Náboženství je v české škole popelkou. Dětem i rodičům je to jedno

Zatímco náboženské spory hýbaly a hýbou světem, ba dokonce ohrožují naši budoucnost, v českých školách se náboženství vyučuje velmi okrajově. Náboženští fanatici nesmí proniknout do škol a svádět děti na scestí. Na tom panuje všeobecná shoda. V českých školách je ale tohle riziko téměř nulové, protože o náboženství se nezajímají ani děti, ani rodiče.  Na hodiny náboženství chodí podle statistik římskokatolické církve asi 4,5 procenta všech žáků základních škol. Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako

Sůl nad zlato? Nikoli ve školních jídelnách

„Množství soli ve školních obědech není nijak regulováno a obvykle daleko přesahuje doporučenou dávku,“ říká Karolina Kallmünzerová, manažerka iniciativy Skutečně zdravá škola. Jak moc slaný je běžný školní oběd a jak škola může obsah soli snížit? Je nějak regulováno množství soli ve školním stravování? Bohužel není. Paní kuchařky solí pocitově, mnohé z nich podle svých „dospěláckých“ chutí. Také to, že některé z nich jsou kuřačky, vnímání slané chuti ovlivňuje. Jak moc se tedy ve školách solí? A co je podle vás

Chtěla jsem být zootechničkou, ale už šestnáct let učím, říká „stříbrná“ učitelka

Andrea Tláskalová se umístila jako druhá v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, která se letos poprvé konala i v Česku. Porotu okouzlila tím, že je to „učitelka dětí, ne předmětů“. Chtěla jste se odmalička stát učitelkou? To ne. Mám ráda zvířata, a tak jsem šla na střední zemědělskou školu. Pak jsem vystudovala zootechniku na vysoké zemědělské a tam jsem si udělala i pedagogické minimum, s tím, že se může hodit. Rok ještě během školy, rok po ukončení. A pedagogika a psychologie

Komunismus ve finské školní jídelně

Vypadá to, že je jedno místo na světě, kde si komunismus pochvalují. Finské školní jídelny. Obědy jsou pro školáky zdarma, a to již od roku 1948, a to i v létě. Ale děti musejí jídlo dojídat. Kromě výhody ekonomické si Finové školní oběd spojují ještě s dalšími hodnotami, jako je sounáležitost či osvobození, uvádí na svém blogu KULTTURRICULTUR Sherri Fischerová z Baltimoru, učitelka vizuálních umění, která se ve Finsku zajímá o školní kulturu. Děti z nefunkčních rodin dostávají s jídlem zároveň i ujištění, že

Kuchařky ve škole jsou luxus aneb Co jste možná nevěděli o českých školních obědech

Školní jídelny jsou českým rodinným stříbrem. Zatímco v jiných evropských zemích se dětem jídlo vozí z centralizovaných vývařoven a ve školách se jen ohřívá, ve většině českých škol se vaří.  Z 8485 českých školních zařízení jich má vlastní kuchyni celých 5914, a to je na evropské poměry výjimečné. „Ve srovnání s Londýnem české školní jídelny jednoznačně vedou,“ vzpomíná Lucia Anderson na školu ve Velké Británii, kam chodil její syn. I v zemích jako Itálie, kde je vysoká stolovací kultura, si rodiče stěžují, že kvalita školních obědů upadá. U nás

Asistentka pedagoga, která se nebála

Tomáš se učí první rok cukrářem. Nebylo snadné najít školu, kde by ho vzali. Je atypický autista a asistenci potřeboval od 1.třídy. A měl štěstí, že po dvou méně úspěšných pokusech dostal asistentku, která se nebála mu pomáhat jen tolik, kolik potřeboval. Rozhovor s maminkou Petrou Jandovou Jak jste našli školu a asistenta? Školu jsme hledali dlouho. Dnes je to asi o něco snazší, ale to bylo před deseti lety. Všude nám říkali, že by s tím musela souhlasit třídní učitelka, a

Ve školce dětem vyprávíme klasické pohádky. Drsných scén se nebojíme

„Dramatické momenty v pohádkách necenzurujeme. Pracujeme se zdravou mírou strachu,“ říká ředitelka mateřské školky ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková. Kdy se u vás ve školce čtou dětem pohádky? Každý den před obědem. A pohádky nečteme, ale vyprávíme. Učitelka – my jim říkáme tety – se pohádku nejdřív musí sama naučit. Jaké pohádky vybíráte? Nejčastěji klasické české pohádky zpracované Karlem Jaromírem Erbenem. Výběr dále ovlivňuje roční období a jaké tradiční svátky zrovna oslavujeme. K nim přiřazujeme různá témata, která pohádky rozvíjejí. