost rozvinout vyšší formy vzdělávání neboli důraz na takzvané kompetence. Jinak řečeno: důraz ne na to, co se probralo, ale jací žáci ze školy vycházejí. Zda umí dobře psát, slušně počítat, hezky se vyjadřovat, to za prvé. Kriticky myslet, umět se vyznat ve složitém světě a umět se učit, to za druhé. To jsou vzdělávací cíle dnešní školy.“
Tohle jsou, řekl bych, velmi smělá tvrzení. Zajímalo by mě, kde pan Jirásko přišel k této rétorice. Má snad pocit, že ona „starší generace“ vycházela ze školy bez těchto kompetencí? Že snad ti, kdo „uměli z hlavy hlavní město kdejakého státu“ neuměli (ve srovnání s dnešní mladou generací) dobře psát, slušně počítat a kriticky myslet?
Asi bych měl pana Jiráska uvést do obrazu – naopak právě mladé generace jsou dnes kritizovány za neschopnost kriticky uvažovat, slušně počítat a umět se učit. Tyto hlasy se ozývají odevšad – od kantorů, od zaměstnavatelů…
Asi je také důležité vztáhnout to, co říkám, k tomu co říká pan Jirásko. Ten tvrdí, že vzdělávací cíle, které mají dát žákům všechny ty kompetence, jsou tu už 13 let. To na základě jednoduchého výpočtu znamená, že za tu dobu absolvovaly základní školu plné čtyři ročníky žáků, kteří se podle těchto cílů učili od prvního dne první třídy a až do posledního dne deváté. A také, že letošní maturanti měli kompletně celé vzdělání podle diktátu těchto vzdělávacích cílů. Obě skupiny žáků by tedy měly být plně vybaveny kompetencemi, příslušnými pro jejich stupeň vzdělání.
Máme tu tedy dvě otázky:
1) Je tomu skutečně tak? Mají dnešní studenti všechny očekávané kompetence?
2) A jak si dnešní studenti z pohledu těchto kompetencí vedou při srovnání se „starou generací“?
Čtu zdejší články a jen zírám… Proč maturanti zvládnou jen angličtinu nebo jen matematiku, ne však obojí? Proč žáci mají v matematice buď myslet, nebo se učit násobilku? Proč máme mít buď znalosti, nebo kompetence? Co mám jako rodič udělat, pokud chci, aby mé dítě bylo vzdělané? Jako že škola mi je vrátí super úžasně kompetentní, ale znalosti mu musím nacpat do hlavy sama po večerech, pokud chci, aby nějaké mělo (neb dnes je to „out“ – fakta jsou mrtvá)??? Achjo, kdyby jen to domácí vzdělávání nebylo tak finančně nákladná alternativa….
Mimochodem, já si ze školy pamatuju Maslowovu pyramidu potřeb. Úplně vespod byly biologické potřeby (jídlo, pití, vzduch, spánek), a myslím, že nebyly dole proto, že by byly méně důležité – ba troufám si tvrdit, že naopak, čím výše, tím větší nadstavba (z hlediska bytí tedy zbytnější). Kdybychom s jejich naplňováním začali od vrchu, protože ty horní jsou jaksi „vznešenější“, měli bychom jedince seberealizovaného, leč mrtvého. Tudíž já bych byla s tím opovržením vůči nižším stupňům pyramid opatrná…
Kdo tvrdí, že máte mít buď znalosti nebo kompetence ? Kdo opovrhuje nižšími stupni pyramidy ? Četla jste pořádně ? Cituji svůj příspěvek. „Takhle to myšleno není. Jedná se mi o to, že školy velmi často končí své vzdělávací úsilí na úrovni znalostí. Ale znalost bez vyšších pater Bloomovy pyramidy je bezcenná. Pokud se znalost nerozvine v dovednost a v ideálním případě i v postoj, nemá vzdělávání v současném světě prakticky žádný smysl. Odříkávač nabiflovaných definic je nepoužitelný.“ A propos, Vy umíte M i Aj i Čj na maturitní úrovni ? Proč každý z učitelů připravuje studenty na jeden předmět a on to musí umět vše sám ? ……Váš nářek „ale znalosti mu musím nacpat do hlavy sama po večerech, pokud chci, aby nějaké mělo“ znamená, že mu cpete do hlavy znalosti, které máte Vy. Pozoruhodné….
