Jesle ano, či ne? Velká debata pokračuje

V Česku chodí do jesliček jen čtyři procenta dětí mladších dvou let. Ve Velké Británii jde zpátky do práce před osmnáctým měsícem dítěte 76 % matek. I tam, i tady se diskutuje o tom, zda jsou jesle pro děti vhodné, nebo ne. A debata je to ohnivá. Jde totiž rodičům přímo na tělo, říká článek v deníku Guardian.

Ve Velké Británii je běžné dávat do jeslí děti, které ještě neumějí chodit. Článek Velká debata o jeslích v deníku Guardian tvrdí, že je to proto, že místní vlády cíleně a dlouhodobě podporovaly zaměstnanost matek a ženskou emancipaci. „Přičinily se o obrovský nárůst předškolních zařízení. V roce 1981 se do roku od porodu vracelo do práce jen 24 % britských matek. V roce 2001 to bylo již 67 % a v současnosti jde zpátky do práce před osmnáctým měsícem dítěte 76 % matek,“ píše se tam.

Britské ženy nesedí doma
Britská monarchie byla evidentně akčnější a přesvědčivější než soudruzi v socialistickém Československu, kteří se také snažili generacím maminek vsugerovat, aby se vrhly do pracovního procesu a bez obav svěřovaly batolata do kolektivních předškolních zařízení.

Silný důraz na kolektivní výchovu tu byl především v padesátých letech. Tehdy fungovaly i týdenní jesle! Trend se začal obracet v následujícím desetiletí. Velký podíl na tom měli někteří dětští psychologové v čele se Zdeňkem Matějčkem. Matějček upozorňoval na citové strádání dětí, které tráví příliš mnoho času v kolektivních zařízeních a trpí nedostatkem pozornosti od jednoho člověka. Dokumentární film Děti bez lásky z roku 1963 názorně předvedl jeho zjištění široké veřejnosti.

V osmdesátých letech chodilo v Československu do jeslí dvacet procent dětí, teď jen čtyři procenta.

Podíl dětí v jeslích byl až do konce osmdesátých let celkem vysoký, kolem dvaceti procent, ale v devadesátých letech silně poklesl. Právě rozdílný vývoj u nás a v západní části Evropy vysvětluje, proč je v dnešní České republice tak velká podpora pozdního nástupu do kolektivních zařízení. V počtu dětí pod dva roky, které rodiče dávají do jeslí, jsme minimalisté. U nás je to chudičkých čtyři pět procent oproti třeba padesáti ve Francii, ale i téměř třiceti v tradiční Itálii.

Neříkejte ženám, co mají dělat
Názor, že ženy by měly být s dítětem doma, je již několik desítek let ve veřejné debatě západních zemí okřikován. Nehodí se k duchu doby. V roce 1986 zveřejnil Jay Belsky v USA studii, která došla k závěru, že děti, které tráví celé dny v jeslích, jsou v pozdějším věku agresivnější a neposlušnější. Strhla se bouře. „Udělali ze mě nepřítele žen, který chce dostat matky zpátky k plotně. Stal jsem se přes noc vyvrhelem,“ říká Belsky, kterému studie podle jeho slov silně poškodila kariéru vědce a dokonce se kvůli tomu odstěhoval z USA do Velké Británie.

S podobným postojem vystoupil před českou veřejnost nedávno i odborník na výchovu dětí a seberozvoj Marek Herman, a taky spoustu lidí rozzlobil. Když ministerstvo školství oznámilo, že chce zajistit, aby každé dvouleté dítě mělo nárok na jesle, Herman sepsal s kolegou Jiřím Haldou petici. Stát by se na tomhle poli neměl angažovat, posiluje nezdravý trend, který může malým dětem přinést psychickou újmu, tvrdí Herman, podle kterého dvouleté děti do školky nepatří. Odpor vyvolalo hlavně jeho tvrzení, že tradiční rozdělení rolí v rodině bylo správné.

Dánská studie ukázala u dětí v jeslích zvýšenou hladinu stresových hormonů.

Nejvíc ale kritiky nazlobilo, že petice může oslabit ochotu české vlády konečně podpořit rozvoj služeb, které by rodinám pomohly starat se o děti a zároveň pracovat. Ze stejného důvodu se rozčilují i britské matky: „To se hezky řekne, že jesle nejsou dobré. Lidi na tom zvedá ze židle, že se hází péče o děti na matky, místo aby se spíš řešila kvalita předškolních zařízení,“ říká v článku v Guardianu Justine Roberts, zakladatelka webové stránky pro rodiče Mumsnet.

Dobré, nebo špatné?
Studie a výzkumy zaměřené na posouzení toho, jak pobyt v jeslích působí na dětskou psychiku, prokazují spíš jen mírný negativní vliv a celkově závěry nejsou jednoznačné. Dánská studie z roku 2006 Zvýšená hladina kortisolu u dětí v jeslích ale dokládá u těchto dětí zvýšený výskyt stresového hormonu.

Odpověď ani jednoznačná být nemůže. Situace každé rodiny je jiná a do hry vstupuje hodně proměnných. Důležité jsou celkové podmínky, ve kterých dítě vyrůstá. To ostatně říká i mnoho odborníků, podle kterých je dětem mladším dvou let lépe doma. Doporučují citlivý přístup v rámci možného.

Zmiňovaný článek cituje i britskou psycholožku Penelope Leach, která se dlouhodobě zabývá výchovou. Dobré stránky pobytu v jeslích, které jejich zastánci uvádějí, jako je setkání s jinými dětmi a více podnětů, neplatí podle ní v žádném případě pro děti kolem roku života. Mohou se brát v potaz u dětí od osmnácti až třiceti měsíců věku. „Dávat děti do jeslí, když je jim rok či méně, je opravdu riskantní,“ říká Leach.

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz