Tomáš Feřtek: Jak udržet ve veřejných školách vzdělané a iniciativní rodiče

Aktualizace 8. 2.: Na text tohoto blogu zareagovaly další neveřejné školy v regionech Čech a Moravy, kterým ministerstvo zamítlo zařazení do sítě škol. A to přesto, že jde o školy, které podporují příslušné obce i kraje. Důvod zamítnutí je vždy stejný, údajně naplněná kapacita okolních škol. Ministerstvo se rozhodlo přezkoumat i všechny starší žádosti o zřízení neveřejných škol. O jejich osudu by měla v pátek 10. února rozhodnout osobně ministryně školství Kateřina Valachová.

ilustrační foto by chi-diver (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)

Původní text: Informace o tom, že se vedení ministerstva školství rozhodlo nepovolit žádnou novou soukromou školu, je stará zhruba dva týdny. Není oficiální, zato přišla v různých podobách hned z několika stran. Nejčastější reakce v odborných kruzích byla, že to nebude tak horké, protože v zákoně se říká, že pokud škola splní všechny náležitosti, ministerstvo ji do rejstříku škol zapsat musí. Takže bůhví, co ty zprávy znamenají. O tom, že by se něco takového chystalo, ministryně Valachová ani její náměstek pro vzdělávací soustavu Pícl neřekli půl slova. Byť na nedávném setkání s odbornou veřejností rozhodně měli příležitost. Byli tam oba a mluvili dvě hodiny.

Na přímý dotaz ministerstvo školství odpovědělo, že informace je nepravdivá (text odpovědi pod blogem), ale při pozorném čtení (třeba jako v maturitní čtenářské úloze) se tam ve skutečnosti říká, že školu lze nepovolit z různých důvodů – a existence nenaplněných škol v regionu je jedním z nich. Takže na prokázání pravdivosti toho tvrzení je třeba pár měsíců počkat. Podle počtu zamítnutých škol a důvodů jejich zamítnutí se uvidí, jak to s tím odhodláním nepovolovat další neveřejné školy vlastně je.

Před pár dny se ozvala první škola, malá alternativní základka v okresním městě na Moravě, že ministerstvo zamítlo její žádost o zapsání do rejstříku. Zdůvodnění? V regionu je škol dost, některé nejsou naplněné, není tedy důvod zakládat nové školy. Pokud by byla pravda, že pan náměstek se rozhodl stejnou větou zaříznout nejen nově podané žádosti, ale všechny, které na ministerstvo přišly do posledního září loňského roku, dostane podobný dopis zhruba pět desítek iniciativ z celé republiky. Je to dobře nebo špatně?

 

V tuhle chvíli máme zhruba 4 100 základních škol, z toho přibližně dvě stě soukromých – zřizovaných církví, neziskovou organizací nebo soukromou osobou. Tedy méně než pět procent systému. Na počet žáků je to ještě výrazně méně, protože jde o malé školy.  Jen výjimečně tam chodí víc než sto dětí. Ale jejich počet rychle roste, za poslední dva tři roky se počet takových škol zdvojnásobil. A vypovídá o míře nespokojenosti části rodičů s veřejnými školami. Na dosavadním působení ministryně Kateřiny Valachové bylo sympatické, že se snaží řešit problémy veřejného školství (hlavně financování a kariérní řád), ale k nově zakládaným školám se její úřad choval vstřícně. Rozumná cesta.

Zjevně se to mění a je to jen další krok v postupném sociálně-demokratickém utahování šroubů – testy, jednotné přijímačky, posílení jednotných maturit. A teď se nedá vyloučit ani stopka pro neveřejné školy. Veřejné školství je klíčový nástroj pro fungovaní společnosti a máme ho posilovat a podporovat, kde to jen jde. Ale veřejným školám opravdu nepomůžeme tím, že v regionech zařízneme konkurenci. Rozumné naopak je dělat všechno pro to, aby vzdělaní a angažovaní rodiče ve veřejných školách zůstávali. Tedy měnit alespoň některé z nich tak, aby byly pro liberální „městské“ intelektuály, a takoví dnes žijí i na malých městech a vesnicích, přitažlivé. Zákaz zapůsobí přesně naopak. To je pro liberála červený hadr a výzva, aby své dítě z veřejného vzdělávání „natruc“ vzal.

Na autora tohoto blogu se velmi často obracejí rodiče z celé republiky, kteří si někde založili lesní školku, zjistili, že si umí zařídit věci po svém, a hledají základní školu pro své dítě. Prakticky vždy by chtěli dát přednost veřejné škole. A nejen proto, že se tam neplatí. Rozumí, že chodit na základku s ostatními je výhoda. Ale když nenajdou školu, s níž by byli spokojeni, posíleni onou zakladatelskou zkušeností rozhodnou se jít vlastní cestou. Jsou na to zvyklí, bývají to lídři a inovátoři komunity, v níž žijí. A těm pan náměstek nejspíš vzkáže: trhněte si pedálem, žádné extrabuřty. Docela odvážný krok ve volebním roce.

Pokud to není naopak. Možná i na ministerstvu školství dospěli k názoru, že cílit ve volbách na vzdělané není politicky prozíravé. Je jich málo, o všem si něco myslí, do všeho mluví. A když jim zkrouhneme hřebínek, zbytek nám ještě rád zatleská.


Vyjádření ministerstva školství:

Informace o tom, že vedení úřadu rozhodlo, že nepočítá s povolováním dalších neveřejných škol, není pravdivá. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhoduje o vzniku nových škol výlučně na základě školského zákona, kde jsou stanovena kritéria, podle kterých se žádost zamítá. Jedním z kritérií je nesoulad s Dlouhodobým záměrem vzdělávání České republiky nebo příslušného kraje; jejich součástí je i posuzování dostatečných kapacit škol stejného stupně a zaměření v regionu. Stanovisko ke vzniku nové školy poskytuje ministerstvu dle zákona i krajský úřad. Naplněnost škol a hustota stávající sítě škol jsou tedy jen jedním z kritérií, která se berou v úvahu.

Školský zákon v paragrafu 148 kromě jiného říká:

(3) Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že

a) žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje,

b) nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení po stránce personální, materiální a finanční,

c) žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy.


Text vyšel původně na webu Týdeníku Respekt

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz