Co mi dala škola? Přátelství a schopnost unikat z léček totality, říká autor revoluční matematiky Milan Hejný

„Na prvním stupni mi matematika nešla, měl jsem trojky,“ přiznává Milan Hejný. „Moje matematické myšlení udržoval otec svou vlastní metodou, dost odlišnou od klasické matematiky ve škole.“ Právě tátův přístup, zaměřený na rozvoj schopnosti myslet, se stal základem mimořádně úspěšné metody matematiky, kterou přijala za svou už pětina českých škol. A co ještě dala profesoru Hejnému škola? „Naučila mě žít v totalitě,“ říká.

Škola – šťastné roky, nebo utrpení?
Byly tam chvíle velké radosti i chvíle smutku nebo zklamání. Ty radosti vyplývaly nejvíc z přátelství, která jsme si tenkrát vytvořili mezi chlapci. Celé to bylo silně ovlivněno totalitou, ve které jsme byli, a tím, že naše rodina byla na černé listině. Už od třinácti čtrnácti let jsem se učil, že před určitými lidmi se to a to nesmí říkat. Vytvářela se tím jakási komunikační schizofrenie. Otce honila STB, každou chvíli ho vyslýchali a abych vůbec mohl pokračovat na gymnáziu – to byl začátek padesátých let – tak jim musel něco podepsat.

Na gymnázium se mnou chodil režisér Ivan Passer, jeho otec byl pátý nejbohatší člověk Československa, což se režimu nelíbilo. Jednou – těsně před maturitou – nás nahnali všechny do tělocvičny a svazák, který to zosnoval, ostře oznámil, že my všichni svazáci budeme hlasovat pro to, aby byl Ivan vyloučen ze školy. A já jsem tam zvedl ruku. Všichni zvedli ruku. Nenašel se nikdo, kdo by měl odvahu to neudělat. Měl jsem jít proti? Vyhodili by mě taky. Sám Ivan Passer si to zpětně pochvaloval, protože jeho kariéru to nijak nepoznamenalo, ale pro mě to bylo trauma. To se vám pak vrací ve snech.

Byl jste šprt nebo lajdák?
Spíše lajdák. Šprtem jsem se stal, až když se blížila maturita, protože jsem se obával ruštiny.  V té době se neučil jazyk se záměrem, že jím budeme mluvit. Ale gramatika, ta se musela umět. Naštěstí táta spolupracoval s jednou dámou, vysokoškolskou učitelkou ruštiny. Vzala si mě do parády a všechno do mě nasoukala. Koncovky, skloňování… to jsem tehdy dost dřel. Nakonec jsem měl snad jedničku.

Co vás ve škole bavilo a nebavilo?
Bavila mě historie. Jednu dobu taky němčina, navzdory tomu, že naše paní učitelka nebyla zrovna moc dobrá. Matika mě na gymnáziu už taky bavila a měl jsem skvělého profesora, který se mi osobně věnoval. Na základní škole mi nešla, měl jsem trojky. Tedy ta školní matematika. Já jsem to měl takové zvláštní – měl jsem matematiky dvě: tu školní, ta mi nešla, a tu tátovu, a ta mi šla. Pro mě to byly dva různé světy, on mi tvrdil, že jsem dobrý, ale známky byly špatné. Až na měšťance neboli druhém stupni, když přišly zlomky, tak se ukázalo, že já do nich vidím, kdežto pro kamarády to bylo číslo nahoře, číslo dole a mezitím ta čárečka. Pan učitel mi tehdy řekl: „Ty keď sa začneš učiť, ty to vieš.“ Což samozřejmě nebyla pravda. Moje píle se nijak nezměnila, jen se zúročila tátova metoda. Nebýt toho, že táta pomocí ní udržoval mé matematické myšlení, asi bych se nikdy nestal matematikem.

Co nejužitečnějšího jste se ve škole naučil?
Možná to bude znít zvláštně, ale když je někdo hendikepovaný, tak se s tím musí naučit žít. A já jsem se ve škole naučil žít v totalitě. Schopnost unikat z nastražených léček se mi hodila i později, když proti mně na fakultě, kde jsem učil, taky byly nejrůznější útoky.

