Jsou děti mlsné, nebo v jídelnách vaří blafy?

Celé to začalo naprosto běžným rodičovským dotazem: „Proč máš pořád hlad, když ti platíme obědy?“ Místo jednoduché odpovědi si devítiletá školačka založila blog, aby názorně nejen svým rodičům ukázala, co všechno se jí dostane ve školní jídelně na talíř. Svou aktivitou zaujala kuchařskou celebritu Jamie Oliviera i hollywoodské tvůrce a vytočila státní úředníky. Společně s tátou vydala knihu a na podporu charitativního projektu do dnešního dne získala přes 129 500 liber.

Marthin „jídloměr“
Možná znáte ony rozpačité odpovědi ratolestí na dotaz, co měly k obědu. Občas to vypadá, jakoby školní jídelnu vůbec nenavštívily. Oč hůř vzpomínají, co měly na talíři, o to dřív mají hlad. Jenže, jak zjistit, zda je váš potomek zmlsaný, nebo mu v jídelně vaří blafy? A právě devítiletá skotská školačka Martha Payneová přišla se zajímavým, a přitom velmi prostým řešením. Místo odpovědi na věčně se opakující rodičovské dotazy si loni koncem dubna založila pod přezdívkou VEG vlastní blog.

Svůj nápad, vyfotografovat oběd ve školní jídelně, umístit snímek na blog a krátce vše okomentovat, předem konzultovala ve škole. Nikdo nic nenamítal. Po vzoru svých dospělých kolegů – food kritiků – si školačka zvolila vlastní způsob hodnocení:

Food-o-meter – 10/10 (volně přeloženo jako jídloměr)

Mouthfuls – (počet soust)

Courses – (chody)

Health Rating – 10/10 (je jídlo dost zdravé?)

Price – (cena, kterou platí žák za oběd)

Pieces of hair – (nežádoucí příměsi, třeba vlasy)

Zákaz fotografování ve školní jídelně
Blog NeverSeconds zaujal nejen Marthiny vrstevníky a jejich rodiče, ale také média. Právě vzrůstajícího zájmu médií se úředníci zalekli. Nebýt jejich horlivosti, nejspíš by Martha Payneová zůstala tuctovou blogující školačkou. Místo aby úředníci prověřili, zda dívka nemá aspoň v něčem pravdu, fotografování obědů jí zakázali. Pro uklidnění médií škola přichystala ukázkový oběd. Bylo to prý poprvé, kdy se kuchařky malých strávníků ptaly: „Máš dost? Nechceš dostat přidáno?“ Na talířích se „najednou“ objevilo i víc zeleniny. Netrvalo však dlouho a vše se vrátilo do starých kolejí. Tady by příběh nejspíš skončil, zvlášť kdyby se odehrál v době „předinternetové“.

Jamie Olivier: Šokující, ale inspirativní blog
Absurdní zákaz oblétl za několik hodin doslova celý svět. Potvrdilo se, že sociální média spojují lidi nejen napříč regiony, ale také skrz generace a zájmy. Mezi těmi, kteří se na podporu školačky ozvali, byl i světově proslulý britský šéfkuchař Jamie Olivier. Sám se od roku 2005 snažil prostřednictvím kampaně Feed Me Better zlepšit úroveň stravování britských školáků.

Už krátce po zveřejnění prvních snímků na blogu NeverSeconds VEG podpořil: „Shocking but inspirational blog. Keep going. Big love from Jamie x“. A byl to právě Jamie Olivier, společně s tlakem celosvětových médií i spoustou obyčejných lidí, kteří se zasloužili o urychlené odvolání nesmyslného zákazu. Devítiletá bloggerka směla po dvoudenní přestávce pokračovat.

Mají děti právo kritizovat obsah talíře?
Podobně jako ve Velké Británii, i naše školní jídelny mají pro přípravu jídel přísné normy, které se snaží dodržovat. Ale objevuje se opravdu na talířích jídlo upravené tak, aby ho děti snědly s chutí? Odpověď na většině webových stránek školních jídelen nenajdete. Jednu z výjimek představuje fotogalerie školní jídelny na náměstí Svornosti v Brně (její tým získal loni v celostátní soutěži školních jídelen zlatou medaili).

V základní škole Mendelova v Karviné, která patří mezi nositele značky Rodiče vítáni, mohou strávníci jídla známkovat. Vybírají ze stupnice podobné klasickému známkování, tedy 1 (skvělé), 2 (lepší), 3 (dobré), 4 (ušlo to), 5 (nechutnalo). Nejčastěji se objevuje trojka a dvojka.

Diskuse na českých fórech většinou končí konstatováním, že „se“ v jídelnách stejně nic nezmění. Ano, samo „se“ nezmění nikdy nic. Ale co si zkusit s dětmi zahrát na food kritiky podobně jako to dělá VEG? Možná vám jejich hodnocení pomůže poodhalit, proč někdy tak brzo po obědě slídí po něčem na zub. Kdoví, třeba vznikne zajímavý námět pro školní jídelnu nebo netradiční cesta za poznáním zvyků vzdálených zemí. VEG se na začátku prosince zaměřila na talíře japonských a českých školáků, třeba tu najdete inspiraci i pro sebe.

Fotografie oběda ze školní jídelny žáků jedné chomutovské základní školy, kterou děti zaslali Marthě v rámci hodnocení jejich týdenního školního menu. Oběd od nich dostal hodnocení 8,5 z 10. (zdroj: neverseconds.blogspot.cz)

Otázky do diskuse: Jaké zkušenosti se školními jídelnami máte vy? Chodí vaše děti na obědy? Máte přehled o kvalitě jídla ve vaší školní jídelně? Diskutovat můžete ZDE.

 

 

Sdílejte

4 komentáře u Jsou děti mlsné, nebo v jídelnách vaří blafy?

  1. Helena napsal:

    Za poslední tři roky jsem měla možnost jíst v mnoha školních jídelnách po celé republice a přestože se od dob socialismu mnohé změnilo podivuhodná hnědá omáčka nalitá na rozvařená kolínka přetrvává a s ní mnoho dalších odporností. Dobře, že dnešní děti mají alespoň na výběr. Osobně si myslím, že větší nebezpečí pro dětské zdraví jsou automaty na sladkosti, kterými jsou mnohé školy doslova prošpikované.

    • Automaty napsal:

      Přesně! Automaty na sladkosti a sladké nápoje jsou podle mého názoru ve školách naprosto nevhodné. Už jsem několikrát přemýšlela o tom, že by to bylo na petici. Nerada bych, aby to tu dopadlo jako na některých amerických školách, kde se do promo akcí na coca-colu zapojují i učitelé :(

      • Jan Pobořil napsal:

        Automaty (nebo bufety) samy o sobě nejsou špatně, myslím, že to děti učí zacházet s penězy. Špatně je, pokud se tam zdravé (a chutné!) věci nenabízejí nebo jsou dražší.

  2. Veronika Nováková napsal:

    Kvalita jídel se od roku 1994, kdy jsem začala chodit do školy já nezměnila.Dcera chodí domů s tím, že se jídlo ve škole nedá jíst (ano je vybíravá, doma máme problémy s jídlem také, ale vždy sní alespoň něco).Ve škole nesní nic.Dvakrát jsem jí oběd ve škole vyzvedla, protože byla nemocná a zvedl se mi žaludek.Světle oranžová rajská omáčka chutnala po mouce a zvláštně smrděla, k tomu těstoviny a hovězí maso, které bylo tak žužvavé, že s ním měl problém i náš pes, dceři jsem ho nedala, poněvadž by ho žvýkala ještě teď.Podruhé brambory s přírodním vepřovým plátkem a k tomu UHO (univerzální hnědá omáčka, nechci vědět z čeho byla).Maso tuhé tak, že jsem o něj ohnula kovovou lžíci.Takže maso opět dostal pes.Nechápu jak taková jídla mohou servírovat dětem, jídelna je bohužel vyhlášená svými blafy.Zajímavé je, že ve školce měla dcera stejnou skladbu jídla a vše vždy snědla.Takže ji z jídelny odhlásíme a teplé jídlo bude mít až doma.a ano automaty mně taky štvou, najednu stranu dostávají ve škole ovoce a zeleninu jako prevenci obezity a hned za dveřmi mají automat nabouchaný sladkostmi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>