Dotaz:
Víme, že děti by se neměly nutit do jídla, potvrdil nám to i dětský psychiatr, ale nedaří se nám toho ve škole dosáhnout. Jídelna a paní kuchařka jsou společné pro školku i školu. Takže syn nejdřív kvůli nucení do jídla nechtěl chodit do školky a teď máme stejný problém ve škole. Domluva funguje vždy jen na chvíli a pak zase přijde s tím, že ho ve škole nutí, ať aspoň ochutná, a postupně se to stupňuje. Paní učitelky kromě jedné souhlasí s paní kuchařkou, že děti musí jíst všechno. Jsou přesvědčeny, že je takhle naučí jíst. Mají s tím problémy i jiné děti, ale stěžujeme si jen my. Ve všech ostatních ohledech jsme se školou spokojeni a nechtěli bychom jinam. Jak máme postupovat?
Odpověď:
Nutit děti do jídla by samozřejmě nikdo neměl.
Oporu najdete i v legislativě: Jak uvádí § 29 školského zákona: Školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímosouvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
V 10. kapitole Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se mluví o psychosociálních podmínkách, které by měly být ve škole splněny. Žádná z nich nejde příliš dohromady s nucením do jídla:
– vytváření pohody prostředí, zdravého učení a otevřeného partnerství jak mezi žáky
a učiteli, tak mezi učiteli a vedením školy;
- příznivé sociální klima – otevřenost a partnerství v komunikaci, úcta, tolerance,
uznání, empatie, spolupráce a pomoc druhému, sounáležitost se třídou, školou;
- ochrana žáků před násilím, šikanou a dalšími patologickými jevy;
- spoluúčast žáků na vzdělávání a životě školy, která přechází do modelu
demokratického společenství – budování komunity na principech svobody,
odpovědnosti, stability společných pravidel, spravedlnosti, spolupráce;
- respekt k potřebám jedince a jeho osobním problémům.
V Rámcovém vzdělávacím programu pro mateřské školy se na straně 31 dokonce výslovně píše: Je nepřípustné násilně nutit děti do jídla. Pro základní školy by samozřejmě mělo platitněco podobného.
Doporučený postup:
Zkuste znovu promluvit s učitelkami nebo s kuchařkami. Lepší než někde na chodbě je domluvit si s nimi schůzku, aby bylo na rozhovor dost času. Pokud by to nikam nevedlo, můžete požádat o společnou schůzku i s paní ředitelkou/ředitelem.
Vyslechněte, jaké mají učitelky ke svému jednání důvody a snažte se konkrétně a v klidu pojmenovat, co syn špatně snáší a jak byste si představovali, aby k němu učitelky nebo kuchařky přistupovaly. Vyjádřete své jednoznačné přání, aby personál školy respektoval fakt, že syn něco nedojí.
V případě, že se problém opakuje, mohou se rodiče obrátit na zřizovatele školy a na Českou školní inspekci. Současně by dítěti měli sdělit, že jídlo jíst nemusí a pokud ho někdo bude nutit, ať jednoduše odejde od stolu. Také by je měli požádat, aby jim tento fakt sdělilo.
Na druhé straně je dobré mít na paměti, že není od věci rozšiřovat vstřícnost dítěte vůči rozmanitým jídlům. Na mírném a přátelském „nátlaku“, povzbuzování, lákání není nic špatného. Jestli ale ani doma není namístě trápit dítě přes míru, tak ve škole je to absolutně nepřijatelné.
Odpovídala: Lucie Fialová
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Nikde není psáno, že dítě musí chodit na obědy do školní jídelny. Je to dobrovolné. Stačí ho tam prostě nenahlásit. Hrotit takovouto situaci přes paragrafy mi už přijde opravdu přehnané. V první řadě by měla maminka začít u sebe, to ona nutí svoje dítě chodit do školní jídelny, taky nedostává na výběr. Na to paragrafy nejsou??
Děkuji, že jste to napsala za mně:-) Pokud vím tak povinná je pouze školní docházka nikoli jídelna. Jestli-že dítě není schopno školního stravování tak tam nemá co dělat, jenže to vypadá, že zase maminka není ochotna dítěti denně vařit obědy. A jen aby nedošlo k nedorozumění – nejsem ani kuchařka ani učitelka.
za 1) nikdo dítě nutit NESMÍ a ne neměl!
za 2) doporučený postup … naběhnout do školy a udělat tam takovej bordel, že si to ty gestapačky za rámeček nedají!
za 3) náš rodinný právník se už hodně těší, až bude na moje dítě někdo vyvíjet „přátelský nátlak“
Vážený pane, myslím že pro Vás platí totéž co výše. Čili než naběhnete do školy a začnete tam dělat bordel tak naběhněte do kuchyně a uvařte si svému dítěti oběd sám. Právníka nechte ať se věnuje něčemu užitečnějšímu než aby řešil obědy rozežraného fracka.
Vážený pane Tomáši, ráda bych byla tou zlatou kouzelnou muškou, která by přiletěla v době oběda k vám a sledovala, jak celá rodina pospolu svorně stoluje a jak vaše dítě přijímá toco maminka navařila. Pak bych si možná udělala svůj názor a raději nechala v klidu najíst toho vašeho právníka. Možná se mýlím. Co má vaše dítě raději k obědu, hranolky s kečupem, nebo zdravé zeleninové jídlo? A jak jste jedl vy, když jste byl malý. Možná se vám myšlenky vynoří a vy najdete příčinu, proč vaše dítě nejí buď něco a nebo v hoším případě nic.
No ale co když dítě do jídelny chodit CHCE, jediné co nechce je jíst vše a nebo dojídat …. Pamatuji si že my jsme do jídelny chodily rádi a chtěli a nedopřát si to kvůli tomu, že nás někdo obtěžuje svým chováním …. no nevím …. Radši bych tedy já čistě dle svého názoru, chtěla odstranit zbytečný nátlak než před tím útéct ….
Ale konkrétně tohle dítě tam chodit nechce. Tudíž by ho maminka neměla nutit, dle logiky věci. Ani od jiných nechce, aby ho k něčemu nutili. Pokud tam dítě vyloženě chodit chce, zvládne i občasný „teror“ ze strany kuchařek a dozoru a bere to s nadhledem. Věřím, že se se vším i zdravě vyrovná. Dítě, které tam nechce být se vyloženě trápí a vnímá celou situaci úplně jinak. Ale jediný, kdo zde selhává, je bohužel maminka, protože ho tam neustále nutí chodit. Dítě už si protrpělo školku a jen mu svitla naděje, fik s ním do jídelny i ve škole.. proč??? Představte si, že se bojíte vody, neumíte plavat a rodiče Vás přihlásí do závodního plaveckého kroužku. Platí za to, je to dobrovolná aktivita, ale rodič chce a tečka. A běda trenérovi, když bude dítě nutit, aby si v bazénu aspoň sáhl, jak je voda mokrá = v jídelně aspoň ochutnat jídlo, které má na talíři. Rozumím, co chcete říct svým příspěvkem, ale stále nechápu, proč mají rodiče pocit, že právo jejich dítěte je nadřazeno právu ostatních. V jídelně se jí, od toho je také odvozen název této místnosti. Nechceš jíst? Nechoď do jídelny, nemusíš, ale to už si vyřiď s maminkou 😉 Pokud dítě něco vyloženě nejí a je to výjimečně, dá se odhlásit oběd na konkrétní den, ale to by opět představovalo práci navíc pro rodiče – hlídat jídelní lístek, odhlásit oběd v termínu, nachystat něco z domu, atp. To už nezní tak lákavě, jako “ ONI MUSÍ mému dítěti vyjít vstříc“.. každý rodič by měl v první řadě začít u sebe.. 🙂 Stává se, že jeden rodič se nezvládne přizpůsobit všem potřebám svých vlastních 1-4 dětí (viz tento článek), ale po pracovnících ve školských zařízení vyžadují, aby se přizpůsobovali na 120 % pokud možno každému. Asi trend dnešní doby 🙂
Nevim jak na jinych skolach ale u nas deti ktere chodi do druziny museji chodit i na obedy. Syn od zminene pani na obedy nejspis chodi proto ze keho rodice pracuji. A i kdyby maminka navarila , prece nebude obedvat az ve ctyri odpoledne…
Osobně nevidím moc velký časový rozdíl mezi obědval až ve čtyři odpoledne a obědval až ve čtyři odpoledne, protože ve škole nic nesnědl.. myslím, že ve výsledku to vyjde nastejno, jen si dítě nemusí procházet tím, čím si prochází nyní. U nás se vypisuje od kdy do kdy družinu chceme pro dítě využívat. Pokud bychom dítě po dobu oběda do družiny nenahlásili, nebude s tím problém. Zároveň máme možnost družiny bez oběda, nechci psát samozřejmě, protože to evidentně všude nefunguje 🙂 Asi jsme měli štěstí na instituci. Když naše dítě bylo diagnostikováno se silnou potravinovou alergií, okamžitě jsem přešla na variantu, že mu budu vařit doma každý den a kuchařky mu to alespoň v době oběda ohřejí v mikrovlnce. Ani mě nenapadlo, že by se nám měli přizpůsobit a vařit něco extra kvůli jednomu jedinému dítěti (jsme menší obec). S návrhem přišli sami. Že s tím budou počítat a když bude oběd s mlékem, připraví nemléčnou variantu, případně uvaří extra porci něčeho jiného, když třeba byly palačinky s tvarohem, atp. Klobouk dolů před nimi. Ve finále je to vždy o lidech. Ale nikdy by mě ani ve snu nenapadlo nastoupit tam jak generál a říct „vy musíte“ 🙂
No, ve škole a školce mají pak učitelky jistě radost, že jim tam dítě hodinu po nesnedenem obědě kňourá, že má hlad a chce jídlo.
Nejlepší je si v prvé řadě promluvit s učiteli či vychovateli v družině. Někdy se i sami rodiče velice diví, když mimořádně přijdou vyzvednout své dítě a vidí ho u oběda. U nás se snažíme přesvědčit děti, aby snědly alespoň něco. Zvláště pokud mají zůstat v družině do pozdního odpoledne. V případech, kdy je odmítáno jídlo pravidelně, kontaktujeme rodiče. Snažíme se je přesvědčit, aby si dítko nosilo raději vlastní oběd z domova. Ale přiznávám, že to často bývají doslova „hrůzy“. Pak se nedivím, že dítě školní oběd odmítá.