Maturita rozhoduje o životních osudech lidí, aktuálně plní stránky médií a má také svou vlastní mytologii. Na některé z obvyklých tvrzení o maturitě jsme se podívali víc zblízka.
„Maturita je pro všechny stejná“
Stejná pro všechny je jen jedna část zkoušky – ta společná, postavená na testech a centrálně vyhodnocovaných slozích z češtiny a cizího jazyka, případně testu z matematiky (maturant se rozhoduje mezi zkouškou z cizího jazyka nebo z matematiky). Kromě společné maturity student skládá školní – profilovou – část. V profilové části si každá škola zkoušku přizpůsobuje svým nárokům a představám. Gymnázia přidávají zkoušky, které jsou akademicky náročné, průmyslovky a odborné školy dávají důraz na obor; časté jsou i praktické zkoušky a obhajoba závěrečných maturitních prací.
Otázka zní – a proto se o tom tolik diskutuje – jak udělat tu část maturity, která je společná pro všechny typy středoškolského maturitního studia, aby to dávalo smysl. Podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury by stát měl prověřovat funkční gramotnost, znalost pravopisu, tvarosloví, čárek ve větách a psaní a porozumění textů, zatímco současné pojetí takzvaného didaktického testu se zbytečně zaměřuje na formální analýzu textu a teoretické znalosti. Jejich návrhy najdete zde. Současná státní maturita podle této profesní organizace zatěžuje státní rozpočet i fungování škol a může mít negativní dopad na vztah mladé generace k literatuře i jazyku.
„Maturita je triviální, přizpůsobuje se těm nejslabším“
Pokud se zkouší teorie, maturita logicky dělá potíže těm, kteří mají na odborných školách méně hodin češtiny, cizího jazyka a matematiky, než mají gymnazisté. Mají-li testy státní maturity procházet všichni studenti maturitních oborů bez rozdílu, musí se zákonitě najít průnik jejich znalostí a ty ověřovat. Neboli testovat to, co se učili (a naučili, nebo mohli naučit) všichni. V češtině tedy nejspíš nikoli literárněvědnou a lingvistickou terminologii, ale to, zda student umí psát bez chyb, rozumí i složitějšímu textu a umí srozumitelný text napsat.
„Úroveň maturity se neustále snižuje“
Pro tohle tvrzení není opora. Maturita je jako celek dnes obvykle náročnější než před zavedením „státní“ maturity. Počet neúspěšných je v matematice od startu státních maturit velmi vysoký, v testu z češtiny významně roste. Natolik, že to nemůže být snižující se kvalitou maturantů, ale – jak lze dokázat z maturitních dat – zvyšující se náročností testu. Pokud zavedeme tři povinné zkoušky, tedy češtinu, matematiku i cizí jazyk, s čímž se počítá od roku 2020/21, počet neúspěšných dále dramaticky stoupne. Některé odhady říkají, že až na polovinu maturantů v jarním maturitním kole. Co to bude znamenat? Třeba to, že maturitu nezíská studentka pedagogické školy, která by se mohla stát dobrou učitelkou prvního stupně základní školy, kdyby se tedy dostala na vysokou.
„A je lehčí než za mého mládí“
Je otázka, zda je maturita lehčí, než tomu bylo před dvaceti třiceti lety. Část veřejnosti je o tom přesvědčena, ale je velmi těžké to nějak dokázat, protože toto přesvědčení je do velké míry založeno na subjektivním pocitu. Data, která by takové srovnání umožnila, nemáme. Maturita z cizího jazyka je dnes bezpochyby kvalitnější i náročnější, má tři dílčí zkoušky a kopíruje mezinárodní model jazykových zkoušek. V češtině se víc ověřuje pravopis a práce s textem. To se dřív nedělalo prakticky vůbec, protože zkouška zahrnovala jen sloh (ten byl delší) a kromě něj fakticky už jen literární dějepis. Dnes se ústní profilová zkouška věnuje i analýze literárního textu, to se dřív dělalo jen výjimečně. Jako důkaz, že maturita je lehčí, bývá uváděno to, že matematické příklady nebo otázky v testu z českého jazyka nedělají o generaci či dvě starším lidem žádný problém, zatímco mladí si na nich lámou zuby. Ovšem maturitu dnes skládá víc než dvojnásobný počet lidí a gymnazisté také s testy vcelku žádný problém nemají. Za zmínku stojí i to, že maturitní zkouška se dříve odehrávala mezi učiteli a žákem, kteří se znali (s výjimkou předsedy komise, ten byl z jiné školy). Bylo tedy méně pravděpodobné, že by propadl student, který se během studia snažil, byť při zkoušce „vybouchl“. Mnozí pamatují, jak jim učitelé pomohli nebo aspoň přimhouřili oko.
