Dobrý kantor dokáže i z nestravitelné látky připravit chutné pokrmy. Jak vzpomíná na školu psychiatr Radkin Honzák

Napůl šťastné roky, napůl utrpení, říká psychiatr Radkin Honzák o letech strávených ve školních lavicích. Každopádně mu byly inspirací pro vlastní pedagogické působení. „Ze školy jsem věděl, že dobrý kantor dokáže i z nestravitelné látky připravit chutné pokrmy. A to jsem – doufám – uplatňoval, když jsem učil,“ říká 

Základní škola: byly to šťastné roky, nebo utrpení?
Půl napůl: do třetí třídy jsem chodil do obecné školy, která patřila pod Francouzské gymnázium v Dejvicích, které bylo bezvadně vedené a od čtvrté třídy výš – psal se rok 1948 – jsem přešel do jednotné školy podle Zdenka Nejedlého, což bylo něco příšerného. Čím? Úplně vším.

Byl jste šprt nebo lajdák?
Obecnou školu jsem zvládal lehce, na měšťance mě to většinou bavilo, na jedenáctiletce (což bylo cosi místo gymnázia a trvalo to tři roky – těch osm se započítávalo kontumačně) se mnou lomcovala puberta, takže jsem spíš doháněl resty, než systematicky šprtal. V 10. třídě jsem měl „napínáka“ z ruštiny ve třetím kvatálu. Napínák, to bylo něco jako napomínání k větší píli, vlastně taková čtyři mínus. K maturitě už jsme všichni dřeli a já taky.

Co vás ve škole bavilo/nebavilo?
Nebavila mě ruština a deskriptivní geometrie, nešlo mi ani kreslení a bylo mi z toho trapně.

Co nejužitečnějšího jste se ve škole naučil?
Že dobrý kantor dokáže i z naprosto nestravitelné látky připravit chutné pokrmy, po kterých žactvo s radostí skočí. A to jsem (doufám) uplatňoval, když jsem učil.

Kterou zkušenost považujete ve vašem životě za nejpřínosnější?
Že když se člověk naučí překonávat strach, zjistí, že tady zas není tolik věcí, kterých by se měl bát.

Radkin Honzák je psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog – přednáší na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a na Fakultě sociálních věd. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství v Praze. Je autorem mnoha populárně-naučných publikací ze svého oboru, za svůj blog získal letos literární cenu Magnesia Litera. Mezi své zájmy řadí lidi a psa Bobinu.

1 Komentář zapnuto "Dobrý kantor dokáže i z nestravitelné látky připravit chutné pokrmy. Jak vzpomíná na školu psychiatr Radkin Honzák"

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
nejnovější nejstarší
Eva
Host
Líbí se mi Vaše odpovědi. Jednoduché, stručné a výstižné. žádná výtka učitelům, že Vás to či ono nenaučili. Ale hodnocení sebe sama, jak jste přistupoval ke svému vzdělání vy sám. Ve svých věkových etapách školního věku jste přistupoval ke vzdělávání tak jako mnohý z nás. Až ve starším věku jste si uvědomil, že něčím chcete být a jestli se to má stát, musíte pro to něco udělat. V současné době je to právě opačné vedení dětí, musíš mít maturitu, titul, abys něčím byl. A když to nejde, svádí se to na kantory. Jenže ono by to mělo být trošku jinak.… Číst vice »