Když již poměrně velcí Sabi (14) a Sultan (13) přišli před rokem a půl do české školy, neuměli česky ani slovo. Byla to stresová situace pro ně i pro učitele. „Jako škola jsme se s tím museli nějak vypořádat,“ říká paní ředitelka školy, která nám tento příběh vyprávěla a doporučila nám, abychom o něm napsali. Má to šťastný konec, vlastně pokračování. Všichni účastníci to zvládli. Jasný důkaz: můj rozhovor s oběma kluky se nikdy nezasekl, rozuměla jsem všemu, co řekli, a oni rozuměli mně.
Začátek se datuje do listopadu 2016. Jaké to bylo? ptám se Sabiho a Sultana na to, když přišli do české školy a vůbec ničemu nerozuměli. Sabi je ze dvou bratrů ten hovornější, Sultan je rezervovanější. Proto cituji víc staršího bratra. Když odpovídají, dívají se spíš než na mě na paní ředitelku, která u rozhovoru asistuje.
„První den mi říkali, že jsem debil, druhý den mi řekli čau a třetí den jsme už normálně komunikovali,“ popisuje Sabi chronologii integrace. Nevím, jestli den je opravdu den, beru to spíš jako symbolickou řeč. „Spolužáci taky nejdřív říkali, že neumím fotbal, vůbec žádný sport, ale učitel jim odpovídal, že se to naučím,“ říká Sabi. Oba kluci teď fotbal milují a chodí trénovat do klubu blízko školy. Sabi je útočníkem na pravém křídle.
Pídím se po dalších detailech, abych zjistila, jak reálně a konkrétně dobré jsou vztahy ve třídě. „Máte nějaké kamarády?“ Sabi ze třídy jmenuje Ondru a Moniku, ta mu pomáhá s učivem. Sultan mluví o Filipovi a Samuelovi. „Ondra je zajímavý případ,“ doplňuje paní ředitelka, když bratři pak odejdou na oběd. „Ve škole neprospívá, dokonce propadl, ale Sabiho se od začátku ujal a hodně mu pomáhal.“
Škola postavená před hotovou věc
Co vše to znamenalo pro běžnou základní školu, když se do její spádové oblasti přistěhovala afghánská rodina – vyzvídám u paní ředitelky. “Byli jsme z toho samozřejmě trochu vedle, po ruce žádný návod, ani peníze v rozpočtu, museli jsme si vše zajistit sami a pokud možno hned,“ říká. Doteď je to na škole ojedinělý případ. Cizinci sem sice chodí, ale většinou z jazykově příbuzných oblastí nebo Vietnamci, kteří ale už v Česku mají zázemí.
„Každý den se doma učíme tak dvě hodiny, i s tatínkem,“ říká Sabi. Když se ptám na paštunštinu, jejich rodný jazyk, říkají: nejdřív musíme číst česky, a teprve když je splněno, i knížky v rodném jazyce. Tatínek na to dohlíží. Mluví velmi dobře česky a s učením synům pomáhá.
Mají Sabi a Sultan češtinu rádi? Mají nějaké české oblíbené knížky? ptám se. Sabi jmenuje dvě: Uzly a pomeranče od Ivy Procházkové a Každý má svou lajnu od Petry Dvořákové. Sultan zase kouká na seriál Ulice.
Empatické třídní učitelky to daly
„Je to úspěch díky jejich píli, ale také díky obětavosti obou třídních učitelek, šťastnou shodou okolností češtinářek,“ říká paní ředitelka. „Nejdřív se s nimi učitelé dorozumívali pomocí překladače na telefonu, dokážete si představit, jak těžké to byly začátky.“ Třídní učitelky situaci rychle vyhodnotily nejen hlavou, ale i srdcem. Během jedné porady sboru jedna z nich své pocity přenesla na zbytek učitelů. Mazaně k tomu využila sugestivní simulaci. „Na její žádost, jak jsme se pak dozvěděli, na nás kolega španělštinář zničehonic začal mluvil španělsky a trvalo to asi pět minut. To abychom se dokázali vcítit do toho, jak klukům asi je, a mysleli na ně během výuky, každý z nás,“ dodává ředitelka.
