Z džusů je spousta odpadu, dejte nám radši ovoce, vzkázaly děti dodavateli. Školní ekotým v akci

Školáci ze Základní školy J. V. Sládka ve Zbirohu se přesvědčili, že ozvat se má smysl. Nelíbilo se jim, že jim krabičky z ovocných džusů zahlcují odpadkové koše ve škole. I když jim chutnají, zkusili se ozvat dodavateli, jestli by místo džusů nemohli dostávat ovoce. A dobrá věc se podařila. „Spočítali jsme, že tím za školní rok ušetříme přes dva tisíce kartonových krabiček s přilepeným brčkem,“ popisuje učitelka Andrea Tláskalová.  Její svěřenci ve školním ekotýmu se zabývají odpady, jejich zpracováním a

Škola v Německu: Žádné přijímačky, jedničkáři a dvojkaři na gympl automaticky, trojkaři můžou jít na dva dny na zkoušku

Žádné přezouvání, vyučování rozděleno do 90minutových bloků, studenti se sami hodnotí a účastní se i třídních schůzek. A hitem školní jídelny je klobása, vypráví Jana Starczewska, která žije spolu s manželem čtvrtým rokem v Eisenachu v německém Durynsku. Mladší syn chodí na základní školu, starší dcera navštěvuje státní sedmileté gymnázium. Zajímavé je, že každá spolková republika má svůj vlastní vzdělávací systém, což s sebou nese výrazné rozdíly mezi úrovní vzdělávání v jednotlivých zemích. Aktuálně se v Německu objevují snahy vše sjednotit, vede se kolem toho živá

V botách až do třídy, družina i o prázdninách. Ale taky se sám ohodnotit, a další zvláštnosti školy v německém Durynsku

Jana Starczewska žije s rodinou v německém Eisenachu. Syn je ve druhé třídě, dcera v prvním ročníku na „gymnasiu“, což odpovídá české páté třídě. Oba jsou ve škole spokojeni, i když má spoustu zvláštností. V Durynsku se nepoužívají přezůvky, první dva roky děti nedostávají známky, zato se musí umět ohodnotit samy. Na velkou přestávku musí povinně všichni ven a družina se odehrává v té samé třídě, kde výuka. Přestěhovali jsme se sem před čtyřmi lety kvůli manželovu zaměstnání. Ani jedno z dětí se před tím v Česku

Velká přestávka může být ještě o něco větší. Dětem totiž dělá dobře, když se mohou proběhnout

Jarní počasí volá školáky ven. Aspoň na velkou přestávku. „Chodíme ven za každého počasí. V zimě stojí dohled ve dveřích a klepe se zimou,“ říká Iva Zavadilová ze Základní školy v Tuchoměřicích. Na svitavské základní škole si kvůli možnosti vyrazit ven velkou přestávku dokonce o pět minut prodloužili. Velké přestávce, která je ve školách mezi druhou a třetí vyučovací hodinou, se někdy říká svačinová. Předpokládá se, že kolem desáté hodiny dětem vyhládne od snídaně a měly by něco sníst. V některých školách by

Polovina dětí stráví venku méně než hodinu denně. Proč by se tam nemohly učit? Venkovní třída je názorná a pestrá

Matematika s kamínky a šiškami, vyjmenovaná slova na listech ze stromů, malování barvami vymačkanými z rostlin. To je jen zlomek věcí, které se dají v rámci školy dělat venku. Zahrada i les jsou jedna velká učebna a děti učení venku víc baví. A pak je ještě nejméně šest dalších důvodů, proč by bylo fajn, kdyby se české školy aspoň občas přenesly do terénu. „Být venku je poměrně banální věc, která má ale zásadní význam a dopad na zdraví a rozvoj dítěte,“ říká Petr

Tip na výlet: Do liberecké iQLANDIE vejdete s očima navrch hlavy a vyjdete poučeni, ale i pobaveni

V iQLANDII v Liberci zaměstnáte nejen mozek, ruce a nohy, ale často i bránici. Důmyslné a důvtipné expozice okouzlí každého, kdo si rád hraje i poznává. Pro školní kolektivy lektoři připravují program podle požadavků učitele, rodiny se tu běžně „zaseknou“ i na celý den. Šest podlaží moderní budovy se tyčí hned u sjezdu z dálnice a vedle deseti interaktivních expozic v něm najdete ještě planetárium, do něhož lze zakoupit vstupenku zvlášť. Oči navrch hlavy budou mít vaše děti ještě před tím, než vůbec

Sex a alkohol na lyžařském výcviku? Školy mají dilema, jak nebýt prudérní, a přesto děti ochránit

Cigárko za rohem, láhev alkoholu v batohu, utajené dívčí návštěvy na chlapeckých pokojích… Školní akce s ubytováním přes noc skýtají možnosti, jak si užít svobody. „Nepřístojné“ chování se dá ošetřit školním řádem a způsobů, jak hříšníky potrestat, je celá řada. Ne všem učitelům je ale špehování příjemné. Zároveň cítí velkou odpovědnost. Může se toho tolik stát… Příběh gymnazistů z prvního ročníku: Chlapci se po večerce vydali za děvčaty do vedlejší budovy a uspořádali si hlučnou party na pokoji. V peřinách a ve spodním

Eva Dušková: Svatba v družině aneb proč tuhle práci tolik miluju

Natlučené koleno, ztracené klíče od šatny, neshody s kamarádkou… Školní družina je místo, kde pulzuje život se všemi slastmi i strastmi. Některé dny jsou pohodové a plynou harmonicky, jiné zas bublají a víří emocemi. A ačkoliv v pátek radostně vítám blížící se víkend, tuhle práci bych neměnila. Protože v neděli se do ní zase těším. Desetkrát denně tu padne otázka: „Evóóó, za jak dlouho budou dvě?“(tři, čtyři, půl páté..), na což už jsem trochu alergická, ale to přejde, až se všichni naučí hodiny.

Zaujmout děti je těžké, učitel musí být hercem. Ale škola přece není divadlo, stěžuje si začínající učitel

Pětadvacetiletý Marek Bürger je pedagogický nováček. Od září učí na základní škole 5. května v Liberci. Prozatím bojuje s tím, jak příliš odborné znalosti, které načerpal na pedagogické fakultě, předat dětem na základní škole. Tím spíš, když to vypadá, že některé starší žáky nic nezajímá. „Dnes, aby učitel zaujal, musí být hercem. Ale škola přece není divadlo,“ povzdychne si. Proč jste se rozhodl učit na základní škole? Inspirovala mě moje třídní učitelka na druhém stupni. Brala nás jako mladé lidi, kteří