Učitelé učí jiné předměty, než vystudovali, a vadí jim to. Aprobace ale na základní škole není tak důležitá, míní ředitel



Jak může někdo, kdo vystudoval přírodopis, učit zeměpis, jak může nečeštinář učit češtinu? Tahle rozšířená praxe v českých školách vypadá z pohledu laika jako velká nouze a stěžují si na ni i mnozí učitelé. Podle Jaroslava Jiráska, ředitele základní školy K.V.Raise v Lázních Bělohrad, je ale problém v samotné specializaci. „Systém přípravy učitelů vystavěný na aprobacích produkuje izolované rádoby odborníky, nikoli učitelské osobnosti,“ říká.

Jaroslav Jirásko

Mnoho učitelů učí mimo takzvanou aprobaci neboli učí jiný předmět, než na který je připravovali ve škole. Někteří to těžce nesou, vy říkáte, že to nevadí. Proč?
Tento názor prezentuji především za základní školy. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že cílem vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu je rozvíjení žákových kompetencí v co nejširší možné míře a takzvané “učivo“ – nebo chcete-li vědomosti –  jsou prostředkem k těmto vzdělávacím cílům, tak pro učitele jsou jednoznačně nejdůležitější jeho kompetence vzdělávat žáka. Teprve na druhé příčce jsou učitelovy znalosti. Jinak řečeno, informace mají hodnotu teprve tehdy, když se s nimi kompetentně pracuje.

Dvojaprobovanost vede k produkci izolovaných rádoby odborníků, kteří jsou z fakult (de)formovaní právě jen pro tyto dva obory. Aprobace jsou v podstatě setrvačným momentem pedagogických fakult, které nereagovaly na vývoj školské legislativy, ta ani pojem aprobace nezná. Od roku 2005 stanovuje jako povinné vzdělávací obory. Takzvané předměty jsou de facto variabilní, nepovinné. Každá škola se rozhoduje pro jejich obsah i název.

Propojování předmětů a projektové učení ale také vyžaduje určité znalosti daných témat…
Pochopitelně. Projektově učit je náročné na přípravu a čím širší „vědomostní“ záběr učitel má, tím kvalitněji je schopen jednotlivé obory propojovat. Ale projekty jsou také ideální příležitostí pro to, aby se učitel „učil“ společně se svými žáky. Moment překvapení, objevení něčeho nového může být obohacením a radostí pro všechny, tedy i pro učitele.

Podle vás tedy nemusí mít učitel znalostní základ?
To neříkám. Jen nepanuje shoda na tom, co vlastně patří mezi důležité znalosti, a co už je zbytečné. Pokud má učitel vědomosti jen ze svých aprobovaných předmětů a ty ostatní není schopen na základní škole učit, ptám se, kde je chyba. Uvedu jako příklad dějepis. Na základní škole se dějiny učí (pominu-li vlastivědu na prvním stupni) v šestém až devátém ročníku, a to v každém ročníku 1-2 hodiny týdně. Na gymnáziích v prvním až čtvrtém ročníku 2 hodiny týdně. Když se budu držet hodně při zemi, žák, který se pak stane učitelem, absolvoval během základního a středního vzdělání kolem 500 hodin dějepisu. A to ten, který pak jde učit dějepis, ale i ten, který má aprobaci na fyziku. I fyzikář dějepis vystudoval ve větším rozsahu, než kolik hodin fyziky měl na vysoké škole. Chci tím říct, že pedagogické vzdělání má být hlavně nadstavbou, která ke znalostnímu základu studentů přidává zejména učitelské dovednosti, připravuje profesionály po didaktické a metodické stránce.

Chápu to dobře, že se to podle vás neděje?
Bohužel, a to z důvodu, že peďáky jsou skanzeny, které stále vidí znalostní a odborný základ jako pro učitele to nejdůležitější. Nehledě na to, že i v odborné přípravě by se jim taky dalo leccos vytknout, v každém případě to není správná priorita. Nabiflovaný polovědec ví ze svého oboru stejně jen zlomek. Pro učitele je daleko důležitější připravit se na celoživotní učení, než se učit znalosti. Vysoké školy by měly rozvíjet učitelské osobnosti, které mají důležité učitelské kompetence, jak o nich úžasně píše například profesor edukační psychologie Chris Kyriacou.

Jaké jsou tedy podle vás hlavní učitelské kompetence?
Schopnost plánování a přípravy hodiny, řízení hodiny, práce s klimatem ve třídě, udržení vnitřní motivace žáků, jejich sebereflexe a sebehodnocení. Pokud tohle učitel neumí, není dobrým učitelem, i kdyby odříkal teorii relativity tam a zpátky. Každý učitel by měl být také vzdělaný v oboru dětské psychologie, sociální a speciální pedagogiky a daleko více v didaktice a metodologii. Více než dvacet let také poukazujeme na nedostatek praxe na školách. Odezva žádná. Na žalostném stavu českého školství mají tak vysoké školy svůj velký podíl.

Proč vlastně učitelé učí mimo svůj obor, i když nechtějí?
V současné době je odklon od aprobací způsoben nedostatkem učitelů. Učitelé nejsou a když už se nějaký najde, málokdy pasuje přesně do potřeby školy. Je ale kvalifikovaný, tedy způsobilý učit. Samozřejmě se jedná především o dohodu vedení a učitele, ale znám už i „zoufalé“ ředitele, kteří z důvodu zabezpečení chodu školy předmět jednoduše přidělí z pozice šéfa. Mají odpovědnost. A učitelé by měli být flexibilní profesionálové.

Jaroslav Jirásko vystudoval VŠCHT. Má dvacet pět let praxe ve školství, z toho osmnáct jako ředitel. Nyní pracuje jako ředitel ZŠ K. V. Raise v Lázních Bělohrad.

 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
83 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Jarek
Jarek
16. 5. 2018 10:02

Osobně si myslím, že na základní škole a to hlavně na prvních stupních to může oddučit každý průměrný dospělý. Stejně to většina učitelů jen předčítá z chytré knížky.

Solisbury
Solisbury
16. 5. 2018 10:21
Reply to  Jarek

Co je toto za chytráka? Rád bych ho poznal.

Kateřina
Kateřina
16. 5. 2018 20:40
Reply to  Solisbury

Co byste potřeboval vědět? 😀 Děti nejen na prvním stupni se učí texty doslova, aniž by rozuměly kontextu. Manžel opravoval našim dětem zápisy z prvouky, protože tam byly faktické chyby, které jim nadiktovala učitelka. Já jim zase, po 14ti dnech braní „nové“ látky ve škole, musím doma vysvětlovat, o co jde a proč to tak je (matika, čeština). Ze školy to opravdu nepoberou. Pro upřesnění, nejsou jediní ze svých tříd, tak to prostě je. Už několikrát se mě naše děti ptaly, kdy půjdu učit k nim do školy, že jim to umím vysvětlit mnohem lépe. Na paní učitelky se nezlobím, já bych to nedělala ani za zlatého čuníka. Osobně nevidím na učivu prvního stupně kámen úrazu ve vědomostech, nýbrž ve zkušenostech s vedením dětí a s dětskou psychologií, ale tam, co si budeme nalhávat, pokulhávají i leckteří „zkušení“ kantoři.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
17. 5. 2018 00:28
Reply to  Kateřina

Osobnost učitele není důležitá jen na prvním stupni, ale daleko více na stupni druhém. A o různých osobnostech (a o různé kvalitě) to ve školách je. Místo, aby rodiče požadovali ze svých daní kvalitní učitele pro své děti, dožadují se aprobovaných předavačů encyklopedických znalostí a řeší, jestli má učitel žádnou, jednu, nebo dvě VŠ. Na titulech pramálo záleží….kvalita učitele spočívá v úplně něčem jiném.

Kateřina
Kateřina
17. 5. 2018 07:18

Souhlasím, znalosti a dovednosti jsou důležité. Bohužel nikde není psáno, že člověk s titulem je umí správně používat a stává se tak vhodnějším adeptem na vzdělávání nejen dětí, ale i dospělých.

Václav Šobr
Václav Šobr
17. 5. 2018 07:47

„Ale projekty jsou také ideální příležitostí pro to, aby se učitel „učil“ společně se svými žáky.“

je typický příklad zbytečné činnosti – objevovat co už jednou bylo objeveno a vydávat to za úspěch je doslova definicií úpadku. Ještě navíc úpadku který si ignorant vnitřně přebarvuje aby se vyhl přiznání že je ignorant.

Oslavovat a mít z toho radost už je zcela perverzní.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
17. 5. 2018 08:44
Reply to  Václav Šobr

Václav Šobr : Cože ? Jak jinak chcete žáky vzdělávat, než tím, že něco objeví, vypátrají, přijdou si na to sami? Prosím, přečtěte si něco málo z psychologických knih o činnosti dětského mozku.

Adorna
Adorna
16. 5. 2018 15:29
Reply to  Jarek

Tohle osobně vymyslet! Dučit, oddučit, ale nadučí se ty děti něco?

Tana
Tana
1. 6. 2019 07:25
Reply to  Jarek

Dobrý den, ano, ale s pedagogickým vzděláním. Učitelům chybí cit k dětem, přirozená autorita, kterou si musí získat….a zde jsme u toho, mohu učit cokoliv, ale s láskou a zájmem. Jinak je to jen UČITEL a ano, může to dělat kdokoliv. Když dítě nepřitáhnete od malého prcka k učení…už snad nikdy nebude mít rádo školu….a to je z praxe.

Dagmar
Dagmar
16. 5. 2018 11:15

Jinými slovy učitel je holka pro všechno – ještě by si po sobě mohl vytřít třídu a dětem občas něco přeprat, oni totiž žáci dost zapáchají.
Když ale máte plný úvazek a k tomu vám šoupnou 1-2 hod předmětu, který jste nikdy neučil, nemáte už čas připravit si hodinu tak, aby byla stejně kvalitní jako od oboráře – zajímavá fakta a souvislosti mezi nimi, třeba v tom dějepise, sebelepší metodika nenahradí. A nelze si ji vycucat z prstu, pokud nemám na čem stavět!

Václav
Václav
16. 5. 2018 12:01
Reply to  Dagmar

V takto kvalifikovaných profesích (obzvláště v soukromém sektoru) bohužel zcela běžně platí, že vzdělání vysokou školou nekončí. Můžete se na to dívat tak, že jste „holka pro všechno“, nebo jako na investici.

Dagmar
Dagmar
16. 5. 2018 20:59
Reply to  Václav

Školství ale není soukromý sektor, kde si headhunteři skutečné odborníky přetahují a hýčkají. Tady za tím vidím spíš křečovitou snahu ředitele přesvědčit rodiče a zřizovatele, že nemá patřičné pozice obsazené aprobovanými učiteli. Něco by mohl učit i školník a uklizečky – stačí, když budou mít rádi děti a naučí se pár didaktických her, ne?!

Václav
Václav
16. 5. 2018 22:23
Reply to  Dagmar

Římský básník Martialis kdysi pronesl: „Bonus vir semper tiro“. Dobrý člověk se učí pořád. Motivy pana Jiráska a ostatních ředitelů nemohu hodnotit, ale učení i po škole by učitelům určitě neuškodilo. Minimálně v rozsahu, kterým by aktualizovali své vědomosti ve vlastním oboru.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
16. 5. 2018 23:50
Reply to  Dagmar

Dobrý večer, vážená a milá paní Dagmar, jste mě prokoukla až do morku kostí. Školníka jsem dnes naučil hrát Krvavé koleno a Cukr káva limonáda a postavil před děti, aby je edukoval v anglickém jazyce. Načež jsem se odebral napsati výše uvedený článek s cílem zastřít tu nekvalitu a přesvědčit rodiče a zřizovatele, že mám patřičné učitelské pozice obsazené neaprobovanými lidmi, jako je blbý školník a pitomé uklízečky. Je dobré, když je vše pod drobnohledem veřejnosti……

Václav
Václav
17. 5. 2018 07:43

Tak nádhernou ukázku nevyargumentované bagatelizace argumentů protistrany jsme tu ještě neměli. Děkuji, pane Jirásko, jste opravdovým přínosem pro zkvalitnění zdejších diskuzí. (sarkasmus)

Lea
Lea
20. 5. 2018 21:47
Reply to  Dagmar

Paní učitelko,zrovna nedávno jsem četla,že pan školník pomáhá na jedné škole při pracovní výchově.Předvádí žákům žš např. jak si mají vyměnit nebo opravit duši na svém jízdním kole.Není to skvělé?

Václav
Václav
16. 5. 2018 11:43

výrok A) „I fyzikář dějepis vystudoval ve větším rozsahu, než kolik hodin fyziky měl na vysoké škole.“
výrok B) „žák, který se pak stane učitelem, absolvoval během základního a středního vzdělání kolem 500 hodin dějepisu“

To pan Jirásko vážně srovnává počty hodin na zš/sš s počty hodin na vš, aniž by vzal do úvahy, že na vš se počítá s tím, že samostudiem strávíte desetkrát více času, než na přednáškách, zatímco na zš/sš se má v hodině probrat prakticky všechno učivo? A že tomu budou odpovídat hodinové dotace? BTW, podle kreditového systému ECTS byste na vš získali za 500 hodin studia cca 25-30 kreditů, s čímž byste tak maximálně podmínečně prošli do druhého semestru. Reálný pohled na věc se ale panu Jiráskovi opět nehodil do krámu, jak tak koukám…

Anna-Marie
Anna-Marie
16. 5. 2018 13:32

Před časem jsem někde četla článek, že Británie hledá české (nejen, i třeba německé či polské) matematikáře a fyzikáře, protože jich má nedostatek. Možná by stačilo, kdyby jim pokrokoví čeští ředitelé vysvětlili, že aprobace je nesmysl a matiku či fyziku odučí kdokoli. Té nebohé zpátečnické zemi by to ušetřilo spoustu námahy.

Káča
Káča
16. 5. 2018 20:30
Reply to  Anna-Marie

Oni je hledají i v Německu. Proč asi?

Václav
Václav
16. 5. 2018 14:46

„Schopnost plánování a přípravy hodiny, řízení hodiny, práce s klimatem ve třídě, udržení vnitřní motivace žáků, jejich sebereflexe a sebehodnocení. Pokud tohle učitel neumí, není dobrým učitelem, i kdyby odříkal teorii relativity tam a zpátky.“

Až na to, že kompetence žáků nerozvíjí učitel výkladem, ale žáci svou prací s informacemi, které nejdříve musí pochytit, aby s nimi mohli pracovat. Kompetence, byť jsou důležité, bez znalostního základu nerozvinete. To znamená, že znalosti jsou životně důležitou podmínkou rozvoje kompetencí a tedy důležitější. Takže ty „peďáky“ nejsou zas takové „skanzeny“…

Kateřina
Kateřina
16. 5. 2018 21:08
Reply to  Václav

Dobrý učitel především MUSÍ umět předat látku dál žákům. Že někdo něco zná a ví, automaticky neznamená, že to umí ostatní naučit. Naučit v tomto případě znamená, nejen sdělit dané informace, ale především vysvětlit v kontextu, aby došlo k jejich základnímu pochopení ze strany žáků. Je krásné, když má učitel 20 let praxe v oboru, všechno ví, všechno zná, ale už 20 let se za ním táhnou nespokojení žáci, kteří nejsou schopni pobrat způsob přednášek daného kantora. Dle Vašeho tvrzení je chyba ve všech žácích a kantor je ten správný na svém místě, protože má znalosti. Škoda, že ani s odstupem času s Vámi nemohu souhlasit. Když to převedu do praxe, představte si, že neumíte ani slovo čínsky. Najednou Vám někdo v čínštině začne přednášet verše a chce po Vás jejich rozbor, samozřejmě nejlépe rovněž v čínštině, plynule a okamžitě. Když poukážete na to, že jste čínštinu dosud slyšeli jen z rychlíku, kantor se zasměje a řekne, že to je Váš problém a máte nedostatečnou. Když se zeptáte, zda se toto konkrétní slovo vyslovuje v takovém nebo makovém tónu, informuje Vás, že si to máte dohledat sám.. v době bez mobilních telefonů, internetu, google translatoru, s omezeným obsahem knih v místní knihovně, atp.. Pěkně děkuju, čínsky dodnes neumím 🙂

Václav
Václav
16. 5. 2018 22:10
Reply to  Kateřina

Naše názory jsou stejné. Jen tu došlo ke zmatení pojmů, za což mohu já špatným vysvětlením, které hned napravím:

Tím, že žáci rozvíjí kompetence svou prací, jsem samozřejmě neměl na mysli, že si za nedostatečně rozvinuté kompetence mohou sami. Chtěl jsem tím říct, že kompetence jsou nepřenosné pomocí slov. Žák si může poslechnout kantorův výklad (a je samozřejmě žádoucí, aby takový výklad byl co nejkvalitnější), ale příslušnou kompetenci si vytvoří teprve vlastní praktickou zkušeností.

S tím, co říkáte, zcela souhlasím. Omlouvám se, že jsem se napoprvé nevyjádřil jasněji, snad jsem to teď vylepšil. 😉

Kateřina
Kateřina
17. 5. 2018 07:19
Reply to  Václav

já věděla, že se shodneme 🙂 přeji pěkný den 🙂

Martina
Martina
16. 5. 2018 15:48

Podle logiky článku by se měl autor nechat v případě choroby nechat vyšetřit na veterině.

