Kam s předškoláky, co odrostli školce?

Některé kraje sázejí na přípravné třídy základních škol. Problém je, že si jejich účel vykládá každý trochu jinak. Zajímalo nás, komu jsou přípravky určeny a co je na nich tak lákavého, že stále vzrůstá jejich počet a obliba. Víc se dozvíme z článku Radky Kvačkové.

Dominice bude v září šest let. Do školy ještě nepůjde, oficiálně tam totiž ještě nepatří, ale na mateřskou školu už to taky není. Byla by tam od příštího podzimu čtvrtým rokem a rodiče si myslí, že by mezi mladšími dětmi stagnovala. Přemýšlejí, co s ní.

Držet šestileté až sedmileté děti ve školce není ostatně dobré ani pro společnost. Zabírají místa tříletým a čtyřletým, jejichž matky proto nemohou nastoupit do práce. Jaké je řešení?

Romské děti? Nikoliv, černovlasé Alžířanky

Některé obce už je našly. Jmenuje se přípravné třídy. Zřizují se při základních školách a všechno nasvědčuje tomu, že dětem svědčí.

Je tu jen jeden malý problém. Přípravné třídy jsou určeny pouze pro děti se sociálním znevýhodněním. Zřizovat je umožňuje základním školám Školský zákon, který však uvádí: „Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj.“ Právě tato formulace způsobila, že veřejnost vnímá přípravné třídy převážně jako třídy pro romské děti. Návštěva v pražské Základní škole Na Smetance však o ničem takovém nesvědčí. Mezi čtrnácti dětmi, které sedí u tří stolků a kreslí podle pokynů učitelky, připomínají Romky nanejvýš dvě holčičky, a to jsou Alžířanky. „Ne, že by v naší spádové oblasti romské rodiny nežily, do vyšších tříd chodí romských dětí několik, ale kromě jediné rodiny, kde umřela maminka, nejsou sociálně znevýhodněné,“ vysvětluje ředitelka Hana Vítová.

Ve skutečnosti najdete v přípravné třídě vedle Alžířanek i dítě z Anglie, z Ukrajiny a taky z Ruska. „Teď v únoru už se skoro nepozná, že v září některé děti prakticky neuměly česky, říká jejich učitelka, speciální pedagožka Šárka Kučerová. Většinu žáků třídy tvoří však děti, které mají z různých důvodů prostě odklad školní docházky. Trénují matematickou představivost, grafomotoriku, vyjadřování, orientaci v prostoru. Je zřejmé, že povely jako „okno namalujte vpravo, knihu dolů a do posledního obdélníku kytičku“ nepomáhají jen k osvojení češtiny. Žáčci musejí poznat, jak vypadá obdélník a kde je vpravo. A učí se i soustředit. Po čtvrthodině u stolků přichází nicméně změna a děti vyjmenovávají jednotlivé části těla při hře ve stoje spojené s jednoduchým cvičením. Pokud rodiče mohou, přicházejí si pro ně v poledne, pokud ne, vyzvednou si je odpoledne v družině.

V základní škole Na Smetance mají přípravnou třídu od loňska, pro příští rok už je taky skoro plná. Ředitelka Vítová nezastírá, že podmínka „sociální znevýhodnění“ je sice omezující, zároveň ale i dost gumová. Ostatně za znevýhodnění lze při troše dobré vůle považovat třeba i skutečnost, že by na podzim narozené šestileté dítě mělo trávit čas v mateřské škole s dětmi mladšími, které je tak brzdí.

Právě tak argumentuje například místostarosta Havlíčkova Brodu Ivan Kuželka. Podle něj je nesmysl držet v mateřských školách šesti až sedmileté děti, když ta místa potřebují děti mladší. „U nás oslovujeme rodiče cíleně a nabízíme těm, kdo mají odklad, právě přípravné třídy,“ říká a vyjadřuje lítost nad tím, že ne všichni rodiče to chápou.