Pořád mi vrtá hlavou, kde jste, pane Jirásko, přišel k těm bludům, že se ty kompetence, o nichž pořád mluvíte, začaly na školách vyučovat až s reformou z roku 2005…
Podívejte, já nechci shazovat význam kompetencí. Jsou úžasné, kéž by je mé děti jednou měly. Ale připadá mi absurdní dělat z nich posvátnou krávu v situaci, kdy ze (základní) školy vychází děti, které (jak i tady psala například nějaká středoškolská paní učitelka) neumí kolikrát anglicky dát dohromady jednoduchou větu. Děti, které se nepozastaví nad tím, že jim ve slovní úloze vyšla nesmyslná čísla (jak tu psal nějaký matematikář v diskusi). Zkusme to jinak. Hodina ve škole má pokud vím stále 45min, hodinové dotace se od našich časů příliš nezměnily. A teď se na to díváme prizmatem „Přístup ke vzdělávání, který stále klade důraz na učivo, blokuje ve školách právě schopnost rozvinout vyšší formy vzdělávání neboli důraz na takzvané kompetence.“ Přestane-li učitel klást důraz na učivo, pak žáci z valné většiny neudělají nic, co nemusí.
Asi vás to překvapí, ale v posledních dvou letech dva mí dobří známí měnili zaměstnání. A s velkým údivem vyprávěli, že pohovor nebyl o tom „kde se vidíte za deset let“, ale že to byla prostě vědomostní zkouška z oboru. Firma totiž předpokládala, že dovednosti své zaměstnance naučí, pokud mají alespoň nějaký teoretický základ. Velmi mě to zarazilo zejména proto, že nešlo o absolventy. A pak se v tom vyznejte….
Od středoškolského studenta opravdu očekávám čj i cizí jazyk, pokud jde o matematiku, je to nová povinnost, ale myslím, že v kontextu naší ekonomiky opodstatnitelná. Každý nemůže být bloger či youtuber a technické myšlení je prostě potřeba i v běžném životě. Já opravdu neobhajuji nekompetentnost, jen to pohrdání vědomostmi jako takovými se mi jednoduše nezdá. Mluvila jsem před časem s jednou maminkou, co dávala syna do ZUŠ a říkala:“Já nechci, aby z něj byl virtuos. Ale myslím, že když se teď dobře naučí základy, tak i když to hned zapomene, tak pokud se k tomu bude chtít po letech vrátit, bude to mít jednodušší.“ Tolik k té maturitní úrovni.
A teď mě omluvte, odcházím doučovat jedno (ne vlastní) dítě, jehož paní učitelka asi rozvíjela celé roky kompetence. Nikdy mi nikdo tak parádně nevysvětlil, proč se něco opravdu, ale opravdu nemusí učit:).
Když se podíváte na všechny ty změny, které se ve školství dějí, ať už ve školství klasickém nebo alternativním, pak spatříte jistý velice dobře čitelný vzor.
Do klasického vzdělávání se na úkor vzdělávání „nově zavádí“ něco, co tam nikdy nechybělo. Lidé jako pan Jirásko nám tvrdí, že klasické vzdělání v žácích neprobouzí kompetence, což je nesmysl non plus ultra, který by ve svém důsledku znamenal, že celé generace lidí před rokem 2005, tedy včetně samotného pana Jiráska, jsou naprosto ale naprosto nepoužitelné.
A alternativní přístupy se zase snaží s dětmi dělat všechno, jen ne vzdělávání. A mění tak vzdělávací instituce na výchovné, protože přece bychom po dnešních rodičích nemohli tvrdě požadovat to, co bylo pro straší generace zcela normální – aby dostáli svým výchovným povinnostem. Znakem moderní doby je přece výchova ve škole…
Vzorem, opakujícím se v celé této šaškárně je snaha odstranit ze vzdělávání co nejvíce učení. Protože některé děti by mohly zjistit, že učení, jako ostatně žádná činnost, která stojí za námahu, není vždy radost, sranda, hlína, bžunda, a to přece nechceme, že? My chceme kolem svých dětí vytvořit bublinu, která je bude chránit před skutečným světem až do jejich smrti.
Dobrý den, ráda bych se zastala pana Jiráska. Řekla bych, že celou dobu tady jedna strana mluví o voze a druhá o koze. Opravdu pan Jirásko nikde netvrdí, že by se měly přestat děti ve školách učit znalostem, jde o to, že by s nimi měly potom umět dále pracovat, rozvíjet je, chápat kontext atd. atd.. Výše byl zmiňován příklad s autoškolou, což se docela dobře hodí. Je třeba se nejprve naučit dopravní značky a pravidla silničního provozu, ale kdyby následně člověk nenasedl do auta a neabsolvoval zkušební jízdy a jízdy s autoškolákem v ostrém provozu, tak by se takovému člověku asi s čistým svědomím nedal dát řidičský průkaz. A nebo jiný příklad se slovíčky, ano, je třeba se naučit slovíčka z cizího jazyka, ale pokud vás učitel nenaučí konverzovat a neupevní ve vás vědomost, že je vždycky lepší mluvit s chybami než mlčet, tak bude 100% znalost slovíček také k ničemu. Myslím si, že příkladů se dá uvádět ještě mnoho, ale skutečnost, že většina našich škol končí se vzděláváním na tom prvním stupínku pyramidy, tedy pouze u znalostí, je více než zřejmá. Co se týká „kompetencí a roku 2005“, stále platí, že papír toho snese hodně a praxe je poněkud jiná… A myslím si, že když se každý ohlédneme za svojí vlastní školní docházkou, tak zjistíme, že nejraději vzpomínáme právě na ty vyučující, kteří ze své vlastní přirozenosti učili ve smyslu znalosti – jejich pochopení, uchopení, smysl, práce s nimi, …., aniž by to bylo kdekoli zapsané a zpracované. Tedy na ty, kteří nás podporovali v tom, abychom používali mozek k přemýšlení a ne jako „SD kartu“.
Děkuji za Vaši odpověď. Pan Jirásko skutečně netvrdí, že znalosti jako takové by neměly být vyučovány (byť jejích význam velmi hrubým způsobem podceňuje). Co však tvrdí je, že v klasickém školství prý chybí výuka ke kompetencím, resp. že je tato jistě potřebná část jaksi upozaděná výukou k faktickým znalostem. S tím já nesouhlasím, protože takový názor by znamenal, že lidé vzdělávaní před reformním rokem 2005 byli a jsou naprosto „nekompetentní“ pokud jde o práci se získanými fakty, což je podle mého názoru naprostý nesmysl. Tento důsledek svých tvrzení si pan Jirásko neuvědomuje. Nevím, kde k takovému názoru došel, protože většina zainteresovaných lidí – mezi nimi hlavně kantoři a zaměstnavatelé – se naopak shodují, že nedostatek kompetencí i znalostí je průšvih mladé generace. Zato ale vím, že pokud se bude do školského systému zavádět další výuka k čím dál většímu rozsahu kompetencí, bude to zcela jistě na úkor znalostní výuky, protože hodinové dotace předmětů se nemění a učit efektivně obojí zároveň nelze – vizte třeba výuku ke schopnosti „vnímat věci ve vztahu k evropským hodnotám“, která je dnes nepochopitelným přílepkem výuky v matematice (když už to učit, tak snad raději v dějepise a jinýc společenských vědách).
Konečně někdo rozumný,děkuji
Já jsem smysl kompetencí v RVP pochopila tak, že rozpracováním do školního vzdělávacího programu se bude vztahovat nějaká činnost. Vzdělávání, poznávání, praktické činnosti, dovednosti, rozvoj pohybových schopností, Tím, že v rámci těchto činností se dítě bude posouvat a dál získávat, dospěje v závěru jedné školní etapy k tomu, že díky tomuto procesu si vytvoří kompetenci, tedy dovednost, se kterou dál pokračuje ve vzdělávání. A obsah kompetencí – tedy dovedností dítěte s věkem narůstá. Já jsem si například stanovila jednu ze stěžejních kompetencí, aby si v závěru předškolního věku děti uvědomovaly svoji osobnost, schopnost komunikace, navazování komunikace a vztahů, nebály se vyjadřovat svoje myšlenky, nápady, ptát se. Důležitá kompetence pro dobrý start v ZŠ.