Trénink mozku, ale i schopnosti spolupracovat a zvládnout své emoce. Reportáž ze školy, kde se věnují nadaným dětem

V Česku jsou podle odhadů odborníků desetitisíce mimořádně nadaných dětí. Nějakou formu nadání má každé páté dítě. České školy však na takové žáky mnohdy nestíhají pamatovat. Výjimky existují: tak třeba ZŠ Mohylová na pražském sídlišti Stodůlky. Zhruba dvě děti z každé třídy tam docházejí na rozšiřující výuku, která je na míru šitá jejich nadání. Je páteční ráno a v učebně zvané „jazykovka“ se schází čtveřice páťáků – tři chlapci a jedna dívka. Aktivita na rozcvičení: záhadný případ. Detektiva zavolali k sebevraždě. V místnosti byl člověk,

Jak vybudovat u žáka sebevědomí? Nehodnotit a nesrovnávat, říká vítěz soutěže o nejlepšího učitele Tomáš Chrobák

„Učitelé jsou zbytečně autoritativní, protože se bojí, že se jim hodina rozpadne. Já se nebojím. Vím, že mě děcka berou, ani vlastně nevím, čím to je. Asi tím, že se o ně zajímám a snažím se je chápat,“ říká letošní vítěz soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prize Tomáš Chrobák. Učí na druhém stupni základní školy Baška na Frýdecko-Místecku a porota, která měla možnost zažít jeho výuku, na něm ocenila nejvíc „využití smysluplných metod a forem práce, kdy matematika je nejen

K rozdělování dětí už dochází i na prvním stupni. S Janou Strakovou o tom, proč jsou velké rozdíly mezi školami problémem nás všech

„V běžných veřejných školách vznikají výběrové třídy, za které si rodiče často připlácejí, a dětem se v nich dostává lepší péče. Odneseme to my všichni,“ říká akademička Jana Straková. Už dlouhá léta upozorňuje na to, že kvalita vzdělání českých dětí extrémně závisí na tom, do jaké školy chodí, v jak bohatém regionu žijí a jaké mají rodinné zázemí. Za prosazování rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny děti získala v únoru ocenění Nadace České spořitelny. Jak si stojí český vzdělávací systém z hlediska nerovností

Chceme, aby každý zažil úspěch, nad nikým nelámeme hůl, říká oceněný ředitel olomoucké základní školy

Základní škola Svatoplukova v olomoucké okrajové části Řepčín vždycky stála tak trochu stranou zájmu. Před lety stěží zaplnili třídu prvňáčků, letos ale budou zřejmě muset otevřít hned tři. Důkazem, že škola má za sebou velkou proměnu, je i ocenění Ředitel roku pro šestatřicetiletého Jiřího Vymětala. Na jeho škole tráví děti přestávky na vzduchu, v družině pracuje jogín, učitelé mají relaxační místnost s masérským lehátkem a inkluzi tu zvládají bez větších problémů. Stal jste se vítězem ankety Ředitel roku, ale vypadal jste spíš zaražený,

Jak vypadá ideální učitel? Tak trochu jako chytrá horákyně. Pohled do útrob učitelské soutěže

„Vždycky je tam pro nás“, „kouč dětských duší“, „učitelka, která učí i srdcem“, ale také „velká medvědice, která pro nás chce to nejlepší“. S takovými komentáři nominovali letos lidé své oblíbené učitele do české odnože mezinárodní soutěže Global Teacher Prize. Probírat se nominacemi je velmi zajímavé čtení a dá se z něj získat pěkný obrázek, čeho si na učitelích nejvíc ceníme. Letos přišlo do soutěže Global Teacher Prize přesně 688 nominací, kolem 500 unikátních – někteří učitelé byli nominováni víckrát. Učitele může do

Každé druhé dítě má zkušenost s kyberšikanou. Rodiče si nepřipouští, že se jich to týká, říká ředitel školy, kde to změnili

Každý druhý žák v Ústeckém kraji zažil kybernetickou agresi. Vyplývá to z dat právě probíhajícího výzkumu Univerzity Palackého. Setkalo se s ní 47 procent dětí, což je o 6 % více, než je celorepublikový průměr. Na ústecké základní škole Mírová jsou si tohoto problému velmi dobře vědomi, a tak se zapojili do programu O2 Chytrá škola, který jim s ním má pomoci. Do budoucna by se dokonce mohli stát jakýmsi „hubem“ neboli poradní školou pro školy v okolí. Urážení a

Nevyšlo to na střední školu? Nic není ztraceno – ještě je tu odvolání a další kola. Poradíme, jak na to

Střední školy včetně víceletých gymnázií zveřejnily výsledky přijímacích zkoušek, většina budoucích studentů už ví, jestli od září zasedne v lavicích školy, kterou si vysnili. Nevyšlo to? Variant, jak to řešit, je hned několik. Když se to vezme kolem a kolem, chléb se lámal už ve chvíli, kdy se podávaly přihlášky. Každý uchazeč se v prvním kole může přihlásit na dvě školy a rozhoduje dobře zvolená strategie, která obvykle vyrůstá ze soudnosti a střízlivého uvažování. Pokud nemáte doma zrovna génia, není rozumné podat

Unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, deformují výuku. Odborníci na vzdělávání o jednotných přijímačkách

Je tu období dramatické pro tisíce českých dětí i rodičů – střední školy včetně víceletých gymnázií začaly zveřejňovat výsledky přijímacích zkoušek. Již tradičně se v tomto čase vzedmou diskuse o podobě přijímacích testů. Co vlastně zjišťují, a dostanou se skrze ně na maturitní obory ti správní? „Jednotné přijímací zkoušky unifikují absolventy škol do šedivého stádečka, přitom cílem základního vzdělávání by mělo být rozvíjení individualit,“ řekl k tomu v diskusi odborníků Jaroslav Jirásko z Asociace ředitelů základních škol.  Na čtyřleté obory se psaly

Jednotné přijímačky přinesly desetinásobek práce a větší stres pro děti i rodiče, říká ředitel Malostranského gymnázia

Minulý týden proběhly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Pro mnoho z nich to znamenalo smršť stovek uchazečů a obrovskou administrativní zátěž. „Nejsem šťastný z toho, že se z osmiletých gymnázií stala – alespoň v Praze – záležitost statusové módy. A nejsem šťastný ani z jednotných přijímaček. Je to desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče,“ říká ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka. Letos dostal 650 přihlášek, přijmout může 60 dětí. Letos se vám přihlásilo o 200 uchazečů víc než loni, jak si to