Spolupráce jako podpora výuky a učení ve Finsku

Spolupráce domova a školy

Cílem spolupráce domova a školy je podporovat zdravý růst a učební proces žáka. Úspěšná spolupráce spočívá v otevřené, rovnocenné a důvěrné interakci. Zákonní zástupci mají primární zodpovědnost za výchovu svého dítěte. Úkolem školy je podporovat růst a učební proces žáka jako člena školního kolektivu. Společně s domovem je podporována pohoda žáka, je také dbáno o bezpečnost učebního prostředí.

Škola má aktivní a iniciativní roli při budování této spolupráce a zodpovědnost za dostatečnou informovanost zákonných zástupců o záležitostech souvisejících se studiem žáka, učebními osnovami, činností školy a disponibilními podpůrnými aktivitami. Úkolem školy je dbát na to, aby zákonní zástupci měli možnost účastnit se plánování školní výchovy a vyučování jakož i jejich hodnocení. Zákonní zástupci jsou vyzýváni k účasti na rodičovských schůzkách v rámci třídy a školy stejně jako na společných akcích.

Spolupráce se zákonnými zástupci má zásadní význam při podpoře studia žáka. Spolupráce je důležitá především v situacích, kdy dochází k výběru, dále pak v přechodných fázích vzdělávacího procesu, stejně jako při podporování žáků, kteří vyžadují speciální podporu, a žáků s imigrantským pozadím.

Spolupráce domova a školy je důležitou součástí činnosti školy Käpylä. Spolupráce je interakcí, která slouží především škole a žákovi. Podporuje uskutečnění dobré a kvalitní základní výuky ve škole. Spočívá ve vzájemné otevřenosti a důvěře.

Formy spolupráce:

  • společné a třídní rodičovské schůzky;
  • setkání rodičů a krátké schůzky;
  • evaluační rozhovory;
  • noviny Käpysato (Sklizeň šišek);
  • rozverné školní akce;
  • třídní výbory;
  • činnost rodičovského sdružení;
  • dny otevřených dveří;
  • slavnosti a akce;
  • táborové školy a výlety;
  • večerní setkání s ředitelem;
  • využívání znalostí rodičů při výučování (např. návštěvy spisovatelů nebo novinářů).

Spolupráce spočívá také v dobře fungujícím vzájemném předávání informací:

  • deníček a oznámení;
  • noviny Käpysato;
  • elektronická pošta;
  • telefon;
  • setkání;
  • školní domovské stránky.

Evaluace

Účel a principy hodnocení žáka

Úkolem hodnocení žáka je vedení jeho studia, podpora jeho růstu, vývoje a učení, stejně jako posílení jeho sebedůvěry jako příjemce vzdělání. Hodnocení rozvíjí svým způsobem žákovy schopnosti učit se. Hodnocení žáka také poskytuje učiteli informace o plánování a rozvoji výuky.

Hodnocení žáka vytváří celek, kdy je důležité, aby učitel kontinuálně poskytoval zpětnou vazbu. V rámci poskytování zpětné vazby se zohledňuje význam hodnocení pro učební proces žáka. Hodnocení je mnohostranné, komplexní, realistické a podnětné. Zpětná vazba poskytuje také údaje o těch dílčích oblastech učení, které je nutné rozvíjet.

Hodnocení žáka má základ v cílech stanovených v učebních osnovách, charakteristice žákových kompetencí nebo v cílech určených v učebním plánu, který byl eventuelně pro žáka sestaven. Zpětná vazba je poskytována v rámci učebních předmětů s ohledem na kompetence a pokrok, stejně jako chování a aktivitu při práci.

Hodnocení žáků 1. a 2. třídy je ústní a soustřeďuje se především na pokroky žáka, stejně jako na obecné učební a pracovní dovednosti. Hodnocení žáků 3. – 7. třídy může být ústní, číselné nebo kombinované. V ročním vysvědčení 6. třídy se používá číselné hodnocení, které lze doplnit ústním. V rámci společných předmětů se používá číselné hodnocení nejpozději v 8. třídě a dříve u těch předmětů, u kterých žák absolvoval v rámci základního vzdělání společnou výuku. Hodnocení musí být mnohostranné, a proto žák dostává v průběhu celého základního vzdělávání kromě číselného hodnocení také ústní zpětnou vazbu o pokrocích.

Žák a jeho zákonný zástupce jsou předem informováni o principech hodnocení a na žádost jim je zpětně objasněno, jak jsou tyto principy při hodnocení aplikovány. Žák a jeho zákonný zástupce dostávají kromě ročního vysvědčení v dostatečné míře zpětnou vazbu. Hodnocení se schvaluje v rámci učebních osnov školy.

