Krabice od bot může zachránit chudým dětem Vánoce

Ubytovny, azylové domy, vybydlené ruiny v sociálně vyloučených lokalitách. Tam všude žijí děti, které nemůžou za problémy svých rodičů. Možná už na Ježíška dávno nevěří. Alespoň některé z nich už ale mají zkušenost s trochu jinou nadílkou – Krabicí od bot, která k nim přišla od neznámého dárce přes Diakonii Českobratrské církve evangelické. Letos se sbírka vánočních dárků pro chudé děti koná už posedmé. „Někdy si říkám, že naše dvě dcerky v podstatě mají, na co se podívají, ale ničeho si tak úplně neváží. Už

O emocích, vztazích a osamělosti je třeba s dětmi mluvit, a to co nejdříve. V rodině i ve škole

Zhruba každý čtvrtý člověk na světě během svého života prožije nějakou epizodu psychického onemocnění. Až polovina z chronických psychických potíží se navíc projeví už ve školním věku. Některé státy proto psychohygienu a emoční výchovu zavádějí do osnov. Co na to Česká republika? Letos v lednu jmenovala britská premiérka Theresa May novou členku svého kabinetu – Tracey Crouch, ministryni pro osamělost. Ta měla za úkol vypracovat národní strategii boje proti sociální izolaci a navrhnout konkrétní řešení. Počínaje zářím 2020 by se tedy žáci

Studenti neznají Česko, a tak jsme zorganizovali víkendové puťáky. Bereme i sígry, říká učitelka

„Některé děti z naší školy cestují jen o prázdninách a to většinou k moři. Buď mají rodiče tak zaměstnané, že je nevidí ani o víkendech, nebo žijí v neúplných rodinách a výlety taky moc neprovozují. Jsem ráda, že jim můžu nabídnout alternativu k počítačům a nákupním centrům,“ říká Tereza Bočanová. Každý měsíc tak mohou studenti pražského Gymnázia Thomase Manna strávit jeden víkend poznáváním České republiky. Takzvané „puťáky s Bočis“ si pochvalují děti i hlavní duše projektu, učitelka biologie a zeměpisu Tereza Bočanová. Batohy na

S dyslexií, dysgrafií nebo dyskalkulií na gymnázium? Klidně. A ještě si tam zřídili „dys“ klub

Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, ADHD a další poruchy učení jsou strašákem moderní doby. Dětem komplikují cestu ke kvalitnímu vzdělání a učitelům přinášejí práci navíc. Na jednom pražském gymnáziu ale ukazují, že kde je vůle, tam je cesta. Poruchy učení tu vnímají jako výzvu, ne jako problém. Je středa, 7:30 ráno. Parta terciánů a kvartánů v příjemné světlé třídě Gymnázia EVOLUTION v Sázavské ulici staví lavice do půlkruhu. Je jich dvanáct, kluci i holky. Za chvíli tady začíná seminář – takzvaný Dys klub. Ve

Chceme, aby řemesla vzkvétala? Nenuťme je dětem ve čtrnácti letech

Zájem o učební obory se snižuje v Česku i v zahraničí. Britský pokus posílit počet učňů ale nevyšel, i když stál hodně peněz. Podle vzdělávacích expertů je hlavním problémem to, že děti ve čtrnácti letech nevědí, čím chtějí být, a jdou na řemeslo často pouze z nouze. Navíc nízká úroveň učňovského školství je činí neatraktivní a komplikuje dětem cestu k případnému dalšímu vzdělávání. Podle Národního ústavu pro vzdělávání je v ČR je zhruba 510 škol, které nabízejí vzdělávání zakončené učňovskou zkouškou. Loni na

Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je nemyslitelné, říká Češka žijící v Moskvě

Češka Barbora Vorotynceva žije v Moskvě už 8 let. Zavedla ji tam láska k hudbě a zpěvu. Během studií na Moskevské státní konzervatoři se seznámila se svým budoucím manželem Petrem. Dnes společně vychovávají sedmiletého syna Andreje. „Ruský školský systém od začátku do konce se od našeho liší náročností. Nároky na děti jsou mnohem vyšší než v českých školách,“ říká. „Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je pro ně nemyslitelné,“ dodává. Náš syn Andrej se narodil v Moskvě, je mu

Život plný zájmových kroužků aneb naše děti mají stejně nabité diáře jako my. Nezblázní se z toho?

Angličtina, zumba, keramika, skaut, dramaťák, plavání. Naše děti mají stejně nabitý diář jako my, a to už na prvním stupni základní školy. Jak přežít kroužky a nezbláznit se z toho? Za našich mladejch let, bejval svět jako květ… a také jsme mívali jako děti o mnoho volnější režim, než mají dnes naši potomci. Někteří z nás chodili do hudebky, další na sport, málokdo měl víc než dva kroužky týdně. V posledních letech se ale zdá, že výchova dětí jsou jakési dostihy a závody

České děti mi po návratu hned připadaly hodnější, říká učitel, který působil na anglických školách

Srovnávat české a britské školy Alexis Katakalidis přímo nechce, každý systém má podle něj své výhody a slabiny. Ale v Anglii se mu líbila dynamika hodin, možnost konzultovat s kolegy a mít odborné vedení. Učil v různých typech škol, i problémové žáky. „Británie mě zocelila, když jsem pak šel učit do Čech, tak jsem měl pocit, že české děti jsou v podstatě andílci,“ usmívá se. Co vás do Británie zavedlo? Studoval jsem na pedagogické fakultě angličtinu a francouzštinu. Když jsem dodělal bakaláře,

Do věcí kolem sexu děti zasvěcují sourozenci, vrstevníci a internet. Rodiče jsou pozadu

Od koho jste se dozvěděli, jak vznikají a na svět přicházejí děti? Informace se k dětem dostávají různě. Ideální by samozřejmě bylo, aby si rodiče vyhradili čas a prostor a s dětmi si na toto téma promluvili oni. Jenže jak ukazuje britský výzkum a česká praxe, zdaleka ne ve všech případech tomu tak opravdu je. V celosvětovém průzkumu Sexuální chování a postoje mladých lidí ve věku 16 – 21 let, který byl proveden v roce 1999 v různých zemích světa včetně České