Pavel Kraemer: Proč tolik dnešních rodičů chce pro děti ideální školu a ideální dětství? Dělají to pro sebe, říká jedna slavná kniha

V dnešní době rychle roste počet alternativních škol a školek. Rodiče investují nemalou energii, spoustu peněz a času do toho, aby svému dítěti dopřáli ideální škol(k)u. Ve které se bude cítit dobře. Ve které budou respektovány jeho pocity, vnímány jeho potřeby. Ve které nebude hodnoceno. Ve které bude přijímáno takové, jaké je. Odkud se bere tato silná touha rodičů svým dětem za každou cenu vytvořit ideální dětství nebo zaplatit někoho jiného, kdo tento ideální svět pro dítě vytvoří? Proč je splnění této touhy mnohdy mnohem důležitější než vlastní kariéra, vlastní smysluplný život?

Dělají to pro sebe, říká autorka knihy Drama nadaného dítěte Alice Millerová. Knihy, která vyvolala senzaci.

Alternativní školy začaly ve větším počtu vznikat v Západní Evropě a USA během sedmdesátých let. Zakládala je generace studentů revoltujících v šedesátých letech proti vládnoucímu establishmentu. Chtěli se vymezit nejen vůči státu, ale i vůči svým autoritativním rodičům. Chtěli své děti vychovávat jinak, než byli sami vychováváni. Bez nátlaku, bez restrikcí a omezení. A právě v této době, na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, vychází kniha v německém originálu. U nás vyšla v roce 2013.

Autorka odkrývá hlubší motivace těchto rodičů. Dítě je pro ně vším, protože oni sami šťastné dětství nezažili. Chtějí to tak vynahradit svým dětem. Myslí si, že pro ně dělají to nejlepší. Při pohledu zvnějšku tomu vše napovídá. Pro své dítě zaplatí nejlepší školu, věnují se mu, otevřeně s ním mluví, naslouchají jeho pocitům a sdílí s ním pocity svoje.

Ve skutečnosti to většinou moc nefunguje. Je to dokonce kontraproduktivní. Proč?

Alice Millerová vysvětluje, že takovýto „obětující se“ rodič ve skutečnosti řeší své potřeby a touhy, ne potřeby a touhy dítěte. On v dětství nedostal lásku. Teď ji hledá u vlastního dítěte. Hledá u něho bezpodmínečné přijetí. Vyžaduje ho. A dítě se začne přizpůsobovat. Vyciťovat touhy rodiče, starat se o jeho spokojenost. Protože dítě bezpodmínečně potřebuje spokojeného rodiče. Snaží se být takovým, jakým ho rodič potřebuje. Zapomenout na vlastní touhy a potřeby. Starat se o pocity jiných. A daří se mu to. Je nadaným dítětem.

Rodič žije celou dobu v iluzi, jakým je hodným, respektujícím, obětujícím se rodičem. A netuší, co se vědomě či podvědomě odehrává v jeho dítěti…

Pavel Kraemer vystudoval teoretickou matematiku na MFF UK, učil v inovativních školách u nás, v Německu, Švýcarsku a na Ukrajině. Založil Institut pro podporu inovativního vzdělávání, vzdělává a mentoruje učitele a ředitele.

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar