ZŠ Eden v Praze 10 Vršovicích

Jak jsme ve škole volili prezidenta: vyprávění dvou učitelek, které se odvážily vnést horkou aktualitu do výuky

Nejznámější prezident je Donald Trump, ale děti si nakonec vzpomněly i na Tomáše Garrigue Masaryka. Jak se volba prezidenta republiky probírala ve škole? Tady jsou dva zajímavé příklady.

Prezident by měl být hodný…
Ivana Kopřivová, komunitní škola Molekula, Ústí nad Labem

Napadlo mě, že bychom s dětmi mohli nějak probrat prezidentskou volbu a přemýšlela jsem, jakou formou to udělat. Považuju to za důležité, je to občanská věc a děti vidí billboardy prezidentských kandidátů, slyší, že se to ve společnosti řeší. Ale váhala jsem. Učím opravdu malé děti, od 1. do 3.třídy. V jedné učitelské skupině, kde jsem se s nápadem svěřila, mě povzbudili, v druhé mi zase naopak řekli, ať jdu raději s dětmi sáňkovat.

Škola Molekula v Ústí nad Labem

Nakonec jsem se rozhodla, že to zkusím. Když jsem se zeptala dětí, jestli je to zajímá, hromadně mi řekly, že hodně a že se o tom učit chtějí. Tak jsme to dnes uskutečnili. Spojili jsme to s pečením buchet, protože je to něco typicky českého, co si můžeme dopřát v takové sváteční chvíli.

Nejdřív jsme s dětmi vytvářeli myšlenkovou mapu, kam jsme psali, co oni již o prezidentovi a jeho funkci vědí. Ptala jsem se jich, jaké znají prezidenty. Nejdřív zaznělo jméno Trump. Postupně si děti ale vzpomínaly na různá další jména a na konci hodiny jsme do naší myšlenkové mapy zapsali i prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Pak jsme mluvili o tom, jak dlouho je prezident ve funkci, co má na práci, jak by měl vystupovat, jaký by měl být. Ukazovali jsme si, co je na prezidentské standartě. Postupně jsme mluvili i o dalších pravomocích prezidenta, které děti neznaly: jako že má klíč ke korunovačním klenotům nebo uděluje milost.

Také jsme se dívali, jaká místa u nás v regionu náš současný pan prezident navštívil.

Nakonec jsem jim pustila minutu televizních vystoupení každého ze současných kandidátů a mluvilo se o tom, kdo je dětem sympatický a proč. Děti se mě samozřejmě také ptaly, koho budu volit. Řekla jsem jim, že ještě nevím a že jim to řeknu v pondělí.

A pak si to děti hrozně chtěly zkusit a taky volit. Tak se některé z nich staly prezidentskými kandidáty a zvolili jsme si ve třídě prezidenta.

Zapojily se i jinak pasivní děti
Jana Šindlerová, Naše základní škola, Liteň u Berouna

Jana Šindlerová

V rámci českého jazyka jsme s dětmi ze 6. a 7. třídy měli „prezidentskou“ hodinu ve formě dvou dvouhodinových bloků. Tyhle dvě třídy se obecně velmi rády zapojují do diskuzí o politických tématech.

Nejdřív jsme mluvili o kompetencích a povinnostech prezidenta, děti společně dávaly dohromady, co vlastně prezident dělá, pak jsme jeho kompetence vyhledávali v Ústavě a porovnávali se svými předchozími znalostmi, děti měly možnost mluvit o tom, které kompetence se jim zdají důležité a které méně.

Přitom jsme došli k tomu, že ani reprezentační funkce úřadu prezidenta není nedůležitá a že záleží na tom, jak prezident mluví a vystupuje na veřejnosti.

Potom jsme uspořádali fiktivní volby. Děti měly ve skupinkách kandidáty z řad učitelů, kterým sestavili volební program v bodech a vytvořili předvolební leták. Vyhledávali jsme na internetu volební program kandidátů, abychom viděli, jaký je jeho typický obsah a struktura. Žáci dále měli připravit pětiminutový předvolební projev k voličům. Potom jsme pozvali „voliče“ z řad pedagogických asistentů a jiných žáků školy. Děti jim představily své kandidáty a pak proběhly volby. Voliči dávali dětem zpětnou vazbu, co je na jejich „kampani“ nejvíc zaujalo a co je přimělo k jejich volbě.

Bylo to moc pěkné, zapojily se i děti, které jsou normálně spíš pasivní, nebo i negativní. Bylo vidět, že je to zajímá, že je baví, když mohou pracovat s reálným tématem ze života.

Komentujte

5 Komentáře zapnuto "Jak jsme ve škole volili prezidenta: vyprávění dvou učitelek, které se odvážily vnést horkou aktualitu do výuky"

avatar
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší | nejlépe hodnocené
mrDes
Host

Za poslednich 30 let jsme meli jednoho takoveho.
Pana Havla.
Pravda, je to mozna malo, ale budme radi, ze se nasel alespon jeden….

Lavrov Sergei
Host

Učitelky jsou dnes stejně jebnutý, jako před 40 lety!

David
Host

> Ukazovali jsme si, co je na prezidentské standardě.
Je ostuda, kdyz ucitelka 1. stupne ZS nezna rozdil mezi standartou a standardem :-(

Jitka Polanská
Editor

moje chyba v editorské úpravě, omlouvám se. ale zas mi to nepřijde jako kdovíco :-)

Jaroslav Jirásko
Host

Ten článek je výborný a paní učitelky to udělaly velmi dobře. Důležitá a užitečná věc, kéž by se to na školách stalo standardem (nikoliv standardou :-) ).