„Lehčí než za Rakouska-Uherska“
Oproti době svého zavedení v 19.století se maturita zjednodušila, o tom není sporu. Tehdy se zkoušelo i z klasických jazyků a složení maturity bylo jedinou podmínkou pro vstup na univerzitu, příjímací zkoušky nebyly. Jejím posláním bylo mimo jiné prokázat, že student disponuje vědeckým myšlením. Srovnávat dnešní maturitu s touto její „klasickou“ předchůdkyní je tedy velmi problematické. Asi nikdo nepochybuje, že maturitní by měly být i obory, které nepřipravují budoucí vědce.
„Problém maturity je v tom, že ji cpeme všem“
Úřednice, policista nebo hasič – ti všichni potřebují maturitu. Takových profesí je nyní většina. Proto se za posledních třicet let zvýšil počet maturujících ze 30 % populačního ročníku na 70 %. Tak je to nejen u nás, ale v celé Evropě. V některých zemích – a jsou to země, které mají výkonný vzdělávací systém, jako třeba Finsko – je to až 90 %. Průzkumy opakovaně prokázaly, že lidé s maturitou jsou na pracovním trhu úspěšnější a mají vyšší příjmy. Proto si tak velká část rodičů přeje, aby jejich dítě maturitu mělo. Vyšší vzdělání u mnoha profesí vyžadují i zaměstnavatelé. Mimochodem, polovina vyučených usiluje později o maturitu na nástavbě. Tedy není to tak, že maturitu cpeme všem, ale že o ni lidé z racionálních důvodů stojí.
„Státní maturita je nástrojem, jak zvednout úroveň výuky na školách“
Po osmi letech od zavední státní maturity můžeme konstatovat, že tuto naději nenaplnila. Mnozí odborníci se shodují v tom, že kvalita se nedá zvednout zkouškou, byť přísnou, ale jen podporou učitelů a efektivního učení. Mnozí poukazují na to, že současná maturita výuku naopak deformuje. Viz vyjádření Společnosti učitelů českého jazyka a literatury.
O maturitě v pořadu 90′ ČT24 nedávno odvolaný ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Jiří Zíka. Jako host mu oponuje Tomáš Feřtek ze vzdělávací společnosti EDUin.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Buď je maturita těžší (?) – ve smyslu zákeřnější (testy, zadání) nebo ji „nedávají“ studenti proto, že se k maturitě (zbytečně) „naženou“ i ti, kteří prostě na „to nemají“ nebo učitelé mají klesající úrověň a „neumí učit“ anebo „dětičky“, tzn. mladí lidé už prostě moc zblbli (internet, sociální sítě, působení okolního prostředí a společnosti), zlenivěli (namáhat si vlastní hlavičku, jakkoliv pracovat), nemají smysl pro disciplinu a zodpovědnost (jsou tzv. moc rozežraní).
Možná je reálná kombinace všeho výše uvedeného.
Nemyslím si, že povinná maturita z matematiky nebo cizího jazyka „mnohým zničí život“. Nepřehánějte. To se nedělo ani u maturantů za mého mládí – a to byl jiný „režim“. Studentíci budou muset jen více „přitlačit na pilu“ a ty 4 roky opravdu pilně s t u d o v a t , ne se flákat. Za mého mládí se říkalo, že studium je zaměstnání – práce, jeden chodí 5 dní v týdnu do fabriky a druhý má to štěstí, že může studovat – a měl by si toho tedy vážit. Času mají studenti mnohem více, než bývalo za dob mých studií, kdy to byla neustále „dobrovolně-povinně“ jedna brigáda za druhou (během školního roku, na ZŠ i zejména SŠ), žádné poflakování. O jiných dnešních možnostech a technologiích – zdroje informací, rozsah literatury, počítače, mobily, internet atd. – o tom se nám tzv. ani nesnilo. Vše bylo pracnější, náročnější na čas a méně pohodlné. V mém ročníku na stavební průmyslovce se nestalo, že by někdo neodmaturoval. „Udělali“ to všichni – a napoprvé, byli jsme totiž zvyklí „makat“ …
Musím Vám oponovat. Mně povinná maturita z matematiky připadá nesmyslná. Za nás povinná nebyla a můžu říct, že já bych měla taky problém ji udělat a to jsem chodila na gympl. Nevím o jakých brigádách píšete, za mě krom podzimního vinobraní žádné nebyly. Maturovala jsem v roce 1996. Dnešní děti to mají daleko těžší už na ZŠ, můžu posuzovat, protože ji právě navštěvují moje děti a často hledím, co po nich chtějí. Učí se doma denně až 3 hodiny, to já nikdy na ZŠ nedělala. Učí se spoustu zbytečných věcí, jsou zahlceni přemírou informací. Proto říkám, že současný školní systém je jedna velká katastrofa a doufám, že bude co nejdříve změna a povinná maturita z matematiky nakonec nebude.
Zde musím oponovat já vám, Jindro. Děti to nemají těžší, dcera též chodí na ZŠ. Ale nejsou zvyklé pracovat, vnímat, dávat pozor. My se doma neučili, protože jsme byli zvyklí to chytit ve škole. Ale dnes jsou děti nesoustředěné a pak to musí dohánět doma.
Nemohu s paní Jindrou souhlasit. Množství učiva, které se dnes po dětech chce ve škole, je ve srovnání s dřívějškem rozhodně menší. Nevím, co chtějí tak strašného po Vašich dětech, ale rozhodně mají dnešní děti o dost jednodušší situaci. Jen když si představím, jak jsme připravovali referáty a povinnou četbu my, cesty do knihovny, hledání v encyklopediích – a dnes děti otevřou Wikipedii a moc se s tím nemažou. I proto jsou jejich znalosti jen povrchní a dlouho se jim v hlavách neudrží. A povinná maturita z matematiky? Ta byla vždy kromě posledních pár let, tak nevím, proč je kolem toho takový povyk.
A v kterém roce byla povinná? Já maturovala v roce 1996 a povinná maturita z matematiky nebyla a co vím ani když maturovala moje teta v roce 1978. Takže kdy? Jinak já teda na ZŠ chodila do knihovny akorát pro knížky na čtení pro vlastní potěšení. Povinná četba ve škole mě nikdy nebavila a skoro jsem ji nečetla a to ani k maturitě. Dnes ji musí k maturitě číst. A popisuji vlastní zkušenosti se ZŠ, mám tam děti a na stejnou ZŠ jsem chodila i já. Ale takový přehršel informací za nás nebyl.
Tak to já musela psát čtenářský deník, mít seznam četby k ústní zkoušce a dokonce se mne ptali na knížku ze seznamu. Takže v knihovně jsem byla často. A z ústní z čj jsem měla i větný rozbor a ještě jsme museli poznat z úryvku autora a jeho dílo… zkrátka to nebyl jen sloh a literární dějepis…
Dobrý den,maturovala jsem v 89 na průmyslovce a mat.povinná nebyla.Vybrali si jí pouze ti, kteří chtěli pokračovat na VŠ. Mělo by to dle mého názoru tak zůstat ( SOŠ a SPŠ) Gymnázia jsou úplně jinde. Hlavně všechno co funguje rozbourat.
Proč ji studenti nedávají, na to jednoduchá odpověď. Ze středních skol nyni odcházejí studenti, kteri na ně byli přijato i s horšími známkami ze Zakladni skoly. Stredni skoly přijímaly kazdeho za kazdou cenu. Tedy i ty horsi, ne příliš studijní typy. Kazdy ma pravo na vzdelani, ale ne vsichni jsou chytří. Bohuzel. Maturita těžká nebyla. A rozhodne to nemuze byt tak, ze se přizpůsobí každému, jen aby vsichni prolezli. Tak to byt nemuze.
svata pravda
Asi takhle, vzhledem k financovani strednich skol platbou za kus, se na stredni berou i ti, kteri mohli byt vybornymi remeslniky, ale na stredni proste nemaji. Od toho se odviji i uspesnost maturit. Ale hlavne, takove organizace, ktere tahaji ze skolstvi jen penize, bez toho aby nabidly a zarucily kvalitu, jako treba Cermat, by tu vubec nemely byt.
No nevím. Vzhledem k tomu ze dcera loni maturoval, tak jsem si zkusil maturitu z češtiny. Jsem maturant z roku 1991 a loni jsem bez jakékoliv přípravy ten test bezpečně udělal. Rozhodne to nebylo těžší než jsme měli my. Rozdíl je ten že dnes jdou k maturitě spousty děti které tam nemají inteligentně co dělat. Bohužel úroveň se neustále snižuje protože rodiče tam děti tlačí a “ kde je poptávka najde se nabídka “ školy které je k té maturitě protlačí.
No nevím. Dcera letos maturovala, v neděli odpoledne pršelo. Tak jsem si zkusil maturitu z češtiny a angličtiny (tam tedy samozřejmě jenom část bez zvukového záznamu). Z voleje, bez jakékoli přípravy. Rozhodně velice snadné, v češtině jedna chyba, v angličtině bez ztráty kytičky. Maturoval jsem v roce 1984, nejsem žádný Einstein. Nechápu o čem se točí ty nesmyslné řeči všech „odborníků“, kromě prachů rodičů, které cpou soukromým školám aby děcka měla maturitu, a ony přitom nejsou schopny pochopit trojčlenku a zvládnout nejjednodušší budoucí anglický čas….
Také jsem si tu jejich „strašně těžkou maturitu“ zkoušel udělat. Nikdy jsem neměl dobré známky, doma jsem se neučil a celkově jsem na školu kašlal. Ale po tom, co jsem si tohle vyzkoušel si připadám jako genius a velký myslitel 🙂 Jistě, občas sem i já udělal chybičku, ale po zjištění kolik % mi stačí na to abych prošel mám chuť si jít udělat další maturitu a tentokrát za samé:D
… za mně, nějaké testy nevypovídají o tom zda student umí, mohou se mu povést
a také nemusí …
i vy ráno vstáváte a nemusíte mít svůj den …
zrušila bych nejen testy, ale hlavně CERmat, který je dobrou trafikou některých lidí,
ty zbytečné miliony co to stálo, už dávno mohly ve školství pomoci úplně někde jinde, nehledě na inkluzi,
na kterou např. nemáme peníze, jenže peněz je dost , ale ztrácí se někde v propadlišti dějin …
Zbytečné miliony? To budete muset trochu přidat.Státní maturity se připravovaly mnoho let, celková částka je tak 1,4 miliardy.A opravdová hloupost je plánovaná povinná maturita z matiky.Tak se úroveň matematiky rozhodně nezvýší,stejně jako se nezvýšila úroveň škol pouhým zavedením státních maturit.
Měla stát 1miliardu a stála 7 🙂
Že všichni chtějí maturitu?To proto,že jste degradovali výuční listy!Jo ty máš jenom učňák,tak to seš vlastně debil!Co na tom,že u řemesla musíš taky myslet a pořádně,že když tu práci mám dělat fortelně,tak to v té hlavě musím mít hezky srovnané.Nešikovným rukám maturita nepomůže.
Tohle je vážně problém, v současné době pozoruji, že probíhá devalvace vzdělání vůbec. Kde stačil výuční list, dnes nutná maturita. Kam dříve nastupoval maturant, dnes to musí být bakalář. Ve vědecké praxi, tam magistr nic neznamená, tam už třeba minimálně doktorát.
Neboli snaha zvýšit procento absolventů daného stupně vzdělání vede akorát tak k jeho devalvaci.
Naprosto souhlasím s článkem. Mám stejný názor. Za mě jsme psali jen slohovku a jinak maturovali ústně. Takže mě maturita připadala jako naprostá brnkačka. Dnes se kromě slohovky píšou didaktické testy, nad jejichž obsahem mně zůstává rozum stát., dále test z jazyků apod. a navíc u ústní zkoušky se hodně dbá na povinnou četbu. Tu jsem třeba já skoro vůbec nečetla. Taky souhlasím se Společností učitelů českého jazyka a literatury, že by se namísto didaktického testu měl víc prověřovat pravopis, čárky ve větách apod., protože tohle potřebuje každý znát celý život. Na co je třeba znát, co je morfologie….? A je smutné, že dnes se už na ZŠ namísto pravopisu zaměřují právě na tyhle didaktické testy, takže dnešní děti budou na tom s pravopisem v budoucnu hodně špatně.
