Lucie Fialová

Prošla redakcemi iDNES.cz, Instinktu a Hospodářských novin. Psala o lecčems od kabelek až po politiku, ale ještě nikdy o ničem tak podstatném jako je vzdělávání. Vystudovala humanitní vědy a mediální studia.

Práce s emocemi pomáhá prospěchu. Díky ní žáci excelují i v matematice, říká autorka konceptu Emiliana Rodríguez

Všech třicet milionů mexických dětí se od letošního září ve škole cíleně věnuje vlastním emocím a sebepoznávání. Žáci základních škol mají v osnovách 30 minut týdně, středoškoláci ještě víc. „Jedna soukromá škola s tím začala už před šesti lety a bere to velmi vážně. A představte si, co se stalo: ta škola vítězí v žebříčcích z matematiky. Jsou v ní nejlepší, i když se na ni nijak nespecializují. To je živoucí příklad, že sociálně-emoční učení může vylepšit i školní výsledky,“ říká jedna z

Učitelé tráví spoustu času usměrňováním dětí. Umíme jim pomoci, říká vědkyně, která proměňuje školy v Mexiku

Šikana, násilí a velmi slabé znalosti. Tak vypadají školy v Mexiku. Od letošního září se proto všichni mexičtí školáci i středoškoláci systematicky zabývají sebepoznáním, emocemi a osobnostním rozvojem. „Slibujeme si od toho zlepšení školního klimatu, oslabení vlivu gangů i lepší školní výsledky mexických dětí,“ říká Emiliana Rodríguez, jedna z autorek konceptu takzvaného sociálně-emočního učení (SEL). Jak vypadaly mexické školy před tím, než začaly praktikovat sociálně-emoční učení? Mexiko má v celosvětových žebříčcích několik prvenství, jedno horší než druhé – lidé u nás zažívají nejvíc stresu

Jsme sice sportovka, ale dbáme hlavně na vztahy a pohodu, říká zástupkyně ředitele ze školy, kde se rodí olympionici

Snowboardistka Eva Samková, biatlonista Michal Krčmář nebo běžkyně na lyžích Karolína Grohová. Ti všichni sedávali společně v lavicích základní školy na náměstí Míru ve Vrchlabí. „Jsme sice sportovka, ale dbáme hlavně na vztahy a pohodu,“ říká zástupkyně ředitele Simona Grégrová. Sama se nazývá „aktivním nesportovcem“, ale sportovce obdivuje. Už jen proto, že je maminkou olympioničky – a rovněž vrchlabské žačky – Karolíny Erbanové. Jsou sportovní třídy jiné než ty běžné? Velmi. Jsou to individuality, je tam velká soutěživost, prosazování, já já

Je tu Mikuláš – den strašení a ponižování dětí. Jak setkání s ním obrátit v okouzlující a posilující zkušenost?

Nějak se nám to s tím Mikulášem vymklo, viďte? Podle legendy šlo o velmi oblíbeného muže, který proslul štědrostí k potřebným. Ten dnešní sice taky bývá štědrý, ale není to zadarmo – musí se mu na povel zazpívat či zarecitovat a leckdy si dokonce před plným sálem dalších dětí poslechnout zahanbující výčet vlastních hříchů. Jaktože se ještě počuráváš, Pepíčku? A proto přinášíme pár tipů, jak si užít Mikuláše s respektem k tradici, ale hlavně k dětem. Tak, aby z toho nevyvázly vystrašené (a přejedené čokoládou), ale

Nechtějte zažít zoufalství teenagera, když přijde o svůj vymazlený Instagram. Třeba vinou „průstřelného“ hesla

Být na internetu v bezpečí není jednoduché, zvlášť pro děti. Celé to začíná ještě před tím, než na oblíbený web vůbec vstoupí: zadáním hesla. Příliš jim to neusnadňují ani weby, které je klidně nechají zadat heslo 1234. Nezbývá tedy, než děti poučit, že heslo je víc než jen shluk písmen a stojí za to si s ním dát práci. „Nikomu bych nepřála tu bezmoc, když zjistíte, že vám váš vymazlený Instagram někdo ukradl a dává na něj něco, co byste vy

Děti by se měly ve škole naučit rozumět světu, ne vedlejším větám, říká učitelka. Jedeme na výkon a podstatné nám uniká

Lucie Řehořová má za sebou více než třicetiletou praxi učitelky. Pracovala ve školce, v družině, na prvním i na druhém stupni. Nejraději vzpomíná na patnáct let strávených ve speciální škole pro děti s poruchami učení. „Měla jsem tam třeba holčinu, dyslektičku, která byla na prvním stupni označená téměř za nevzdělavatelnou. Nakonec odmaturovala a teď je na vysoké škole v Kanadě. Takové příběhy mě naplňovaly,“ říká.  Jaké děti chodily do vaší školy? Oficiálně jsme byli škola – tedy až druhý stupeň, od šesté třídy

Nejvíc mě mrzí, že nemůžu ohodnotit dobré učitele, říká ředitel. Šéfy škol pálí také inkluze a byrokracie

Přílišná byrokracie, nedostatek financí, nedobře ošetřená inkluze. To jsou tři největší problémy českých ředitelů škol, vyplynulo z dotazníkového šetření, kterého se v říjnu zúčastnil každý desátý ředitel české základní školy. Další problémy? Chybějící učitele a vzrůstající problémy s rodiči. „Výsledkem toho všeho je, že zájem o ředitelské povolání klesá, i když je to podle mě ta nejkrásnější práce,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel ZŠ K.V.Raise v Lázních Bělohrad Jiří Jirásko. Když měli ředitelé říct, jaká jedna věc nejvíce trápí jejich školu, nejčastěji se opakovaly tyto

Děti pochopily, že stačí málo a dá se hodně pomoci, pochvaluje si učitel účast na akci šířící laskavost

Šesťáci z Prahy 6 obešli školu, požádali spolužáky o peníze, za ně nakoupili granule a hračky a vypravili se společně za pejsky do útulku. Stali se tak jedním ze 400 týmů po celé republice, které se loni zapojily do happeningu #jsemlaskavec. „Děti pochopily, že stačí málo a dá se hodně pomoci,“ říká třídní učitel 6.B Jan Čermák. Pro příště chce do šíření laskavosti zapojit celý školní parlament. Tip dostal od maminky jednoho ze svých žáků. Navrhl to své třídě a ta

Umět číst texty rovná se umět číst svět, říká kopřivnický učitel. Z průzkumů vyplývá, že úspěšné děti často a rády čtou

„Mám čím dál větší jistotu, že děti, které jsou rozečtené, se také mnohem lépe učí a jsou připravené se vzdělávat,“ říká Miloš Šlapal, který učí češtinu a dějepis na základní škole v Kopřivnici. Do svých hodin vytrvale připravuje k úryvkům z knih a článkům z časopisů otázky a zadání, jimiž děti nutí k myšlení. O smyslu čtenářské gramotnosti žáci v jeho třídách nepochybují a záhy čtou knihy i ti, kteří je doma nemají. Proč je čtení tak důležité? Český školský systém