Jednotné přijímačky přinesly desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče, říká ředitel Malostranského gymnázia

Minulý týden proběhly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Pro mnoho z nich to znamenalo smršť stovek uchazečů a obrovskou administrativní zátěž. „Nejsem šťastný z toho, že se z osmiletých gymnázií stala – alespoň v Praze – záležitost statusové módy. A nejsem šťastný ani z jednotných přijímaček. Je to desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče,“ říká ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka. Letos dostal 650 přihlášek, přijmout může 60 dětí. Letos se vám přihlásilo o 200 uchazečů víc než loni, jak si to

Rok a půl mezi zdravými dětmi nám dal oběma strašně moc, říká maminka chlapce, který po autonehodě ochrnul

„Stát, hoří paní učitelka. Uhaste ji,“ volá na zahradě školky šestiletý Péťa. Sedí ve speciálním kočárku, který tlačí tři další kluci. Pravá ruka, ve které drží pomyslnou hadici, je to jediné, s čím dokáže hýbat. Před třemi lety si při autonehodě poranil míchu. Po zotavení chodil do stacionáře, kde byly převážně děti s mentálním postižením. Teď patří už druhým rokem do třídy Břízek Waldorfské mateřské školy na pražských Petřinách. „Ten rok a půl mezi zdravými dětmi nám dal oběma strašně moc,“ říká

Čeština dobrý, matika hrůza. Reportáž z přijímaček na osmileté gymnázium s rekordním počtem uchazečů

Téměř dvacet tisíc českých páťáků a jejich rodičů mělo včera a dneska velký den. Psaly se přijímací zkoušky na osmiletá gymnázia. Jejich obliba především ve velkých městech stoupá, například na Malostranské gymnázium v Praze dorazilo téměř 650 zájemců, o dvě stovky víc než loni. „Pokud to takhle půjde dál, budu si muset pro uchazeče příští rok pronajmout protější kostel,“ říká ředitel gymnázia Tomáš Ledvinka. Je úterní ráno, 8.00 a v Josefské ulici na Malé straně to vypadá na menší demonstraci. Oba chodníky

Maturitní slohovka? Moc si z ní neděláme, ale mrzí mě, že se opravuje centrálně. Naše učitelky by ji posoudily lépe, říká maturant

Slohem z českého jazyka začaly ve středu státní maturity. Písemnou práci na jedno ze šesti zadaných témat psalo více než 68 tisíc prvomaturantů. „Jsem zastáncem názoru, že je správné sjednocovat úroveň všech maturantů. Jediné, co mě mrzí, je, že jsou slohy opravovány centrálně. Myslím si, že učitelky, které studenty znají osobně, by práce posoudily lépe,“ říká maturant z pražské průmyslovky Adam Švehla.  Předevčírem jste psal maturitní slohovku – jaké to bylo? Byl to zážitek a zkušenost, teď jsem rád, že

Českým učitelům chybí sebedůvěra a to je problém, říká specialistka týmu hlavního školního inspektora

Česká školní inspekce vyvinula před třemi lety model Kvalitní škola, podle nějž inspektoři hodnotí navštívené instituce. Jak by taková kvalitní škola měla vypadat, popisuje Dana Pražáková z kanceláře ústředního školního inspektora. Jak podle ČŠI vypadá kvalitní škola? Model kvalitní školy se skládá ze šesti oblastí, které pokrývají všechny klíčové aspekty kvality vzdělávacího procesu: koncepce školy, pedagogické vedení, kvalita pedagogického sboru, potom výuka a vzdělávání, tedy to, co se konkrétně děje ve třídě, a vzdělávací výsledky. Poslední oblast, která je průřezová, se

Nebiflujeme příklady z tabule, děti musí matematicky přemýšlet, říká učitelka. Děti z její školy vyhrávají v Klokanovi

Klokan je matematická soutěž, které se už téměř pětadvacet let zúčastňují i čeští žáci. Ve škole, která se zapojí, píší testy celé třídy a s výsledky se pracuje spíš jako se statistickými daty. Jmenovitě se zveřejňují jen ti nejlepší. Hned několik jich má každý rok ZŠ Mohylová, malá sídlištní základka na kraji Prahy. „Loni se mezi nejlepšími řešiteli z celé republiky objevili tři naši žáci – dva páťáci a jedna třeťačka,“ říká učitelka Alena Nikrýnová. Čím si vysvětlujete úspěchy svých dětí? Tím,

Škola v Chanově má svůj parlament. Děti potřebují zjistit, že má smysl něco dělat, říká vítězka ceny Eduína

Masopust, oslavy Mezinárodního dne Romů nebo Den dětí. To jsou prozatímní výsledky a plány žákovského parlamentu na škole v jednom z nejnechvalněji známých míst Česka – v Chanově u Mostu. „Děti ze sociálně vyloučených lokalit potřebují víc než jiné mít možnost pocítit, že dokážou něco zařídit a že má smysl něco dělat, i kdyby to měla být jen výzdoba na masopust nebo to, že přemluví ostatní spolužáky a učitele, aby přišli v maskách,“ říká Terezie Vávrová, která žákovský parlament na

Matematický klokan: nejúspěšnější nebývají jedničkáři. Na stopě talentům, které učitelům unikají

Znáte to – koná se matematická olympiáda a škola na ní vyšle jednoho, dva nejlepší žáky s vášní pro čísla. Vedle toho tu ale posledních téměř pětadvacet let probíhá soutěž Matematický klokan, které se mohou účastnit všechny děti. Plodí to zajímavé věci: tak třeba se ukazuje, že ti nejúspěšnější řešitelé často vůbec nejsou ti, kterým jde matematika ve škole. Díky specifickému výběru úloh nabízí Klokan možnost vyhledávat i nadané děti. O Klokanovi jsme si povídali se zakladatelem české verze Josefem

Uklidím, až děti vyrostou. Máme vést děti k domácím pracím, a jak u toho zachovat rodinnou pohodu?

Úklid – na první pohled banální téma. Ale skrývá se v něm spousta emocí a taky rodičovských obav – jak děti přivést k úklidu? Co z nich vyroste, když nebudou mít povinnosti? A jak to udělat, aby bylo doma uklizeno bez hádek a donucování? Martina Holcová se do tématu ponořila do hloubky a napsala knihu Uklidím, až děti vyrostou plnou užitečných tipů.  Jak se humanitní environmentalistce stane, že se začne zaobírat úklidem? Tak, že se jí narodí děti. Předtím jsem