„Třeba to, že maturitu nezíská studentka pedagogické školy, která by se mohla stát dobrou učitelkou prvního stupně základní školy, kdyby se tedy dostala na vysokou.“ Na vysokou se v dnešní době dostane úplně každý, stačí jít na tu kde se nedělají příjmačky. Takže jediné síto v dnešní době je skutečně pouze maturita. Když v ní propadne 20% žáků, ze kterých to většina udělá v dalším kole to mi moc těžké teda nepřijde.
Ale třeba studentky středních pedagogických škol si matematiku jako maturitní předmět nevybírají. Tady se mluví o plánu, že matematika má být povinná pro všechny maturanty. Nad maturitou tedy visí otázka, zda je v této podobě dobrým „třídičem“ studijních předpokladů. A další otázka zní, zda si opravdu myslíme, že můžeme srazit počet maturantů na úroveň jako před třiceti lety, když tomu neodpovídá profil pracovního trhu. Skoro všechny profese jsou dnes daleko složitejší než dřív a vyžadují složitější odbornou přípravu a aby se řemeslník v samostatné živnosti uchytil, nestačí, když umí dobře něco dělat rukama. Myslím, že jako společnost bychom měli přemýšlet o tom, jak dopomoct co největšímu počtu lidí k dobrému vzdělání. Řešení není postavit před půlku národa bariéru, ale zvýšit kvalitu škol, což znamená zvýšit kvalitu jejich absolventů, neboť jak jinak se pozná kvalita škol, než podle toho, jací žáci z nich vycházejí… Já vím, že příklad Finska je taková ohraná písnička, ale je to země, která má ve srovnání s jinými dobré výsledky i v mezinárodním testování, a tam maturitu dělá a udělá daleko víc lidí než u nás. Nebylo to tak vždy, prostě dali hlavy dohromady a vymysleli a udrželi reformu školství. A ta stojí mimo jiné na tom, že učitelské povolání je velmi žádané, dobře placené a prestižní a učitelé mají dobré podmínky pro svou práci. Teď jsem četla článek o tom, že Američani už začínají vidět jako hrozbu, že jejich učitelé jsou špatně placení, a dokonce z průzkumů vyplývá, že by si velká část z nich dobrovolně zvedla daně, aby se učitelé líp zaplatili. Připravuju o tom článek.
Jsem učitelka angličtiny na střední odborné škole. Celý problém tkví v tom, že na středních školách je v každé třídě minimálně 5 studentů, kteří tam absolutně nemají co dělat. Jejich zájem a studijní výsledky jsou katastrofální. Dokud budou školy financovány penězi „na žáka“ a přijmou děti, které mají na vysvědčení na ZŠ čtverky, nic se nezmění.
Studenti gymnázií se náročnosti maturitní zkoušky smějí. V naší škole centrální didaktické testy zvládnou studenti na dvojky, trojky. Ty co tam nepatří, pak ministr Plaga zachraňuje nesmyslným překrucováním odpovědí. Pro mě tito žáci zůstávají propadlíci a modlím se, aby dělali jinou práci, než kterou (ne)studovali.
Státní maturity jsou výborný nápad, je to bič na líné studenty, stojím za názory pana Zíky. Ministr Plaga, který si ani nedal tu práci, aby na googlu zadal „čas růže přináší“ a zjistil, že google nenašel jediný odkaz, by měl odstoupit.
Tak zcela určitě maturita z matematiky před takovými 80 lety složitější rozhodně byla. Stačí se třeba podívat na starý film Škola základ života a opsat si maturitní příklady z matematiky na tabuli vyobrazené v tom filmu a zkusit je vyřešit. Tak spíše by je dnes nikdo z dnešních maturantů nevyřešil a to často ani absolventi různých vyskokých škol. Takže těžší už byla a dávno již není.