Ještě dál jde ve výkladu termínu „sociálně znevýhodněné dítě“ vedoucí jihlavského odboru školství Tomáš Koukal. V jeho interpretaci to může být i nadprůměrně inteligentní dítě mladší šesti let, které nemá možnost rozvíjet se adekvátně. V Jihlavě by nejradši příští rok ke dvěma dosavadním přípravným třídám přidali dalších šest, přičemž by si dovedli představit, že by vedle tříd pro skutečně sociálně znevýhodněné byly i třídy pro děti s odkladem školní docházky z jiných důvodů. Zájem prý projevila skoro stovka rodičů dětí s odkladem školní docházky.

Poněkud jinak se na věc dívají v oblastech, kde spadá do kategorie sociálně znevýhodněných významná část obyvatel. Třeba v Chomutově chtějí sice pro příští rok přidat k současným třem přípravným třídám ještě čtvrtou, ale o tom, že by do nich brali děti třeba jenom proto, že dostali odklad školní docházky, zřejmě neuvažují. „Některé obce by to chtěly, řešili jsme to na kraji, bylo však řečeno, že odkladové děti do přípravných tříd nepatří.“

Kraje hrají v rozhodování zásadní roli. Právě přes ně (v Praze přes magistrát) totiž plynou do škol peníze na vzdělávání. Šetří se samozřejmně všude. „Když jsme loni měli v přípravné třídě devět dětí, magistrát nám dal peníze jen na částečný učitelský úvazek,“ říká ředitelka z pražské Smetanky Hana Vítová.

Ve škole dítě nepřijde dráž než ve školce

Jedna věc je však zřejmá. Rozdíl v nákladech na šestileté dítě v přípravné třídě není v zásadě větší, než když takové dítě zůstává (často čtvrtým rokem) v mateřské škole. Ředitel odboru financování ministerstva školství Vlastimil Finke má dokonce zato, že dítě v přípravné třídě základní školy přijde stát (prostřednictvím kraje) o něco levněji už proto, že tam tráví kratší dobu. (Vyčíslit náklady přesněji však nelze, protože krajské normativy „na hlavu“ nemusí být všude stejné. Záleží na velikosti škol a tříd).

Zdá se tedy, že vážný důvod pro to, aby se do přípravných tříd základních škol nenabíraly děti, které tak úplně nesplňují podmínku sociální znevýhodněnosti, anebo aby se vedle přípravných tříd pro sociálně znevýhodněné mohly zřizovat i separátní přípravné třídy pro děti s odklady, není. Pomohlo by to řešit přeplněnost mateřských škol, nenaplněnost škol základních, a také děti by to posouvalo spíš směrem vzhůru.

Přimhouřit oko, nebo změnit zákon? Nic, říká ministerstvo.

Otázka je, jestli přimhouřit oko, nebo měnit zákon. Odpověď, kterou jsme dostali z ministerstva školství, vylučuje prakticky obojí: „Přípravné třídy základní školy zřizované podle § 47 školského zákona jsou určeny pouze pro děti se sociálním znevýhodněním. Přijímat jiné děti zákon v současnosti neumožňuje a ani není připravována novela v uvedeném smyslu,“ praví se v ní. Život se však zelení bez ohledu na to.

Jak se dostat do přípravné třídy?

Podle poslední statistické ročenky bylo ve školním roce 2010/2011 v Česku 235 přípravných tříd, nejvíce pak v Ústeckém kraji: 87. Od té doby ovšem počet těchto tříd dále roste a je pravděpodobné, že příští rok se bude blížit třem stovkám.

 Dle platných předpisů lze do přípravných tříd základních škol přijímat jen děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, avšak v mnoha městech a obcích chápou tuto kategorii velmi široce. Někde usilují o zřizování tříd pro všechny děti s odkladem školní docházky, jejichž rodiče o to projeví zájem.

V zásadě platí, že do přípravné třídy lze dítě zařadit na žádost zákonného zástupce, který musí k žádosti přiložit doporučení školského poradenského zařízení, rozuměj pedagogicko-psychologické poradny. O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje v konečné instanci ředitel školy.

Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.

Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě je 15, nejmenší 7.

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar