Sandra Holáková je učitelka matematiky. Matematiky podle Hejného. Ale kromě počítání jí jde i o to, aby se z dětí staly nekonfliktní, ale samostatné bytosti, které mají úctu k pravdě a nenechají se snadno opít rohlíkem. „Přínos metody vidím bezesporu i v osobnostně-sociálním rozvoji každého dítěte. Tím spíš, že vím, že některé děti jsou na tom matematicky dobře, ale jejich sociální vývoj není na stejné úrovni jako vývoj kognitivní,“ říká.
Jedna z výtek vůči Hejného metodě bývá: Není z toho zmatek, když každé dítě říká, co ho napadne, a učitel neřekne, co je správně, a co ne?
Zmatek to může způsobovat u dětí, které si ještě nevěří. Proto je důležité vytvořit ve třídě bezpečné prostředí, ve kterém se děti nebojí klást otázky a vyjadřovat svoje myšlenky. Děti, které jsou ve svém myšlení autonomní, nemají potřebu slyšet od učitele „toto je správný výsledek“. Proto i já se jim místo vynášení soudů snažím pokládat otázky. Těmi děti povzbuzuji k přemýšlení. Oni do sebe tento způsob vstřebávají a ve vyšších ročnících dosahují ideálního stavu, že již nepotřebují učitelku, která se ptá, ale samy kladou otázky a dávají si zpětnou vazbu.
Další námitkou bývá, že výuka matematiky je ve skutečnosti upozaděna na úkor řešení vztahů a socializace…
Mám jistotu v tom, že s úlohami, které řešíme a jak je řešíme, má každý z žáků dost prostoru přemýšlet a rozvíjet se dál. Mým cílem je rozvíjet u dětí kvalitu myšlení, kterou prokazují hloubkou svých argumentů v diskusi. Ten objev, který provedla Esterka (popsali jsme v reportáži), byl na úrovni druhostupňových žáků. Kvalitou myšlení jsme s těmito čtvrťáky opravdu na úrovni páté, u některých možná i šesté třídy. Ale přínos metody vidím bezesporu i v osobnostně-sociálním rozvoji každého dítěte. Tím spíš, že vím, že některé děti jsou na tom matematicky dobře, ale jejich sociální vývoj není na stejné úrovni jako vývoj kognitivní. Jeden z Einsteinových citátů zní: „Ze školy by měl vycházet mladý člověk jako harmonická osobnost, nikoliv jako specialista.“ Já s ním naprosto souhlasím, proto si myslím, že nejde o to vychovat matematické specialisty, ale svobodné tvůrčí individuality. A ještě jednu jeho myšlenku mám oblíbenou: „Zdravá společnost je závislá jak na samostatnosti členů, kteří ji tvoří, tak na jejich sociálním cítění a sepětí.“
Jaké další benefity metody Hejného kromě rozvoje matematického myšlení byste tedy vyzdvihla?
Děti se učí kriticky myslet, kultivovaně sdělovat svůj názor a dovolí si souhlasit nebo nesouhlasit s názorem druhého člověka. Jednoduše učí se to, co potřebují, aby se z nich nestal snadno manipulovatelný člověk, který jen poslouchá příkazy jiných. Když se dítě setkává ve výuce s možností volby – například náročnosti úlohy v gradovaných testech – učí se odpovědnosti za své poznání, vzdělání i výsledky.
Reportáž z hodin Hejného matematiky se Sandrou Holákovou čtěte zde
Třídu učíte druhým rokem, převzala jste je, když byli ve třetí. Vidíte nějaký posun i v sociálních dovednostech?
Když jsem přišla, věnovala jsem hodně úsilí budování autonomie žáků a posilování sociálních vazeb ve třídě. Občas se ve třídě vyskytly i manipulativní situace, kdy byli schopni být jako stádo ovcí a jít dělat to, co řekne jeden člověk. Takové situace by mohly v budoucnu směřovat k šikaně. U některých jedinců je skok obrovský, u někoho jsou to zatím krůčky, ale posun vnímám u každého z nich.
Jaká byla hodina, kterou jsem měla možnost zažít, oproti jiným?
Tématem byly zlomky. Řešili jsme je nejdřív ve formě slovní úlohy, kde děti pracovaly s čísly, neměly problém zapsat jednu dvanáctinu, grafické řešení do koláče, aritmetické počítání. Zkoušejí si různé způsoby, jak přijít na výsledek. Navazovalo na to prostředí geometrické, kde se dál potkávají s tématem, propojuje se z více stránek. Ten poznatek, který si z hodiny odnáší, není jeden konkrétní vzoreček, ale schéma, které se jim bude hodit pro další práci. Měla jsem dobrý pocit z toho, že jsem viděla, že se zapojovali víceméně všichni. Líbil se mi Esterčin objev a to, že ti, kteří mají odpracováno, ho přijali a příště na něm budou moci stavět. Když hodina probíhá tak, že učitel vše vysvětluje, může se stát, že vědomí žáků není na přijetí poznatku připravené. V Hejného metodě jsou úlohy koncipovány tak, že jdeme jakoby ve spirále, vracíme se k nim, takže všichni mají šanci si na to taky přijít. Čím víc dětí nový poznatek přijalo, tím častěji se bude objevovat při řešení ve skupině nebo při prezentaci, až si ho osvojí všichni a začnou ho používat.
Většinu hodiny se pracovalo v týmech… proč je to podle vás dobré?
Nechat děti spolupracovat je samozřejmě riskantní – hrozí konflikt, nedorozumění. Ale v tom je to právě cenné, protože aby došli k výsledku, musí konflikty překonat. Matematika je vlastně skvělé tréninkové pole pro sociální vztahy. Když mají dva lidé různý názor, často převáží názor toho, kdo ho umí hlasitěji prosadit. V matematice uspěje ten, kdo objeví matematickou pravdu a dokáže logicky argumentovat. Často pak ve třídě slyším: „Máš pravdu. Teď vidím, že jsem udělal chybu“ nebo „Chápu, teď souhlasím.“
Učíte sedmým rokem, od začátku jste učila takhle?
Hned od začátku jsem se snažila jít v konstruktivistickém směru, tedy nechat děti, ať na věci samy přichází, ale i mně trvalo, než jsem odhodila svoji autoritativnost. Když se dostanu do úzkých nebo do nové situace, taky mi tam naskočí direktivní přístup. Ale je to o tom si říct: stop – jak to můžu udělat jinak? Když budu dětem dávat instrukce, co mají dělat, jak se naučí zodpovědnosti?
Sandra Holáková vystudovala učitelství pro 1.stupeň na Pedagogické fakultě v Praze, pak pokračovala tamtéž v doktorandském programu. Je lektorkou Hejného metody pro učitele prvního stupně. Učitelství se věnuje sedmým rokem, aktuálně na Fakultní základní škole na Barrandově. Zároveň studuje Výchovnou dramatiku na DAMU. Zaměřuje se na seberozvoj v oblasti Hejného metody výuky matematiky, RWCT, Kooperativního učení a Výchovné dramatiky. Mezi její zájmy patří tanec, divadlo, četba a pobyt v přírodě.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Mé děti se bohužel učí touto metodou. Výsledek je katastrofa. Chybí jim naprosté základy matematiky. Je nutné je doučovat. Objektivní srovnávací zkoušky z matematiky ukázaly zásadní negativní výsledek ve srovnání s ostatními školami. Při srovnávacích zkouškách z ostatních předmětů byla tato škola na čelních pozicích, matematika hluboko pod průměrem. Jednoznačně je vidět PR podpora miliardáře. Výsledek špatný.
Tak asi máte špatné učitele. Naše zkušenost – u dvou dětí ze čtyř – je přesně opačná. Namísto memorování, které je vlastní „klasické“ výuce matematiky, děti u Hejného matematiku pochopí. Je neuvěřitelné pozorovat, jak dítě ze 4 třídy, které se učí metodou Hejného, „doučuje matematiku“ šesťáka, který bohužel Hejného metodu ještě neměl. Mohu srovnávat – 2 děti s Hejným se 2 dětmi bez Hejného a ten rozdíl je nebetyčný a jednoznačně ve prospěch Hejného metody. A to nemluvím o tom, že většinou dětí „nenávidělá“ matematika se mění v oblíbený předmět.
Myslím, že jste to odhadla správně. Je to ot om, zda má dítě dobré, nebo špatné učitele na matematiku. O metodu výuky vůbec nejde. Zažil jsem to sám jako dítě a zažíval jsem to znovu s dětmi, kdy jsem doučoval i jejich spolužáky.
To není matematika to jsou prosté počty.
No jsem zvědavý na toho čtvrťáka za řekněme 9 let jestli se někdy objeví na výšce kde se skutečně učí matematická analýza a algebra.
Předložíme jasnou jednoznačnou definici o spojitosti funkce…
funkce je spojitá v bodě a právě tehdy když pro každé epsilon větší než nula existuje delta větší než nula taková že pro všechna x z intervalu (a-epsilon; a+epsilon) platí že {abs hodnota} f(x) – f(a){/abs hodnota} je mendí než delta
takových definicí musí matematik zvládnout několik stovek. Jsou asi 3 ekvivalentní zápisy s tím že se použíje „definice“ okolí bodu čímž nahradím jednu závorku. Vám na světě nikdo nebude akceptovat- je to standardní jazyk kterým se mluví a vymýšlení vlastních slov se toleruje jenom v případě že jsou zcela nová (zcela nové objekty má nárok vymýšlet matematik nejdříve při doktorátu, magisterce pokud jste génius.)
na průměrnou zkoušku musí člověk zvládnout asi 60 x 7 otázek z kterých v podstatě zeptat se na definici spojitosti funkce absolutním základem kterému se věnuje v podstatě jenom… 5 minut.
Tady začíná matematika prosím.
V matematice platí základní pravidlo – není nutné znovu vynalézat kolo… je to nástroj který už někdo vymyslel, pochopte jak a používejte ho.
Představa že si budou vysokoškoláci odvozovat několik staletí práce géniů typu Newton – to bude znamenat že na té škole budou muset být ne 5-7 let ale tak 50 a k ničemu novému se nedostanou.
Jeden z mých profesorů to řekl pregnantně – matematika kterou děláme je ekvivalent stavění domu – je naprosto ideální použít už hotové cihly… protože vymýšlet a odvozovat cihlu – je povětšinou práce na celý život jedince.
Také jsem se setkala s tím, že dítě z druhého stupně ZŠ chce přestoupit na gymnázium. Na vysvědčení má samé jedničky, no bohužel, pro přijetí na gymnázium muselo dva roky chodit na doučování „klasické“ matematiky, aby dohnalo, co po něm bude požadováno a úspěšně složilo přijímací zkoušky. Otázka zní, zda tento alternativní přístup dětem do života nenadělá víc škody jak užitku. Zajímalo by mě, kolik rodičů absolvovalo Hejného metodu a může zodpovědně říct, že je vše naprosto v pořádku a dětem to do života prospěje.
souhlasim s vami, mame podobnou zkusenost. syn se na prijimacky na gympl v 7. tride pripravoval v kurzu a stale jsme jen zjistovali co vse neumi, protoze to v jejich tride a dle hejneho vubec nedelali nebo pripadne jen okrajove. z matiky toho umi o dost mene nez jsem v tomto veku umela ja a to myslim ze geny na matiku mame srovnatelne.
Já jsem na ZŠ chodila kdysi dávno, takže jsem měla klasickou matematiku a neumím NIC, kromě sčítání a odčítání. Takže chyba opravdu nebude v metodě výuky.
Metoda dle mého špatná…děti neumí normální násobilku. A geometrie podle Hejného taky šílenost. Syn 3 třída a holka ji bude mít už také jde do 1 a fakt se toho děsím!!
Máte pravdu. Na konci první třídy má problém dcerka sčítání a odčítání. Podle mě základy matematiky se musi děti prostě naučit klasický. Jsem zvědav na vyšší stupeň.
Zajímal by mě obsah oné srovnávací zkoušky. Obsahovala jiné než modelové příklady?
Moje děti se učili klasickou metodou. Ve čtvrté třídě se začali učit matematiku Hejného metodou.
Hotová katastrofa. Absence základů matematiky, vše velice složité, komplikované, něco spočítat trvá dlouhou dobu. Po několika měsících výrazné zpoždění. V případě, že chce jít dítě na gymnázium a dále na VŠ, nebude touto metodou připraveno na přijímačky a další studium. Je nutné jej doučovat. Problém je, že střední školy vycházejí a navazují na matematiku učenou klasickou metodou. Musel jsem dokonce přeložit děti na jinou základní školu. Rodičům tuto metodu nedoporučuji.
co teprv náhodou vysoká škola kde mimochodem už si bude člověk na různých algebrách zavádět jinak sčítání a násobení (jde třeba navrhnout algebra kde + je * a * je +… v podstatě tam definujeme tak to funguje v exponentech se stejným základem)
či nedejbože kdy spojitost funkce má 1 exaktní definici (pravda jde zapsat třemi způsoby ale ty říkají to samé)
Newton na to diferenciální počet (či Leibnitz) vymýšleli léta… budou si „Hejného“ vysokoškoláci budou vymýšlet to co Newtonovi trvalo roky? Troufnu si tvrdit že takový génius momentálně na školách v ČR není ani jeden.
Dobrý den, jsem učitelka na I. stupni a metodou jsem byla na počátku velmi nadšená. Opravdu u dětí rozvíjí logické myšlení, ale jen v tom případě, že je vede někdo, kdo jednotlivým prostředím a práci s metodou rozumí. Například moje dcera měla smůlu, protože paní učitelka je při výuce učila nesmysly. Je také pravda, že při této metodě dětem chybí prostor pro normální počítání a některé učivo je vynecháno zcela. Po dvaceti letech praxe jsem se dostala do fáze, kdy jednotlivá prostředí využíváme v běžných hodinách matematiky jako zpestření, jako jednu z možností. Ne všechny děti však touto metodou mohou pracovat. Abych se vyhnula tomu, že někdo bude půl hodiny sledovat hlasitost ostatních, pokládám tato cvičení za dobrovolná a pro ty, které nezajímá, volím alternativu. Často jezdím na stáže do jiných škol a vidím, že úroveň vědomostí u dětí je spíše odrazem práce učitelky, než využíváním jakékoliv konkrétní metody.
Chápu,že se kantor umí nadchnou pro nové věci, zvlášť, když je od počátku přesvědčena, že tato metoda je nejlepší. Jenom bych ráda věděla, zda paní učitelka měla možnost srovnání s klasickou metodou, aby si mohla říct,že opravdu metoda kterou učí, je pro děti ta lepší. On čas ukáže, jak to s tou metodou vlastně je. Jenom aby neskončila tak jako množiny.
Jano, ano, učitel je podstatnější, než metoda.
No, to jistě. Přijímací zkoušky na střední pak budou zvládat v týmu s radostným pobrukováním: “ aha, skvěle. chápu, kde jsem udělal chybu…“. Naštěstí nebudou zatíženi odporným drilem a když jim budou vracet v krámě, bravurně drobné převedou na kočky a myši…
Děkuji za velmi zajímavý článek,a jsem rád, že jsou dnes na školách alternativní možnosti výuky.Ze svého okolí vím, že většina dětí se do školy těší, oči jim svítí,touhou po vědění.Z vyprávění rodičů, malých prvňáků jsem se dozvěděl že už po půl roce ve škole jejich touha z očí vyhasla,chodí unavené a rozčarované z toho, jaký styl a nápor je na ně vyvíjen už v první třídě.Tyto děti rezignují a jen tupě do sebe hustí vzorce a poučky nejen s matematiky,ale i jiných předmětů.Nekteří s větším úspěchem jiní s menším.Generace před r.89,ale i po něm se byli nuceni učit se zpaměti ,,tuny“ látky,kterou stejně po čase zapomněli.Bylo a je pár osvícených učitelů, kteří svým přístupem a formou výuky si dovedli zajistit klid a to, že jejich výklad děti ,,hltali očima“. Teď existuje možnost děti vyučovat i jinými metodami a je to dobře.Máte pravdu, že hodně záleží na učiteli jak s danou metodou umí pracovat.Můj názor je, že by měli obě metody být rovnoměrně zastoupeny ve výuce.A hlavně ubrat tempo výuky min do 3.třídy.Z mého pohledu nezáleží jestli dítě bude počítat a psát a číst už za půl roku ve škole nebo až za rok. Hlavní je udržet v dětech touhu a chuť po sebevzdělávání.A to že se mezi sebou dokáži domluvit,spolupracovat,jeden druhého si vážit a komunikovat,empaticky vnímat, atd. to považuji jako velké plus do budoucna.
Omlouvám se,trochu jsem se rozepsal.
Toť můj názor, který nikomu nevnucují,ale cítil jsem potřebu go sdělit.Pekný den vám všem.
Ubrat tempo výuky? to ještě jde?
díval jsem se na státní maturity… ty tzv „nejtěžší příklady“ z matematiky –
jeden byl příklad na sestavení dvou zlomků, napsání mezi nimi = a jednoduché násobení – příklad doslova na 15 vteřin.
Druhý příklad – trochu logiky – že „sudé“ mají černý sloupec uprostřed, posloupnosti na šířku jsou vyloženě očividné… 3 minuty.
třetí příklad – defacto soustava na 3 rovnice o 3 neznámých s celými čísly, a s tím že třetí rovnice je defacto rovnice o jedné neznámé…
Vše z toho jsem dělal na přijímačkách na gympl před 16 lety v devítce… tohle má být maturita?
(u té jsem si říkal že maturovat z úpravy rovnice a z druhé derivace a konvexnosti/konkávnosti funkce byl trapně jednoduchý trapas… – měl jsem chybu v přípravě kterou jsem nestihl opravit předem takže jsem musel počítat na tabuli znova a někomu prý dvojku dát museli…)
jak základky tak střední školy by měli výrazně přitvrdit… zejména ve světle toho že i třeba jen na Slovensku zvládnou momentálně víc látky jen s osmiletou docházkou…
(což by mimochodem řešilo nedostatek učitelů… zrušení 9 třídy a přitvrzení ve výuce)
Jsem ráda,že jste se rozepsal.Tak by to právě mělo být.Udržet touhu a chuť po sebevzdělávání.Ta je dětem vrozená,je prostě geneticky zakódovaná,příroda (nebo jak to chcete nazvat) je moudrá.A kdyby to v nich zastaralý,školský (pruský) systém nezadupával do země,ukázalo by se to.Změna se rodí těžko(každý chodil do školy a víceméně přežil).Proto jsou právě alternativy tou cestou,jak postupovat.Každý by si měl vybrat.Jak školy,tak rodiče.Důležité je,aby bylo z čeho,abychom tu možnost vůbec měli.
Myslím, že hlavní problém jsou rodiče, kteří teto metodě nerozumí a nechápou její podstatu. Každý učitel má výstupy, které musí dítě naučit. Je jedno jakou metodou k nim dojde. Ja, jako ucitel, taky neřeším jestli mi účetní dělá účetnictví v Money nebo v Ježkovi. Důležité je, že je to ok pro finančák. Jenže u nás to chodí tak, že každý kdo chodil do školy, je učitel. Je nutné výhodu Hejného vysvětlit hlavně rodičům. Pak pochopí, že není lepší metoda pro rozvoj logického myšlení. Jak si dojít sám k řešení a nemusí být jenom jedna cesta. Pokud dítě logicke myšlení nemá, je na učiteli, aby to zvládl a ukázal dětem cestu a způsob. Pokud ji má, není lepší způsob než si najít svou vlastní cestu a obhájit si ji. To je Hejný.
A co nějaká metoda co děti naučí alespoň počítat… nemluvě třeba o tom že pokud by náhodou chtěl dělat vejšku kde je skutečná matematika kde jsou tisíce jednoznačných definic, z nich věty které se dokazují výhradně analytickým postupem – čistě matematicky, jednotným jazykem a symboly.
Ve skutečné matematice je překvapivě k řešení povětšinou právě jedna cesta – tak je skutečná matematická analýza a algebra postavané a to je její účel – je to jazyk jednotného a hlavně zcela jednoznačného popisu.
a jsem skutečně zvědav kolik osazenstva vyučovaného Hejného metodou pokud si sedne na vejšce do přednáškárny bude nějak kolektivně vymýšlet diferenciální a integrální počet… i géniovi jako Newton to trvalo roky.
Máte stoprocentní pravdu.Odpor veřejnosti,hlavně rodičů,spočívá právě v tomto.Shodou náhod (dlouhodobá nemoc),došlo k tomu,že jsem jako babička dohlížela na vnukovu přípravu do školy.(třetí třída)Hejného matematiku jsem viděla poprvé.Neměla jsem ani tušení,o co jde.Ale výzvy mě lákají a tak jsem si k tomu o víkendu sedla a dala se do toho.Výsledkem bylo porozumění a překvapení.Nechci tvrdit,že rozumím všemu,ale vnuk mi rád vysvětlí ,co ještě nevím.Baví nás to oba.Je to prostě nepochopení a strach z neznámého.A tak bych se ráda zeptala všech rodičů,ten jeden víkend je opravdu tak moc?
Také mám ráda výzvy, ale rovněž přemýšlím o budoucnosti a proto by mě zajímalo, jestli následně děti „odkojené“ pouze Hejného metodou rovněž za víkend zvládnou přechod na klasický způsob výuky matematiky. Už ve druhé třídě jsme zažili „zásek“, protože se žáci v jedné škole učili pouze písmo comenia script a po přechodu na jinou školu z důvodu stěhování, měl žák co dělat, aby se honem rychle naučil písmo psací. Zabralo mu to skoro celý rok, stojí to za to? Pokud tyto metody nejsou podporovány a tolerovány napříč celým vzdělávacím systémem, beru to jako zbytečnou přítěž pro ty děti. Doplňkové metody? Jistě, ale nesouhlasím s tím, aby se klasika úplně zavrhovala, stále se používá na „99 %“ škol. Pro mě osobně to není strach z neznámého, ale pouze obava ze zbytečných budoucích komplikací především pro to dítě.
Zdravím.A taky souhlasím.A taky se mohu vyjadřovat jen k tomu,jak se učí můj vnuk.Podle jeho učiva (3.třída),soudím,že děti nejsou o klasické způsoby počítání nijak ochuzeny.Všechno,co já znám,to obsahuje.Plus dost navíc.A ano,na automatizaci,nebo dril,např v násobilce,se neklade takový důraz,ale to je otázka času a procvičování.Ale žádný dril logické myšlení nenahradí.Opravdu nadané děti pro matematiku mohou jen získat.A máte pravdu i v tom,že školy by měly nabízet obě varianty.Je na rodičích,jak to vyhodnotí.Písmo comenia script naproti tomu pokládám jen za takový“výkřik do tmy“.Ale opravdu nechápu,proč by ho nemohla jiná škola tolerovat,smysl mě uniká, přičítám to současnému stavu základního školství .
