Co dělá nejlepší školy těmi nejlepšími? Nabízí se odpověď, že dobří učitelé. Nebo dobří žáci? Obojí je z velké části pravda. Má to ale háček. Proč si pamatujeme tak málo i z toho, co nás učili (podle nás) výborní učitelé? Tajemství úspěchu dobrých škol je již probádané a dá se popsat celkem přesně. Podle Martina Romana, předsedy správní rady Základní školy a osmiletého Gymnázia PORG, má vzdělávací úspěch pět hlavních faktorů.
Do výzkumu vzdělávání směřují obrovské finanční prostředky. Díky pečlivému studiu tisíců příkladů výuky ve školách dnes dobře víme, jak vypadá efektivní vyučovací proces. Ve hře je mnoho faktorů. Mezi ty nejdůležitější patří pět následujících.
Dobré školy učí efektivně
Vzpomínáte si na všechny ty informace z dějepisu a biologie, které jste do sebe na střední škole museli nasoukat, týden po písemce jste z nich neznali ani polovinu a teď už skoro nic? Když se podívám na učebnice biologie v nejlepších světových vzdělávacích systémech a srovnám je s těmi našimi, mám pocit, že žijeme na jiné planetě. V Kanadě, Finsku nebo Singapuru se učí podobně, školy se zaměřují na hlavní fakta a celkové porozumění. Díky tomu mají studenti šanci věci opravdu pochopit a fakta vícekrát opakovat, takže nakonec mají větší znalosti než my, kteří se pokoušíme naučit vše, ale děláme to neefektivně.
Nejde jim jen o fakta, ale i o souvislosti
Vždy je něco za něco. Pokud se učitel bude snažit děti naučit jména všech přemyslovských knížat, nezbude mu čas diskutovat s dětmi o tom, zda Karel IV. byl tak úspěšný panovník díky své genialitě, nebo měl také štěstí na dobu a okolnosti. Pokud se budou děti mermomocí pokoušet dostat do dlouhodobé paměti i hlavní město Burkiny Fasso, nebudou mít prostor na přemýšlení o vztahu mezi bohatstvím zemí, jejich zeměpisnou polohou a náboženskou historií.
Když nebudeme mít ambici učit se nepodstatné informace, budeme mít mnohem větší šanci si zapamatovat ty klíčové. K trvalému osvojení je potřeba pracovat s informacemi 5 až 6 krát s časovým odstupem, je třeba se k nim pravidelně vracet, nechat je žáky znovu a znovu “vytahovat” z paměti. To je jediná efektivní cesta vedoucí k trvalému zapamatování.
V dobrých školách se hodnotí jinak
Hodnocení neslouží k tomu, aby student zjistil, co vše se nenaučil. Má motivovat k dalšímu učení. Efektivní je, pokud zpětná vazba pro studenta znamená další práci, při které se učí. V některých dobrých školách dokáží vnést do hodnocení i dobrodružství. Odhodili červené tužky a místo chyby označí třeba jen řádek, kde se vyskytuje. Ať si ji student najde sám, tím se opět učí. Kvalitní oprava se pak promítne do vylepšení hodnocení práce. Cílem není studenta nachytat na tom, co neuměl, ale něco ho naučit.
Dobré školy mají dobré výukové materiály
V dobré škole učitelé používají efektivní nástroje. Učebnice, pracovní listy, otevřené vzdělávací zdroje na internetu. V českých školách, zejména na druhém stupni a na středních školách, se stále ještě učí z učebnic postavených pouze na hromadění fakt. Dobrá učebnice biologie ale není napěchovaná jen klasifikací živočichů do různých tříd, řádů a čeledí. Pomáhá studentům pochopit, jak funguje příroda.
Učitel dobré školy hraje se všemi, nejen s nejlepšími
Učitel nekomunikuje jen s pár nejbystřejšími, kteří se hlásí, ale klade otázky, na které odpovídá celá třída. Žáci odpovědi píší fixou na tabulky, hlasují o správných řešeních na prstech nebo v k tomu vyvinutých programech na mobilních telefonech. Díky tomu může učitel uzpůsobit rychlost výuky, nedopustí, aby se někdo “ztratil”. Učitel navíc studenty do výuky přímo zapojuje. Děti se pod jeho vedením učí navzájem a taky se navzájem hodnotí. Každý ví, že nejvíc se toho naučíme, když učíme někoho jiného. Učiteli to šetří energii a studenty to motivuje a baví. Schopnost poskytovat i přijímat konstruktivní kritiku se jim bude v životě jistě hodit.
Nevíme, co přesně budeme potřebovat umět za dvacet let. Jediná jistota je, že budeme řešit problémy, se kterými jsme se nikdy předtím nesetkali. Dobrá škola kromě hotových pravd učí, jak si poradit s novými problémy, které nás potkají.
Martin Roman je předseda správní rady Základní školy a osmiletého Gymnázia PORG. Vystudoval efektivitu vzdělávání na Institute of Education UCL v Londýně. Spolupracuje s prestižní britskou soukromou školou Sevenoaks school.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Na jednu stranu je fakt, že těch poznatků přibývá a jde o to, co je potřeba pro praktický život a co pro intelektuální potenciál člověka. Asi je to individuální; cizí jazyky jsou bezesporu třeba. Ale je důležitější znát indexy růstu cen na burze nebo vědět, že hlavní město Burkiny-Fasso je Ouagadougou. Tomu prvnímu bych nikdy neporozuměl, to druhé mě zajímá.
Mě by zajímalo, kolik mají na PORGu inkluzívních dětí. Tipuji „nula“, takže pak se není čemu divit, že jsou efektivní. Škola pro vyvolené..
Přesně tak. Inkluze zdržuje. Díky ní jsou znevýhodněni talentovaní žáci, jejichž rodiče nemají peníze na to, aby je dali do lepší školy, A rodiče buď na ně nemají čas (druhé zaměstnání je zcela běžné) nebo nejsou schopni je učit. Takže tyto nadané děti jsou předem odsouzeny k tomu, aby byly těmi slabšími, méně úspěšnými. Je jasné, že se svými spolužáky z lepších škol nemohou soupeřit.
To, že inkluze se týká i mimořádně nadaných žáků víte, že? A těch tam určitě pár bude. Nepřestavujesivní nevzdělatelné debílky.
Bylo by dobré, kdyby i v ČR se učitelé školili dále v takových směrech. Podle osnov jde přeci učit i zábavným stylem než jsme byli zvyklí a doba, co si budeme povídat, jde dopředu.. Učebnice jsou super po ruce jako příručka,ale přece jen je všechno už více interaktivní a dnešní děti to více baví. Hlavně se mi líbí konzultovani s učitelem a naučit se tak spolupráci i v kolektivu.