Charakteristika žákových kompetencí vytvořená v principech celostátních učebních osnov podporuje práci učitele a slouží jako základ pro hodnocení, jak žák dosáhl cílů. Číselné hodnocení charakterizuje úroveň kompetencí. Ústní hodnocení charakterizuje také pokroky žáka a jeho učební proces. Při použití číselného hodnocení by úrovni kompetencí pro hodnocení dobře odpovídalo číslo osm. Bez ohledu na způsob hodnocení dostává žák během školního roku mnohostrannou zpětnou vazbu o svých pokrocích a kompetencích.

Formy a realizace hodnocení během školního roku

V první třídě:

  • setkání s rodiči jednotlivých žáků v průběhu nebo na konci měkkého přechodu;
  • sebehodnocení v prosinci;
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje);
  • sebehodnocení v květnu;
  • roční vysvědčení na konci školního roku;
  • v případě potřeby jiné hodnocení.

Ve druhé třídě:

  • sebehodnocení v prosinci;
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje);
  • sebehodnocení v květnu;
  • roční vysvědčení na konci školního roku;
  • v případě potřeby jiné hodnocení.

Ve třetí třídě:

  • sebehodnocení v prosinci;
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje);
  • sebehodnocení v květnu;
  • roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení v následujících předmětech: rodný jazyk, matematika a jazyk A1, u dalších předmětů se zaznamená splněno);
  • číselné hodnocení chování od 3. třídy;
  • hodnocení schopností pracovat je součástí hodnocení předmětu od 3. třídy;
  • v případě potřeby jiné hodnocení.

Ve čtvrté třídě:

  • sebehodnocení v prosinci;
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje);
  • sebehodnocení v květnu;
  • roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení ve všech předmětech);
  • v případě potřeby jiné hodnocení.

V páté třídě:

  • sebehodnocení v prosinci;
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje);
  • sebehodnocení v květnu;
  • roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení ve všech předmětech);
  • v případě potřeby jiné hodnocení.

V šesté třídě:

  • sebehodnocení v prosinci;
  • evaluační pohovor v lednu – za základ slouží sebehodnocení, které žák absolvoval v prosinci (pohovor se písemně dokumentuje);
  • sebehodnocení v květnu;
  • roční vysvědčení na konci školního roku (číselné hodnocení ve všech předmětech);
  • v případě potřeby jiné hodnocení.

Principy hodnocení

Cílem hodnocení je poskytnout žákovi a jeho zákonnému zástupci pravdivý přehled o úrovni žákových výkonů a jeho pokrocích v různých učebních předmětech, při práci a v chování. Součástí hodnocení je také žákovo sebehodnocení.

Hodnocení kompetencí a pokroků žáka v různých učebních předmětech

V rámci ročního vysvědčení se hodnotí žákovy kompetence, chování, pracovní dovednosti a pokroky. Při evaluačním pohovoru dochází k charakteristice žákových silných stránek a rozvojových oblastí, stejně jako pokroků v různých dílčích oblastech učení. Absolvované pohovory jsou písemně dokumentovány.

Při hodnocení pokroku se zohledňuje výchozí situace žáka.

U všech učebních předmětů spočívá hodnocení v následujících kritériích:

  • dosažení stanovených cílů;
  • ovládání práce s informacemi a schopnost použití;
  • charakteristiky kompetencí v různých předmětech.

Při hodnocení se zohledňuje ve vhodné míře v závislosti na ročníku:

  • kompetence při hodině;
  • způsoby práce;
  • zkoušky vázané na třídu a obec;
  • projektové práce;
  • portfolia;
  • učební deníky;
  • jiné písemné, názorné a ústní výkony;
  • plánování a uskutečnění vlastní práce;
  • sebehodnocení žáka.

Kritéria pro číselné hodnocení předmětů

Číselné hodnocení Kritéria
10 – Výborný Žák umí s jistotou nakládat s informacemi a ovládat své dovednosti, dokáže je aplikovat i vytvářet nové.
9 – Chvalitebný Žák umí chvalitebně nakládat s informacemi a ovládat své dovednosti a aplikovat je.
8 – Dobrý Žák dobře dosáhl základních informací a dovedností z učebních osnov.
7 – Uspokojivý Základní informace a dovednosti žáka mají určité nedostatky.
6 – Přijatelný Základní informace a dovednosti žáka mají výrazné nedostatky.
5 – Dostatečný Základní informace a dovednosti žáka mají závažné nedostatky.
4 – Nedostatečný Základní informace a dovednosti žáka chybí.