K tomu psaní, jde o to, že ve 2. třídě se ještě hodnotí „psaní“. A pokud všichni ostatní píší psacím, vč. učitelky na tabuli, beru to tak, že dítě najednou neumí nejen psát, ale ani číst. Samozřejmě mu to nebylo klasifikováno, ale přeučit se prostě musel. A to se může přihodit i studentovi na střední škole, který se klasické psací písmo nikdy neučil. Bude muset začít odznovu.. na střední škole. A co se drilu a automatizace v počítání týče, je to úplně stejné. Pokud klasika jede v pětiminutovkách a střílí jeden početní příklad za druhým, dítě s Hejného metodou je nutně znevýhodněno. Nemusí to být ve vědomostech jako takových, ale časově nebude stíhat. Je mnohem rychlejší odříkat básničku zpaměti, než vymýšlet správná slova, která tam patří. 🙂
Jak kde.Ve třídě mého vnuka se psaní fakt nijak neprožívá a nechtějte mě strašit tím,že by se to mohlo přihodit na střední škole.Už můj syn asi před 20 lety mi na výtku,že jeho úprava je prostě „strašná“,odpověděl.Kde žiješ mamino,kde myslíš ,že se ještě používá psaní rukou?A pokud klasika „jede v pětiminutovkách“,asi bych hledala jinou školu.Čas opravdu není to ,o co v matematice jde především.
Naše škola je v pohodě, ač se to nezdá, alternativy je tam na můj vkus víc než dost i v době výuky 🙂 Vidím (a slyším), že konkrétně naše děti by snesly i ostřejší tempo, zejména z toho důvodu, že neustále se pořádají nějaké akce typu divadlo, výlet do přírody, sportovní den, návštěva z jiné školy, kino, přednášky, atp. a do toho ředitelská volna, prázdniny, svátky.. co by za to jiní dali 🙂
Kateřina. Ano ano, samý výlet, volno, exkurze – kdy se ty děti dnes vůbec učí???
tak jako rodic vam mohu odpovedet ohledne aplikace teto metody na 2.stupni. cas, ktery jsme ukolum z matematiky venovali doma v 6. a 7. tride byl o dost delsi nez jeden vikend a bohuzel i tak byly synovy znalosti dost slabe. podle vysetreni z poradny je syn na matiku nadprumerne nadany, znalosti ale nema.vyresili jsme to po svem, tedy doucovanim klasickou metodou, protoze jinak by nemel sanci se dostat na vybranou skolu. mozna jsme meli smulu na matikare, neumim posoudit. ale ani na 1. stupni v 5. tride bych nerekla, ze deti by nejak zvlast milovaly matiku diky teto metode. proste nekoho bavila a nekoho ne, nekomu sla a nekomu ne. do 5. tridy to vyukou pidle hejneho jeste slo, na 2.stupni uz bych to opravdu nedoporucila.
Má dcera se učí Hejného metodou v 1.třídě a já jsem nadšená.Mám možnost hodinu matematiky i navštívit, což jsem využila. Paní učitelka (pedagog s mnoha lety praxe, samozřejmě učila matematiku i klasicky) má vždy na rodiče čas, na veškeré jejich dotazy. Škola dokonce organizovala pro rodiče seminář na téma „Hejného metoda“. Nešlo o to rodiče něco učit, ale seznámit je s metodou, s tím, co a jak se vlastně děti učí. Prostě skvělý přístup školy i pedagogů. Mě samotnou matematika vždy hodně bavila a šla mi. Ale opravdu záleží na učiteli.Rodič si ale vždy má možnost ověřit, zda na škole učí pedagog, který nejen že absolvoval patřičné kurzy, ale který se i nadále vzdělává.A jistě jsou děti, kterým toto pojetí nemusí sednout. Ale kolika z nás kdysi „sedělo“ pojetí klasické matematiky? Naprostá většina mých spolužáků matematiku nenáviděla, nebavila je, nešla jim, báli se jí . A to je škoda. Takže se domnívám, že je moc fajn,když se objevila metoda, která učí děti mít čísla rád, umět je používat a chápat je i jinak než jako nepochopitelné nepoužitelné našprtané vzorečky. Někteří rodiče si zoufají nad znalostmi svých dětí, které se touto metodou učí. Ale asi stejný počet rodičů by si mohl zoufat nad výsledky dětí procházejících klasickou výukou ( viz maturity z matematiky v posledních letech). Jistě by se daly dohledat i výsledky prvních srovnávacích testů obou metod.Myslím, že vycházely hodně vyrovnaně.
Smůla že na základce se prakticky nikde nevyučuje matematika ale především POČTY.
matematika se horko těžko dnes vyskytuje v posledním ročníku gymnázií kde se vyučuje miniaturní kousek diferenciálního a integrálního počtu na nějakém semináři- (povětšinou prakticky jenom proto že je to potřeba na fyziku co se dělá na dalším semináři)
Ve chvíli kdy musíte použít skutečnou matematiku – třeba jenom aplikovat definici spojitosti funkce (hodně hrubě napsaná výš… kupříkladu jsem vůbec nespecifikoval že x je z R a je to mimochodem velmi důležité protože v komplexních číslech je potřeba definici modifikovat)
Newton strávil s infinitesimálním počtem podle kterého jí lze jedině korektně a jednoznačně nadefinovat roky.
Nějak pochybuju že většina dětí bude kalibru Newtona… všechny definice, věty a důkazy si budou na výšce chtěj nechtěj muset pamatovat.
Ostatně doktor který musí zvládnout anatomii si to taky musí pamatovat. Prakticky žádnou logiku totiž stavba těla nemá.
Chemik si tak musí chtěj nechtěj pamatovat vlastnosti látek s kterými pracuje… protože ruku na srdce – jen tím že podíváte do tabulky na valenční strukturu – z toho nikdo nic nevykouká.
Takže – ono to biflování – je pro spoustu oborů docela nezbytný základ pěstující paměť.
Pane Šobr,věřím,že jste velmi dobrý matematik.Ale ćlánek pojednává o vyučování na základních školách.Opravdu jsem ještě neslyšela ani o Hejného metodě na střednich školách. Vy jako opravdový matematik,opravdu nevidíte sebemenší přínos ve faktu,že tato metoda naučí děti logicky myslet?
Pokud to bude nad rámec jejich schopností skutečně počítat standardním způsobem a se zachováním schopnosti si věci pamatovat a naučit pro vyšší matematiku zcela nezbytné tak proč ne.
Hejného metoda NAVÍC ke standardní výuce prosím.
Moc děkuji za odpověď.Já opravdu žádný matematik nejsem.Můj poměrně vstřícný postoj k matematice naprosto „zničila“ moje profesorka matematiky na gymnaziu,tedy nejen můj,ale i těch,z kterých matematici opravdu být mohli.Ale chtěla jsem říct něco jiného.Z kolika dětí na základních školách se stanou opravdoví matematici?Jen z těch nejnadanějších.Myslím,že to procento bude dost malé.A těm dá tato metoda základ logického myšlení.Neocenitelný základ.Věřte mi,že o standardní matematiku nejsou ochuzeni,alespoň ne na škole mého vnuka. A těm 98% zbývajících,dá logické myšlení a pocit,že matematika není žádný strašák,že může být i zábavná a že se jí nemusí bát.I můj vnuk si myslí,že to bude opravdu potřebovat,i když z něj žádný matematik nejspíš nebude.
Řeší se veliký problém, alternativy vzdělávání v matematice, až na Základní škole. Nikdo se neptá, jakým způsobem je rozvíjeno logické myšlení v mateřské škole. Nevím kolik to bylo otázek, položených dětem na téma orientace v dopravě – co se stane, když se nerozhlédneš a nezastavíš na kraji chodníku? Proč nesmíš vstupovat na ledovou plochu, když nevíš jaký je led a nejde s tebou dospělý člověk? Proč si nemůžeš v ochodě vzít zboží jen tak? Proč ti hromádka bonbónů nevyšla pro všechny kamarády? Co se stalo, že nám najednou chybí jedna židlička? Proč ti nevyšel poskládat celý obráze puzzle? Když jsou děti zvědavé, tak otázek začínajících slůvkem proč je dostatek. Pokud už byly děti předškolního věku byly méně aktivní, bylo je poznat a muselo se s tím něco dělat. Buď bránila v komunikaci dítěti vada řeči, kterou si začalo uvědomovat, nebo jeho vědomosti nebyly v takovém rozsahu, jako vědomosti a myšlení ostatních. Taky se s tím muselo něco začít dělat. Většinou u dětí nebyl problém. Ale někdy sehrává v rozvoji logického myšlení svoji roli i dědičné schopnosti. V dítěti se odráží někdy víc, někdy méně vlastnosti a schopnosti rodičů. Proto je při tak zvaném individuálním přístupu nutná znalost rodičů. To poznáte v jejich vystupování při osobních rozhovorech. Pokud poznáte rodiče, víte jak asi bude reagovat a spolupracovat dítě. Máte ale někdy o moc lepší pocit,když se dítěti podaří o něco víc předběhnout své rodiče. Přemýšlím nad tím,a jsem velice ráda a doufám, že už se nikdo nebude pokoušet vynalézat nové metody vzdělávání v češtině. V psaní už se to někdo pokusil a já pozoruju na příspěvcích, jak někteří píšeme hrozně rychle, protože chceme vyjádřit své myšlenky a někdy pravopis, taky se mi to stává, a stylistika dostává zabrat, háčky čárky a pod. nevyjímaje. Doufám, že se už nikdo neodváží vynalézat nové metody v naší krásné řeči a spíš pomůže dětem už od narození, aby si svou rodnou řeč správně upevňovaly už od počátku. Maminky ohoďte mobily a používejte je ve věku od narození až do šesti let, co nejméně a ubude problémů v logopedických poradnách. Vám taky zpívaly maminky ukolébavky a učily vás Jedna dvě, Honza jde. A hle máme tu základy matematiky. Takže zpívejte dětem, počítejte s nim první krůčky, počítejte jablíčka, kytičky, a říkejte si a přemýšlejte, proč je na obloze jenom jedno sluníčko a čeho je tam víc a stejně. Přeji vám hodně krásných společných chvilek s poznáním a objevování.
Eva. Pozor, Hejného metoda míří i do českého jazyka viz reportáž z 27.4.2018 na ČT24: Čeština na Hejného způsob. Děti budou samy zkoumat, jak jazyk funguje. Po vzoru Hejného metody výuky matematiky se začne učit také český jazyk. Podobně jako v matematice by děti měly k zásadním poznatkům o používání jazyka dojít samy, z výuky naopak zmizí biflování pouček nebo některých pravidel, která žáci v životě sotva využijí. A SOUHLASÍM S VÁMI, SPRÁVNÁ FUNKČNÍ RODINA, TO JE ZÁKLAD.
Teď jste mně tedy vyděsila. Vždyť proč ne, mladá generace stejně bude umět spíš víc anglicky než česky. Doufám, že profesor Hejný není hudebník a nebude chtít předělávat stupnice. To by mu filharmonie dala.
Ještě by mně zajímal názor odborníků na matematiku a český jazyk a názor Ministerstva školství. I král Karel IV si zakládal na krásném českém jazyku a vzdělanosti, proto založil svou universitu, protože mu záleželo na tom, aby jeho národ byl vzdělaný.
Jde o to,kterých se ptáte,Evo.Viděla jsem na DVTV rozhovo r s jedním zasloužilým akademikem.Pán,už měl opravdu hodně let,často mu dělalo potíže zapamatovat si,na co se ho pan Veselovslý ptal.Ale věděl určitě,a několiktrát to opakoval,že Hejného metoda vede k velkým,duševním problémům dětí.Můj s kromný názor-klasická matematika byla zavedena s cílem vychovat klasické matematiky,kteří se tím budou zabývat,je tedy tak pro -1 až 2% těch nadaných.Proto tak polovina i víc dětí nestíhá,nerozumí.Proč tedy nedat na zš tuto možnost? Můžeme si ji vybrat ,nebo ne.Ale je dobře,že tu možnost máme.
Každý z nás je jedinečná osobnost, která se už podruhé nevyskytne. Každý znáš máme své představy, požadavky, schopnosti, vlastnosti. Vtom je ta podstata a zároveň zajímavost. Protože, kdybychom byli všichni stejní, byla by tato diskuse o ničem. Jen čas ukáže,zda a jak pro kolik dětí byla tato metoda přínosná.Bude mně zajímat výsledek tak po deseti letech. Nemyslím to nijak zle, protože jsem tuto metodu v praxi neviděla a nemám s tím zkušenosti. Jen jsem studovala metodiku. Zajímalo by mně kolik dětí i z těch méně nadaných přijalo tuto metodu za svou.
Tak to opravdu nevím,Evo.Za sebe mohu říct,že můj vnuk patří určitě k těm méně nadaným.Zatímco ke klasickým příkladům přistupuje až naposledy,se značnou nechutí,k těm Hejného se zájmem a chutí.(i tam se samozřejmě klasické počty vyskytují v hojné míře,ale on to tak nevnímá.)Bere to jako hádanku,kvíz, nebo nevím ,jak bych to lépe vyjádřila.A to ho na tom právě láká.Že si tím vlastně procvičuje všechny základní početní úkony a navíc logiku ,vůbec nevnímá. Ráda bych to uzavřela Vaší úvodní větou.Každý z nás je jedinečný,má určité schopnosti i vlastnosti.Přesto si stále mnoho učitelů na zš myslí,že se všechny děti musí učit naprosto stejné učivo ve stejný okamžik a stejným tempem.
doktorske studium, nikoli doktorandske.