Pavel Kraemer: Thaletovu větu sice v životě nebudete potřebovat, ale… Proč by se v moderní škole mělo brát i klasické učivo

S mírnou nadsázkou se dá říct, že skoro celá látka druhého stupně základní školy je veskrze nepraktické učivo. V tom smyslu, že jej v životě žáci neuplatní. Nebo snad nějak využíváte rovnice či Mendělejevovu tabulku prvků? Neobejdete se bez znalosti historie antického Řecka nebo klasifikace mechů a lišejníků? To jsou jen namátkové příklady, našlo by se hodně dalších.

Předměty na druhém stupni nejsou nic jiného než vědní obory v malém. Je to pozůstatek elitního vzdělání akademického střihu pro zlomek společnosti. Učivo, které bylo původně určeno jednomu procentu lidí, dnes nutíme všem. Ve formě povinného základního vzdělání.

Proti této koncepci výuky se zdvihá odpor. Moderní pohled na vzdělávání odsunul znalosti na vedlejší kolej. Argumentuje tím, že v dnešní době se dá vše najít na internetu. Sílí hlasy, že to podstatné ve vzdělávání je rozvíjet klíčové kompetence žáků. A když znalosti, tak spíše praktické, to, co se člověku hodí pro život. To je trend doby.

Vidím to jinak. Klasické akademické poznání je důležité a škola by měla žákům umožnit, aby se s ním potkali. Nikoli ovšem pro praktický užitek, ale proto, že obohacuje náš vnitřní svět, zušlechťuje nás. Bez něj se člověk nerozvine v bytost, která rozumí sobě a světu.

Ale myslím si taky, že žáci se v současných školách s těmito znalostmi spíš nepotkají. Naučí se je nějak na zkoušky, někteří se zaťatými zuby, někteří na čtyřky, většina bez hlubšího porozumění a bez chuti, nebo ještě častěji s odporem. A tím se vyprázdní veškerý smysl takového učení. K žádnému vnitřnímu obohacení ve skutečnosti nedojde, až na výjimky. Mnoho inteligentních i méně inteligentních žáků ve škole vypíná. Jejich organismus je chrání před zahlcením proudem informací, které nedávají žádný smysl. Jiní vypnout neumějí, ty škola vyčerpá a znechutí až k nevolnosti.

Poznání je krásné, když není spojeno se stresem, vynucováním, biflováním ze strachu, pod tlakem, s odporem. Škola, kde se tohle děje, od znalostí odrazuje, odvádí.

A žáci proti znalostem pak protestují. „K čemu nám to bude?“ říkají. Ze zkušenosti vím, že tím ve skutečnosti myslí: „Nás to nebaví.“ Nevěřím tomu, že jsou děti na druhém stupni již tak praktické a utilitární, aby věci posuzovaly podle toho, zda se jim v životě budou hodit. Když je něco opravdu baví, nebudou řešit, jestli to je praktické, zapomenou na sebe a ponoří se do světa poznání.

Tradiční učitele uráží přemýšlet v kategoriích baví/nebaví.  Oni a jim podobní takto po generace neuvažovali. Prostě se naučili, co se po nich chtělo. Kolik lidí si díky tomu poznání zamilovalo, neřeší. Nikdo neprotestoval, to je důležité.

V dnešní době se dostáváme do opačného extrému. Znalosti jsou ohroženy. Mizí klasické poznání, a tím se ochuzuje vnitřní svět žáků…

27

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
9 Comment threads
18 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
17 Comment authors
KocourPetrDPetr R.Tom M.Robert Čapek Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
Robert Čapek
Host
Robert Čapek

Autor rozporuje sám sebe :-) Názor z článku: „Moderní pohled na vzdělávání odsunul znalosti na vedlejší kolej. Argumentuje tím, že v dnešní době se dá vše najít na internetu.“ je nepřípustné zjednodušení a hloupost zároveň. Moderní vzdělávání zcela jistě neodkazuje na internet a také neexistuje jako protipól nějakému „klasickému vzdělávání“. Jde jen o kvalitní nebo nekvalitní výuku, což je dáno především kvalitou nebo nekvalitou používaných didaktických prostředů, metod, aktivit, forem práce ve třídě. I ty zmiňované lišejníky a rozhodně historie antického Řecka lze učit tak, že žák dostane nejen učivo, ale i hezkou řádku dovedností, soft skillů. A tomuto pohledu… Číst vice »