Všichni dali hlavy dohromady
Jak tedy začleňování konkrétně probíhalo? Třídní si vzaly si na starosti extra výuku češtiny pro oba bratry, dvě odpoledne v týdnu. „Sehnali jsme na to peníze z rozvojových projektů,“ říká ředitelka. „Učitelkám se ty hodiny hradí. Je to ale jen menší část nákladů, zejména v lidských zdrojích, které škola nese. Zbytek na sebe vzal dobrovolně učitelský sbor.“
Metodiku výuky jazyka a jazykové integrace si škola zjistila sama, opřela se při tom o pomoc neziskové organizace Meta, která s integrací jinojazyčných školáků pomáhá, zná k tomu vhodné postupy a organizuje například doučování. Pomohlo i Speciální pedagogické centrum Radlická, kde určité zkušenosti s integrací cizinců mají, doporučili učebnice. No a hlavy dohromady dali všichni učitelé. „Začínali jsme s obrázkovými knížkami pro malé děti,“ vzpomíná paní ředitelka.
Když tu teď sedím a normálně si povídáme, téměř bez jazykové bariéry, je pro mě skoro k nevíře, že se dá takový pokrok udělat za rok a něco. U malých dětí je to jiné, ale klukům je 14 a 13.
Když mluvíme o jídle…
Jídlo je vždy dobré téma konverzace, ptám se tedy i na jídlo. Tam jsou rozdíly velké. Když řeknu česká kuchyně, kluci se usmívají trochu rozpačitě a taktně klopí oči. Knedlíky Sultan ještě nikdy neochutnal. Ale spěchá mi říct, že polévky jsou dobré, některé. Nejedí vepřové, ale ani české rohlíky. Chleba, který mají rádi, peče maminka doma na plechu v troubě. Sabi jí s vařením pomáhá. Mají rádi rýži, maso, mrkev a rajčata, smíchané dohromady. Taky fazole. Jí se rukama. „Ve škole jíme příborem, ale doma rukama. Z jídla přichází víc energie, když se jí rukou,“ vysvětluje mi Sabi, a mně to dává smysl.
Jak to funguje ve výuce
Sabi a Sultan jsou na škole dobře přijímaní a není divu, že sem dojíždějí, i když se rodina mezitím přestěhovala na druhý konec Prahy. To, že kluci umí tak dobře česky, je skoro zázrak, ale to není všechno, napadá mě. Co výuka předmětů jako fyzika, chemie, matematika? Jak se tomu dá rozumět s omezenou slovní zásobou? „Abstraktní předměty jsou pro ně těžké a je samozřejmě skvělé, pokud je výuka názorná, zahrnuje pokusy, to je efektivnější než pouhý výklad,“ říká paní ředitelka. Jak moc kluci stíhají v matice a fyzice, to je na další článek. Navíc, tohle je téma i pro české děti. Tentokrát je to ale o tom, jak se Sabi a Sultan rychle naučili česky. Díky své píli a snaze, ale také díky obětavým českým učitelům, kteří nosí své školáky v myšlenkách. Ať už jsou snědí nebo bílí.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Ta mikina s nápisem to nemyslíte vážně???????? Jinak jsem proti migraci , toto platíme my a jiní co jim naše peníze nepatří o tom rozhodují…
Měla jsem jim říct, ať si obléknou jinou mikynu? Sama nevím, co to znamená, natož oni. Vás názor na migraci repektuji, ale nevím, jak byste si představoval(a) jinak rozhodování než na principu parlamentní demokracie, jakože se vás stát má přijít zeptat na každou věc, kterou řeší?
Ano, má, třeba referendem – když už stát ždíme z lidí peníze. Takže se mladí Afgánci naučili česky – bravo. Já to ale beru jako samozřejmost. Od toho snad chodí do školy. Jaký kvalitativní rozdíl je mezi dětni vietnamskými a těmito? Že u Vietnamců se bere píle a dobré výsledky jako samozřejmost a u Afgánců… Takže se stal zázrak?? Takže učitelský sbor udělal cosi navíc jenom pro ně? Hezky se všichni poplácejte po zádech, protože tady to vlastně není o dětech, ale o tom přeskvělém učitelském sboru. Novodobí mesiášové akorát trošku selektivní,že?
Pro mě konkrétně v tomto případě mezi Vietnamci a Afghánci rozdíl není. Kdyby v tomhle věku přišli do školy Vietnamci, byl by to pro ně stejný „záhul“. Jinak co se týče našich představ o tom, jací jsou cizinci, často jsou velmi nepřesné. Obecně v Asii je velká píle a houževnatost. Velký důraz na vzdělání, především u městské populace. K referendům: myslím, že ani jejich zastánci si nemyslí, že budou hlasovat o každé věci, to je absurdní, společnost musí mít na určitých věcech rámcovou shodu, a ta se ověřuje volbami. Jo a poslední věc: učitelé to udělali pro ně, protože byla taková potřeba, Udělali by to věřím pro každé dítě, protože to je učitelské poslání. Ale něco to od nich vyžadovalo. Jejich volný čas.
