Lucie Kocurová 
Po obědě ve školce následuje povinný odpočinek na lůžku. Spousta dětí ho z duše nesnáší, a jejich rodiče nakonec také. Pokud totiž robátko ve školce usne, bývá večer doma o zábavu postaráno. Je ale opravdu odpolední spánek nezbytný? A co se dá dělat, když se s jeho následky perete denně doma?
Je školka státem dotované hlídání, aby rodiče mohli do práce, nebo odborná výchovně vzdělávací instituce? „Děti přijdou jako batolátka, a během pár let se otevřou a jsou hrdé na to, co už dovedou,” říká Sandra Navrátilová, zástupkyně ředitelky Mateřské školy Křižíkova v Ostravě a učitelka s třináctiletou praxí.
Kamila Randáková vystudovala pedagogiku a výchovné poradenství, naplno ale zakotvila v Montessori vzdělávání. „Někdy se mi zdá, že se objevují různé metody a nápady, které my v Montessori ale používáme už desítky let,“ usmívá se. „Věřím, že neexistuje pedagogický směr, který by tak promyšleně reagoval na potřeby dětí v jednotlivých fázích jejich vývoje.“
Hana Bernhardová z Valašského Meziříčí studuje biochemii na univerzitě v Oxfordu a svoji budoucnost vidí v oblasti vědy a výzkumu. “Nejdůležitější zkoušet různé věci, chytat příležitosti, jak přicházejí. Třeba jen pro zajímavost vyzkoušet tohle a tamto a další příležitosti k vám začnou přicházet. Je potřeba být hodně aktivní a otevřený,” odpovídá na otázku, jak se dostat na prestižní zahraniční univerzitu.
Kariérový poradce a talentový psycholog Valery Seničev věří, že kariérové a talentové poradenství může člověku pomoci ke šťastnějšímu životu. “Je to také prevence proti pozdějšímu vyhoření. Radíme mladým lidem, ale často nás pak vyhledávají i lidé kolem čtyřicítky, kteří řeší, jestli si vybrali dobře a kam jít dál,” říká.
Sedmnáctiletý Eliáš se před třemi lety vrátil ze zahraničí, kde dlouhodobě pobýval s rodiči. O rok později skládal přijímací zkoušky na gymnázium. „Spíš jako nouzovou variantu si podal přihlášku i na obchodní akademii pár kroků od domu. Do Česka ale jezdil celý život na přezkoušení, měl samé jedničky a devítka tady proběhla v pohodě. Proto jsme nečekali, že by neměl u zkoušek uspět,“ říká jeho matka Lucie, která v cizině pracovala jako lékařka. Eliáš ale přijímačky na čtyřleté gymnázium neudělal, nevešel se ani na odvolání a nakonec nastoupil na tzv. obchodku.
Jak vlastně puberťáky nadchnout pro přírodopis a dějepis? „Je pro mě důležité dávat jim prostor a možnost volby, nikdo nemá rád, když nemůže o ničem rozhodovat,“ vysvětluje Daniel Pražák ze Základní školy Strossmayerovo náměstí v Praze, který se letos umístil na druhém místě v soutěži o nejinspirativnějšího pedagoga Global Teacher Prize CZ. A mimochodem – vyhledávat v mobilu je u něj dovoleno.
Je málo věcí, na které mají rodiče a děti stejný názor. Jednou z nich jsou školní obědy. Jejich kvalita zůstává dlouhá léta velmi kolísavá a liší se škola od školy. Dá se s tím vůbec něco dělat, nebo si budou muset i další generace stěžovat na omáčku UHO a rozvařená kolínka?
Jak se vůbec pozná to „nejlepší školství“? K mezinárodnímu porovnávání kvality školských systémů, které by v ideálním případě mělo vést ke sdílení dobré praxe a reformám v hůře hodnocených zemích, slouží hned několik mezinárodních srovnávacích testů. Patří k nim také testy TIMSS a PISA, které v ČR administruje Česká školní inspekce a jež veřejnosti nabízejí jisté srovnání žákovských vědomostí v různých zemích světa.
Ačkoliv se může zdát, že vztah mezi školou a rodiči je v principu spíš jednosměrný a nevyrovnaný, není to tak úplně pravda. Pokud rodiče chtějí škole svých dětí „vidět do karet“ a mít na dění v této instituci nějaký vliv, možnosti tu jsou – a není nutné se hned snažit skamarádit se s ředitelem a zvát ho na pivo.