Jitka Polanská
Editor

Autorovi myslím „soft skilly“ nejsou lhostejné, to jsem nikde v tom sloupku nenašla. Jen to vzal po částech. :-)

Můžeme se prosím v diskuzi obejít bez slov „hloupost“ apod.?
Pro argumentaci nejsou potřeba a debatu vulgarizují.
A navíc to není pravda, hloupost to není, je to argument, který bývá slyšet. I od dětí.

Díky, pane Čapku:-)

Robert Čapek
Host
Robert Čapek

Ok, není to tedy hloupost, od dětí rozhodně ne. Ale je to určitě velké zjednodušení od někoho, kdo o tom píše. Uvedu jen jeden důvod z mnoha: moderní vzdělávání vede děti k práci a aktivitě. Zmíněné „hledání informací na internetu“ neodpovídá žádné představě moderního učitele o tom, co se má dít při vyučování. Jinak s mnohým v textu souhlasím. S přečtením slov v závěru „znalosti jsou ohroženy“ moje myšlenky přelétají na výuku v českých gymnáziích a říkám si jen: kéž by tomu tak opravdu bylo.

Pavel Kraemer
Host
Pavel Kraemer

Ten rozpor je tam schválně, trochu provokativně. Když píši „moderní pohled na vzdělávání“ mám na mysli jeden z módních trendů, který skutečně někdy působí hloupě. Samozřejmě „moderních“ nebo rádoby moderních pohledů na vzdělávání je více, odkazuji pouze na jeden z nich … Osobně se vším, co píšete, souhlasím.

Robert Čapek
Host
Robert Čapek

Díky, už tomu rozumím lépe.

Perrescu
Host
Perrescu

No, konečně se taky někdo vyjádřil na odpor moderním trendům! Mám ale pocit, že už začíná být pozdě, dnešní generace učitelů už nezná to zalíbení ve vědění a nemohou ho tedy předat dál.

Lea
Host
Lea

Hezký článek,děkuji,jen bychom potřebovali víc takových učitelů.

Milan Žemlička
Host
Milan Žemlička

Pan Čapek zde nevyučuje, on se jen kriticky vyjadřuje k obsahu učiva. To je celkem rozdíl.

Kateřina
Host
Kateřina

Děti na druhém stupni mohou mít svůj názor, ale můj osobní tip, že převážně papouškují „nářek“ rodičů. Pokud dítě přijde za rodičem a chce pomoc s vysvětlením látky, kterou rodič neovládá, jak zareaguje? „Prosimtě, to vůbec nevim, v životě jsem něco takovýho nepotřeboval(a), takovou blbost si nepamatuju.“ Demotivující prostředí k zálibě ve vzdělávání nemusí být nutně jen škola. Proč by se dítě mělo chtít naučit něco, co jeho rodiče neuznávají? To dítě se chce líbit především rodičům, nechce ztrácet čas nějakými „blbostmi“. Až v pozdějším věku se z rodičů přeorientuje na kamarády a spol. a tam už také záleží na… Číst vice »

Miroslav Mácha
Host
Miroslav Mácha

Autor: Nebo snad nějak využíváte rovnice či Mendělejevovu tabulku prvků?
Ano denně.
Většina lidí v technických oborech musí znát kovy a jejich zkratky.
Rovnice o jedné neznáme jsou skoro všude, když člověk začne myslet. To je věc, která se musí učit. Nevyvolávat v žácích strach samostatně myslet, protože si to myslí špatně.