Ještě nevíme,co z nich za pár let bude.Pokud budou mít vzdělání a pracovat,jen dobře.Ale taky to tak být nemusí.
Učitelky si na to sehnaly peníze z rozvojových fondů – takže zcela obětavě užily peníze daňových poplatníků. V článku se psalo, že zkušenosti s cizinci, konkrétně Vietnamci mají – tak na to jsou potřeba jiné metodiky? A samozřejmě pomoc neziskovky Meta ops., která opět z peněz daňových poplatníků rve multikulti do škol pod tlakem. To muselo být, ti se odstrčit nedají. A vznikne krásný PR článek. Třeba já jsem už na to alergická, na takové nenáoadné podsouvání. Co ty peníze použít třeba pro děti, co nemají na školní obědy?
Pro děti, které nemají na školní obědy, jsou různé programy, mohou mít obědy zdarma. Proč stavět jedno proti druhému? Ten článek nic nenápadně nepodsouvá, je přesně takový, jaký je. Paní ředitelka chtěla sdílet s kolegy a veřejností didaktický problém, který úspěšně vyřešili. A to se stalo. Rozvojové fondy navíc nejsou peníze daňových poplatníků. Ale i kdyby byly, na zaplacení učitelů by jistě byly dobře vynaložené.
Dobře – jaké to byly rozvojové fondy, ať mám jasno.
Pravděpodobně Norské fondy (m.j., těch „fondů“ je celá řada, a vystopovat pravé původce je takřka nemožné), jejichž zdroje údajně souvisejí i se Sorosem, jenž je nastrčenou figurkou tajných služeb pro rozpoutávání nepokojů a válek všude tam, kde se rozhodnou nevolit americký způsob života.
Ti maji nejmene 20 a 18 let a delaji ze sebe opet chudacky mladistve jako vsude po svete….,divim se ze jim ten tzv jejich detsky vek nekdo soudny uveril…
Kluci a učitelský sbor mají můj respekt. Neumím si představit samu sebe ani v jedné této pozici.
Učitelský sbor si zaslouží obdiv a nevnímám to tak, že učitelé pomáhali dětem konkrétní národnosti, ale dětem, které jejich pomoc právě v té chvíli potřebovali.
Vám,paní Polanská, děkuji za Vaše články, které čtu pravidelně a vždy mě potěší. Pracuji 30 let jako učitelka v základní škole a jsem ráda, že o školství píší i takoví lidé, jako jste Vy.
Děkuju Vám.
Paní Polanská. Měla byste vědět, co hoch prezentuje za nápis na mikyně. Vy ráda
předěláváte : písmo, které se vždy vyučovalo = písmenka rozdělujete, děti shrbeně sedí na zemi, na špinavém koberci. Nevíte, co jsou alergici? Když jsme seděli na židlích s rukama za zády, to bylo z důvodu růstu kostry = aby záda nebolela!
Teď se předvádíte, jak zachraňujete cizí děti. Píšete, že jejich otec uměl dobře česky. Chlapci asi, podle textu, nejsou sourozenci přímí. Souhrnem – článek vyvolává dost otazníků. A že se bojíme zla, kterým jsou cizinci vychováváni od narození, to je přirozené. Bojíme se o naše české potomky. Kde se tu rodinka vzala?
Zdenka
Připadá mi dost primitivní,když se snaží integrovat a přitom jedí rukama….
Krásný článek. Hned v úvodu na starou notu o xenofobech a rasistech (to se musí zdůraznit, abychom přejali ten sebemrskačský pocit, který nás dovede do absurdna, ve kterém se ocitla západní Evropa), a pak plynule k roztomilostem, jak pejsek s kočičkou vařili dort. Proč ausgerechnet okamžitě posadit děti, kteří neumí jazyk do školy, je záhadou, ale pak by asi nebyl ten správný článek o „problémech“, a následném zázraku. Celé je to postavené na hlavu: kdyby dostali dostatek času na výuku češtiny, nemuseli by projít většinou těmito traumatizujícími zkušenostmi, a to ani druhé strany, včetně učitelského sboru, který to prostě dostal befelem. Tady je názorně vidět, jací neumětelové to tady vedou.
Pane Vaňku, jen pro informaci zde přítomným, kterým to není hned jasné. Už několik lidí mě na vás upozornilo s tím, že tu zatrolujete stránky a že Vás máme vyřadit z diskuzí. Ne že bychom to sami nevěděli. Běháte od jednoho článku ke druhému a jak na běžícím pásu vyrábíte nepřátelské komentáře. Čehož by si náhodný čtenář nemusel všimnout, takže to sem píši.
Nějaká smysluplná reakce na můj pohled, nebo jen demokradická (od slova „demokradé“, volně odvozeno od líbezného slůvka K.Kryla „demokratůra“, se kterým se po zkušenostech posledních desetiletí plně ztotožňuji) dehonestace „zavilého“ nepřítele postkapitalistického zřízení (pomocí latentních výhrůžek a zastrašování), který si rozvracet nedáte? To nejsou nepřátelské komentáře, pí. Polanská, to jsou názory, které vám jen lehce narušují dopředu uhlazený virtuální svět, s předně definovanými hranicemi,ve kterém je vám povoleno se pohybovat. Ale je to prosté: to, že lidé umí číst ještě neznamená, že umí i myslet, a už vůbec né, že umí text zařadit do souvislostí a činit logické závěry. Jinak slůvko „trolovat“ znamená narušit věcnou diskuzi irelevantními texty. Opravdu si myslíte, že přitakávání je věcná diskuze? Nebo je to nějaký podvědomý relikt dob nedávných ze stranických schůzí? Inu, starého psa novým kouskům…, aneb jak by bylo dobře, kdybychom měli všichni jeden (správný) názor. To je highest level vašeho snažení?
Váš pohled není smysluplný, jen takové plácání, které se přesto někdy poctivě snažím rozluštit. Vůbec jsem nechápala a nechápu, co myslíte starou notou o xenofobech. Sedla jsem si s těma klukama a zapsala, co mi říkali. Vám vážně hrabe. Tož tak a nemám na rozdíl od vás na hlouposti čas. 🙂
Jen se opakuji: prohráváte na body; proč mne tedy nepřesvědčíte argumenty? Stále na ně marně čekám! Váš trubicový pohled na svět (naštěstí) mnozí nesdílejí, a pevně doufám, že lidem jako vy brzy dojde dech. Až se Evropou převalí druhá vlna, už to nebude taková selanka, protože ta první už má zmapovaný prostor. Lidé jako vy jsou zhoubou pro svou jednoduchost a snadnou manipulovatelnost, neboť cesta do pekla je dlážděna „dobrými“ úmysly.
nečekejte, nesoutěžíme tu a nemáme na vás čas
Považujete diskuzi a předkládání argumentů za soutěžení? Jakou že to fakultu máte s tím červeným diplomem? 😀 A ještě k vaší nechápavosti, výše přiznané: proč jste si neposlechla i druhou stranu (tzn. spolužáky), nedala jim prostor pro vyjádření a neotiskla ho? S klidem je dehonestujete bez jakéhokoli důkazu jen na základě tvrzení jedné strany! Není snad právě toto základ objektivní novinářské práce, pídit se po faktech a dávat prostor všem stranám? Ale chápu, vy nejste novináři, ale jen hlásné trouby těch, kteří platí…, eufemisticky řečeno.
Chcete argumenty? Několik jich tu mám. Uvidíme, jak jste na tom, když nepostačí jen nadávat na cokoliv, jak to stále děláte. 1) Proč jsou ve škole? Přece proto, aby se naučili jazyk. Protože doma by se ho učili déle a hůře, než interakcí se skupinou. To jsou základy pedagogiky, pane Vaněk. Máte na víc. 2) Někomu vyčítáte „trubicové vidění“ a pak tu spřádáte nesmysly o Sorosovi a tajných službách. Ano, tajné služby spřádají své ďábelské plány a dlouhými prsty sahají do pražské školy…. To jako vážně? 3) Vy neurčujete, kdo vyhrává „na body“, stejně jako boxer v ringu si sám nezvedá ruku, že vyhrál. To by bylo trapné, že? 4) Už zase ten váš nesmysl s objektivitou novinařiny. Trochu víc čtěte základy sociologie. Nic podobného není možné, ale ani potřebné. Nevím, jestli byste to pochopil, takže nevysvětluji dále. Stejně pak je stupidní dávat „prostor všem stranám“. Nejsme u soudu, vy popleto 😁 Texty ve veřejném prostoru mají mít názor (ovšem ne ten váš, například). Právě to je ta demokracie, kterou si berete do úst – ovšem velmi kýčovitě, pomocí Kryla. Mimochodem, berete něco na žluč? Jestli ne, asi byste měl.
Tak to vy jste ten „kolega“? A taky „novinář“? 😀 Dobře, pro jednou udělám výjímku, a pokusím se vysvětlit, pokud možno polopaticky, abyste pochopil smysl textu. Ad1: Cizinci, kteří dostanou azyl, mají nárok na hodiny čestiny zdarma (placené z peněz daň. poplatníků) a to včetně dětí (obvykle je to tříměsíční kurs, ale záleží na schopnostech) – proto ta otázka, proč je posadili rovnou do lavice. Ad2: Jste příliš omezený svým přízemním rozhledem, než abychom mohli vést diskuzi na téma, kdo vlastně vládne v „demokratůře“, kterou vy, nemyslící, považujete za demokracii. Ad3: Objektivní zhodnocení dle součtu plusů a mínusů u komentářů (byť je mi jasné, že si redakce může vesele klikat pod vlastními články dle libosti, a vytvářet tak iluzorní dojem názorových proudů – stejně mám pocit, že někteří „hosté“ jsou min. „spřízněni“ s autory ;-D). Ad4 Pokud nepovažujete za potřebné dávat prostor všem stranám, pak je to jasný totalitní nástroj k ovlivňování lidí (což tu děláte s nadšením takřka u každého článku), nebo čistý bulvár pro masu hlupců, kteří se potřebují odreagovat od své duševní prázdnoty, ale nečekám, že tento rozdíl pochopíte. Proto je zvláště u novinařiny tento způsob nejen potřebný, ale i žádoucí. A pokud selektujete, kdo se může a kdo nemůže vyjadřovat, jste zcela nepochybně totalitnímu řízení lidí nakloněn, ale pak si pletete pojmy (což se týká i úvody, kdy považujete svůj názor za argument – pozoruhodné – to vás také učili na fakultě), a ohánět se demokracií, což mimochodem dělají diktátoři na celém světě, je uboze průhledné. Toliko fakta. Tečka.
Ne, to není můj kolega novinář. Ráda bych se s Vámi sešla, s nadějí, že to pomůže nějak korigovat tento proud cílených provokací a štvaní, ve kterých opakujete nepravdivé věci s cílem znechutit lidem tento magazín. Je to možné?
Cílené provokace? Zajímavý slovník…, že by ozvěny minulosti? Pište pravdu, a nemanipulujte se čtenáři! Nelíbí se vám pravda? Nedivím se, žijete v bludu a sloužíte lžím. V tomto případě se hodí staré moudro: „Proč se zlobíš na zrcadlo, když máš křivou hubu“. A co si od setkání slibujete? Že mne přesvědčíte o své „pravdě“? Když máte reagovat na mé „plácání“, mlžíte a vykrucujete se. Plodná diskuze může být pouze mezi lidmi na přibližně stejné úrovni, kteří jsou nejen otevřeni naslouchat jeden druhému, ale především schopni hlubšího vnoření do problému se širokým spektrem znalostí a zkušeností. A jelikož jsou vaše reakce poněkud hysterické, obávám se, že bychom jen ztráceli čas. Ale jakmile dojde z vaší strany k posunu nastíněným směrem, nebráním se osobnímu setkání; prozatím ho ovšem považuji za ztrátu času.
Jak myslíte. O dialog jsem se snažila, i když jste od začátku mluvil velmi urážlivým tónem a pokračujete v tom. Opakovaně mě lidé vyzývají, ať Vás zablokujeme, a jsou to čtenáři, nikdo spojený s námi, jak opět spekulujete. Nebudu z Vás dělat oběť, ale rozhodně nenechám jen tak, že někdo neustále opakuje, že „sloužíme lžím“ a nactiutrhá. Na to jsou paragrafy a je tu možnost se bránit. A nemyslete si, že je to nějaké mluvení do větru. Existují precedenty. Jaký smysl by pak mělo nabádat zde ostatní čtenáře ke vzájemnému respektu a k respektu k autorům (a respondentům), když bychom nechali někoho jako Vy, aby tu jednal, jak jedná? Je to nepřijatelné. Kdybyste opravdu chtěl vést věcnou diskuzi, vypadala by úplně jinak. Tímto je z mé strany řečeno vše.
