Děti technika baví, protože vidí výsledky své práce

Publikujeme rozhovor s Andreou Baráthovou, která vede tým Intellectus nabízející školám kroužky zaměřené na technickou a praktickou výuku. Co se skrývá pod názvy jako Malý Architekt nebo Matfyzák? Jakou odezvu mají ze škol a proč se rozhodli zaměřit především na odborné a technické kroužky?

DSC_0205„Inspirací byl i můj učitel fyziky, chemie a matematiky ze základní školy. Předměty s ním mě vždy bavily, předával nám témata zábavnou formou. Když jsme probírali motory, přivezl do školy auto a na něm jsme se učili. Zapomněl jsi úkol na těžiště – udělej zajímavý pokus pro ostatní, například rozsviť citrónem žárovku. Pochopil, že někdo potřebuje zajímavější a těžší úkol, aby je vůbec dělal a mělo to pro něj smysl,“ vzpomíná Andrea Baráthová na přístup, který ji přivedl k lásce k technickým oborům.

Nabízíte školám zajímavé kroužky. S jakou odezvou se setkáváte?

Musím říct, že přístup škol je různý, někteří učitelé jsou osvícení, ale u většiny pociťuji obavu, strach, také nezájem nebo jsou prostě přepracovaní.  Asi jsou takovéto obavy způsobené i našim systémem školství.

Specializujeme se hlavně na odborné informatické a technické kroužky a většinová odpověď je: všechno máme a položí vám telefon. Ve školách není výjimkou, že tělocvikář učí informatiku. Ano mají velké počítačové učebny, ale chybí jim hlavně odborné personální zajištění, které se snažíme zajistit. Do škol od nás chodí odborníci z praxe a někteří dokonce pracují s talentovanými dětmi při Národní institutu dalšího vzdělávání pod MŠMT.  Lektor pracuje maximálně s 10 dětmi, aby se mohl všem věnovat individuálně.

Zároveň je pochopitelné, že vedení škol je ostražité, protože existují různé agentury a kvalita kroužků není zaručena. Do školy chodí po každé jiný lektor, děti hrají na počítačích hry – i takové stížnosti od rodičů na jiné agentury slýchám.

Setkáváme se ale i se skvělým přístupem a leckdy si na naše kroužky chodí sednout učitelé ze školy a učí se s dětmi. Zároveň si od nás mohou nechat udělat kurz pro učitele na míru. Líbí se mi nadhled učitelů, kteří přiznají, že něco neumí a snaží se to doučit a chtějí, aby žák byl lepší než oni.

Názvy vašich kroužků znějí celkem odborně: Malý architekt, Matfyzák, pro koho jsou určené?

Malý Matfyzák a Malý architekt vznikl v minulém školním pololetí. Pociťovali jsme, že zaměření jen na informatické kroužky nestačí a je důležité věci chápat v návaznosti a porozumět i ostatním věcem částečně mimo IT a věci propojovat. U dětí zároveň zapojujeme jemnou motoriku, která v dnešní době není tolik rozvinutá.

Vytvořit kroužek Malého architekta byl pro mě impuls z dětství, kdy jsem se na základní škole sama nenaučila kreslit. Malý architekt rozvíjí děti, ať již s talentem pro umění na vyšší level, tak i ty, kteří si řeknou: neumím kreslit a nakonec se posunou dále. Do určité míry lze i netalentované dítě naučit kreslit. Na Malém architektovi děti staví modely staveb, kreslí, zabývají se technikou, učí se perspektivu, hrají hry a učí se praktickým dovednostem.

Malý Matfyzák je skloubením třech hlavních oborů: fyziky, matematiky a informatiky a částečně chemie. Vyučuje vždy zkušený Matfyzák. Tyto obory jsou na sobě hodně závislé, tak proč je nepropojit? V hodinách děti vyrábí vlastní fungující hračky, hrají logické hry, dělají pokusy, rozebírají staré počítače a recyklují a zkoumají zákonitosti. Překvapením a úspěchem bylo, že děti sami od sebe chtěly další hodinu matematiku, ale nemine je ani šroubovák.

Nabízíme i další kroužky jako Grafika a úprava fotografie, Střih videa, Malý programátor, Psaní všemi deseti. Pro holčičky na rozvoj jemné motoriky a logického myšlení je kroužek ručních prací, kde háčkujeme, vyšíváme, pleteme, plstíme recyklujeme a mnoho dalších kreativních věcí. I u ručních prací je potřeba přemýšlet a číst návody. Návod na háčkování může být těžký i pro vysokoškoláka. Doplňkem pro kroužky jsou on-line kurzy, kde se naučí děti například vytvořit vlastní webové stránky.

Takže vás inspirovali vlastní zkušenosti ze školy?

Inspirací byl i můj učitel fyziky, chemie a matematiky ze základní školy. Předměty s ním mě vždy bavily, předával nám témata zábavnou formou. Když jsme probírali motory, přivezl do školy auto a na něm jsme se učili. Zapomněl jsi úkol na těžiště – udělej zajímavý pokus pro ostatní, například rozsviť citrónem žárovku. Pochopil, že někdo potřebuje zajímavější a těžší úkol, aby je vůbec dělal a mělo to pro něj smysl. Dodnes se mi tyto a další pokusy ve spojení s ním vybaví. Za což jsem mu vděčná.

Proč jste zvolili právě tato témata kroužků a co na ně říkají děti?

Témata jsme zvolili záměrně, protože ve školách vidíme nedostatek odborných a technických kroužků a předmětů. Děti se zájmem a s talentem se nemají šanci rozvíjet. Ve školách chybí personální zajištění. Zároveň jsme si vědomi, že dnešní generace potřebuje umět pracovat s PC na mnohem vyšší úrovni.

Děti jsou na kroužcích nadšené z toho, že samy za pomoci lektora dokáží dotáhnout věci do konce. Naprogramují si vlastní hru, udělají si grafiku na své webové stránky a další praktické věci. Není výjimkou, že některé děti navštěvují i 3 naše kroužky zároveň v daném pololetí.  Hlavní je, že z vlastního zájmu a ne z donucení rodičů. Občas musí dokonce rodiče přemlouvat, aby na kroužek mohly chodit.

DSC_0009a

Co byste doporučili rodičům, kteří pro své dítě vybírají kroužky? Podle čeho a jak má smysl vybírat?

Doporučuji rodičům ověřovat hlavně kvalitu kroužku a naslouchat svým dětem. Pro nás není problém, aby se rodič podíval do výuky nebo žák vyzkoušel kroužek nezávazně. Zároveň nenuťte děti do kroužků, na které nechtějí jít. Musí na to přijít samy, že je pro ně důležitý. A nezapomeňte na to, že z každého dítěte neuděláte programátora, architekta nebo budoucího Matfyzáka. Každý má talent na něco jiného. Pro někoho může být skvělý kroužek s pohybem a někdo se na něm může trápit. Každé dítě je individuální osobnost a má jiné potřeby.

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz