Foto Kateřina Lánská

Děvčata snáze přijímají, co škola vyžaduje. U přijímaček je to může zvýhodnit, říká odborník na vzdělávání

Kluci přistupují ke škole jinak než děvčata. Nenahrávají náhodou přijímací testy na střední školy jednomu pohlaví? Třeba právě děvčatům? „Rád bych to zjistil, ale ministerstvo školství mi zatím odmítá poskytnout potřebná data k podrobnější analýze,“ říká odborník na vzdělávání Oldřich Botlík. „Prý nemají důvod se tím zabývat, řekli mi.“

Oldřich Botlík

Nedávná studie ukázala, že děvčata dostávají při stejné úrovni znalostí lepší známky než kluci. Přijímací zkoušky na střední školy se kvapem blíží. Existuje podle vás riziko, že děvčatům nahrávají taky přijímačky?
Pokud je test postaven například na množství pojmů, které kluci – často právem – pokládají za zbytečné, pak vynikají spíš dívky. Ty jsou ve vztahu ke škole konformnější než kluci a víc jim také záleží na dobrých známkách. Kluci oceňují spíše možnost na něco samostatně přijít, vymyslet něco nového. Tohle tvrzení myslím statisticky: samozřejmě existují kluci, kteří všechny „školní“ pojmy ovládají, a dívky, které naopak raději vymýšlejí, než loví v paměti. Přijímací testy se možná ani nedají připravit tak, aby oběma pohlavím vyšla stejná úspěšnost. Za spravedlivé bych pokládal, kdyby čeština mírně nahrávala dívkám, zatímco matematika klukům. A kdyby se to v součtu vyrovnalo. Úspěšnoat u zkoušek ale závisí na mnoha dalších faktorech, jako je sociální prostředí, vzdělání rodičů a ambice, které s vlastními dětmi spojují. Rozdíly bychom nejspíš  vysledovali i podle toho, kde děti žijí. Ve větších městech, kde je velká poptávka po víceletých gymnáziích, jsou někteří rodiče ochotni platit drahou mimoškolní přípravu, aby si jejich děti na přijímací testy zvykly.

V testech Kalibro, jejichž jste autorem, zkoumáte, jak žáci základních škol pochopili probranou látku. Vysledovali jste z jejich výsledků nějaké rozdíly v úspěšnosti mezi děvčaty a chlapci?
Dívky v nich bývají o několik procentních bodů úspěšnější v češtině a chlapci v matematice. Cílem našich testů je zjistit, zda děti probírané látce rozumějí a umějí s ní pracovat, a odhalit typické chyby v uvažování. Nejsou zaměřené na prověřování znalostí, které zjišťují přijímací zkoušky. Zpočátku, v devadesátých letech, nám některé školy vracely testy z českého jazyka. U našich testů, které se soustředí na porozumění textu a užití různých jazykových prostředků, ale téměř neobsahují gramatické úlohy, neviděly souvislost s výukou. Děti to naopak zajímalo a bavilo. Časem a hlavně s příchodem renomovaných mezinárodních testů PISA, které jsou podobně zaměřené, se přístup škol začal měnit. Stále je ovšem dost těch, kterým nejde tolik o to, aby se děti nad něčím zamýšlely nebo informace po svém interpretovaly a využívaly. Mnozí učitelé se cítí jistěji tam, kde se vyznají mnohem lépe než děti: mezi známými pojmy a postupy. Neradi se vzdávají možnosti „vládnout ve třídě pevnou rukou“. Škol, kde pochopili, že tenhle systém vzdělávání moc nefunguje, ale přibývá. Hledají jiné cesty.

Vraťme se ale zpět k úspěšnosti dívek a chlapců v jednotných zkouškách na střední školy.
Doufal jsem, že podrobnosti zjistím z částečně anonymizovaných dat z loňských přijímacích testů, ale ministerstvo mi zatím odmítá vydat data s údajem o pohlaví. MŠMT už muselo na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnit i velmi podrobná data. Jeho současná neochota poskytnout údaj o pohlaví vytváří velké pochybnosti, protože se nabízí jednoduché vysvětlení: výsledek je problematický a nechtějí to přiznat.  Mnohem větší problém však vidím v tom, že ministerstvo už dávno nezveřejňuje potřebná data automaticky. Obsahují totiž informace, z nichž učitelé mohou čerpat, a to ve prospěch žáků.

Jednotné přijímací testy ponechávají školám v přijímacím řízení manévrovací prostor až čtyřicet procent. Mohou tedy ředitelé případné „genderové“ nedostatky testů kompenzovat?
Když si ještě školy dělaly přijímací testy samy, ředitelé do nich vědomě zařazovali úlohy, které umožňovaly výsledky vybalancovat tak, aby neměly „přeholkováno“. Teď dostanou připravené jednotné testy a pochybuji, že se budou ještě pouštět do vytváření vlastních. Navíc se obávám, že váha výsledků v jednotných testech bude ještě stoupat. Jejich zavedení je ale podle mého názoru krokem zpět. Konzervují většinové pojetí výuky a nemá-li naše země začít zaostávat, musí se převládající pojetí výuky změnit. Trvání na „jednom nejlepším řešení vhodném pro všechny“ je nebezpečné. Kvůli současné škole totiž zbytečně „ztrácíme“ řadu dětí a mladých lidí, což je stav, který si vyspělá společnost už dnes nemůže dovolit.

Oldřich Botlík vystudoval matematiku. Od začátku 90. let podniká ve vzdělávání jako konzultant. Pomáhal připravit nový systém financování regionálního školství a také grantový systém ExTra na podporu inovativních učitelů a škol. Formuloval hlavní zásady školského zákona a zákona o odloženém školném. Je spoluautorem projektu KALIBRO. Učitelé se v něm dozvídají, jak jejich žáci dokážou použít své znalosti a dovednosti v nových situacích i jak se ve škole cítí.

2

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors
KáčaJaroslav Jirásko Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
Jaroslav Jirásko
Host
Jaroslav Jirásko

Děkuji za opět skvělý článek. Tvrzení pana Botlíka zní velmi věrohodně, nakonec v článku je i zmínka o výzkumech, které prokazují, že děvčata mají lepší známky, protože jim systém nastavený v českých „biflovacích“ školách lépe vyhovuje.

(Studie zde : https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_1_2018_Co_skryvaji_znamky/mobile/index.html#p=3)

Myslím, že je třeba se hluboce zamyslet nad tím, jak školu změnit. Co je však velmi závažné, je tato (bohužel pravdivá) věta. „Mnohem větší problém však vidím v tom, že ministerstvo už dávno nezveřejňuje potřebná data automaticky. Obsahují totiž informace, z nichž učitelé mohou čerpat, a to ve prospěch žáků“.

Káča
Host
Káča

Bohužel má autor pravdu. Dnešní škola je nastavená v nadržování děvčatům a to ve všech ohledech. Mám tři syny a přes to, že je mezi nimi značný věkový rozdíl, vůbec nic se nezměnilo. Paní učitelky jsou velice překvapené, pokud je na nespravedlnost upozorním, vůbec si tento problém nepřipouští. Dokud bude školství přefeminizované, nic se nezmění.