Hodnocení práce

Hodnocení toho, jak žák pracuje, podporuje rozvoj jeho dovedností učit se. Hodnocení práce spočívá v žákových dovednostech plánovat, regulovat, uskutečňovat a hodnotit svoji práci. Zodpovědnost a schopnost spolupracovat jsou také součástí hodnocení žákovy práce. Základem pro hodnocení práce jsou obecné a na učební předmět zaměřené pracovní cíle, které jsou stanoveny ve školních osnovách.

Hodnocení práce je vždy součástí hodnocení učebního předmětu, který lze hodnotit také zvláštní ústní klasifikací.

Hodnocení práce je prováděno v rámci evaluačních pohovorů a v rámci ročního vysvědčení, v 1. – 2. třídě ústně. Ve 3. – 6. třídě je hodnocení práce součástí hodnocení učebního předmětu.

Při hodnocení žákovy práce se zohledňuje:

  • zodpovědnost;
  • motivace;
  • vlastní iniciativa;
  • schopnost spolupráce;
  • konečný výsledek práce;
  • pozitivní přístup k učení;
  • aktivní účast;
  • schopnost pracovat v různých situacích sám nebo ve skupině.

Náplň hodnocení práce

Sleduješ výuku:

  • pracuje soustředěně pod vedením učitele;
  • účastní se výukového rozhovoru.

Pracuješ společně s ostatními:

  • je schopen pracovat spolu s ostatními;
  • umí vyjednávat a řešit problémy;
  • nese zodpovědnost za vlastní podíl na práci;
  • akceptuje, že druzí pracují jiným způsobem;
  • konstruktivně umí zdůvodnit svůj názor.

Pracuješ samostatně:

  • pustí se do práce podle zadaných pokynů;
  • umí pod vedením učitele uskutečnit a zhodnotit svoji práci;
  • umí pod vedením učitele naplánovat svoji práci;
  • pracuje soustředěně po celou dobu nutnou pro úkol;
  • dokončí úkoly;
  • umí zhodnotit výsledek své práce a způsob, jak k němu došel;
  • v případě potřeby požádá o pomoc;
  • uznává práci svou i druhých.

Plníš své domácí úkoly a staráš se o své školní potřeby:

  • pečuje o vlastní a společné věci a nástroje;
  • stará se o to, aby měl potřebné knihy a nástroje s sebou ve škole/doma;
  • za své úkoly nese zodpovědnost;
  • vrací potřeby na své místo.
Kritéria hodnocení práce

Výborně:

  • dodržuje vždy cíle hodnocení práce;
  • snaží se o nejlepší výkon ve všech situacích.

Dobře:

  • dodržuje většinou cíle hodnocení práce;
  • většinou se snaží o nejlepší výkon.

Střídavě:

  • dodržuje střídavě cíle hodnocení práce;
  • vždy se nesnaží o nejlepší výkon.

Problematicky:

  • pracovní schopnosti mají velké nedostatky;
  • nesnaží se o nejlepší výkon.

Sebehodnocení

Jedním z cílů výuky je vytvořit předpoklady pro rozvoj schopností žáka hodnotit sebe sama. Cílem je podpořit růst žákova sebepoznávání o sobě samém a rozvíjet jeho učební dovednosti. Dojde k vyjasnění žákova pojetí sebe sama jako příjemce vzdělání a k prohloubení povědomí o možnostech vlastního rozvoje. Žák je veden a vyzýván ke stanovení cílů týkajících se jeho práce, učení a fungování v kolektivu, stejně jako k hodnocení svých dovedností učit se a pracovat.

Žák se procvičuje v kontrolování a regulování své činnosti a v identifikaci svého rozvoje. Prostřednictvím sebehodnocení žák získá pojem o tom, že může ovlivnit svůj učební proces a záležitosti, které se ho týkají. Žák potřebuje vedení učitele a podporu, jakož i pravidelnou zpětnou vazbu, aby se jeho dovednosti hodnotit sebe sama rozvíjely.

V rámci sebehodnocení hodnotí žák vlastní učební proces, pokroky, práci v různých učebních předmětech i chování ve školním kolektivu. Cílem je posílit žákovu účast a pozitivní pojem o sobě samém jako příjemci vzdělání.

Prostřednictvím sebehodnocení se žák učí:

  • uvědomit si cíle stanovené pro školní práci;
  • stanovit cíle svého studia;
  • kontrolovat a regulovat vlastní činnost;
  • rozpoznat vlastní rozvoj;
  • hodnotit vlastní činnost jako člena třídy a školního kolektivu.

Sebehodnocení je pravidelnou součástí žákova studia. Úkolem učitele je vést a trénovat žáka při rozvoji dovedností sebehodnocení. V počáteční fázi výuky je dostatečně časté ústní hodnocení přirozené, avšak žák by měl trénovat písemné sebehodnocení.

Sebehodnocení je realizováno jak v prvním, tak ve druhém pololetí školního roku, a to písemně prostřednictvím formulářů, vytvořených pro různé třídy. Návrh a volba formuláře jsou v každém školním roce součástí akčního plánu různých ročníků. V 1. – 2. třídě se formulář vyplňuje pod vedením učitele. Formulář prochází při evaluačním pohovoru společně žák, zákonný zástupce a učitel.

Hodnocení žáka s přistěhovaleckým pozadím

Při hodnocení v učebních předmětech se zohledňuje žákovo pozadí a postupně se rozvíjející znalosti finského jazyka. Existuje snaha zmírnit význam možných nedostatků v ovládání finštiny hodnotícími metodami, které jsou mnohostranné, flexibilní a přizpůsobené situaci žáka. Předmět rodný jazyk a literatura se hodnotí podle množství hodin pro finštinu jako druhého jazyka, nebo finštinu jako rodného jazyka. Škola rozhoduje o množství látky u každého žáka zvlášť. Hodnocení žáka může být ústní po celou dobu základní výuky, kromě konečného hodnocení.

Hodnocení žáka spočívá v cílech stanovených v učebním plánu v době přípravné výuky a rok po ní.

Žák může v rámci přípravného vyučování v některých učebních předmětech absolvovat také látku základního vzdělání. Žák v takovém případě získá zvláštní vysvědčení o absolvování látky základního vzdělání. Hodnocení je slovní nebo číselné. Pokud žák absolvuje celou látku některého předmětu základního vzdělání během přípravného vyučování, je hodnocení číselné.

Žák s přistěhovaleckým pozadím umístěný do 7. – 9. třídy základní školy, který nestudoval cizí jazyk, se bude učit angličtinu B1. V žákově učebním plánu se stanoví cíle pro jazykovou výuku a charakterizují se potřebné formy podpory, pomocí níž může žák dosáhnout cíle výuky jazyka A. Tak lze předmět hodnotit nejpozději ve výstupním vysvědčení jako jazyk A.

Pokud finština není rodným jazykem žáka s přistěhovaleckým pozadím, hodnotí se jeho studium podle objemu látky pro finštinu jako druhého jazyka. Pokud se zdá, že jsou jeho kompetence ve finštině na úrovni rodného jazyka, lze jej hodnotit podle objemu látky pro finský jazyk.

Při přechodu žáka s přistěhovaleckým pozadím na jinou školu se dbá o předání potřebných informací.

Rodný jazyk žáka imigranta

Na konci školního roku žák dostává zvláštní vysvědčení o účasti na výuce rodného jazyka imigrantů. Na vysvědčení se zaznamená vyučovaný jazyk, rozsah výuky a slovní hodnocení. Také ohledně výstupního hodnocení žák dostane zvláštní vysvědčení. Výstupní hodnocení spočívá v charakteristice kompetencí.

V rámci předmětu rodný jazyk a literatura žák studuje finštinu a mimo to mu lze poskytnout také výuku jeho rodného jazyka.

Žák, jehož rodným jazykem není finština, je hodnocen v předmětu rodný jazyk a literatura podle požadavků pro finštinu jako druhého jazyka, pokud žákovy kompetence ve finštině nejsou na úrovni jeho vlastního rodného jazyka. Žákovy nedostatky ve finském jazyce se zohledňují také v hodnocení jiných předmětů.

Hodnocení činnosti školy

Hodnocení je nástrojem rozvoje školy. Je to proces vyznačující se plánováním, kontinuitou a zaměřením na cíl. Tento proces je interakční. Hodnocení činnosti školy se mohou účastnit žáci, personál, rodiče, vedení školy a partneři školy.

Prostředky hodnocení mohou být:

  • evaluační pohovory;
  • týdenní schůzky a schůze personálu;
  • dotazníky;
  • rozhovory;
  • rozhovory o cílech a rozvoji (ředitel – učitelé, asistenti);
  • evaluační pohovor o uskutečnění pracovního plánu;
  • výroční zpráva;
  • audit, sběr interního hodnocení;
  • systémy řízení jakosti;
  • externí odborníci;
  • výsledky učení.

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz