Povinnost dát dítě alespoň na rok do školky zafungovala. Do institucí začali chodit i předškoláci ze sociálně vyloučených rodin. Obavy, že se budou školce vyhýbat nadále pod rouškou individuálního vzdělávání, se nepotvrdily. I tak má povinný předškolní rok dost háčků.
Od září 2017 platí pro rodiče nově povinnost přihlásit své dítě do posledního ročníku předškolní přípravy. Dítě musí do školky chodit buď každý den nejméně na 4 hodiny, nebo si pro něj rodič musí vyjednat individuální vzdělávání a docházet pravidelně na „přezkoušení“.
V pozadí stojí myšlenka pomoci dětem, kterým v jejich přirozeném sociálním prostředí chybí podněty a nastupují do školy se značným handicapem. Právě na tyto děti se ve svém výzkumu zaměřila organizace Člověk v tísni ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády.
Někteří rodiče z vyloučených lokalit, kteří pod vlivem nového zákona dali do školky svého předškoláka, přihlásili spolu s ním i mladší sourozence.
„Zjišťovali jsme především, zda na rodiče těchto dětí není vyvíjen tlak zvolit namísto standardní docházky do mateřské školy individuální vzdělávání doma. Jsme rádi, že se tak neděje. Když už bylo povinné vzdělávání zavedeno, tak by mělo podpořit právě ty děti, které mateřskou školu doposud nenavštěvovaly,“ říká Radka Soukupová z Agentury pro sociální začleňování.
Průzkum se týkal 96 mateřských škol a z celkového počtu 4 000 dětí využilo institutu individuálního vzdělávání pouze 58. „Důvody byly různé – zdravotní, nebo třeba dopravní dostupnost. Toto číslo také obsahuje děti, které navštěvují soukromé nebo lesní školky,“ říká Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni. Podle ní opatření zafungovalo dokonce tak, že někteří rodiče z vyloučených lokalit, kteří pod vlivem nového zákona dali do školky svého předškoláka, přihlásili spolu s ním i mladší sourozence.
První krok k hlavnímu cíli akce: poskytnout před vstupem do školy podporu dětem ze znevýhodněného sociálního prostředí, se tedy zdá být naplněn.
Přesto má celá věc své háčky.
Mnoho nejasností, málo podpory
Z průzkumu vyplynulo, že více než polovina mateřských škol považuje agendu související se zaváděním povinného předškolního vzdělávání za náročnou. Provedený výzkum zároveň ukázal, že proces zavádění novinek je pro mateřské školy jednodušší, pokud existuje dobrá spolupráce s jejich zřizovatelem (většinou obec či městská část), nebo s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (tzv. „sociálka“).
Co školky mate, je vágně formulovaný zákon. Nejsou v něm například vyjasněny role jednotlivých subjektů. Mají rodiny, které se nedostavily k zápisu, oslovovat samy mateřské školy, zřizovatel nebo snad „sociálka“? Nic z toho ministerstvo nestanovilo, stejně jako nedalo jasná doporučení, jak vysoká absence je ještě v pořádku a co má školka dělat v případě, kdy limity někdo překračuje.
„My jsme se sjednotili v rámci Prahy 6, zavedli omluvné listy a limit stanovili na 70 procentech docházky. Problémovou rodinu máme u nás ve školce jednu a asi bych ji měla nějak popotahovat, ale vlastně nevím, jak,“ říká ředitelka waldorfské mateřské školy na Petřinách Helena Baláková.
Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě
Kritikům povinné předškolní docházky vadí především to, že nařízení je plošné a nezaměřuje se vysloveně na děti z potřebných rodin. Mateřské školy přitom u nás navštěvuje kolem 95 procent dětí. „Bylo by mnohem efektivnější soustředit se na těch zhruba 1 500 dětí v každém populačním ročníku, kteří potřebují důkladnou podporu a pomoc nejen ve formě předškolní péče, ale i podpory v rodinném prostředí. To by ovšem muselo ministerstvo školství spolupracovat s resortem sociálních věcí a s resortem zdravotnictví a taková komplexnost se u nás zatím nedá očekávat,“ říká mluvčí EDUinu Bob Kartous.
Možná je tedy povinný předškolní rok v tuto chvíli tou nejlepší variantou v rámci možného.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Paralela naší babičky….
Mám košík krásných a zdravých jablek. Dám do něj jedno zkažené… co se stane?
a, zkažené jablko se náhle stane krásným a zdravým
b, zkazí se celý košík
Podle neziskovek nastane situace a, …. ale všichni ostatní vědí, že správně je za b,
Desítky různých začleňovacích agentur se dvacet let holedbají tím, co dokázaly….ale skutek utek, výsledek investování stovek milionů je zcela triskní …počat nepřizpůsobivých roste a s ním i počet vyloučených lokalit.
Hm, to ale není naštěstí vůbec pravda. České školství, abychom se teda drželi tématu, se zlepšuje. Školy jsou přátelštější, barevnější i kvalitnější. Tedy ty, kde to ředitel a učitelé umí. Je jich čím dál víc. Pravomoce a svobodu mají celkem velké, platy bohužel zatím malé.
No a o tohle se bezpochyby zasloužily i různé spolky a „neziskovky“ (já vím, dnes je to nadávka), nejčastěji založené rodiči a lidmi, kteří školy znají jako rodiče.
Blábolíte. Žádné „zlepšení“ se nekoná, ale naopak debilizace společnosti je na vzestupu. Inkluze, podpora „soukromého“ školství (což je sám o sobě protimluv), a další „libůstky“ polistopadového režimu, včetně „ziskovek“, které jsou udržovány mj. jako průtokový ohřívač peněz, tekoucí ze státní pokladny do soukromých kapes, slouží jen k destabilizaci již tak nalomené společnosti, neboť vzdělání ve smyslu samostatného, a hlavně odpovědně-logického jednání na základě zkušenosti a znalosti je potlačováno právě rozmělňováním a bagatelizací úrovně minulých ověřených postupů, zaváděním nových „progresivních a nepostradatelných“ oborů (zvláště na FF), ale i celkové nastavení sociálního, ekonomického a právního prostředí ve společnosti. Ale k tématu. Asociálové mají pouze práva, povinnosti většinová společnost, a podle tohoto klíče to také vypadá. Oni se nemusí starat, to MY jsme povinni jim zajistit VŠE! Kdopak je vyloučil? Kdo jim zakazuje vést své děti k samostatnosti a odpovědnosti? Kdo jim zdevastoval domovy a Kdo jim vyplenil byty? To je ta správná otázka!
No tak dobře, tady je jasné, že se nedohodneme.:-). Dejte vědět, až se Vám nějaký z našich článků bude líbit.
Omlouvám se, že Vám vstupuji do diskuze, ale zaujala mě výše položená závěrečná otázka. To není o tom, že se pán nechce dohodnout, anebo že se mu Váš článek nelíbí. On se prostě ptá a vy jste se elegantně vyhnula odpovědi.
Co na to odpovědět paní Šeděnková, to jsou takzvané sugestivní otázky nebo řečnické otázky, které se nekladou proto, aby se na ně odpovídalo, pisatel má již svůj názor hotový. Mluvit se dá o čemkoli, ale podmínkou je, že se lidi poslouchají a chtějí se od toho druhého něco dozvědět, a to jsem vyhodnotila, že není tento případ. Vždy to můžu vzít zpět, pokud se mýlím.
A k Vašemu vstupu: otázky rozhodně nepatří do kategorie vámi popsané, ale byly myšleny vážně, a očekávám, že na ně odpovíte. Když už v jiné části této diskuzi tvrdíte, že píšete jen to, o čem jste přesvědčena, že je „pravda“ (a možná i Láska, né?), jistě máte zdroj informací i na takové, z Vašeho pohledu jistě triviální otázky…
A chcete to opravdu ode mě vědět, když podle Vás buď lžu, nebo jsem jednoduššího vnímání? Jakou hodnotu by pro Vás mé odpovědi měly?
Otázky – pokud by to byly otázky a ne provokace – nejsou triviální, tak jako není triviální a černobílý svět sám…
Opravdu mně to zajímá. Vaše dosavadní práce, a tím i odměna, je úzce spojena s „neziskovými“ projekty, adorace inkluzí a dalších zhovadilostí také nemůžete popřít, systém, kterému sloužíte, je krmen penězi daňových poplatníků, ale tvrdíte opak. Tak jak je to s tou pravdou? Nebo je vaše sebereflexe potlačena nějakými syntetickými látkami? A ještě dotaz: otázky, které se dotýkají bolestné pravdy, opravdu považujete za provokaci? Odpovídejte jasně a bez vytáček.
Ale no tak. Nemusíte číst něco, co vám přijde zbytečné, viz váš komentář nahoře. Tohle není způsob, jak se mnou někdo může diskutovat, nezlobte se.
A nejen arogantní a nepřátelský tón ve vašich příspěvcích je nepřijatelný, i nedostatek informací a mlácení prázdné slámy. Vratťe se do školy, do nějaké dobré.