Káča
Káča
16. 5. 2018 20:28

Je smutné, že je autor ředitelem školy. Kdo jiný by měl vědět, jak je odbornost důležitá. Ač jsem sama absolventka vysoké školy a to velice výběrové, strach by mi nedovolil předstoupit před žáky a vyučovat je předmět, který nemám vystudovaný. Žáci jsou velice chytří a velice rychle poznají, že dostatečné znalosti v předmětu nemám. Nejsou již devadesátá léta, kdy angličtinu učila paní učitelka, která učila dosud ruský jazyk. Všichni věděli, že nic moc neumí, protože byla lekci před žáky. Působila trapně. Jak dnes si pamatuji, když jsem syna vozila na doučování z německého jazyka a ten opravoval chyby po paní učitelce. Smutné. Jestliže někdo jde studovat například obor zeměpis – tv, pak by se měl podívat, kolik berou studentů do 1. ročníku. Pokud hodně i hlupákovi dojde, že pravděpodobně nebude mít práci. Čerstvá zkušenost. U nás na základní škole učí matematiku paní učitelka s aprobací zeměpis – tv a protože mi to nevyhovuje pro přechod na druhý stupeň hledáme pro syna jinou školu. Argument paní zástupkyně ředitele, že zmíněná paní učitelka je kvalitní, protože má zájem je dle mého lichý. Pokud to chce učit, nechť si dodělá patřičné vzdělání. Pokud toho není schopna, či ochotna tak nemá co tento předmět učit. Uvedu příklad, pokud jdeme k lékaři, nechceme vyšetřit od zdravotní sestry ale od lékaře, tak mi prosím pane autore vysvětlete, proč naše děti nemohou mít odborníka, tj. aprobovaného učitele. Opravdu si myslíte, že našim dětem stačí kdokoli? Tak to si opravdu nemyslím. Upřímně, být zřizovatelem školy, kde ředitelujete velice se nad Vaším názorem zamyslím.

Dagmar
Dagmar
16. 5. 2018 20:54
Reply to  Káča

Nechtěla jsem to sem psát, abych nebyla osočena z osobní invektivy, mám stejný názor. Pokud by mé dítě chodilo do školy s takovým vedením, asi bych už hledala novou školu. A nechápu, slovy klasika, komu prospějete touto cílenou likvidací našeho školství.

Káča
Káča
16. 5. 2018 21:21

To ale vůbec není podpásovka. To je řečnická otázka. Ředitel školy je manažer a jako takový by měl unést kritiku. Bohužel s tím mám zkušenost. Většinou jí neunese. Pokud to bylo na mě ta lustrace, tak to přeci vůbec není nutné, sám autor uvedl své zaměstnání a pozici. České školství je považováno za něco, co snese cokoli. Jak to, že požadujeme nejlepšího lékaře, úžasné zdravotní sestry, pilota boingu a ne nadšeného pilota větroně při letu na dovolenou atd?Všichni chceme jen odborníky, jen když jde o děti, tak zde najednou ta kvalita není až tak důležitá. Proč? Protože to jsou jenom děti? Ale i oni mají právo na kvalitu. Současně chápu i učitele, je zcela v pořádku, že nechtějí učit něco, co nemají vystudováno. Třeba prostě proto, že nechtějí být za hlupáky. Ale to je samozřejmě o výběru studijního oboru. Pokud si zvolili nevhodnou aprobaci, tak prostě nebudou mít práci.
Tak prosím za všechny děti a rodiče, dopřejme našim dětem kvalitu. Nadšení lze uplatnit v zájmovém kroužku.
Jen si dovolím doplnit, ano jsem ta „hrozná“ matka, co se klidně půjde zeptat na zastupitelstvo, když se mi něco nelíbí. Bohužel musím přiznat, že to zastupitelstvo obce se o školu vlastně obvykle nezajímá. Jsou rádi, že je to tak nějak samo funguje a klidně tam nechají ředitele dvacet let. Jedna kamarádka mi řekla o své matce ředitelce „no moje máma si v ředitelně vyseděla důchod“ a rozhodně to myslela kriticky. S autorem tedy nemohu souhlasit. A myslím, že to říkám slušně.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
16. 5. 2018 23:55
Reply to  Káča

Paní Káčo, jsem tu, abych se pokusil unést Vaši kritiku. Jen jaksi nevím, co konkrétně máte na mysli. Prosím, můžete citovat konkrétní věci z rozhovoru, který se mnou paní Polanská udělala, abych se mohl k Vašim kritickým slovům konkrétně vyjádřit ? Děkuji.

Káča
Káča
17. 5. 2018 10:52

Vůbec nepochybuji o tom, že neumíte unést kritiku, jen paní Polanská Vás bránila. Vaše tvrzení, že učitelovo znalosti jsou až na druhém místě a tedy není nutná aprobovanost – s tím mám opravdu problém. Těžko mohu učit, když mám znalosti získané stejným rozsahem studia jako žáci (tj. návštěvou základní a střední školy). Toto tvrzení mne upřímně docela šokuje. Ale já se vlastně ničemu ve školství nedivím, protože je to pro všechny popelka, která snese úplně všechno.
Představme si situaci, kdy ředitel nemocnice přijde s novou organizační strukturou. Všichni lékaři léčí všechno, protože je tak nějak jedno v čem má atestaci. Takže se pak modlete, aby na Vás nevyšel při Vaší návštěvě nemocnice patolog (tímto se omlouvám všem patologům). Doktor jako doktor. To by byl oheň na střeše, protože vy přeci chcete lékaře, který je vzdělán ve svém oboru a dokládá toto vzdělání atestací.
Tak proč mé dítě nemá učit angličtinu angličtinář a matematiku matematikář?

Václav
Václav
17. 5. 2018 12:20

Další zajímavý poznatek. Slova jako: „deformovaný rádobyodborník“, pokud je vyřkne pan Jirásko, jsou pouze „ostřejší slova“. Kdyby je ale pronesl někdo, kdo s paní Polanskou nechodí na kafíčko, tak by to najednou byly pravé a nefalšované vulgarismy a okamžitě by se tu vyhrožovalo mazáním.

Nehledě na to, že pan „ředitel“ se na tomto webu stejným způsobem vyjadřoval i přímo na adresu jednotlivých diskutujících. A používal přitom slova jako „nedostudovaný diletant“ apod. Takže už by bylo na čase, abyste si ho postavila do latě, paní Polanská.

Václav
Václav
17. 5. 2018 22:12

No aspoň smysl pro černý humor vám nechybí, paní Polanská.

Lea
Lea
20. 5. 2018 23:02
Reply to  Káča

Opravdu chcete srovnávat odbornost specialisty lékaře s aprobací učitele na základní škole?A co obvodní lékaři,neměli by se zakázat?Ale přitom se setkávají s nejširší paletou problémů.

Václav
Václav
17. 5. 2018 07:50

Samozřejmě, že nevíte, „jak to vysvětlit, pokud to není jasné“. Zkombinovala jste zde totiž hned dva argumentační fauly – podsunutý argument a šikmou plochu. Nejdřív jste Káče vložila do úst něco, co nikdy neřekla, a pak jste začala plácat nesmysly o tom, kam až tyto falešné výroky mohou dospět.

Jste přímo zářným příkladem toho, jak má správná diskuze vypadat. (sarkasmus)

Káča
Káča
17. 5. 2018 10:59

Paní Polanská již jsem to napsala panu Jiráskovi takže se nebudu opakovat. Proč by si ho měl podat zřizovatel? Proč bych měla psát zřizovateli? Já jsem si naopak naprosto jistá, že je to zřizovateli naprosto ukradené. Jen malá část rodičů a členů zastupitelstva si přečte výroční zprávu, kde by zjistili takové skutečnosti jako je aprobovanost. Ale to je opravdu problém zřizovatele a rodiče. Kdo infomace chce ten se zajímá a zařídí se dle toho. Upřímně sdělení pana ředitele, že aprobovanost učitele není důležitá znamená právě a jen to, že nikdo kvalitu nehlídá a vlastně se o ní nezajímá. U nás jmenujeme ředitele a dokud sám neřekne, že končí tak tam je. K jeho úspěchu mnohdy stačí pár akcí typu – zaspíváme důchodcům či připravíme majáles. A všichni jsou spokojení. Tak to je trochu málo.

Václav
Václav
16. 5. 2018 22:39

Udělat z obyčejného řečnického obratu podpásovku ve smyslu snahy o lustrování a veřejné ponížení cílené nekonformní osoby?

Co se vlastně divím, paní Polanská nám ukazuje, jak se dělá správná diskuze (á la Roland Freisler)…

Anna-Marie
Anna-Marie
16. 5. 2018 22:57

Tak já si třeba zase myslím, že byste měli především měřit stejným metrem. Kdyby někdo v diskusi použil obrat „deformovaný izolovaný rádobyodborník ze skanzenu, nabiflovaný polovědec“, hádám, že byste jej okamžitě smázla kvůli dehonestaci. Od pana Jiráska se to ovšem považuje za fundovaný názor odborníka. Nevím, co pan Jirásko vystudoval (doufám, že se nejedná o nabiflovaného polovědce), ale kompetenci shazovat ostatní teda má. Konstruktivní kritiku bych si s dovolením taky představovala poněkud jinak.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
17. 5. 2018 00:06
Reply to  Anna-Marie

Vážená paní Anno – Marie, slova, která citujete, Vás urážejí ? Koho, prosím, shazuji ? Můj názor Vám rozhodně nikdo nevnucuje jako „fundovaný názor odborníka“, ale jako prostor pro diskuzi a protiargumentaci. Tu ale máte poměrně chabou. Kromě několika vytržených slov z kontextu opravdu nevím, na co reagovat.

Anna-Marie
Anna-Marie
17. 5. 2018 06:41

Víte, vaše slova, která uvádím v citaci, nejsou ničím jiným než (téměř vulgárně vyjádřeným) despektem vůči učitelům, kteří mají o nějaké předměty celoživotní zájem podložený studiem tohoto oboru – a mají tu zodpovědnost, že nechtějí předávat žákům něco, co si minulý víkend přečetli v učebnici. Pokud se opravdu domníváte, že například fyziku odučí učitel – profesionál bez aprobace (který byl na ZŠ či SŠ často rád, že tím předmětem prolezl, nehledě na to, že ne všichni vystudovali gymnázium – kolik fyziky vám dá třeba střední pedagogická škola? Sám navíc píšete, že škola nemá zprostředkovávat znalosti, ale kompetence, pokud tento učitel chodil na ZŠ s touhle filosofií, kolik reálných fyzikálních znalostí si asi odnesl?) stejně jako někdo, kdo oboru prostě rozumí a věnoval mu několik let života, a rodiče vašich žáků jsou s tím srozuměni, tak prosím. Ostatně třeba i rekvalifikované ruštinářky učící „profesionálně“ angličtinu už tu někdo zmínil – a k tomu se chceme vracet?

Osobně bych uvítala (protože mě to opravdu zajímá), kdybyste třeba uvedl, ve kterých státech se například vámi navrhovaný bezaprobační model praktikuje a ve kterých ne (opravdu nevím) a jak se to projevuje na výsledcích žáků z těchto zemí, proč jsou ti učení učiteli bez aprobace na tom lépe – nikoli domněnky, ale fakta. Myslím, že takovéto srovnání by bylo přínosnější, než notoricky kydat špínu na současný systém. Ráda se nechám poučit a přijmu vaše argumenty, pokud budou přesvědčivé (a pokud je uvedete). Děkuji.

Anna-Marie
Anna-Marie
17. 5. 2018 06:28

Takže mluvit s takovým despektem o učitelích, co vystudovali nějakou aprobaci, je v pořádku? Já například nepovažuji svého očního lékaře za nabiflovaného fachidiota jen proto, že mi neodoperuje slepé střevo. Napsat něco takového o lékařích, právnících, instalatérech… by asi v pořádku nebylo, ale o učitelích, proč ne, že? Nevymluvíte mi, že slušný člověk a odborník na seriózním webu by měl být schopen své vyjadřování korigovat a mluvit odborně a k věci. Expresivní výraz a argument nejsou synonyma.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
17. 5. 2018 07:20
Reply to  Anna-Marie

„Systém přípravy učitelů vystavěný na aprobacích produkuje izolované rádoby odborníky, nikoli učitelské osobnosti.“ Tato věra je téměř vulgární, s despektem vyjádřená kritika učitelů ? Ach to čtení s porozuměním :-(. Prosím, podívejte se na podmět v té větě. Pak snad přestanete být uražená…..

Václav
Václav
17. 5. 2018 07:33

Jistě, nadáváte na systém, ale jsou to lidé, o nichž se vyjadřujete jako o rádoby odbornících coby „produktech“ toho systému. Tady vám poukazování na podmět nepomůže.

Václav
Václav
17. 5. 2018 13:11

Argumentujte k věci, paní Polanská. Bavíme se o výrocích pana Jiráska, ne o názorech vašich známých, které jsou zde v tuto chvíli naprosto irelevantní.

Václav
Václav
17. 5. 2018 22:31

Paní Polanská, opět vás žádám – argumentujte k věci. Nejde o to určit, kdo má ve svých názorech, které vycházejí čistě z jeho osobních zkušeností, pravdu. Jde o to, kdy už konečně přestanete měřit dvojím metrem. Způsob, jakým se pan Jirásko opakovaně vyjadřuje, by tu nikomu jinému neprošel.

Pokud proti jeho „ostrým“ a „břitkým“ formulacím plným urážek a prázdným na argumenty nehodláte zasáhnout, nelze to brát jinak, že pravidla diskuze neplatí.

Václav
Václav
17. 5. 2018 22:44

Redakce: Příspěvek smazán, protože neustále opakujete stejné námitky a gradujete osočování redakce. Obstrukční komentáře, které se nevěnují tématu článku, budou opět padat do spamu.

Káča
Káča
19. 5. 2018 22:59

Opravdu se nechci Vaší kamarádky dotknout. Ale tvrdit, že někdo na výuku pozemek či výtvarné výchovy studoval vysokou školu a k tomu se ještě něco musel naučit je minimálně úsměvné. Víte ty pozemky a výtvarka to jsou právě ty předměty, kterými se doplní úvazek učitele. Například když potřebuji chemikáře a fyzikáře, ale mám málo tříd ve škole, tj.jednu třídu v ročníku tak mu doplním úvazek těmito „zbytečnými hodinami“. Přemýšlím, jak bych bez znalostí chemie tu chemii dobře učila, nic mě nenapadá. No asi bych byla lekci před žáky a to bych opravdu nechtěla. Nerada vypadám jako hlupák. To se Vám moc opravdu nepovedlo.

Václav
Václav
20. 5. 2018 14:47

Další neoprávněně smazaný příspěvek. U koho si mohu mohu stěžovat na šikanu z vaší strany, paní Polanská? Chápu, že k tomu není určená diskuze, tak to pojďme řešit oficiálně. Vaše chování už překračuje všechny meze a je načase, abyste konečně pochopila, že nemůžete být donekonečna svým vlastním soudcem.

Václav
Václav
20. 5. 2018 18:45

To vaše moderování diskuze spočívalo v zahlcování do té doby slušné a věcné diskuze osobními útoky a urážkami v nekonečně dlouhých bezobsažných cirátech o ničem, jejichž vzteklost a agresitivu jste stupňovala po každé mé uctivé (!) žádosti o to, abyste neničila onu diskuzi svými žabomyšími spory. Stejně jako tady upozorňuji na vaše argumentační fauly, kterými rozkládáte další diskuzi v dlouhé řadě. Pokud vás to tak moc obtěžuje, tak argumentujte věcně a logicky a pak nebudete muset číst, jak vaše výroky rozporuji. Kdybyste ve své snaze mě ignorovat pouze neodpovídala, bylo by vše v pohodě. Vy však opakovaně a proti všem pravidlům diskuze i slušného chování mažete zcela nezávadné příspěvky. A to je vrcholně nevychovaná a agresivní reakce, tak se přestaňte divit, že z vašeho chování nejsem nadšený.

Václav
Václav
20. 5. 2018 20:15

Rozporovat vaši moderátorskou činnost z hlediska oprávněnosti a spravedlivosti je nezadatelným právem každého diskutujícího (toto právo mají všichni diskutující ve všech diskuzích na všech webech, a tento web nebude výjimka). Rozhodně si ho nenechám vzít od někoho, kdo tu porušuje pravidla a ničí jednu diskuzi za druhou (což není nesmysl, i kdybyste ho za něj milionkrát prohlásila). A až začnu někoho ponižovat, tak si mě klidně vymažte a zabanujte. Do té doby přestaňte lhát o tom, že tu někoho ponižuju.

Lea
Lea
20. 5. 2018 21:02
Reply to  Václav

Normální diskuzi tady „zahlcujete“ jen Vy.Bohužel opakovaně.

Václav
Václav
20. 5. 2018 22:01
Reply to  Lea

Naštěstí si na to stěžuje někdo, kdo normální diskuzi nikdy neviděl ani z vlaku. Jenom doufám, že jste nedala svou duši lacino, když jste si za ni kupovala beztrestnost navzdory těm vašim osobním útokům a zcela nepodloženým pomluvám na české školství, Leo. Vrána k vráně sedá, takže mě nepřekvapuje, že se stavíte na stranu paní Polanské.

Lea
Lea
21. 5. 2018 10:57
Reply to  Václav

Myslím,že jste psal,že jste učitel.Já ale nejsem Vaše žačka,takže s Vámi nemusím souhlasit.I Vaši studenti na to přijdou,pokud se to již nestalo.A to je přesně Váš problém.Prostě nesnesete,že s Vámi někdo nesouhlasí.

Václav
Václav
21. 5. 2018 12:50
Reply to  Lea

S mými názory v diskuzích souhlasit nemusíte, Leo. Bohatě postačí, když se budete chovat slušně a nebudete vymýšlet kraviny. S obojím máte dost solidní problém.

Lea
Lea
21. 5. 2018 23:54
Reply to  Václav

Nikdo nejsme dokonalí.Slušnost mi ale rozhodně neschází .To byste dokazoval těžko.

Václav
Václav
22. 5. 2018 08:26
Reply to  Lea

Jako důkaz by bohatě stačil váš předcházející příspěvek. Být slušný, vešel by se do pouhých tří slov: „nesouhlasím s vámi“. Vše ostatní jsou osobní útoky a výmysly. V tom já žádnou slušnost nevidím.

Václav
Václav
17. 5. 2018 07:12

„Víte, něco jiného je mluvit obecně, byť expresivně, něco jiného je říkat to konkrétní osobě“

jinými slovy – urážet celou skupinu lidí je v pořádku, urážet jednoho člověka nikoliv… zajímavá demagogie

Eva
Eva
2. 6. 2018 22:36
Reply to  Václav

Pane Václave, vy jste prostě něco. Takový člověk ve školství. Pokud jste učil, dokázal jste si přiznat, že někdy nemusíte mít pravdu, nebo že něco vůbec nevíte. U nás se tomu říkává, že spolkl veškerou moudrost a já přidávám a všem ji vnucuje. Napiště někdy taky o tom, že jste potkal skupinu bezvadně bavících se lidí a řekl jste si, že je to bezvadný, že se umí ještě lidé takhle upřímně bavit. Zkuste se zamyslet, jestli to umíte taky. V jedné pohádce, které jsem četla dětem, byla taky postava mračivce. četla jsem ji dětem proto, aby pochopily, že mračení ničemu nepomůže. S úsměvem jde všechno líp. Začněte mít taky rád lidi, ne jenom sebe.

Kateřina
Kateřina
16. 5. 2018 21:38
Reply to  Káča

Školství bych přirovnala k porodu.. klasický, bezproblémový (ZŠ), celý může být veden sestrou. Komplikace, dohlíží lékař (SŠ nebo USO). Operace, vede a provádí lékař (VŠ). V případě ZŠ mě toto uspořádání opravdu neuráží. Jak už jsem psala jinde, naše děti mají zkušené a odborně vzdělané učitele, to ovšem nic nemění na tom, že jim ve finále doma nové učivo vysvětlujeme my, rodiče, absolutně nevzdělaní a nekompetentní 🙂

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
17. 5. 2018 00:22
Reply to  Kateřina

Paní Kateřino, děkuji za Váš příspěvek. Mnozí zdejší diskutéři totiž předpokládají APROBACE = KVALITA (vysoká odbornost). Ono to je úplně jinak, pedagogická práce má tolik parametrů, že mnohdy ani deset vysokých škol z jednice dobrého učitele neudělá. Každý učitel je jedinečná osobnost a je důležité, aby učitel s dítětem souzněl. Nikdy se to nepodaří tak, jako rodičům se svým dítětem. Nezapomeňte, že největší vzdělání vaše děti získávají do vás, rodičů, ať máte aprobaci nebo ne. Tak držím palce….

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
17. 5. 2018 01:03
Reply to  Káča

Dobrý večer, prosím, které velice výběrové VŠ jste absolventka ? Pokud mi to nechcete sdělovat, samozřejmě to respektuji. Jen by mě zajímalo, jestli je na území ČR – protože o takové zatím nevím.

Káča
Káča
19. 5. 2018 23:01

Ano, studium jsem neabsolvovala v ČR, myslím si, že na právnickou fakultu je obtížné se dostat i v ČR.

Anna
Anna
16. 5. 2018 22:24

Jako češtino-angličtinář, který za 5 let praxe učil taky hudební výchovu, přírodopis a občanku si snad můžu dovolit „kvalifikovaně“ nesouhlasit. Ano, odučila jsem to, ale skutečně jen odučila. Nechyběly mi faktické znalosti, chyběly mi dvě daleko důležitější věci: didaktické dovednosti a zkušenost. Didaktické procesy jsou specifické pro každý předmět a jako jazykář jsem zvláště s přírodopisem – ačkoliv k biologii mám velice vřelý vztah – bojovala neskutečně. Občanku jsem utáhla na své schopnost s dětmi diskutovat o braných tématech a na problémovém výkladu, ale jakmile přišla „znalostní“ témata, byla jsem ztracená. Hudebka? Rádoby pohoda, ale to, aby člověk uměl třídu ovládat od klavíru, to je sakra umění. Co se týče té zkušenosti – autor článku zapomněl, že učiteli trvá pár let, než je zkušeným pedagogem ve svém (dvoj-)oboru. Když dva roky učím občanku, dva přírodopis a jeden hudebku, těžko budu něco z toho umět tak, abych to mohla učit aspoň stejně dobře jako kolega, který prošel didaktikou oboru, praxí minimálně v řádu týdnů a vůbec se 5 let připravoval na svůj obor. Je fajn, když má sebevědomý učitel pocit, že by rád vyučoval něco, co ho zajímá a k čemu má vztah, ačkoliv to nestudoval a je fajn, když mu škola dá tu příležitost. Netvrdím, že to nemůže fungovat. Odmítám ale generalizovat ve smyslu „faktické znalosti nejsou potřeba, pedagog je pedagog, naučí cokoliv“. Jsou věci, které jsou stejné u všech předmětů, velká část naší práce je společná, ale mnohá specifika jsou napříč obory nepřenositelná.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
17. 5. 2018 00:15
Reply to  Anna

Dobrý večer, paní Anno, děkuji za fundovaný názor člověka z praxe. Za prvé samozřejmě nikde netvrdím, že „faktické znalosti nejsou potřeba, pedagog je pedagog, naučí cokoliv“. Věřím, že to necitujete mě, protože jsem to nikdy nikde neřekl, ale že se jedná o názor někoho jiného. Jen jedna připomínka. Uvádíte : ….“chyběly mi dvě daleko důležitější věci: didaktické dovednosti a zkušenost“. Otázka: tu zkušenost získáte s aprobací ? To asi ne, že ? Zkušenost a aprobace spolu přece vůbec nesouvisí. A k těm didaktickým dovednostem : „Každý učitel by měl být také vzdělaný v oboru dětské psychologie, sociální a speciální pedagogiky a daleko více v didaktice a metodologii. “ Hádejte, odkud to je :-). Hezký večer.

Eva
Eva
17. 5. 2018 06:36

Přečetla jsem všechny příspěvky se zájmem a respektem, protože jsem 40. Let učila na mateřině, ale poslední větě pana Jiráska rozumím dokonale. Všechno co bylo vyjmenováno, jsem dostala na střední pedagogické škole díky svým zlatým profesorům a teď si uvědomuji za co všechno jim vděčím. Moje práce mi byla i koníčkem a já na ni přes všechny problémy hrozně ráda vzpomínám. Děvčata mi umožňují že se můžu občas vrátit a podívat.

Anna
Anna
18. 5. 2018 11:17

Ano, větu o faktických znalostech jsem hodně nadsadila. Omlouvám se.
Ale za zbytkem si stojím. Při 4-letém studiu jsem absolvovala nespočet náslechů a hodin praxe, ze kterých jsem v prvních letech praxe mohla čerpat. K tomu 6 semestrů didaktiky angličtiny a 4 semestry didaktiky češtiny a další (jako např. seminář o mediální výchově pro češtináře, čeština jako cizí jazyk, divadlo v angličtině a mnoho dalších). To všechno mi dalo dobrý základ do začátků.
Samozřejmě, že jsem také měla obecnou/vývojovou a další psychologii dětí, pedagogiku, didaktiku a metodologii. Díky nim jsem patrně odučila ty další předměty tak, aby to nemohlo být považováno za neúspěch. Ale jsem daleko lepší češtinář a angličtinář než hudebkář, občankář a učitel přírodopisu. Ani za dva roky výuky přírodopisu se moje dovednosti nedostaly tam, kam se dostaly za dva roky angličtiny. Proč? Nemám jej vystudovaný. Nemám didaktiku přírodních věd a ty spousty dalších seminářů, které zmiňuji nahoře…

Lea
Lea
20. 5. 2018 21:22
Reply to  Anna

Mě zaujala Vaše poznámka -ovládat třídu od klavíru je fakt umění.Máte pravdu,kdo to nezkusil,o hodně přišel. Přemístit klavír většinou nelze,ale vemi pomůže umístit nad klavírem vhodně nakloněné zrcadlo. Vyzkoušeno.

Anna-Marie
Anna-Marie
17. 5. 2018 19:41

Víte, velmi se mi líbil například zdejší článek odkazující na diplomovou práci s průzkumem efektivity Hejného metody. Ne že by téma „rozsekla“, ale přinejmenším vnesla do diskuse osvěžující fakta místo popisu, jaký z ní má kdo dojem (zejména ti, co ji znají jen z doslechu). Byla bych hrozně ráda, kdyby u více zdejších témat byla možnost takovýchto odkazů, poukázání na nějaký skutečný hmatatelný výsledek, ne jen „myslím“, „domníváme se“, „jak je všem známo“ (např. „Systém přípravy učitelů vystavěný na aprobacích produkuje izolované rádoby odborníky“ – tvrdí kdo? Pan Jirásko, všeobecně se to ví, nebo jde o tvrdá data?).

Nebyla by třeba nějaká srovnávající studie, která porovnává přípravu učitelů v různých zemích – že bychom si řekli – ano, podívejte se, tady nemají aprobace a jejich školy jsou na tak vysoké úrovni, zatímco v zemích, kde stále aprobace mají, to jde se školstvím z kopce? Nezabývá se nějaká – třeba diplomová – práce srovnáním, zda za podobných podmínek naučí neaprobovaný pedagog matematiku (fyziku, informatiku, angličtinu…) stejně dobře jako ten aprobovaný (ne-li lépe)? Nebo prostě něco na ten způsob. Kdyby měl své návrhy pan Jirásko takto podložené, pak by se výroky o „nabiflovaných polovědcích“, jež snad mají být argumenty, staly nadbytečnými, v komentářích by jej nikdo neposílal na veterinu… Prostě celková úroveň diskuse o tématu by se pozvedla na úplně jiný level.

Dana K.
Dana K.
21. 5. 2018 22:20

K článku bych měla dvě moudra našich předků : 1) devatero řemesel, desátá bída a 2) kdo chce zapálit, musí sám hořet. Neboli chtít po učiteli, aby na druhém stupni KVALITNĚ učil něco, co učit nechce, a je v tom o dvě lekce pred žáky, je čiré zoufalství a už z principu výsledky nemůžou být srovnatelné s kolegou, který daný obor vystudoval pravděpodobně proto, že k němu má nějaký vztah. Na VŠ se podle mne jeho znalosti ze zakladky a střední propojí a získá tolik potřebný nadhled a souvislosti. Dodnes si pamatuji fyzikářku, které jsme dvakrát do měsíce opravovali vzorec na tabuli či zdlouhavě vysvětlovali, proč je naše řešení také správně, i když postup není v ucebnici..

Mirek
Mirek
30. 5. 2018 13:48

Zajímavé, léta platí odborná práce => potřeba odborníka. Ve školství ale asi chcete jít opačným směrem. Mám sice odučené jen tři roky, ale viděl jsem i na své práci ohromný rozdíl v hodinách které byly minimálně blízko mé aprobaci (Biologie – Dějepis) a těch, které byly zcela mimo. Didaktika obecná je skutečně jen obecná, nedává ty informace které potřebujete do konkrétní problémy spojené s daným předmětem (např. cizí jazyk). A jen tam mimochodem, když má někdo vystudovanou hudební výchovu, myslíte že stejně kvalitně odučí technickou mechaniku? Nebo povede dobře svářečský kurz? Pochybuju …

Mirek
Mirek
27. 6. 2018 15:33

Možná, ale autorův článek mi zněl tak jak jsem mu porozuměl já a podle diskuze velká část těch, co tu napsali svůj názor. Navíc podívejte jak je dneska těžké sehnat jazykáře, nebo učitele odborného výcviku v řadě oborů. Takže se problém upravuje podle možností/nemožností školy. Když daný obor neovládáte a hodiny děláte v duchu o lekci napřed před žáky bude to vidět. Obecná didaktika má své místo, ale není samospasitelná a právě u konkrétních oborů se dělá ještě její upravená verze právě pro konkrétní obor. Kdyby to bylo zbytečné dávno je zrušena jako hodiny krasopisu.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.