Už máte dost suchých těstovin? Známé foodblogerky radí, jak z dětí vychovat lepší jedlíky

Rozjezd školního roku kromě průvanu v peněžence a nekonečné série GDPR dotazníků znamená ještě jednu věc: návrat ke sporáku. Časy, kdy k večeři stačil nakrájený meloun nebo zmrzlina cestou z výletu, jsou pryč. A jak každý ví, kombinace hladových dětí a unavených rodičů přináší kritické situace. Jak z toho ven? Poradí foodblogerky Deb Perelman a Markéta Pavleje.  Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami žili dospělí lidé, kteří si kdykoliv mohli uvařit, na co měli právě chuť. Mohli si v sobotu přispat, pak

Učitelé nejsou stroje. Musejí se naučit o sebe pečovat, aby nevypustili duši. Teď jim v tom pomůže speciální program

Až 80 % českých učitelů je ohroženo syndromem vyhoření, čtvrtina by už teď vůbec neměla učit a místo toho by měla docházet na intenzivní terapii. Šokující statistiky vyplynuly z dotazníkového šetření, které provedla Pedagogická fakulta UK. Jak na to, aby se ve sborovnách nemnožili zombíci? Pomáhat učitelům chce pražská neziskovka Nevypusť duši. „K vyhoření více či méně inklinují všechny pomáhající profese, mezi něž učitelství patří, a to všude na světě,“ říká Marie Salomonová z projektu Nevypusť duši. „České prostředí je nicméně

Jak se daří českým školním jídelnám? UHO už vaří málokde, ale jídlo mívá nízký obsah energie a zdravých tuků

Ve školních jídelnách se objevuje víc obilovin a luštěnin, ubývá uzenin a vepřového. Chemická dochucovadla ale vládnou, a to hlavně na vyšších stupních škol. Je začátek září, úterý dopoledne, venku vítr honí mraky po obloze a teploty stoupají jen zvolna. V kuchyni Makro akademie v obchodním domě v pražských Stodůlkách je také zatím chladno. Už za pár minut se ale rozjedou plotny a čtyřicítka kuchařek z pražských školních jídelen se ve třech skupinách vrhne na přípravu bílých a hnědých omáček a šťáv k masu. „Tak

Vybíráte školu pro prvňáčka? Napřed si ujasněte, jaký jste rodič a co od školy chcete – poradí vám krátký dotazník

Vybíráte školu pro svého předškoláka, nebo prostě nejste spokojení tam, kde vaše dítě právě teď je? Plánujete navštívit dny otevřených dveří, ale nevíte, na co se při posuzování soustředit, zda na budovu, chování učitelů, výuku matematiky a jazyků nebo vybavenost hřiště… Udělejte si krátký dotazník na webu Rodičovská typologie. Budete mít jasněji v tom, co je právě pro vás důležité. Představte si následující situaci: v první třídě v první lavici sedí vedle sebe dvě holčičky. Rodiče Marušky si myslí, že paní učitelka

Dcera začala školu přímo nesnášet, vypráví maminka z Brna… Co dělat, když to mezi učitelem a žákem skřípe?

Naprostá většina dětí se do školy těší a rodiče doufají, že jim nadšení z prvních dnů vydrží co nejdéle. Občas se ale stane, že to ve škole zaskřípe a začne být jasné, že mezi dítětem a učitelem není něco v pořádku. Co s tím? „Zkuste táhnout se školou za jeden provaz, i když je to někdy těžké,“ radí odborník. „Naše Nela si ve dvou a půl letech uměla sama zavázat tkaničky, v necelých šesti letech počítala hluboko do mínusu. Nečekala jsem, že by

Čím striktnější pravidla v rodině, tím náruživěji děti technologie vyhledávají. Ze studie zaměřené na české prvňáky a druháky

Děti a internet – téma, které hýbe nejen rodičovskou veřejností. Měli bychom vůbec děti k internetu pouštět, od kolika let, a jakou roli v tom mají hrát rodiče? Kolik lidí, tolik názorů – vědci z Masarykovy univerzity v Brně se na ně rozhodli podívat blíže, a soustředili se při tom na žáky prvních a druhých tříd.  Tým brněnského psychologa Davida Šmahela oslovil několik škol v Jihomoravském kraji se žádostí o účast ve studii. Zpátky se jim ozvalo 30 rodin, z nichž nakonec vybrali deset, žijících

Chcete si s dětmi lépe rozumět? Sledujte své pocity a vhodně je zveřejňujte, říká pedagog a expert na komunikaci

Naprostá většina rodičů svoje děti upřímně miluje a opravdu si přeje s nimi dobře vycházet. Bohužel často se nám stává, že se s dětmi „nedokážeme domluvit“. Výsledkem jsou hádky, křik, někdy i takzvané vztahové války, kdy přehazujeme jeden na druhého své neošetřené emoce. Jak na to, aby nám to s dětmi šlo lépe? Podle vysokoškolského pedagoga a lektora Michala Dubce někdy stačí málo. Když byla generace současných rodičů dětmi, o nezraňující komunikaci se příliš nemluvilo a nepřemýšlelo, v rodinách byl běžný křik, příkazy, zákazy.

Nadaným dětem nestačí ve škole nabídnout víc informací. Potřebují úplně jiný druh práce, říká maďarská psycholožka

Co to je talent, jak ho rozpoznat a rozvíjet? Podporou nadaných dětí se v Maďarsku zabývá mimo jiné i doktorka psychologie Szilvia Fodor, která nedávnou vystoupila v Praze na konferenci Společnosti pro talent a nadání. Stála u zrodu unikátního programu, který měl za úkol vyhledat a podpořit mladé lidi s IQ nad 160. „Nadané děti potřebují, aby při vzdělávání zažívaly kreativitu a autonomii. Jen tak v nich nezabijeme vnitřní motivaci,“ tvrdí. Kdo vlastně jsou nadané děti? Jak si je můžeme představit? To je obtížná

Nikdo se nechová pořád špatně. U problematických dětí je třeba oceňovat i malé pokroky, jinak se zatvrdí, říká psycholog David Čáp

„Inkluze přinesla nějaká negativa – hlavně administrativní zátěž – ale žádné nebezpečné děti do škol nepřivedla,“ tvrdí psycholog David Čáp z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je podle něj naivní očekávat, že se dítě polepší kritikou, tresty, křikem a nadávkami. „Zejména děti s problematickým chováním je třeba chválit za každou snahu, každé zlepšení. Navíc, když někoho kritizuji, říkám mu sice, co dělá špatně, ale už mu neříkám, jak to má dělat líp.“ V médiích se můžeme dočíst, že ve třídách narůstá počet dětí s poruchami