Vy jste se snažila o dialog? Předložte mi jedinou svou odpověď na mé otázky, podpořenou věcným argumentem, a uznám, že jsem se v tomto bodě mýlím. Takřka na žádnou z mých otázek jste totiž přímo nereagovala. Diskuze je ze své podstaty výměna názorů, ale vaše reakce jsou omezeny na pouhé vymezování se. Myslím, že skutečná podstata vaší reakce je prostá – čtenáři začínají více přemýšlet o tom, co jim předkládáte, a veskrze nesouhlasné reakce s vašimi články a vstupy jsou toho dokladem. Tam vidím problém, o kterém jsem psal na jiném místě. Ostatně naše reakce nevypovídají o druhých, ale o nás, a našem vnímání. Myslíte, že poběžím na lampárnu, když mně tu nazve někdo debilem? To bych měl o sobě velmi nízké mínění…
Trochu jsem zklamaný, že místo výměny názorů a argumentů došlo opět na výhrůžky. Ale čiňte, jak vám svědomí velí. Málem jsem pozapomenul: žijeme v demokratůře, kde je pravda zapovězena. Lidé se uchylují k násilí (nebo k výhrůžkám, popř. k dalším formám „ospravedlnění se“) v okamžiku, kdy nejsou v právu, a tímto způsobem se snaží legitimizovat svůj názor či jednání.
Vyzíváte k respektu, ale sami respekt k jiným názorům nemáte. Nemusí se mi váš názor líbit, i když může pravdivý nebo naopak nemusí, ale tvrdit, že nemáte právo ho projevit, to je opravdu neuvěřitelné. Nejste-li připraveni na nemoderovanou diskuzi, kde se lidé projevují dle své přirozenosti, a mají často názory, které nás subjektivně uráží či se nás dotýkají, nevstupujte do veřejného prostoru. Pokud ho nejsem schopen ho ustát, svědčí to jen o mé vnitřní nejistotě. Je smutné, že mi nepošlete mail, kde bychom si mohli nerušeně vyměňovat názory, a jít více do hloubky, ale pak byste přišla o podporu, kterou tu máte, nemám pravdu? přeji vám vše dobré. 🙂
Můj email je na těchto stránkách dostupný. Jedna věc je vystupovat svobodně ve veřejném prostoru, jiná věc je vzít si na mušku něčí práci a systematicky ji očerňovat, s nějakým cílem, který jste sám již několikrát formuloval. To je všeobecně uznané jako škodlivé ze všech hledisek a se svobodným projevem, kterým se oháníte, to nemá nic společného. Zkuste si stoupnout do veřejného prostoru, třeba před nějakou redakci nebo pod okna nějakému novináři, a vykřikovat své hlášky typu „sloužíte lžím“ a uvidíte, jak dlouho tam budete stát, než vás odvezou na psychiatrii nebo na policejní stanici. V jakékoli zemi. To jen internet vám dodává pocit jakési bezbřehé svobody urážet, bez následků. Fyzicky byste si to, co děláte virtuálně, nedovolil. A těžko si dokážu představit, že byste toleroval, kdyby to dělal někdo vám. Uděláte dobře, pokud se zde přestanete stavět do role vyhodnocovatele sympatií, za ostatní, to nechte na každém, a na nás, abychom posoudili užitečnost své práce. Pokud máte nutkavou potřebu lidi seznámit s nějakou svou pravdou, pohledem na věc, názorem, tak si založte blog nebo vytvořte web, to je dnes tak snadné, a přitáhněte své čtenáře svými myšlenkami. To je rozhodně důstojnější než parazitovat na práci jiných. A je to legální, na rozdíl od toho, co provozujete teď. Možná nevědomky. Doufám.
Pro ostatní: jelikož je má odpověď bohužel cenzurována (v demokracii!), a původní odpověď si pí. „novinářka“ ještě dodatečně upravila, což je samo o sobě neuvěřitelná manipulace, varuji vás před touto tímto webem! Důkladně přemýšlejte o tom, co se zde píše. A pro vás, pí. Polanská: netrpíte nějakou duševní chorobou? Nebo jste tak podprůměrná, že jen zmůžete jen na samé výhrůžky místo logické a věcné argumentace? Včera večer jsme si vyměnili maily, a já jsem očekával, že se budete poctivě věnovat odkazům, které jsem vám poslal, a o kterých bychom mohli následně diskutovat. Jak naivní! Vás totiž asi nezajímá pravda, ale snažíte se jí asi naopak umlčet, překrýt, přehlušit…, to je asi pravá podstata tohoto webu. A na závěr otázka: opravdu si myslíte, že patřím do stejné skupiny jako vy, a nebyl bych schopen říkat co si myslím do očí? Silně se pletete. Pravda vás totiž osvobodí od strachu, a nedovolí lhát a přetvařovat se, ale této fáze jste ještě dalece vzdálena.
Proč by vás měly přesvědčovat, to není jejich pave. Dělají svou práci a dělají ji dobře. Mě článek tohoto typu zajímá, vás patrně ne. Pak nechápu proč ho vůbec čtěte. Jedine tedy že se nudite a chcete si trochu zatrollit (neboť ve vašem textu žádné argumenty nejsou ač se jich sám dovolavate)
A vy jste kdo? Když už se připojujete k diskuzi, poproste někoho, ať vám texty přeloží do polopatické formy, a přiloží i vysvětlení souvislostí v reakcích uvedené. 😉
Nechce pan Vaněk předložit nějaká fakta, když se tak holedbá, jak je odborníkem na celosvětovou situaci? Ale relevantní fakta s jasným důkazním materiálem o jasnými zdroji. Protože zatím čtu jen bezpředmětné plky.
Zvládáte-li alespoň základní práci s internetem, důkazního materiálu je všude dost, stačí být otevřená pravdivým informacím, a mít dostatek odvahy pro opravdovou realitu, nikoli tu virtuální, kterou vám servírují mainstreamová média, včetně tohoto webu.
Bezva, ale bylo by lepší, kdyby se vrátili odkud přišli.
Vzhledem k odlišnosti našich řečí musím smeknout. Na druhou stranu..naučit se jazyk nové vlasti je podle mne základní a snad i povinný předpoklad k úspěšnému začlenění do nové společnosti.
Nechci vás děsit, ale oni se nepřišli začleňovat, a sdílet naše zvyky a kultůru. Oni o to nestojí, mají totiž svou kulturu i zvyky, a v pravý čas nás jim naučí… Najděte si na YT heslo Swedish is turing into a muslim no-go ghetto, dalších takových veselostí z celé západní Evropy je tam více.
rozeštvávat lidi za každou cenu, i u dobrého příběhu podsouvat špatný konec, strašit. člověče, vzpamatujte se, zaděláváte si na smutný osud.
Ale kdepak, to jen otroci EU fondů jako vy, jsou ochotni absolutní sebedestrukce bez ohledu na budoucnost. Jistě, většině z vás to ani nedochází, ale to není omluva. A pokud se nestane zázrak, bude do 20let v Evropě konflikt, který nemá v historii obdoby. A rozeštvávat nikoho rozhodně nechci, na to stačí stát: uměle udržovaný „rasismus“, policejní provokace, maskování tresných činů příslušníků asociál. skupin, tendenční zpravodajství a překrucování zpráv… (ten výčet by byl dlouhý), to jsou vaše parkety.
Pane Vaňku můžete dodat nějaký důkaz? Ne říkat – podívejte se někam. Dejte relevantní odkaz s dohledatelnými fakty!
Ach jó… Příklad: „problémy“ migrantů v západní Evropě média tutlala do doby, než došlo k silvetru v Kolíně nad Rýnem…, a pak se strhkla lavina, kdy už nebylo možné se tvářit, že se nic neděje. Ve Francii je výjímečný stav (v demokracii, v 21. století!!!), ve všech zemích, kde „uprchlíky“ vítali, je situace tristní (ŠVÉDSKO JE Na tom asi nejhůře), dokonce informace o skutečném stavu mají naši politici min. od roku 2013, což je doba, kdy díky politickému maskování nikdo ani netušil, v jakém stavu se Evropa nechází – viz jednání parl. výboru v otázce Petice Islám v ČR nechceme (celé je to na YT, a doporučuji to shlédnout až do konce). A takových střípků je všude mraky: záleží na vaší inteligenci, schopnosti analyzovat zprávy a dosazovat je do kontextu událostí. Ale jestli za „fakta“ považujete zprávy z Novy, nebo ČT, nelamte si s tím hlavu, a věnujte se hlavní duševní činnosti většiny -přijímat a vyměšovat.