Která zkušenost byla ve vašem životě nejpřínosnější?
Otec. Jednoznačně otec. Já jsem jeho produkt, odvar, Pinocchio, kterého si vyřezal. Jen mám obrovskou výhodu, že žiji v lepší době. Otec byl génius, ohromně vzdělaný, skvělý psycholog, velmi sugestivní člověk. Víte, mít takového otce znamená, že jste absolutně v jeho duševním područí až do smrti. Všechny myšlenky, které jsem od něj převzal, všechny fungují. Samozřejmě takové věci jako sklon k nepořádku, to do toho dědictví nepatří.

Hejného matematika se zrodila v jeho hlavě už před druhou světovou válkou. Já jsem ji rozvíjel – dokud žil, tak s jeho pomocí. Na jeho radu jsem šel učit do školy, kam chodil náš syn, když se ukázalo, že trpí při matematice. Tam vlastně začala moje didaktika, z níž je dnes Hejného metoda. Otec se chodil na moje hodiny dívat a dal mi třeba skvělou radu: vést si deník o překvapivých momentech z vyučování. To je teď můj poklad, z nějž čerpám.

Milan Hejný je předním českým a slovenským odborníkem v didaktice matematiky. Narodil se ve slovenském Martině, kde studoval až do maturity. Na VŠ v Bratislavě by ho z kádrových důvodů nepřijali, takže vystudoval pražskou matematicko-fyzikální fakultu. Působil na ČVUT v Praze, VŠD v Žilině, MFF UK v Bratislavě. V letech 1975–1979 a 1983-1989 experimentálně vyučoval matematiku na ZŠ v Bratislavě. V devadesátých letech byl náměstkem slovenského ministra školství, od roku 1991 je profesorem na Pedagogické fakultě UK v Praze. Je autorem nebo spoluautorem 16 matematických publikací a více než 270 publikací z didaktiky matematiky. Přednášel na třinácti zahraničních univerzitách, je držitelem mnoha ocenění. Naposledy byl v rámci výroční ceny Eduína uveden do Auly slávy za celoživotní přínos vzdělávání. Popularita tzv. Hejného matematiky stoupá, za svou ji přijalo už přes 750 českých základních škol.

45

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
12 Comment threads
33 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
14 Comment authors
MirekJitka PolanskáPodola MariaVladimír KocourMgr. matematik fyzik Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
Jarka
Host
Jarka

Hejného metoda je nejhorší věc, která děti ve škole potká!!!!! Děti v 7.třídě neumí zpaměti násobilku, kupecké počty ani náhodou a např 11×16 počítají tak , že 11x čislo 16 sčítají…, děs a hrůza.

Václav
Host
Václav

no mě stačilo, když jsem si přečetl, že Hejného žáci „šijou oblečky na krychle“, aby věděli, kolik má stran, hran a vrcholů… kde jsou ty časy, kdy dětem stačil drátěný model krychle a minutový výklad od učitele, který začal slovy: „teď na odlehčení něco, co všichni znáte – krychle, šest stran…“

nastal čas oprášit staré učebnice a být svým dětem učitelem

Lea
Host
Lea

Já Vám tedy moc nevěřím.Můj vnuk je ve třetí třídě a učí se Hejného metodou.Vámi uváděný příklad by počítal úplně normálně písemně,nebo indickým násobením,což je jen taková obdoba písemného násobení.Také jsem zpočátku byla nedůvěřivá,ale při bližším seznámení jsem musela uznat,že na tom něco je.Navíc ta metoda není pro školy povinná.Mám dojem,že nejhorší pro tuto metodu je,když ji učí pedagogové,kteří jí nevěří,jen proto,že se na dané škole zavedla.

Václav
Host
Václav

no, sedmák by takový příklad měl být schopen spočítat zcela bez pomůcek popaměti do deseti vteřin i se čtením zadání… a s ohledem na fakt, že jde o pouhou velkou násobilku do tisíce, by to zpaměti měl zvládnout i třeťák, kterému bychom benevolentně mohli dát o pět vteřin navíc… tohle konkrétně je totiž ukázka příkladu tak jednoduchého, že by ho žák měl být schopen popaměti spočítat tak rychle, že by ho používání pomůcek mělo naopak zdržovat… nutnou podmínkou ovšem je umět malou a velkou násobilku jako když bičem mrská a to vašim dětem Hejný rozhodně nedá, takže z nich udělá… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Hejného metoda má, ostatně jako každá jiná, své silné i slabé stránky. Pokud jde o postupy, jakými posilují matematické myšlení dětí, ty asi fungují, i když bych rád viděl, jak tyto postupy obstojí při výuce komplexních čísel a neeuklidovské matematiky (když už se mluví o té expanzi na sš a vš). Na to, že je tato metoda založená na psychologii, ale podle mě dělá dvě hrubé chyby právě při práci s psychologií dítěte: 1) silně preferuje vnitřní motivaci, kterou označuje za „správnou“ a odstraňuje vnější motivaci… omezuje tak prostor dítěte naučit se s vnější motivací pracovat, přetvářet ji ve vnitřní… Číst vice »

Lucie Kašparová
Host
Lucie Kašparová

Podle všeho není s Hejného metodou vše v pořádku. Matematici, učitelé i rodiče se jí zabývali už na konferenci Nové metody ve výuce matematiky? 14.2.2018 v Matematickém ústavu Akademie věd, poté požadovali její prověření na školském výboru Poslanecké sněmovny, čím dál více odborné veřejnosti i rodičů se ozývá proti zavádění metody do škol či se od její výuky ustupuje. Někteří ji dokonce nazývají pouze komerčním produktem. Je opravdu s podivem, že je možné žáky touto metodou testovat bez souhlasu rodičů.

Václav
Host
Václav

Nemyslím, že by někdo konkrétní apriori odsouval stranou názory rodičů. Podle mě, pokud by se proti této metodě ozvalo dostatečné množství rodičů, vytvořil by se tlak, který by donutil příslušné lidi a úřady couvnout. Problém je, že se daleko více nechávají slyšet právě ti, kteří s těmito alternativními metodami souhlasí.

Lea
Host
Lea

Jak už jsem psala,ta metoda není pro školy povinná,jestliže s ní jako rodič nesouhlasím,mám možnost zapsat dítě na jinou školu.

Václav
Host
Václav

Jistě, zatím tu možnost hypoteticky máme, protože zatím Hejného metodu provozuje „pouze“ zhruba každá třetí škola (údaj přímo z h-mat.cz, kde se uvádí 30%), přičemž toto číslo roste. Bavíme se proto o možnostech, jak růst tohoto čísla zastavit, abychom možnost přihlásit dítě jinam měli i do budoucna a nemuseli své děti doma doučovat všechno to, co je Hejný nezvládne naučit.

Marie Podolová
Host
Marie Podolová

Naprosto souhlasím s Vašimi zápornými názory, na metodu p. Hejného. Je až s podivem, jak některé učitelky (HLAVY STUDOVANÉ) tomu propadly a nechaly si vymýt mozky touto zcestnou filozofií, která popíra základní Boží a přírodní zákony.Tato metoda dělá zaostalé, matematický negramotné děti. Pan učitel, který matematice p.Hejného nepřišel na chuť, z naší školy odešel a paní učitelka, která místo něj nastupila a snaží se zachránit co se dá, tvrdí že 75% třídy neuděla příští rok přijímačky na střední školu. Moje dcera která je v osmé třídě má s touto metodou obrovské problémy, a ne jen ona. Osmáci jsou na úrovni… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Proč, když je metoda matematiky tak přínosná, proč s ní vystoupil profesor Hejný až teď na sklonku života. Učila jsem čtyřicet let, ale s touto metodou jsem se setkala až, když už jsem s profesí končila. Vypadá to, že profesor Hejný už taky není žádný mladík. Proč nepřišel se svojí metodou dříve, zažila jsem několik proměn osnov, programů, ale vždycky mi z toho zůstal ten osvědčený základ z kterého jsem vycházela. Přečetla jsem si pár názorů rodičů na tuto metodu, někde chválí, někde ne. Dobře jsou na tom děti, které si s touto metodou poradily. Ale co děti, které této… Číst vice »

Anna-Marie
Host
Anna-Marie

Nemůžu posoudit Hejného metodu pro např. sedmou třídu, protože ji neznám. Ale měla jsem náhodou možnost před pár lety dlouhodoběji pozorovat, jak vypadá u druháčků práce s těmito učebnicemi a byť jsem na to zpočátku koukala všelijak, nakonec jsem byla opravdu nadšená. Měla jsem z dětí pocit, že se opravdu velmi posouvají, možná v tzv. „kupeckých počtech“ ne tak rychle, jak by se mi líbilo, ale rozhodně to velmi rozvíjelo matematické a abstraktní myšlení, a to i u dětí matematicky ehm… nenadaných. Protože u těch nadaných je velký pokrok vidět vždy. Pak jsem viděla pár měsíců třetí třídy, kdy tyto… Číst vice »