Diskuze je otevřená výměna názorů, což ovšem předpokládá jistou schopnost řazení podnětů do souvislostí, logické myšlení, určitý stupeň znalostí a především . Nic takového v naší krátké výměně nanastalo. Nepředložila jste ani jediný důkaz, který by mne usvědčil z omylu, jen neustálé vyhýbání a kličkování. Navíc nemáte? Dosti málo na studovanou ženu, argumentačně jste stále v nouzi. Ano, nejsem příznivcem korektnosti, zvláště u lidí, kteří nestydatě lžou, a ještě mají tu odvahu, hraničící s drzostí, předkládat ostatním naučené bludy jako blaho. Máte čtenáře za bezmozky, kteří nevidí, neslyší a jsou němí? Á propós – jakou školu máte na mysli? Snad né FF? Co Vás tam naučili; tedy krom lhaní? Opravdu si myslíte, že červený diplom znamená automaticky patent moudrosti?
p.s. Mé nejvyšší ukončené vzdělání je SOU.
Pište pravdu…, ale to je asi stejně pošetilé, jako vyžadovat po českých televizích „objektivní zpravodajství“. Na druhou stranu vás chápu – parazité, přisátí na erární, evropské a další pochybné zdroje a penězovody budou hájit do posledního dechu svou vlastizrádnou, a ve své podstatě destruktivní existenci.
Ráda bych zdůraznila, že nejsem přisátá k žádným takovým zdrojům, nepovažuju se za parazita a nikdy nepíšu něco, o čem bych věděla, že není pravda. Ani se nepovažuji za vlastizrádce, já mám svou zemi ráda:-)
Buď opět lžete, a manipulujete vědomě s fakty, nebo jste poněkud jednoduššího vnímání. Nejde samozřejmě o Vás osobně, ale systém, kterému sloužíte. EDUin, OSF a další ziskovky a firmy, navzájem se podporujíc a překrývajíc, vytvářejíce tak spletitou síť toku peněz a dojem oddělenosti, ale především kryjíce finanční zdroje – to je pravá podstata smyslu vaší existence. Ta skutečná podstata „dobrovolné podpory“, a to jak ze strany státu, tak především firem jako MS, Google, a dalších nastrčených trojských koní, určených ke špionážním účelům, je ovšem v kontrole a následném zotročení obyvatel. Politiky už mají pod palcem, teď zbývá „vychovat“ generace, které budou otroctví pokládat za samozřejmost. Ale to je na dlouhou debatu. Otevřete oči, a myslete na potomky svých potomků…
Paní Lucie Fialová nakousla problematiku, která se řeší již více let. Jak najít cestu, která by přivedla děti z méně podnětných prostředí mezi ostatní děti, které již mateřskou školu běžně navštěvují. Forma povinné školní docházky je pro rodiny těchto dětí více zavazující, protože z ní vyplívá více odpovědnosti rodičů těchto dětí. Zažila jsem z praxe různé přístupy a různé rodiny. Rodinu, která chtěla své dítě do mateřské školy začlenit, ale prostě dítě mělo takové zábrany, že i přes větší nátlak rodičů na dítě, to nešlo. Dítě nastoupilo do 1. třídy a když jsem se zajímala o výsledky vzdělávání, v první třídě to bylo s jedničkami a bylo to zasloužené. Rodina byla na vyšší úrovni. Nastoupily v dalších letech děti, rodiče neměly důvěru a bylo to znát i v chování, aktivitě a docházce dětí. Měla jsem asi to štěstí, že jsem před pár lety dostala k dětem další čtyři, které potřebovaly více péče. Přístup rodin byl od začátku rovněž ne moc pozitivní, hledaly chyby, které by mohly vytýkat, proč to či ono je nutné, ale asi se podařilo. Snad trpělivostí a stejným přístupem jako k ostatním dětem, stejnými pravidly a nedělání rozdílů, se podařilo, že si rodiny zvykly a začaly spolupracovat na přípravě dětí pro vstup doZŠ. Zjistila jsem, že po dvou letech v ZŠ měly dvě děti již zájem také o výuku v ZUŠ v hudebním oboru. 1 dítě bylo přijato. Jedno dítě ovšem po vzoru rodičů, kteří nepracují, má docházku podle svého, také výsledky ve škole tomu odpovídají. Je to opravdo o tom, zda rodina naši pomoc přijme, chce se něčemu naučit a také podpořit své dítě. Takové sociálně slabší rodiny jsoui mezi našimi občany a opravdu je to jenom o tom, jak se rodina k výchově a vzdělání svého dítěte postaví.
školka děti „vytáhne“ na určitou úroveň znalostí… dítě ve škole z toho čerpá podle mě tak do 2. třídy. Pokud rodiče dítěti nepomohou s přípravou do školy, tak se dítě horší… měla jsem romskou kamarádku s dětmi. Podle mě se musí někteří rodiče naučit soustavně se věnovat přípravě, učení, rozvíjení dětí.
Povinná by měla být docházka už od porodu. Děti by měli povinně chodit do škol správného chození, potom na nočníkové kurzy, povinně by se měli zúčastňovat rodinných kurzů „Jak být správným dítětem svých rodičů“, pak by měli být povinně zapsáni na multikulturní výchovu s možností povinncýh pobytových zájezdů do spřátelených afrických republik…bléééééééééé
Víte jak by to bylo kruté, víte kolik a jakých děti to je a kolik by se navýšil rozpočet na osobní asistenty. Vyslovil jste myšlenku nahlas, co když se toho někdo chytí? Dala bych sem pár smajlíků, ale nejde to.
A co takhle udělat školky ve vyloučených lokalitách, to by nešlo? Je tam dost dětiček aby to zaplnilo školičku.
Jinak povinná předškolní docházka už tady kdysi byla a není mi jasné proč to zrušili. Taky byla určitá pravidla, ale týkalo se to pouze dětí, které měli jít napodzim do školy, takže žádné , že tam přihlásí i ostatní dětičky kterým je méně než pět roků.
Nevím jestli by nevyvstává opět otázka diskriminace.
Hmm, kdo by tam učil? Jedno léto jsem musela dát děti na přechodnou dobu do školky, která měla z převážné většiny děti z dětského domova. Naše děti byly naprosto konsternované z tamějších „mravů“.. nevím, jak jinak to nazvat. Sprosté mluvení, neposlouchání, plivání, vztekání, lhaní, urážky.. Pravda, učitelky už asi rezignovaly, protože jestli jsem to pochopila, většinu času si mezi sebou povídaly a dětem se skoro vůbec nevěnovaly. Jen příklad: děti skákaly z okna v herně, okno umístěné cca 1,4 m nad podlahou, skákaly po postelích, atp. Paradoxně naše mladší dítko dodnes vzpomíná, i když už je to pár let, že by se tam rád vrátil, protože tam nebyly skoro žádné hračky a nemusel se tak dlouho rozhodovat, se kterou si bude hrát. 😀 Tím jsem jen chtěla říct, že by to bylo úplně k ničemu, udělat třídu pouze z dětí z vyloučených lokalit. Nemají pak od koho odkoukat jiné vzorce chování a přístupu a to je pro vzdělání také důležité 🙂
Ono by se mělo říct popravdě, že se problém netýká sociálně slabých rodin.
Problém je se sociálně nepřizpůsobivými.
Chudí neznamená automaticky gauneři.
A ti gauneři si na všech možných sociálních dávkách a příspěvcích přijdou na mnohem víc než slušní lidé, co si na obživu vydělávají prací.
Prostě když sociální pracovnice jsou k ničemu, tak není šance na zlepšení.
Řešení situace metodou cukr a bič mi připadá trochu nešťastné. Nejdřív se řešilo všechno v dobrém, protože se příslušníci dané skupiny uměli nebo i někteří umí dodnes, razantně ozvat. Šli si za svým a nezajímala se o to, že mince má dvě strany, má dáti a dál. Rozumněli jen té první. Možná už doba pokročila a někteří, kterým se podařilo usadit a zakotvit postupně začínají brát i tu druhou stranu mince. Ale není to o tom, že začneme se vzděláním u dětí. Ono by to chtělo universitu třetího věku i u těchto skupin, v podstatě v jednodušších podmínkách, možná na úrovni Základních škol, možná, kdyby poznali, byl by to zase krok dopředu. Vím, že se teď, když to čtete usmíváte, ale mám zkušenost, že je to zajímá. Zase je to jenom v lidech. Držím nám všem palce, je to běh na dlouhou trať.
Mne tohle prostě přímo fascinuje.Sám velký odborník Kartous otevřeně přiznává,co by bylo jistě efektivnější-věnovat pomoc přímo těm zmiňovaným asi 1500 dětí,o které se jedná,ale protože toho není ministerstvo schopno,tak se to prostě nařídí všem.Proto naše školství je tam ,kde je.Copak tahle malá legrace stojí?A to nemluvím o těch všech dalších a větších nesmyslech,co se každý rok zavádějí a o něco později zase ruší,nebo nechají vyšumět. A aby nebylo mýlky,40 let jsem byla učitelkou mš.