Italové chtějí opět chodit do školy v sobotu

V Itálii se vždy chodilo do školy i v sobotu. V posledních letech ale začaly školy hromadně přecházet na pětitýdenní školní týden a čtyři pětiny z celkového počtu škol mají nyní v sobotu lavice prázdné. Mít dva dny volna místo jednoho je příjemná změna, proč tedy některé školy i studentské organizace začaly protestovat? Dotklo se jich, že důvodem reorganizace nebyly ohledy na žáky nebo učitele a jejich komfort. Stlačení výuky do pěti dnů má čistě ekonomickou motivaci a prosazují ho provincie, které financují chod a

Ester Janečková: Synové si vybrali židovskou školu kvůli atmosféře. Tam je každý normální, říkají

Máme židovské kořeny, ale mé děti šly na židovské gymnázium hlavně kvůli atmosféře tolerance a otevřenosti, říká Ester Janečková. Oba vaši synové si zvolili studium na židovském gymnáziu. Jak moc to byla otázka příslušnosti k židovské víře? Krištof, starší syn, se o židovství zajímal, mladší Cyril moc ne. Jejich dědeček byl Žid a babička, moje maminka, je sice z katolické rodiny, ale byla poněkud výjimečným způsobem přijata do židovské obce, tak trochu za zásluhy, protože je autorkou sborníku básní dětí uvězněných v Terezíně

Chcete svého broučka dostat do dobré školy? Připravte se na válku

Doučování je celosvětově na vzestupu. Česka se doučovací mánie zatím výrazně netýká, ale máme k tomu nakročeno. Jen v důsledku zavedení jednotných přijímaček stoupla poptávka po přípravných kurzech na dvojnásobek, odhadují firmy, které je nabízejí. V mnoha vyspělých zemích průmysl doučování už pár let jede na plný plyn. Podle Global Industry Analysts, na které se odvolává BBC, roste každoročně o 7 % a v roce 2018 překročí celosvětově odhadem 100 miliard dolarů. Doučování se již také neomezuje jen na přípravu na zkoušky a netýká se jen

Angličtinář Petr Fantys o známkování: je to otrava a ztráta času

Petr Fantys učil patnáct let angličtinu na pražském soukromém gymnáziu PORG a tohle si myslí o známkování: „Zabralo mi to spoustu vzácného času, který bych uměl využít lépe, pro výuku. Ale mnohé děti si na známky potrpí. Říkával jsem jim v legraci filatelisti.“ Známkování se obvykle rozebírá z pohledu žáka: jestli je pro něj dobré, nebo špatné, a co s ním dělá. Co známkování dělá s učitelem? Mně tedy bylo dost nepříjemné. Známkování zabere spoustu času, který bych uměl využít lépe. Oznámkovat znalost cizího

Když se rodiče zlobí na školu: jaké to má obvykle důvody

Někdy si škola a rodiče nerozumějí. Jaké bývají nejčastější důvody? A jaká je rozumná míra rodičovského zapojení ve škole? “Aktivní rodiče jsou škole oporou,” říká Tomáš Feřtek. Když se rodiče zlobí na školu, jaké to má obvykle důvody? Často je to proto, že škola dělá něco jinak, než by si představovali. Což může třeba znamenat, že dítě v první třídě dostane trojku z výtvarné výchovy. A rodičům to přijde jako nesmysl, který dítě demotivuje. Ale může to být i opačně. Škola neznámkuje,

V Británii se bojuje za zdravý školní oběd. Jamie Oliver ale narazil na lhostejnost rodičů

„Děti jedly obědy z polotovarů, které ve škole jen ohřívali. A bohužel jim to i chutnalo,“ směje se Lucia Anderson. Mluví o škole v Londýně, kde s rodinou několik let žila. Nejen jídlo, ale i jídelna připomínala fast food. „V jedné místnosti vytáhli řadu sklapovacích židliček a tam se děti rychle najedly.“   Školní obědy v anglických školách nejsou nejzdravější ani po desetileté snaze to změnit. Je těžké se vymanit z kouzla průmyslové přípravy jídel. Na rozdíl od českých školních obědů ty britské napodobují

Náboženství je v české škole popelkou. Dětem i rodičům je to jedno

Zatímco náboženské spory hýbaly a hýbou světem, ba dokonce ohrožují naši budoucnost, v českých školách se náboženství vyučuje velmi okrajově. Náboženští fanatici nesmí proniknout do škol a svádět děti na scestí. Na tom panuje všeobecná shoda. V českých školách je ale tohle riziko téměř nulové, protože o náboženství se nezajímají ani děti, ani rodiče.  Na hodiny náboženství chodí podle statistik římskokatolické církve asi 4,5 procenta všech žáků základních škol. Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako

Sůl nad zlato? Nikoli ve školních jídelnách

„Množství soli ve školních obědech není nijak regulováno a obvykle daleko přesahuje doporučenou dávku,“ říká Karolina Kallmünzerová, manažerka iniciativy Skutečně zdravá škola. Jak moc slaný je běžný školní oběd a jak škola může obsah soli snížit? Je nějak regulováno množství soli ve školním stravování? Bohužel není. Paní kuchařky solí pocitově, mnohé z nich podle svých „dospěláckých“ chutí. Také to, že některé z nich jsou kuřačky, vnímání slané chuti ovlivňuje. Jak moc se tedy ve školách solí? A co je podle vás

Chtěla jsem být zootechničkou, ale už šestnáct let učím, říká „stříbrná“ učitelka

Andrea Tláskalová se umístila jako druhá v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, která se letos poprvé konala i v Česku. Porotu okouzlila tím, že je to „učitelka dětí, ne předmětů“. Chtěla jste se odmalička stát učitelkou? To ne. Mám ráda zvířata, a tak jsem šla na střední zemědělskou školu. Pak jsem vystudovala zootechniku na vysoké zemědělské a tam jsem si udělala i pedagogické minimum, s tím, že se může hodit. Rok ještě během školy, rok po ukončení. A pedagogika a psychologie