Jaké nové povinnosti spojené se školní docházkou čekají na rodiče a děti v roce 2017? To je tématem článku Markéty Hronové, který vyšel 2.1. na zpravodajském webu Hospodářských novin. 

Zabránit tomu, aby učitelé v prvních třídách museli děti místo čtení a psaní učit smrkat a fungovat v kolektivu, má od letoška o rok delší školní docházka. Nebude už začínat v šesti letech první třídou, ale v pěti letech rokem mateřské školy. Zápisy do prvních tříd se proto posouvají z ledna na duben. Větší přísnost čeká také na uchazeče o střední školy s maturitou, kteří se musí připravit na povinné přijímací zkoušky. Studenti, kteří v září nastoupí na gymnázia a lycea, budou povinně maturovat z češtiny, cizího jazyka a matematiky.

Povinná školka a změna termínů zápisu

Pětileté děti musí v březnu k zápisu do mateřské školy. Pokud je rodiče chtějí vzdělávat sami, do školky je potom posílat nemusí, zápis je ale povinný. Po půlroce musí dítě přijít do školky „na kontrolu“, jestli se správně rozvíjí a připravuje na školu. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) se tak nejlépe srovnají rozdíly ve výchově dětí. Třeba děti z rodin, kde se o ně rodiče příliš nestarají, a v první třídě tak jsou proti ostatním dětem v nevýhodě, budou mít větší šanci uspět.

V předchozích letech měli rodiče problém najít pro svoje děti ve školce místo. Od letoška jim místo budou garantovat obce, ve školce by tak měly mít místo všechny čtyřleté děti, od roku 2018 pak i všechny tříleté a od roku 2020 také dvouleté děti.

Březnový zápis do školek posune i zápisy do prvních tříd. Dosud chodili předškoláci k zápisu mezi 15. lednem a 15. únorem, nově půjdou až v dubnu. Mohlo by to snížit vysoké procento dětí s odkladem školní docházky. „V tomhle věku je znát každý měsíc. Dítě posuzujeme v lednu, ale do školní lavice si sedne až za půl roku,“ připomíná Dana Moravcová z Českého výboru Světové organizace pro předškolní výchovu.

Povinné přijímací zkoušky na střední školy

Uchazeči o maturitní obory musí letos na jaře podle nového znění školského zákona projít stejnými testy z matematiky a českého jazyka, které jednotně připraví státní organizace Cermat. Povinné přijímací zkoušky navrhl bývalý ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) kvůli tomu, aby na maturitní obory nechodili žáci, kteří ke studiu nemají vlohy. „Čtyři roky jim stát platí školu a oni pak neudělají maturitu,“ říkával Chládek.

Tehdy ještě počítal s tím, že stát u přijímacích zkoušek určí minimální bodovou hranici pro přijetí. Kdo ji nesplní, na školu se nedostane. Nic takového ale nebude, kritéria pro přijetí si stanoví ředitel sám. Výsledky zkoušek musí v přijímacím řízení dělat víc než polovinu, zbytek mohou doplnit body, třeba za prospěch na základní škole.

„Doufám, že to pomůže zvýšit kvalitu středních škol. Na spoustu oborů se teď přijímací zkoušky vůbec nedělaly a žáci se přijímali podle průměru známek na vysvědčení,“ míní ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.

Jiní ředitelé ale přijímačky zpochybňují. Podle Aleše Jurečka, který vede Střední školu polytechnickou v Olomouci, není úplně férové nechat ředitele, aby hranici pro přijetí určovali sami. „Každá škola potřebuje žáky, na to musí ředitel myslet. A nikdo dobrovolně nestanoví hranici vyšší než sousední škola se stejným zaměřením,“ říká. Státní přijímačky vyjdou ročně na 21 milionů korun.

Povinná maturita ze tří předmětů

Studenti, kteří projdou státními přijímacími zkouškami a od září nastoupí na gymnázia a lycea, už budou povinně maturovat ze tří předmětů − češtiny, matematiky a z cizího jazyka. Původně se k nim měly za rok nebo za dva přidat všechny ostatní školy vyjma uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů. Vláda ale takový návrh neschválila, protestoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), kterému vadilo, že se má týkat zemědělských oborů.

Podle původního návrhu bývalého ministra školství Chládka mělo z matematiky maturovat nejdříve vybraných 66 oborů, o dva roky později pak úplně všichni s výjimkou uměleckých škol. Plán se několikrát změnil a v současnosti není jasné, koho se tedy maturita ze tří předmětů bude týkat. Valachová se chystá do konce února předložit seznam oborů vládě znovu.

Letos si matematiku jako maturitní předmět zvolilo jen 27 procent studentů, což je ještě o 2,5 procenta méně než loni. V roce 2013 si přitom matematiku vybralo 39 procent maturantů. Přestože si studenti matematiku sami zvolili, dělala jim problémy, loni a předloni ji nezvládlo 24 procent z nich.

Zdravé školy a děti

Od ledna už si také žáci ve školách nekoupí sladkou limonádu a chipsy, platit začala takzvaná pamlsková vyhláška, která zakazuje prodej nezdravých potravin na základních školách. O její smysluplnosti však mnozí ředitelé pochybují. Předpisy určující, co je a co už není zdravé, jsou hodně přísné, takže neprojde ani většina ovocných jogurtů nebo müsli. „Je to nesmysl, studenti si nezdravé jídlo koupí jinde nebo si ho přinesou přímo z domova,“ říká Schejbalová z Gymnázia Nad Štolou. Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) stát nemůže předepisovat rodičům, jak se mají jejich děti stravovat. V zařízeních, která financuje, může ale říci, co je zdravé.

Děti na prvním stupni budou mít také od ledna povinnou výuku plavání, ministerstvo školství ji bude plně financovat, včetně dopravy, což do té doby nebylo zvykem, rodiče ji v některých školách dopláceli.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let