Alena
Host
Alena

Som jedným z tých detí, ktoré chodili do experimentálnej triedy na bratislavskej ZŠ v rokoch 1986 – 1989. Škola sa vtedy volala ZŠ Hociminova. Spôsob výučby matematiky bol skvelý, dodnes z toho čerpám v bežnom živote. Dalo mi to viac ako len schopnosť niečo vyrátať. Naučila som sa myslieť a riešiť zadania inak. Vidieť súvislosti. K správnemu výsledku nevedie len jedna nadrilovana cesta……

Václav
Host
Václav

Je zajímavé, že v diskuzích o metodách výuky matematiky se na straně zastánců alternativních přístupů s železnou pravidelností objevují argumenty, zaměřené proti matematice jako předmětu a hned je to samé: „kdy jste potřeboval…?“, „k čemu mu bude… ?“, „není snad důležitější…?“… Mám proto jedno srovnání s hokejem: Tak, jako se při tréninku hokeje děti učí střílet puk do brány instinktivně, automaticky, bez hodinového míření, tak se při tréninku matematiky učí násobilka, aby při náročnějších výpočtech neztrácely čas a především soustředění nad jednoduchými dílčími kroky. Když při hokeji příliš dlouho míříte, riskujete, že vám seberou puk, že vás zablokují a že… Číst vice »

Václav
Host
Václav

a pokud neholdujete zrovna sportům, můžeme přirovnávat třeba ke studiu jazyků: Násobilka má k matematice podobný vztah, jako abeceda k jazyku. Budete-li se učit jazyk bez znalosti jeho abecedy, nikdy nebudete schopní přečíst text psaný sice známým jazykem, ale neznámými písmeny. Tvrzení, že „se stejně všechno přepisuje do latinky“ a proto nějaká obskurní abeceda není „důležitá dovednost pro život v 21. století“ vám nijak nepomůže. Pořád bude vaše studium jazyka z poloviny k ničemu. Budete-li se učit matematiku bez násobilky, kterou technicky vzato nezbytně nutně nepotřebujete, můžete si díky dostupnosti kalkulaček dovolit tmářství o tom, jak je násobilka v 21.… Číst vice »

Mgr. matematik fyzik
Host
Mgr. matematik fyzik

Tento pán využil skvělé příležitosti v období, kdy vše staré se musí zbořit, a může to fungovat sebelépe dobře. Hejného metoda nemá žádné pozitivní výsledky. Základní škola má dát člověku k myšlení také základní matematický aparát, který následně na vyšším stupni školy (SŠ/VŠ) lze aplikovat. To ale tato metoda nedává. Takže chcete-li mít vzdělané dítě v technickém/ekonomickém/tam, kde je třeba matematika, oboru … tak se této metodě vyhněte. Je to pouze výmysl jednoho starého pána podporovaný blbými matkami, které mají pocit, že rozumí naprosto všemu. Jestli vaše dítě matiku nedává, tak ať se začne více učit. Ono totiž už není… Číst vice »

Václav
Host
Václav

ona ta doba, kdy rodiče, kteří chtějí dělat věci správně, budou muset své děti doučovat doma, protože venku povládnou rodiče, kteří chtějí dělat věci snadno, je daleko blíž, než jsme si mysleli…

Mgr. matematik fyzik
Host
Mgr. matematik fyzik

Ta doba už je tady … můj reálný pohled kantora střední školy … samé blbosti se vymýšlí na ZŠ, stále nějaké „akce“, při kterých vzniknou nádherné fotky a škola je propaguje … ale podstata věci, tedy učivo, je už na třetí, čtvrté koleji …

Václav
Host
Václav

je děsivé si uvědomit, že vzdělávání je dnes tou skutečnou alternativní formou výuky…

Anna-Marie
Host
Anna-Marie

Já s vámi v zásadě velmi souhlasím, ve vztahu k alternativám, třeba k té Hejného matematice, bych si ale dovolila oponovat. Znáte tenhle citát? „Navrhuji zrušení patentního ústavu. Všechno už bylo vynalezeno a nic nového už nelze objevit.“ (Ředitel patentního úřadu ve Washingtonu, 1832) Prostě není pravda, že líp než teď už matematiku (nebo cokoli jiného) učit nelze. A jsem přesvědčená, že hledání nových cest má smysl. Mění se teď všechno, něco se nám nemusí líbit (oslabený vliv rodiny, mezi mládeží se šířící „digitální demence“…), ale prostě školství na to musí odpovídat – ne se jen přizpůsobovat, to nemyslím, ale… Číst vice »

Václav
Host
Václav

S tím, co jste napsala v principu nelze nesouhlasit – když existuje (byť třeba jen potenciálně) prostor ke zlepšení, že rozumné hledat způsoby, jak vylepšovat. A nelze tvrdit, že na klasickém školství se nedá nic vylepšit. Ovšem spousta věcí, které se dnes alternativními přístupy ruší, nejen dlouho fungovaly, ale hlavně měly (a dodnes mají) své nezastupitelné opodstatnění, ať už přímo pro vzdělávání, nebo pro výuku dovedností, které žák využije v budoucím životě. Dělání domácích úkolů, klidné sezení v lavici po určenou dobu, a studium věcí, jejichž objem může místy přesahovat rámec toho, co člověk nakonec v životě reálně použije, k… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Nahrazovat systém, který vyhovuje jen jedné polovině obyvatel, jiným systémem, který vyhovuje jen druhé polovině obyvatel, je k ničemu. To není krok kupředu, nepředstavuje to žádné zlepšení ve výuce. A protože se z principu nikdy nezavděčíte všem, nemá také žádný smysl podřizovat systém individuálním preferencím jedněch, nebo druhých. Smysluplné je podřizovat systém jako celek očekáváním, kladeným na žáky, kteří systémem prošli a projdou. A od absolventů základního a středního školství se dnes očekávají ty samé znalosti a dovednosti, které se od nich očekávaly v minulosti a budou očekávány i v budoucnosti, jen k nim v souladu s dobou přibylo pár… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Teď jsem právě dočetla článek o přípravách a doučování žáků na přijímačky. Z maturitních písemek mají patřičnou obavu, jakou jsme měli mi, i dnešní studenti. Snaží se proto udělat maximum. Ale peníze za doučování nikdo vynakládat nemusel. Náš syn byl motivovaný slibem, pokud uděláš přijímací zkoušky, dostaneš počítač. To bylo těsně před rokem 2000. Byl třetí u zkousek na osmileté gymnázium. Počítač se mu stal pracovním nástrojem. Já jsem matematiku moc nemusela, asi ji zdědil po tátovi. Co se ve školství změnilo?

Václav
Host
Václav

Změnil se především přístup ke vzdělání. Rozdíl mezi dnešními dětmi a dětmi naší generace rozhodně není ani v inteligenci, ani v nějaké domnělé potřebě úplně jiných metod výuky. Ten rozdíl je v tom, že dnešní děti nejsou vedeny ke vzdělávání se. Nemotivuje je k tomu ani rodina, ani svět kolem nich. A dnes, hlavně díky alternativním metodám výuky, které se zdaleka neomezují jen na alternativní školy a kterým ani omylem nejde o efektivnější učení, protože jsou to jen zástěrky pro to, aby skutečného učení bylo naopak co nejméně (protože k čemu jim to bude, že?), padají poslední výspy vzdělanosti, kde… Číst vice »

Václav
Host
Václav

„ty děti naší generace“ nevyzněly tak, jak jsem chtěl – měl jsem tím na mysli nás v době, kdy jsme procházeli povinnou školní docházkou…

Podola Maria
Host
Podola Maria

Zdravim páni redaktorko proc pak najednou nějaka pravidla .dostala jste přiliš mnoho minusu nebo zaporných komentařu?Copak nemame demokraci proc najednou takova omezeni a cenzura.Přijdte se podivat k nám do Jablunkova do školy s polským vyučovacim jazykem a uvidíte jak jsou nátom osmáci kteři se učili podle Hejneho.

Jitka Polanská
Editor

Zavedli jsme něco, co jiná média již dávno mají, prostě jsme se opozdili. Pokud ve Vašem pojetí demokracie znamená dělat si všude, co mě napadne, nevíte, co to slovo znamená. Demokracie bez pravidel neexistuje. Pravidla chrání slušné lidi.

Václav
Host
Václav

Paní Polanská, souhlasila byste s tvrzením, že pravidla diskuze by měla platit pro všechny diskutující bez rozdílu?

Václav
Host
Václav

Ano, a kdo je „slušný člověk“, o tom rozhoduje paní Polanská osobně. Proto je třeba pan Jirásko, který má zřejmě nějaké osobní vazby na místní cenzurní komisi, nedotknutelný, přestože tu zcela nepokrytě uráží velice osobními útoky prakticky každého kolem sebe. Holt, co chcete od diskuze, moderované ženou, která je schopná mezi osobními útoky na vaše rozumové schopnosti tvrdit, že s vámi jedná „výhradně věcně“…

Jitka Polanská
Editor

Takže, vzhledem k tomu, že to pořád opakujete a točíte se na tom a děláte pořád nějaký rozruch: já jsem Vám řekla jedinou věc, a to že říkáte nesmysly. Řekla jsem to až po několikátém trpělivém vysvětlování, co a jak, a poté, co se Vaše naléhavost začala stupňovat a přenesla se do osobní roviny slovy o tom, že při mém vzdělání je trestuhodná má neznalost nebo tak něco. Aby bylo jasno, říci, že někdo říká nesmysl, je tu běžné, a povolené, tím spíš, pokud je to podložené. O Vašich rozumových schopnostech jsem nikdy nic neřekla, na ty ať si udělá… Číst vice »

Václav
Host
Václav

V tuto chvíli mě zajímá pouze, co hodláte dělat se skutečností, že v jiné diskuzi jiný „diskutér“ – pan Jirásko – uráží ostatní velice osobními útoky, a že zatímco po ostatních narušitelích pořádku jdete jako lovecký pes po střelené lišce, jeho necháváte zcela klidně bez sebemenší reakce řádit dál, přestože už porušil minimálně 4 pravidla diskuze.

Pokud nehodláte prosazovat rovnost diskutérů před pravidly diskuze, pak nejde o „ochranu slušných“, ale o pouhopouhou zvůli a sprostou cenzuru, která opravdu nemá v demokracii místo.

Jitka Polanská
Editor

Jak jsem již řekla, moderování této diskuze je na nás, stejně jako vyhodnocení, kdo a zda zde uráží, a zda a jak zasáhnout.

Václav
Host
Václav

Děkuji za Vaše upřímné potvrzení, že někteří lidé si tu mohou těmi pravidly takříkajíc utírat pozadí. Komunisté by z Vašeho přístupu měli velikou radost.

Václav
Host
Václav

Ke zbytku Vaší reakce: Mé tvrzení, že absolvent vysoké školy (a z toho titulu i Vy) by měl vědět, že chybějící kvalitu výzkumu nelze nahrazovat schopnostmi badatele, je můj názor. Pointou tohoto názoru je, že všechny vysoké školy by tuto znalost měly po studentech povinně vyžadovat, aby se zajistila potřebná kvalita jejich výzkumných prací. Na tom není nic závadného. Fakt, že se Vás toto tvrzení osobně dotýká, protože Vy tuto znalost nemáte a věříte nebetyčnému bludu, že opak je pravdou a kvalita není třeba, nedokazuje žádný osobní útok na Vaši kvalifikaci, nebo Vaši osobu. Je to pouhé konstatování faktu, že… Číst vice »

Mirek
Host
Mirek

Po třech letech v klasické škole přešla moje dcera do alternativky, kde berou Hejného metodu. Od té doby chodí ze školy nadšená, po návratu půl hodiny brebentí o tom, co se naučila, z matematiky je nadšená a těší se na ni. Šťastné dítě je pro mě víc než umět násobilku nebo nějaké nýnatýitýičitý či ulavicedítěstálo. V době mé dospělosti existovaly profese, které v době mého studia ještě neexistovaly. Stejně tak až moje dcera bude dospělá, bude svět vypadat úplně jinak než dnes – proto chci, aby škola dceru primárně naučila kritickému myšlení a ověřování informací, vyhledávání zdrojů, schopnosti hluboké práce… Číst vice »