Jak dohnat děti na síti? Postup podle internetového publicisty a rodiče Daniela Dočekala

„Internet se zakázat nedá a mnozí rodiče nemají šanci své děti na síti dohonit. Lepší cestou je zajímat se o to, kam vaše děti chodí a co tam dělají. Ptejte se, nechte si věci ukázat, učte se od dítěte, pokud o internetu a sociálních sítích ví víc než vy. Jedině tak si udržíte přehled o situaci. Jedině tak můžete snížit rizika s pohybem na internetu spojená,“ říká Daniel Dočekal.

Kdy a jak začínají české děti s internetem?
Asi ve čtyřech, pěti letech, rodiče jim na YouTube pouštějí pohádky. Tak to bylo i u mého syna, kterému je teď deset. Ten měl rád Mašinku Tomáše. Rád se na to díval i na tabletu, pak na něm začal hrát hry. V pěti šesti letech jsme pak spolu začali hrát MineCraft.

A kdy se začínají zajímat o sociální sítě?
Dnes ve čtvrté třídě z dvaceti dětí není na Facebooku nebo jiné sociální síti tak pět šest dětí, zbytek tam je. Před třemi čtyřmi lety to takto bylo až v šesté třídě.

Odkdy je na Facebooku váš syn?
Chtěl tam už ve třetí třídě, protože tam byl jeho kamarád. Tehdy jsme to ještě zamluvili, přece jen je to brzo. Místo toho jsem mu založil Instagram. Nastavil jsem mu ho tak, aby se mu na profil mohli dívat pouze lidi, kterým schválí žádost. Díky tomu, že jsem profil zakládal a měl přístupová hesla, jsem mohl ohlídat, koho si přidává a koho sleduje. On si tam nahrál občas nějakou fotku z fotbalu nebo dědečka a babičku a byl spokojený. Ale ve čtvrté třídě jsem mu už sám profil na Facebooku založil. Než aby se o něco pokoušel sám a potají, volím strategii jeho přání následovat, ale mít přehled o situaci. Když jsou na FB všechny děti kolem a to vaše to chce taky, je skoro nemožné mu v tom zabránit. Navíc devět deset let je věk, kdy dítě rodiče ještě poslouchá a je šance nastavit otevřenou komunikaci a dobré návyky. Starší děti jsou již vzpurnější.  Profil jsem ale Kubovi založil jen na mobilu a myslím, že doteď neví, že FB může být i na počítači. A nastavil jsem ho co nejbezpečněji, aby si ho nepřidával nikdo cizí a nikdo cizí ho neviděl. Opět, tím, že jsem profil vytvářel, mám k němu i přístupové údaje. Ke všemu, co na internetu podniká, mám přístup. A on s tím nemá problém. Zatím.

Smí mít vůbec malé děti svůj profil na FB?
Správně až od třinácti let, o věku jsem musel zalhat. Většina dětí, kterým ještě není třináct, vyplňuje falešný věk, většinou píší, že jim je osmnáct, takže český Facebook má závratný počet uživatelů v tomto věku. Ve skutečnosti jsou to devíti až třináctileté děti, což je trochu katastrofa, protože na ně firmy cílí reklamu, jako by jim bylo osmnáct.

Existují aplikace pro rodičovský dohled – parental control. Jsou užitečné, doporučil byste je?
Spíš bych se jim vyhýbal. Tyhle aplikace cenzurují připojení k internetu a podle klíčových slov blokují zobrazení stránek, které jsou někdy naprosto v pořádku. Prostě fungují příliš mechanicky. Osobně mi taky vadí, že někdo v daleké zemi rozhodl za mě, jak to nastavit. Taky bych se bál toho, že se dítěti, kterému rodiče nainstalovali něco takového, budou kamarádi smát.

Kromě toho, že nevědí, kde stopy hledat, nemají rodiče ani na takové podrobné sledování čas. Ale mohli by se dětí víc ptát. Místo aby se po cestě ze školy snažili z neochotného potomka vymáčknout, co měl na oběd, mohou se zeptat, co zajímavého viděl na internetu. Vejít s ním do hry, účastnit se, třeba se nechat i něco naučit. Mohou si nechat od dítěte založit profil na FB, ptát se, jak se co používá, jak tam něco nahrát. Důležité je dozvědět se víc, klidně i z pozice někoho, kdo ví méně. Dítě bude mít radost, že může rodiče něco naučit, a rodič dostane možnost se seznámit s tím, co dítě zajímá, protože mu to nejspíš bude ukazovat na svém profilu.

Cestou je podle mě komunikace, a ne zákazy. I když vidím něco, co bych byl raději, kdyby můj syn nedělal, tak jsem velmi opatrný, jak mu to řeknu, spíš počkám den dva, řeknu to nějak oklikou, jako že se mi to zdá otřesný, spíš to shodím, než že bych mu to zakazoval.

A někdy prostě jen se ženou čekáme, až ho to přejde. Naposledy třeba, když sledoval youtubera Fattyho Pillowa. Když to žena viděla a slyšela, jak sprostě mluví, přišla za mnou, jestli bychom mu to přece jen neměli zakázat. Ale pak jsem ji přemluvil, ať ho necháme, že z toho vyroste. A vyrostl. Teď kouká na Jirku Krále, celkem příjemného a zajímavého youtubera.

Jezdíte za dětmi do škol, jezdíte někam i za rodiči?
Občas pro ně nějaký ten seminář mám, ale s rodiči je problém. Vlastně víc problémů. Na semináře nechodí, nemají čas, nestíhají. To i celkem chápu. Druhý zásadní problém je, že si mnoho z nich prostě neví rady a nějaký seminář jim v tom zásadně nepomůže. Vysvětlí jim rizika, ale oni s tím stejně nebudou umět pracovat. Jejich počítačová a internetová gramotnost je často daleko nižší než u jejich dětí. Nejsou na Facebooku, takže vůbec nevědí, co to je za prostředí. V dnešní době děti přecházejí na chatovací sítě jako Messenger, Snapchat, jsou na Instagramu, čím dál víc na Twitteru, a běžný rodič se v tom samozřejmě neorientuje. Dítě mu může úspěšně unikat, založí si profil, který oni nikdy neodhalí. Kromě toho, že nevědí, kde stopy hledat, nemají rodiče ani na takové podrobné sledování čas. Ale mohli by se dětí víc ptát. Místo aby se po cestě ze školy snažili z neochotného potomka vymáčknout, co měl na oběd, mohou se zeptat, co zajímavého viděl na internetu. Vejít s ním do hry, účastnit se, třeba se nechat i něco naučit. Mohou si nechat od dítěte založit profil na FB, ptát se, jak se co používá, jak tam něco nahrát. Důležité je dozvědět se víc, klidně i z pozice někoho, kdo ví méně. Dítě bude mít radost, že může rodiče něco naučit, a rodič dostane možnost se seznámit s tím, co dítě zajímá, protože mu to nejspíš bude ukazovat na svém profilu.

Je vůbec něco, co byste dítěti na internetu zakázal?
Spíš bych mu zkoušel vysvětlit, proč se mi něco nelíbí, proč je to blbé. Internet se v podstatě zakázat nedá.

Daniel Dočekal je český internetový publicista a odborník na sociální sítě. Od roku 2010 jezdí po českých školách a debatuje s dětmi o nástrahách internetu. Je spoluautorem knihy Bezpečnost dětí na Internetu – Rádce zodpovědného rodiče.

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.