A to víte jak? Vy ty kluky znáte?
Omlouvám se, ale všichni, kteří za tímto článkem vidí nějaké spiknutí musí mít opravdu smutné životy.
Pokud chcete číst články o tom, jak migranti páchají jen zlo, tak běžte jinam. Podle mě jen neumíte unést to, že je toto jeden z mála článků, kde se ukázalo, že to s těma „uprchlíkama“ možná nebude tak zlé. Že se někteří snaží začlenit.
Stačí jen když kolem sebe budou mít trpělivé, slušné a obětavé lidi, kteří nesoudí podle rasy nebo náboženství.
Článek super, mezi záplavou negativních zpráv je tohle přesně to, co by se na internetu mělo objevovat častěji. Bohužel úspěchy jiných, a ještě k tomu migrantů, nejspíš tolik netáhnou.
Přeji hodně sil na nesmysly ve stylu “ mikina „.
Když můj švagr emigroval s matkou do USA, také byl vhozený do vody a ve svých 15 se učil angličtinu, která se tehdy v ČSSR běžně na škole neučila. A představte si, že o něm žádné oslavné články nebyly. Stejně jako o mnoha dalších emigrantech. Když chci někde žít, naučím se jazyk té země. Je to můj prospěch, mé dobro. Proto všechny tyto články vnímám jako „nalejvárnu“ pro „xenofoby“. Nakonec jsou však pro současné migranty „medvědí službou“. Čím více to do mě tlačí, tím víc to odmítám. Téma článku si autorka vybrala dobrovolně, tudíž to vnímám jako snahu vychovávat ty jinak smýšlející.
Na téma mě upozornila ředitelka školy, ale i osobně si myslím, že za zpracování rozhodně stojí. A ráda mluvím o tom, když se něco povede. Psali jsme i o tom, jak to dělají třeba ve Velké Británii. Ve školství je to TÉMA, i když vy si to třeba nemyslíte.
Sorry, ale angličtina a čeština je trapně snadná oproti jiným jazykovým skupinám jako je čeština a paštúnština. Navíc trochu anglicky uměl každý puberťák i za komančů, i kdyby jen kvůli Beatles. Nehledě na to, že angličtina je proti češtině hodně jednoduchá. Takže kluci fakt klobouček za výkon. A to je všechno, ostatní už si sugerujete sama. Hysterky on-line co se zapomínají podepisovat.
Naprosto nechápu, co tu někteří řeší. Normální rouhovor s normálními kluky. Že lžou o svém věku? Viděli jste v poslední době čtrnáctileté děti? Někteří kluci vypadají na osmnáct a děvčata tak na pětadvacet. Asi taky lžou o svém věku, ne? A řešit mikinu? Učím na ZŠ a stejnou mikinu nosí kdejaký deváťák (mimochodem, dá se koupit v „New Yorker“) . Lidi, vzpamatujte se. Místo abyste si řekli, jak jsou ti kluci šikovní, řešíte svoje komplexy.
Zajímavá diskuse. Docela dost podezření a vášní na to, že je to prostě o škole, která zvládla začlenit do normální třídy děti, které neznaly jazyk. Mimochodem tohle učitele jako zkušenost opravdu zajímá. Byl jsem teď na několika školách po celé České republice a všude mají aktuální problém s přibývajícími dětmi cizinců. Obvykle to nijak nesouvisí s uprchlíky. Prostě se ze dne na den objeví rodina s dětmi, které neumějí slovo česky a je třeba si s nimi nějak poradit. Rodiče obvykle přijeli za prací. Pan Vaněk má pravdu, že mají nárok na kurz, ale to je v většině případů nerealizovatelné. Je to daleko, rodiče nemají peníze na dopravu, ani čas tam děti vozit- Přišli za prací, někdy jsou to Rumuni, někdy Mongolové, někdy Bulhaři, často Vietnamci a škola si s tím musí umět poradit. Tak je snad fajn, že tahle si s tím poradila. To je pozitivní zkušenost, která se bude hodit spoustě škol.
Hezký článek. Díky
zajímalo by mě, zda budou mít hoši stejné podmínky jako ostatní děti, tj. budou stejně hodnoceni při diktátech, slovních rozborech apod? nebo budou zvýhodňováni?
Dobrá otázka. Možná najdete odpovědi v této práci pana profesora Smékala
https://www.ped.muni.cz/z21/2006/konference_2006/sbornik_2006/pdf/032.pdf