Šikana už nezačíná podraženou nohou na hřišti. Ubližuje se s mobilem v ruce, zažije to téměř každé druhé české dítě

Když se řekne šikana, vystrašený rodič si obvykle představí školní aktovku v kaluži, svačinu v odpadkovém koši, roztrhnutou bundu nebo modřinu pod okem. Jenže podle českých výzkumníků i učitelů už často šikana nezačíná podraženou nohou na hřišti nebo posmíváním v holčičí šatně. Současné děti vyrůstají s mobilem v ruce a stejně, jako si na něm umějí vyhledávat Přemyslovce nebo videa světových parkuristů, umějí si s ním navzájem ublížit. Příběh č. 1 – zamilovaná Johanka Sedmačka Johanka se zamilovala do osmáka

Není to jen o knížkách, lidé dnes čtou méně, říká ředitelka knihovny v České Třebové. Tak co jim kromě čtení nabízí?

K čemu jsou v dnešním světě vůbec dobré knihovny? „Pro lidi, kteří nečtou, je těžko pochopitelné, proč potřebujeme mít otevřeno šest dnů v týdnu, proč nestačí třeba tři,“ říká Gabriela Boháčková, ředitelka knihovny v České Třebové. „Jsme ale v podstatě jediný veřejný prostor, kam může kdokoliv přijít, strávit tu čas, něco se dozvědět, a nemusí za to přitom v podstatě nic platit.“ Českotřebovská knihovna se orientuje zejména na práci s dětmi a mládeží. Právě u nich je potřeba začít, tvrdí Boháčková. Kolik k vám teď chodí dětí? Nemůžeme

Školy budou začínat později, rozhodli zákonodárci v Kalifornii. Je to triumf rozumu, pochvalují si spánkoví experti

Nový zákon, který změní život školákům, schválili zákonodárci v americkém státě Kalifornie a podepsal ho i tamní guvernér. Školám od druhého stupně nařizuje začínat s vyučováním později než doposud. Rozhodnutí se opírá o vědecké studie, podle nichž se zvýší studijní výkony a naopak poklesnou absence, pokud se teenageři déle vyspí. Kalifornie je prvním ze všech států USA, kde takové nařízení vešlo v platnost. Vyučování na středních školách by od září 2022 v Kalifornii nemělo začínat dříve než v 8:30 a na druhém stupni

Přezouvejte se, prosím! Česko je od 40. let „bačkorovou velmocí“ – ale časy se mění. A jak to mají jinde ve světě?

Všichni rodiče školou či školkou povinných dětí to jistě znají: každý rok v srpnu je třeba podniknout dvě nákupní výpravy – jednu do papírnictví pro obaly, kružítko, pravítko a gumu, a další do obuvi pro slušné boty na ven, tenisky na tělocvik a přezuvky do školy. Každodenní přezouvání tvoří neodmyslitelnou část vzpomínek na školu, alespoň u starší a střední generace. Pamatujeme doby centrálně plánovaného hospodářství, kdy měla polovina třídy bačkůrky stejného designu, protože jiné prostě nebyly k dostání. Pamatujeme na

Nadané děti potřebují výchovu stejně jako ostatní a není to s nimi někdy jednoduché, říká americký neuropsycholog

„V USA máme tendenci hned předepisovat medikamenty. Setkal jsem se s dětmi na prvním stupni, které užívaly třeba čtyři psychiatrické léky. To je šílené. Mnohé podivnosti v chování nadaných dětí jsou přitom způsobeny jen nerovnoměrným vývojem a do budoucna se dá očekávat, že se zmírní nebo zmizí,“ říká Paul Beljan, americký neuropsycholog žijící v Arizoně. Zabývá se diagnostikou sociálních a emocionálních problémů dětí i dospělých. Má vlastní terapeutickou praxi a nabízí terapii ADHD a poruch učení bez použití léků. Věnuje se také práci

Ke startu, pozor, teď, cíl je Tokio! Školáci a jejich rodiny zdolávají kilometry. Virtuálně, a přitom po vlastních

Jak dostat děti ven, i když právě není hezky? Jak v pohybu spojit celé rodiny, naučit se něco o zeměpisu, a navíc přispět na dobrou věc? V ZŠ Na rovině v České Třebové se rozhodli, že v letošním pohybovém projektu propojí všechny tyto aspekty. Potřeba je jen chytrý telefon a chuť se trochu hýbat. „Tak pojďme, ať zase uděláme pro školu pár kilometrů,“ pobízí každý víkend (a někdy i ve všední den) svoje tři děti Kateřina Fišarová Stránská z Ústí nad Orlicí. Vyrážejí do místní

TEREZA vodí už čtyřicet let děti do přírody. „Zakladatelce bylo šestnáct,“ vypráví ředitel o historii i dnešku

Máte pocit, že neziskové organizace jsou znakem či dokonce nešvarem posledních let? Kdepak, vznikaly už před rokem 1989. Tahle je jedna z nejstarších a s dětmi udělala kus dobré práce. TEREZA se už čtyřicet let zabývá ochranou přírody a environmentální výchovou. Všechno to začalo ve velmi malém měřítku v Praze v Prokopském údolí, dnes jejími programy prochází až 100 000 dětí ročně. Letos slaví kulatiny. O historii i současnosti s nynějším ředitelem Petrem Danišem. Jak to celé začalo? Jaké podmínky

V knihovně malého města, kde to žije. Otevřeno pro batolata i dospělé, funguje i jako družina, smí se tu mluvit i svačit

Česko má nejhustší síť knihoven na světě, zjistila studie Nadace Billa a Melindy Gatesových z roku 2016.  Autoři studie spočítali, že u nás připadá jedna knihovna na méně než 2.000 lidí. Například v USA je to desetkrát víc. Knihovny nejsou všechny stejné – některé skomírají, v jiných to žije. Pojďte se podívat, jak to vypadá, když se právě knihovna stane jedním z přirozených center obce. Česká Třebová je patnáctitisícové městečko, které většina lidí zná jen zpoza oken některého z mnoha vlaků, které tu projíždějí čtyřiadvacet

Jak to udělat, aby děti nejedly jen řízky a pizzu? Pusťte je do kuchyně. Usnadní to dvě nové kuchařky

Jídlo a jeho příprava je velkým tématem rodinného života. Většina rodičů si přeje, aby jejich děti jedly zdravou a nutričně vyváženou stravu, zatímco děti všemi dostupnými prostředky usilují o to, aby se doma podávala hlavně rajská omáčka, řízky a pizza. Jak z toho ven? Doporučujeme kuchařky (míněno knihy), které by mohly pomoci situaci řešit.  Výživoví odborníci a zkušení kuchaři radí: pusťte děti do kuchyně a vařte s nimi. Na českém knižním trhu jsou nyní minimálně dvě kuchařky, které vám to mohou usnadnit.