Holky milují aplikace a rády „paří“ hry, ale do IT se nehrnou. Budete moci měnit svět, láká je Dita Přikrylová z Czechitas

Dívky rády hrají počítačové hry, dominují mezi uživateli mobilních aplikací, ale studiu technických oborů se vyhýbají a nehrnou se ani do zaměstnání v IT. Dita Přikrylová, která sama informatiku vystudovala, se to rozhodla změnit. Před 5 lety spoluzaložila neziskovou organizaci Czechitas, která popularizuje technické vzdělávání a má za cíl změnit image IT jako mužského oboru. S čím jste si hrála jako malá? Se vším možným, ale hlavně jsem trávila čas venku. Můj táta je ajťák, takže relativně brzy to byl i sám

Nejméně třicet tisíc Čechů by se rádo stalo učiteli, kdyby… Co jim v tom brání? Nejen malé peníze

Podle analýzy ministerstva školství chybí letos v českých školách asi šest tisíc učitelů. Tento počet se bude každým rokem zvyšovat, pedagogické fakulty nestíhají vykrývat odliv pedagogů, kteří odcházejí do důchodu. Co s tím? „Jsme v situaci, kdy hledáme to nejméně zlé řešení,“ připustil Vít Krčál z ministerstva školství. Dětí v posledních letech přibylo, zatímco učitelé stárnou a mladých nenastupuje do škol dost. Podle výsledků průzkumu ministerstva může ve výhledu pěti let ve školách chybět až 11 tisíc pedagogů. K neutěšenému stavu přispěla podle některých

Proč zapadá slunce a jak drží mraky na obloze? Ukojte malé zvědavce čtením meteorologických pohádek

Jak vlastně vzniká duha? Proč zapadá slunce? Jak drží mraky na obloze? Jsou vám takové otázky povědomé? Pak si pořiďte knihu meteorologických pohádek, která uspokojí všechny malé zvědavce i milovníky poetických příběhů. Napsala je učitelka z mateřské školky Ludmila Bakonyi Selingerová, která ví, co děti pobaví a zaujme. Jak se z učitelky stane spisovatelka? Právě v té školce. „Knihy pro mě v učitelské praxi i ve výchově hodně znamenají. A od úplného začátku ve školce jsem si sama psala pro děti příběhy, písničky,

Bude to záhul, říká oceněná učitelka o své nové třídě se třiceti prvňáčky. Reportáž z prvního školního dne

„My se na vás těšíme, pojďte k nám,“ volá dáma v námořnické čepici do hloučku dětí. Nejsme na moři, ale před základní školou Petřiny-sever v Praze. Je první školní den a učitelka Petra Šubrtová vítá své prvňáky. I oni přišli v pruhovaném, ve třídě na ně čeká loď s funkčním stěžněm a ještě před tím, než se začnou učit písmenka, budou vyrábět vzkaz do láhve… Je pondělí 2. září, 8.15. Před budovou ZŠ Petřiny-sever se pomalu schází všech 90 letošních prvňáčků i se

Vadí mi přeceňování nabiflovaných vědomostí. Jedna zahraniční cesta dá dítěti víc než čtvrt roku ve škole, říká pedagožka ZUŠ a choreografka

Přes dvacet let vede Lenka Tretiagová Taneční studio Light, kde děti od tří let tančí, hrají divadlo a zpívají, a se svými představeními doslova objely svět. Když se s ní ale dáte do řeči, nemluví o tom, jak své svěřence učí taneční kroky, ale jak prostřednictvím umění vychovat silné osobnosti s vlastním názorem.  Co zažil soubor v poslední době nejhezčího? Máme dva druhy zážitků – jedny jsou ty umělecké, k tomu patří různé velké nebo nečekané úspěchy, a další je radost ze společného cestování

Ve škole vidíme, co to s dětmi dělá, když doma zažívají násilí, říká učitelka. A tak se rozhodla spolu se žáky uspořádat benefici…

Tři mouchy jednou ranou. Tak by se dala popsat akce jedné základní školy v Praze 6: žáci připravili benefici pro neziskovku, která pomáhá dětem ohroženým domácím násilím, hned v několika předmětech se zamýšleli nad tématem násilí a manipulace, a ještě zažili hřejivý pocit, že i oni dokážou někomu pomoci. „Možná si i uvědomili, že se oproti jiným dětem mají dobře, to taky není na škodu,“ říká učitelka Karolína Valerová, která celou akci vymyslela. Je horké červnové odpoledne a na zahradě základní školy

Žádné mytí nádobí a krájení cibule, jeseničtí učni zvládnou hovězí líčka i vepřovou panenku. Vaří přímo před hosty, a ti se oblizují

Hodně se u nás mluví o špatné úrovni učňovského školství. Kdo si chce poopravit mínění, může se vypravit do Wiener Kaffeehaus v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Studenti oboru kuchař a číšník z nedalekého učiliště vám tam naservírují tu nejlepší vepřovou panenku, o nugátových knedlíčcích nemluvě. Vše se navíc připravuje přímo před zraky hostů a v útrobách restaurace jsou skryty moderní výukové prostory. Je čtvrteční poledne, v jesenické kavárně prvorepublikového střihu je slušný frmol. Za kuchyňským pultem, na nějž je vidět od každého stolku

Organizujete dětem život od úkolů přes kroužky až po výběr kamarádů? Přestaňte, vzkazují autoři knihy Dítě na vlastní pohon

Rodičovství není snadné – milujeme své děti a děláme pro ně, co můžeme. Ve skutečnosti pro ně děláme mnohem víc, než bychom měli. Alespoň podle autorů knihy Dítě na vlastní pohon. „To nejlepší, co můžete potomkovi poskytnout, je pocit kontroly nad svým životem. Jen tak z něj vyroste samostatný a zodpovědný člověk,“ říkají. Knihy o výchově, to je ošemetná věc. Jedna radí: nechte dítě vyplakat, jinak ho rozmazlíte, druhá zas: plňte mu, co mu na očích vidíte. A co teprve, když

Když prohrajete dětství… „Byl jsem závislý na počítačových hrách, tlustý, slabý a šikanovaný. Teď všechno doháním,“ říká mladík

Dvanácthodin denně za počítačem, málo spánku, problémy ve škole a hádky s rodiči. Tak vypadalo dětství mladého muže ze středních Čech, který si říká Jerry. V sedmi letech totiž propadl počítačovým hrám. „Byl jsem tlustý, bledý, vypadal jsem zanedbaně a moc mi nešlo socializování. Ve škole jsem se necítil dobře a stal jsem se snadnou kořistí pro šikanu,“ popisuje. O svém „prohraném dětství“ napsal knihu, kde mimo jiné radí rodičům, jak od něčeho takového ochránit vlastní děti. Co bylo na hraní počítačových her tak