Lukar
Host
Lukar

Tak jako technik si dovolím důrazně nesouhlasit. Rovnice jako takové ? Ano, ale hodně občas. Většinou se spíš píše nějaký script než že by se přímo řešila rovnice. Tabulka prvků ? Většina lidí ? Naprostý nesmysl. Nejde říct jinak. Chemici, OK. Ale strojař ? Elektro ? Stavař ? Každý má nějakou větší nebo menší množinu prvků o kterých ale ví daleko víc než „že jsou“, ale z Radia nebo Iridia se toho zase tolik nedělá a většině to přijde asi tak na úrovni dilithia. Navíc technici nejsou žádná většina, z mých zkušeností na jednoho technika připadají 3+ netechnici (od uklízečky… Číst vice »

KKK
Host
KKK

asi se budete divit, ale nejsem ani z jednoho z vyjmenovanych oboru (tj. ani technik, ani chemik, elektro, stavar apod.), ale znalost mendelejevovy tabulky prvku a rovnic odvou neznamych je mym temer dennim chlebem. rovnez fyzika a matematika vyucovana na II. stupni ZS. a temer vsichni moji kolegove se beztechto znalosti neobejdou. naopak jsou nam k nicemu znalosti z oboru „sociologie“ (na zakladce obcanska nauka) a podobnych paved

Honza
Host
Honza

Žel současné antiškolství dělá vše proto, aby rok od roku šla laťka níže a aby odmaturovalo, a dokonce aby bylo prázdnými tituly ověšeno co nejvíce troubů, kteří by pár desítek let zpátky sotva udělali pomocnou základku. Že s titulem z genderových studií můžou pak jít akorát tak do Mekáče či montovny dělat s Ukáčky, jinak se o ně pracovní trh neporve, to je netrápí. Místo toho, aby školství, společnost, média atd. motivovaly žáky vyučit se řemeslu a osamostatnit se, bere se jít na učňák za fuj fuj, radši do 30 mamánkovat jakýmkoliv pseudostudiem, co nejdéle si natahovat dětství, odsouvat odpovědnost.… Číst vice »

Vladimír Kocour
Host
Vladimír Kocour

No, tak zrovna Thaletova kružnice (resp. její zobecnění a s ním spojené pojmy jako úhel obvodový a úhel středový) jsou dost zásadní a praktické věci. Když vidíte v dálce něco, co se vám jeví jako úsečka viděná pod určitým zorným úhlem, je ZATRACENĚ DOBRÉ vědět, jak vypadá geometrické místo bodu, ze kterého lze vidět to, co vidíte. Protože potom víte, kde se vzhledem k viděnému můžete nacházet, a kde se nacházet nemůžete. Při orientaci v neznámém terénu je to dost zásadní. Vždycky, když někdo mladý říká „tohle nebudu nikdy potřebovat“, s největší pravděpodobností se mýlí, protože SVOJI BUDOUCNOST NEZNÁ. Nicméně,… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Pokud bychom souhlasili s myšlenkou, že všechno si žáci najdou na internetu, tak to bude jen část žactva, která je kutá v tom, že zvládá perfektně práci s počítačem. Asi by do školy nemuseli skoro vůbec. Jsou ale i takoví žáci, kteří, když je učitelův výklad zajímavý, prokládaný otázkami pro žáky, kterými je tak zvaně vybízí ke spolupráci, zaposlouchají se a stávají se součástí výkladu učitele. Taková forma diskuse. Žák pocítí, že je součástí nějakého procesu, může také ukázat svůj přehled a orientaci v daném tématu. Když umí kantor podat učivo v zajímavé formě a prokládat je něčím, kde se… Číst vice »

Milan Žemlička
Host
Milan Žemlička

Z učitelské praxe: úspěšnost hledání žáků na druhém stupni na Internetu je 55-65%. Základní příčina neúspěchu je nepochopení otázky z důvodu neznalosti – nedostatek vstupních informací. Příklad: „proč má hedvábí hedvábný lesk?“ Bez povědomosti o hedvábí nic nenajdete.

Kocour
Host
Kocour

Ano, to je pravda. Pokud otázce nerozumím, těžko na ni můžu hledat odpověď. Dokonce ji můžu vyhodnotit jako nesmyslnou, ačkoli nesmyslná není. Nebo mohu sám zformulovat nesmyslnou otázku – i to se může stát. Kromě toho někdy potřebuji vědět, v jaké informační bázi mám hledat kvalitní odpověď. Může existovat více informačních bází, ale ne ve všech jsou platné (aktuální, úplné, správné, atd.) informace.

Pavel Kraemer
Host
Pavel Kraemer

Děkuji za Váš komentář, pěkně doplňuje článek

Tom M.
Host
Tom M.

Škoda, že se autor sám shazuje větou „Vše je na internetu.“; pokud by skutečně rozuměl internetu, pak by napsal, že „Znalosti jsou v počítači a dostaneme se k nim PŘES internet.“

Pavel Kraemer
Host
Pavel Kraemer

Přečtěte si článek pozorněji. Věta, kterou kritizujete, nevyjadřuje můj názor.

Petr R.
Host
Petr R.

Tak asi spíš „Informance jsou na serverech k nim se dostaneme pomocí internetu a nějakého terminálu (PC, telefon)“ . Znalost se z toho stane, až si to přečteme, pochopíme případně zapamatujeme.

Kocour
Host
Kocour

Navíc to platí jen pro informace, které před tím na internet někdo dal. Neplatí to informace, pro které na internetu nejsou, neplatí to pro informace, které sice jsou ale jsou zaheslované. Neplatí to pro informace, které sice na internetu jsou, ale jsou nesrozumitelné (např. některé návody).

Petr R.
Host
Petr R.

Na větu (otázku) „K čemu nám to v životě bude?“ začínám být alergický. Slyším ji od svých dětí i od kolegů z práce, když litují svá děcka, že se učí blbosti. Na různých diskusích je to taky pořád to samé. Odpověď je jednoduchá – z 90ti procent k ničemu. (když pominu, že se jednou budou muset dnešní děti učit se svými dětmi).

Opravdu to tak odhaduji, že pro výkon své profese potřebuje průměrný člověk tak deset procent znalostí ze školy. Otázka je jen: Kterých deset procent?

PetrD
Host
PetrD

Toto je poprvé, kdy píšu do nějaké internetové diskuse. Je to proto, že mě článek opravdu zaujal a mám pocit, že konečně slyším hlas rozumu. Přesto s pisatelem nesouhlasím. Z jeho slov vyplývá, že obohacování vnitřního života nemá pro člověka praktický význam. Podle mého názoru má význam naprosto zásadní. Možná bychom měli definovat pojem praktický život. Je to jen vydělávání peněz? Nebo je to také schopnost žít mezi lidmi? Snaha porozumět světu a zodpovědně se rozhodovat? Žít kreativně? Nebýt ovce a umět si vytvořit vlastní názor? Můj postoj je asi jasný, jsem přesvědčen, že kultivace člověka všeobecným přehledem a z… Číst vice »

Petr R.
Host
Petr R.

Můj příspěvek byl míněn ironicky. Nikdo totiž není schopen říct, kterých deset procent bude potřebovat. A těch zbylých „zbytečných“ devadesát je to, co nás dělá plnohodnotnými členy naší společnosti. Takže s Vami asi v podstatě souhlasím.

Pavel Kraemer
Host
Pavel Kraemer

Děkuji Petře za pěkné doplnění článku. I když to z článku není příliš vidět, prakticky se vším s Vámi souhlasím. Článek naznačuje, že obohacování vnitřního života nemá bezprostřední praktický význam. Pro mne osobně je ale jasné, že praktický význam to má. I když ne bezprostřední. Jen to není tak zjevné, a ne každý to chápe. Článek je určen více k přemýšlení než k propagaci mých osobních názorů. Proto nemusí být mé osobní názory z článku jasně zjevné. A vaše poznámky týkající se slovní zásoby poukazují na něco velmi důležitého. Ale vydalo by to na celý samostatný článek. Třeba se do… Číst vice »

Pavel Kraemer
Host
Pavel Kraemer

Děkuji Petře za pěkné doplnění článku. I když to z článku není příliš vidět, prakticky se vším s Vámi souhlasím. Článek naznačuje, že obohacování vnitřního života nemá bezprostřední praktický význam. Pro mne osobně je ale jasné, že praktický význam to má. I když ne bezprostřední. Jen to není tak zjevné, a ne každý to chápe. Článek je určen více k přemýšlení než k propagaci mých osobních názorů. Proto nemusí být mé osobní názory z článku jasně zjevné. A vaše poznámky týkající se slovní zásoby poukazují na něco velmi důležitého. Ale vydalo by to na celý samostatný článek. Třeba se do… Číst vice »