Odkladů školní docházky přibývá skutečně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže, říká speciální pedagožka

Počty dětí, které dostávají v době zápisu odklad školní docházky, se v posledních letech pohybuje kolem 10 procent a čísla spíš rostou, než klesají. „Odkladů přibývá skutečně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže,“ říká Hana Imlaufová z Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny v Praze-Karlíně.

Proč myslíte, že ani posun zápisů na pozdější dobu nepomohl snížit počet dětí, které dostávají odklad školní docházky?
Odkladů přibývá skutečně hlavně proto, že přibývá dětí, které mají nějaké potíže. To znamená, že před nástupem do školy nejsou tak zralé ve všech oblastech, jak by měly být. Upozorňují na to učitelky ve školce a znatelněji se to rodiče dozvědí, když jdou k zápisu, a tam jim řeknou: nezvažovali jste odklad?

Největší důvod, se kterým se v poslední době setkávám, je problematická výslovnost u dětí a chudá slovní zásoba.  Pokud s nimi dítě nastoupí do první třídy, může mít problémy v českém jazyce, v gramatice, ve čtení. A protože přibývá dětí s řečovými vadami, přibývá i dětí s odkladem školní docházky.

Kdy doporučujete začít řešit logopedické vady?
Existují dva typy logopedů. Jedni říkají, že s dítětem je možné začít logopedickou nápravu hned, jakmile spolupracuje, komunikuje a vydrží se chvilku soustředit. Druhá skupina tvrdí, že do pěti let se má dítě volně nechat, počkat, jak se rozmluví, a teprve od pěti let začít nápravu. Myslím, že je to škoda, že potom je zbytečně náročné opravovat to, co má dítě už nesprávně zafixované.

Často rodiče mohou ve školce slyšet, že jejich dítě je na školu příliš hravé. Co si pod tím máme představit? Hravost je přece u menších dětí přirozená.
To ano, spíš jde o to, jestli je dítě zvyklé nebo schopné se cíleně soustředit. Jsou děti, které vydrží jen u toho, co je baví a když se pak mají cíleně soustředit na činnost, která je třeba úplně tak nebaví, to znamená musejí už zapojit trochu i vůli, tak od ní utíkají. Je to hodně na důslednosti rodičů, aby dokázali přidržet dítě u nějakého úkolu, i když už se trochu nudí, aby se snažili ho učit, že by mělo úkoly dokončit. Myslím, že všichni bychom byli v tomto smyslu hraví, kdybychom nerozvíjeli svoji vůli.

Setkáváte se i s rodiči, kteří chtějí svým dětem odložit školní docházku, aby jim „prodloužili dětství“, bez závažnějšího důvodu?
Občas se s tím setkám, ale není to častý jev. Někdy to rodiče rovnou řeknou, a často za tím není jen jejich pohodlnost, aby si ještě prodloužili čas bez povinností. Třeba čekají narození sourozence, chystají stěhování, nebo v tom jsou jiné osobní důvody související se životem té rodiny, a ty důvody bývají velmi srozumitelné.

A stalo se vám někdy, že by přišli rodiče a chtěli odklad pro dítě s tím, že pak bude mít výhodu třeba u přijímaček na osmileté gymnázium, když bude starší a vyspělejší?
Řekla bych, že většina rodičů tak dopředu nepřemýšlí. Naopak se stává, že přijdou do poradny rodiče s tím, že chtějí do školy poslat dítě, které ještě nedovršilo šest let. Tyto děti mohou být chytré a bystré, ale bývají vzhledem k věku snadněji unavitelné. Pak to pro ně může být těžké, když se ve škole srovnávají s dětmi, které třeba odklad školní docházky měly a jsou tím pádem třeba o rok a půl starší.

Hana Imlaufová je speciální pedagožka, rodinná psychoterapeutka, manželská a rodinná poradkyně. Pracuje v Křesťanské pedagogicko-psychologické poradně v Praze-Karlíně. Kromě poradenské praxe přednáší pro mládež, rodiče a pedagogy.  Spolupracuje s několika křesťanskými periodiky, kde především odpovídá na dotazy z oblasti vztahů, sexuality a výchovy dětí. Je vdaná, má tři dospělé děti.

12

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
2 Comment threads
10 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
6 Comment authors
EvieVlaďkaLucie KocurováSilvieKateřina Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
Eva
Host
Eva

Přesně vím, o čem paní Hana mluví. Prošla jsem od roku 1980 prací v logopedické poradně až do roku 2005 a pracovala s dětmi, které se chystaly k zápisu do ZŠ. Je to přesně o tom, poznat dítě, které má ve výslovnosti nedotaženy jen dvě hlásky není takový problém. Když ale rodiče odkládají nápravu řeči až na poslední rok předškolní docházky a u dítěte je větší množství vadné výslovností hlásek, má dítě co dělat, aby tohle zvládlo do začátku školního roku. Není daná doba, za jakou dítě hlásku zvládne nacvičit. je to o motorice mluvidel. Pokud má dítě jak se… Číst vice »

Kateřina
Host
Kateřina

Toto nemusí být vždy pravidlem, právě díky tomuto „stereotypnímu“ názoru jsme si prošli čím jsme si prošli. Paní učitelka v MŠ nás nutila od synových tří let, abychom zahájili logopedii i když teprve začal mluvit ve větách. Neustále jsem opakovala, že na to ještě není zralý (psychicky i fyzicky), no v jeho 3,5 letech jsem se nechala ukecat a zahájili jsme logopedii. Po dvou měsících a potocích slz (mých i synových) jsem řekla, že už v tom pokračovat nebudeme. Já byla zoufalá, že mu neumím pomoc a on byl nešťastný, že to nezvládá i když se snažil. A přesně jak… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Máte pravdu. Právě o tom je logopedická práce, umět poznat, kdy nastal vhodný čas nápravy. K tomu slouží diagnostika. Možná jsem to popsala dost jednoduše. Také se zmiňuji o tom, že u menších dětí je lepší a důležitější prevence. To znamená společné hry v mateřské skole, kdy se procvičující mluvidla. Pokud je zlepšení nedochází začala jsem nápravu ve věku nejdříve 4 a půl roku. Dítě musí být vyzrálejší aby se lépe orientovalo ve své ústní dutině. Je to velice intimní a pro dítě citlivá věc. Proto je nutné nejdřív získat dítě ke spolupráci, aby mu tato činnost nebyla nepříjemná. Je… Číst vice »

Kateřina
Host
Kateřina

JJ, pro něj to samozřejmě bylo těžké i v těch pěti letech, ale tak strašně moc chtěl, zejména když viděl, že to jde.. A to ho posunulo nejspíš tak rychle dopředu. Přála bych toto zažít každému dítěti, ale i rodiči, kteří se musí obrátit na logopedii :) Na školku jsem se moc spoléhat nemohla, protože tam byli na děti příliš mírní a pokud se dítě nějaké aktivity účastnit nechtělo, nemuselo. Náš syn, ačkoli nemluvil, nedostatkem inteligence netrpěl a tak si velmi rychle našel způsob, jak školkou nenásilně proplout. Několikrát jsem paní učitelky upozorňovala, že potřebuje důraznější přístup a že jim… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Ano nové metody práce někdy začaly děti zbavovat schopnosti že se někdy do činnosti zapojit musí. Je ovšem najít přístup k tomuto dítěti. I dítě, které moc nemluví umí komunikovat. Jeho výkresy či jiné výrobky, stavby ze stavebnice o dítěti dokážou něco říct. Při frontální činnosti se počítalo, že se zapojí všechny děti. V tom byla ta výhoda a učitelka si udělala svůj přehled. I na pohledu očí dítěte zjistíte, zda s vámi chce komunikovat. Děti jsou nádherné a zajímavé bytosti a já jsem ráda, že jsem si to s ními mohla užít. Není nic krásnějšího na světě. Jsem trochu… Číst vice »

Kateřina
Host
Kateřina

Děkuji, také Vám přeji hodně štěstí a pěkný den :)

Lucie Kocurová
Host
Lucie Kocurová

Evo, jsem autorka článku. Nechtěla byste si se mnou o logopedii popovídat? je to myslím velké téma. Díky Lucie

Eva
Host
Eva

Dobrý den, máte pravdu v tom, že je to stále čím dál víc aktuální téma. Někteří rodiče si neuvědomují, že pokud jak se říká propásnou správnou dobu, mají o to víc problémů a právě ve škole. Kdy je to dost náročné. Jen sama nevím, mám jen zkušeností za dvacet pět let práce s dětmi v logopedické pořádně. Logopedové s vysokoškolským vzděláním by mohli mít připomínky. Zvažte sama.

Silvie
Host
Silvie

Dobrý den, myslím si, že je to dnešní dobou, mladí lidé neumí společně komunikovat a když pak mají děti, několikrát člověk vidí jak třeba jen u jídla v restauraci jim do rukou vrazí mobil nebo tablet , aby měli sami klid a projížděli si sociální sítě. Přitom o jídla je hlavní možnost kdy celá rodina může komunikovat-sejít se a trávit ,,společné chvíle´´. Je to smutný pohled. A další věc je čtení pohádek před spaním, ruku na srdce kolik rodičů to u předškolních dětí to dělá. Mám dvě děti, kterým jsem pravidelně četla a měli jsme to štěstí, že mluvili hezky… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Mluvíte mi z duše. Děti si to zaslouží, aby se jim člověk věnoval a život běží velmi rychle a tyhle vzácné chvíle se už nemusí nikdy objevit. Děti taky mohou přijít a pak rodičům říct, na babi, tady máš mobil, ahoj.

Vlaďka
Host
Vlaďka

Reaguji až měsíc po uveřejnění článku, přesto doufám, že si mou reakci přečtete. Patřím k rodičům, co dítě vedou a snaží se naslouchat, ale občas z důvodu únavy prostě selžu – ostatně, když mě syn poprvé budil s dotazem: „A co bylo s těmi strašidli.“ Vzpomněla jsem si na vlastní mámu, jak nedokázala večer dočíst ani krátkou pohádku a na tátu, kterému šla Karkulka místa k babičce najednou do JZD… Ale i tak mi přijde, že na tom byli lépe než naše generace. Měli jistoty a to je důvod, proč dnes hromada rodičů věnuje víc času serfováním po netu a… Číst vice »

Evie
Host
Evie

Není možné být dokonalý, a není to ani potřeba. Určitě děláte pro své děti to nejlepší, co dokážete. Taky jsem si s dětmi moc nehrála, ze stejných důvodů, spíš jsem je zaměstnávala, ale ono je koneckonců jedno, jestli s dítětem stavíte věž z kostek nebo škrábete brambory a zametáte smetí. Hlavně že je máte ráda a dáte jim to pocítit.