Sama sebou a normální, sociálním sítím navzdory. Návod pro dospívající dívky, jak se mít rády a netoužit po dokonalosti

Kristýna Dolejšová je blogerka a instagramová influencerka, známá díky svému projektu Za normální holky. Snaží se na sociálních sítích šířit povědomí o tom, že je v pohodě nebýt dokonalý. Spolupracuje i s Projektem sebedůvěry Dove, navštěvuje školy a s děvčaty z druhého stupně mluví o sebedůvěře a sebelásce. „Jasně, že jsou na začátku především zvědavé, jaká bude ta holka z Instagramu. Pak se ale rozpovídají o svých pocitech a je vidět, jak jsou šťastné, že je někdo bere vážně,“ říká

Chytré děti, které nestíhají. Jak si poradit se životem, když mozek pracuje sice kvalitně, ale pomalu?

Inteligenci mají v pořádku, jsou přemýšlivé, nemají žádnou poruchu učení ani chování – a přesto ve škole ani doma nestíhají. Učitelé a rodiče je pořád jenom popohánějí. Takové děti s pomalou rychlostí zpracování informací jsou všude kolem nás. „Vždycky tu byly. Ale dřív to tolik nevadilo, společnost dětem umožnovala, aby déle dozrávaly. Jak se ale doba zrychluje, tyto děti selhávají ve škole, trpí úzkostmi a depresemi,“ říká Ellen B. Braaten, neuropsycholožka z Bostonu v USA. Prahu navštívila v rámci konference Dětská psychologie, kde přednášela právě

České děti ve věku internetu: opravdu závislých je málo, ale většina zažívá digitální stres. Mobil je ruší i znejisťuje

Děti se na síti setkávají s šikanou i pornem, asi pět procent českých dětí trpí závislostí. Většina ostatních zažívá digitální stres. „Jde o situaci, kdy dítě sice ještě chodí do školy, funguje, ale už ho nic jiného nebaví. Takové děti s mobily chodí i spát, ale pro neustálá upozornění z aplikací spí povrchně a přerušovaně. Když jim pořád cinkají zprávy, ruší je to. Když ale necinkají, tak jsou v panice – co se děje? Zapomněli na mě ostatní? Hladina stresového hormonu kortizolu je u

Co s násilím ve školách? Pomáhat, nikoliv trestat, tvrdí odborníci. Většina „problémových“ dětí sama zažila trauma

Učitelé a vychovatelé si dlouhodobě stěžují, že narůstá počet dětí, s nimiž si takzvaně „nevědí rady“. Jsou to děti, které šikanují ostatní, ničí věci, nemají před nikým respekt. Veřejnost často volá po tom, aby se na ně uplatňovala „tvrdá ruka“. Odborníci ale prosazují jiný přístup. Statisticky vzato, v každé třídě jsou 2-3 děti, které mají problémové chování. Snadno vybuchnou, narušují výuku, chovají se agresivně ke svému okolí. Jaká je klasická „kariéra“ takového dítěte? Výzkumy říkají, že to obvykle probíhá následovně: napřed důtky,

Američtí teenageři mají víc volného času než jejich sestry. Domácí práce se stále řídí pohlavím

Odpověď je ovšem jednoduchá: zatímco matky ve Spojených státech se svými dcerami vaří, uklízejí a nakupují, otcové se syny relaxují. Chlapce navíc rodiče odměňují i za činnosti, které u dívek tak nějak automaticky předpokládají, tvrdí článek s názvem Why Teen Boys Have More Leisure Time Than Teen Girls, který pro časopis The Atlantic napsal redaktor Joe Pinsker. V průměru mají američtí muži víc volného času než americké ženy – zhruba jde za jeden den asi o půlhodinový rozdíl. A podle výzkumného střediska

Český ředitel školy je jako Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Víc než výuku ale řeší administrativu

Asi každý si vzpomene na ředitele nebo ředitelku školy, kam chodil. Byla to taková trochu záhadná postava, která měla k dispozici největší kancelář a sekretářku k tomu. Moc často jsme je nevídali (pokud nebyl nějaký průšvih) a jejich hlas jsme znali hlavně ze školního rozhlasu, když vyhlašovali chřipkové prázdniny nebo cvičnou evakuaci.  Kdo jsou čeští ředitelé, co je trápí, a co jim naopak dělá radost? Jak probíhají výběrová řízení a jaké změny ministerstvo zavádí? Pojďme se na české ředitele podívat

Ankety v médiích ukazují malou znalost historie mladých Čechů. Jsou průkazné? Tato a další otázky kolem výuky dějepisu

Občas přijde v médiích na přetřes, že děti neumí dějepis, a dřív uměly. To když se třeba zveřejní anketa k nějakému výročí, jako to bylo loni, kdy bylo těch kulatých hned několik: 1918, 1948, 1968… Odtud je zkratka k závěru, že v tom selhává škola. Je to pravda? A jak by vůbec výuka dějepisu na základních a středních školách měla vypadat? O tom se debatovalo na květnovém kulatém stole pořádaném Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a informačním centrem EDUin.

Jak to může vypadat, když se někdo učí učit? Seznamte se s Tomášem, Jakubem a Jarmilou

Jsou tací, kteří by se rádi stali učiteli, ale neví, zda by si se třídou vitálních dětí poradili, a tak váhají. Přitom školství učitele potřebuje jak sůl. Výcvik pro budoucí pedagogy Učitel naživo umožňuje adeptům učitelství všech věkových kategorií vkročit do třídy co nejdříve, a poznat, oč tu běží. Kromě teorie nabízí od samého začátku stovky hodin praxe pod vedením zkušeného kolegy-průvodce. Jak to může vypadat, když se někdo učí učit? Seznamte se s Tomášem, Jakubem a Jarmilou. Pátá vyučovací

Jako dítě jsem matematiku neměla ráda. Chtěla jsem, aby k ní mí žáci měli lepší vztah, říká učitelka, která si oblíbila Hejného metodu

Ve školství pracuje dvacet let, z toho posledních pět let se specializuje na výuku matematiky metodou Hejného. Nejen, že tak učí děti ve škole, ale navíc vyučuje a školí i další pedagogy na různých kurzech a letních školách. Kateřina Babíková, zástupkyně ředitele a učitelka na ZŠ Husova 170 v Jičíně, přitom nikdy učitelkou být nechtěla. Čím jste tedy chtěla být, když ne učitelkou? Odjakživa jsem chtěla být novinářkou, měla jsem vysněnou pozici sportovní komentátorky v České televizi. Po gymnáziu mě na žurnalistiku nevzali