Pavel Kraemer

Vystudoval teoretickou matematiku na MFF UK. Učil a učí v inovativních školách u nás, v Německu, Švýcarsku a na Ukrajině. Založil Institut pro podporu inovativního vzdělávání, vzdělává a mentoruje učitele a ředitele.

Dobrý učitel si hraje! O tom, jak ve Švédsku vznikla intuitivní pedagogika a proč si ji oblíbili zrovna Češi

autor:

Spousta rodičů říká „já děti vychovávám intuitivně“. Najde se i dost učitelů, kteří chtějí učit „intuitivně“. To ale může znamenat pokaždé něco jiného. A pak je tu hnutí na poli výchovy a vzdělávání, které má intuici přímo v názvu. Intuitivní pedagogika neboli intuitivka, jak se tomuto směru říká v Česku, patří do rodiny vzdělávacích alternativ, jako jsou montessori nebo waldorfská škola. Je ale jejich daleko mladší sestrou (nebo neteří?). Na počátku stál švédský hudebník a pedagog Pär Ahlbom, ročník 1932.

Učitel se nemá upozaďovat, v učení dítě inspiruje zapálený dospělý, nebo ne? Waldorfská škola jde proti modernímu dogmatu

autor:

Dnes se učitel upozaďuje, dokonce se mu ani v některých školách neříká učitel, ale průvodce. Pokud jsou děti schopné udělat něco bez něj, má tahle varianta v moderní pedagogice vždy přednost. Waldorfská škola je v tomto ohledu výjimkou. Zde je učitel dominantní, centrální postava. Jaká je za tím úvaha?  V prostředí inovativních škol je velmi rozšířená myšlenka, že učitel by měl žákovi pomáhat především tím, že mu bude co nejméně překážet. A skoro to až vypadá, že překáží vždy, když se nějak

V indické škole pro nadané děti: Vzdělání západního střihu, patriotismus a meditace. Výsledek je překvapivý i poučný

autor:

Kromě běžných předmětů se zdůrazňuje osobnostní výchova založená na prastarých spirituálních hodnotách. Žáci jsou vedeni k sebezapření a ke službě vyšším cílům, skládají slib, že odloží zábavu na vedlejší kolej. Ve škole, kterou založil pedagogický vizionář a lokální patriot Višnávath V. Pendse v indickém Puné, jsem strávil jen jeden den, ale hodiny jsem mluvil s vedením a zejména absolventy. Jejich sebevědomé vystupování a kritické myšlení mě navnadilo, abych se chtěl dozvědět víc. Následně jsem si o škole Jnana Prabodhini přečetl

Minulost nosíme v sobě, proto se o ní učíme, myslí si waldorfská škola. Podle ní dítě ve svém vývoji kopíruje vývoj lidstva

autor:

Waldorfská škola se snaží dětem předat celistvý obraz o kulturním vývoji lidstva, ale nemá za cíl zajistit jim dobré znalosti faktografické historie. To se může hodit, ale smysl je v něčem jiném. Podle této pedagogiky minulost žije v nás, utváří nás, zčásti bez našeho vědomí. Není na světě přítomná jen v archeologických nálezech nebo starých textech, je uvnitř naší psychiky. Proto se o ní musíme učit. To je esencí vztahu waldorfské školy k historii. A to ji výrazně odlišuje od

Zážitky českého učitele v indické škole: Vítal mě špalír žáků s růžemi. Dospělí ctí ceremoniály, děti jsou spontánní a učenlivé

autor:

Od začátku června do konce srpna jsem byl s rodinou v Indii a navštívil mnoho škol. V některých jsme zůstali i týden dva, jinde jsem měl jen ukázkovou hodinu nebo jsme tam byli jen jedno dopoledne na návštěvě. Mnohé z těchto škol byly inovativní, protože takové školy mě zajímají a zabývám se jimi i u nás. Podařilo se mi ale dostat se i do škol zcela běžných. Velké veřejné školy byly velmi specifické. V Indii jsem byl již po čtvrté, takže tam některé školy

Pavel Kraemer: Škoda, že z dnešní školy téměř zmizely klasické prameny. Vzdělání si nevygooglujeme

autor:

Dnešní děti ve škole zpracovávají velké množství referátů. Informace si skoro vždy hledají na internetu. Výsledek bývá chabý a já se nedivím. Děti mají čerpat ze suchopárných zdrojů, a vytvářet přitom živé referáty. Není to absurdní? Není přece jen lepší klasické vzdělání? Vezměme si historii a filozofii antického Řecka. Fascinují nás. Pokud se tedy o nich dozvídáme z živých pramenů. Učebnice dějepisu nebo wikipedie v sobě ale moc života nemívají. Jsou to kompiláty kompilátů. Děti moc nebaví a pro vzdělání

Podle čeho poznáte waldorfskou školu a jak se liší od montessori? Malý rozcestník pro rodiče hladové po vzdělávání

autor:

Slovo waldorf a montessori zná už dnes zřejmě každý rodič. Ale na čem jsou tyto hlavní vzdělávací alternativy postavené a čím se od sebe liší, to laik často neví. Není divu. Kdo tyto školy neprozkoumal osobně a na vlastní oči, nemůže mít jinou než velmi vágní představu. A když vám o nich někdo vypráví, je to nejspíš specialista na jeden z těchto proudů (a asi i příznivec), takže je porovnat ani nedokáže. V tomto článku, již třetím ze série věnované výběru školy, se tedy pouštím do

Dobrou školu poznáte tak, že se do ní hlásí víc dětí, než může přijmout. Jak se do ní tedy dostat?

autor:

Výběr základní školy v tomto období vrcholí. Besedy na toto téma praskají ve švech. Tento článek popisuje situaci, na kterou při hledání vhodné školy narazíte, a poučí vás, jaké jsou možnosti dostat dítě do školy, která má plno. Základem je mít jasnou vizi a nevzdat to. V místech, kde je hodně škol na dosah, třeba v Praze, ale i jiných velkých městech a městských aglomeracích, poznáte dobrou školu podle toho, že je plná a nedá se do ní snadno dostat. Rodičům na vzdělání

Výběr školy pro budoucího prvňáka? Základ je, aby rodiče znali sami sebe a měli jasno v hlavě

autor:

Máme v Česku celkem hustou síť škol. A rodiče čím dál víc řeší, do jaké z nich svého prvňáka poslat. Není to jako dřív, kdy to byla skoro automaticky ta nejbližší. Někde, jako třeba v Praze a okolí, je možností hodně, jinde je volba mezi dvěma možnými školami… V každém případě se hodí si výběr školy ujasnit. Základem je vědět, co jako rodiče chceme – a jací jsme. Dnešní rodiče, kteří vybírají školu pro své dítě, mluví nejčastěji o tom, že chtějí školu, kde