Dobré slovní hodnocení nemá oproti známkám jedinou nevýhodu, říká dlouholetý učitel

„Dobré slovní hodnocení je přesnější než známky,“ tvrdí Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání a vzděláním matematik.

Pavel Kraemer

Nemůže se stát, že při slovním hodnocení dostane žák místo jasné známky nejasnou slovní vatu?
Slovní hodnocení má oproti známkování více možností, jak vystihnout prospěch žáka. Z podstaty je to tedy lepší i exaktnější forma hodnocení. Je ale na každé škole a na každém učiteli, jak tuto možnost naplní. Takže jedna věc je slovní hodnocení jako princip a druhá věc je jeho konkrétní podoba, to, jak kvalitně je hodnocení zpracované. To zase závisí na tom, jak dobře učitel žáka zná a chápe. To platí ale i pro známkování. Známkování se do velké míry opírá o subjektivní dojmy.

Dá se tedy nějak porovnat slovní hodnocení a známkování?
Dobré slovní hodnocení nemá oproti známkám jedinou nevýhodu. Navíc známku jako celkové shrnutí prospěchu může zahrnovat. Učitel může do hodnocení napsat: tvůj celkový prospěch byl výborný, chvalitebný, dobrý… Může popsat dynamiku prospěchu, jestli se během pololetí postupně zlepšoval, nebo zhoršoval. To známka neukáže. Slovní hodnocení je tedy prokazatelně exaktnější. Opět – pokud je to dobré slovní hodnocení. V zásadě si ale myslím, že učitelé, kteří slovní hodnocení používají, to ve většině případů dělají dobře, a jen menšina z nich humpolácky.

Uvažuje se o slovním hodnocení tak, že by mělo zcela nahradit známky?
V současnosti je v progresivnějších školách už poměrně rozšířená shoda na tom, že na prvním stupni je lepší neznámkovat vůbec a hodnotit spíše pozitivně. Od druhého stupně pak kombinovat slovní hodnocení a známky, popřípadě zůstat u známek.

Měla by se hodnotit co nejširší škála výkonů, schopností či talentů, měly by být zahrnuty sociální kompetence – zda žák někomu pomáhal, dokázal něco vysvětlit, zkoordinoval skupinu dětí…

Jak by dobré slovní hodnocení mělo vypadat?
V prvé řadě by mělo popisovat žáka, a ne vztah učitele k žákovi. To zní jako samozřejmost, ale v praxi to bohužel až zas tak samozřejmé není. Mělo by obsahovat jak úspěchy žáka, ale popsat i to, co se mu nedaří. Taky by mělo vyjádřit, jak se prospěch mění v čase. Měla by se hodnotit co nejširší škála výkonů, schopností či talentů, měly by být zahrnuty sociální kompetence – zda žák někomu pomáhal, dokázal něco vysvětlit, zkoordinoval skupinu dětí… Stejně tak by se mělo slovní hodnocení vztahovat i na intuitivní schopnosti:  zda žák dokázal v matematice dobře odhadnout výsledek, všiml si zajímavé zákonitosti, nebo zda v cizím jazyce nehledě na svou omezenou slovní zásobu správně vystihl  smysl sdělení.

Co může mít vliv na kvalitu slovního hodnocení?
V prvé řadě musí učitel sám chtít slovně hodnotit, nestačí, když mu to přikáže inovativní ředitel. Musí se vědomě rozhodnout pro to, že tomu bude věnovat dostatek času a že mu to za to stojí. Takže určitě na to má vliv motivace učitele, jeho čas, energie, nadšení nebo naopak únava. Velkou roli hraje jeho pozorovací schopnost, umění všímat si i u slabšího žáka pozitivních ostrůvků znalostí a kompetencí.

Jaké poruchy příjmu mohou naopak být na straně žáka nebo rodiče?
Rodič někdy nedokáže potřebnou informaci ze slovního hodnocení vyčíst: zdá se mu to nekonkrétní. Někdy může mít i pravdu, učitel vypracoval hodnocení příliš obecně. Ale někdy je chyba na straně rodiče, nebo prarodiče, že ani s dobrým hodnocením nedokáží pracovat. Čekají něco jednoznačného, čekají tu známku, a místo toho tam je “v tomto se zlepšil, v tomto ne” – a oni by chtěli nějaký jasný verdikt. Ale lidské bytosti se nedají tak jednoduše škatulkovat. Kdo má tuhle silnou potřebu, může být zklamán i dobrým slovním hodnocením. Takový rodič vám pak řekne: „Mě tyhle kecy nezajímají, já chci vědět, jestli prospívá, nebo ne, jestli je dobrej, nebo špatnej.“

Pavel Kraemer vystudoval teoretickou matematiku na MFF UK, učil v inovativních školách u nás, v Německu, Švýcarsku a na Ukrajině. Založil Institut pro podporu inovativního vzdělávání, vzdělává a mentoruje učitele a ředitele.

4

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
3 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
Jitka PolanskáJanVodaMichaela WinterJaroslav Jirasko Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
Jaroslav Jirasko
Host
Jaroslav Jirasko

Zásadní otázkou zůstává, proč vlastně žáky hodnotit. Největší pokrok ve vzdělání udělá každý v prvních třech letech života. Bez školy, bez učitelů, bez hodnocení. Škola, učitel a hodnocení ( navíc centrálně řízené) pak začne to vzdělávání jednotlivce deformovat. Každopádně ale když už tedy hodnotit, tak způsobem, jak je uvedeno v tomto skvělém textu. Díky za to a kéž by článek doputoval na správnou půdu – k učitelům. A osvítil je.

Michaela Winter
Host
Michaela Winter

slovní hodnocení také vidím jako přechod k nehodnocení :-) nicméně jednu výtku bych viděla.. „slovní hodnocení má..“V prvé řadě by mělo popisovat žáka..“ přesnější by podle mne bylo „popisovat práci žáka.“ rozdíl je pro nezasvěcené v prvním případě „žák je chytrý, rychlý, líný“… v druhém případě „žák si s úkolem poradil tak a tak, využil toho a toho.“ Takže sem se slovním hodnocením, je velký krok kupředu!!! Rodiče si zvyknou, chce to hodně komunikovat.

JanVoda
Host
JanVoda

Dobrý den, již 12 let na naší škole hodnotíme slovně. A na základě této zkušenosti nemohu souhlasit s tvrzením autora: „slovní hodnocení nemá oproti známkám jedinou nevýhodu…“ Ta skutečně zásadní nevýhoda slovního hodnocení je nesmírná pracnost. Dvoustránka slovního hodnocení bez překlepů, gramatických chyb, napsaná motivačně, popisně, obsažně, objektivně a přesně… krát 20-30 dětí ve třídě, to je extrémní nárok na učitele. Zejména když ne každý je spisovatel. Kvalitní hodnocení určitě ano, ale musí to mít únosnou míru. Kdo někdy slovní hodnocení psal, dá mi určitě za pravdu. Čili radši upřednostním, když učitel vrhne svoji energii do kvalitní výuky, než aby… Číst vice »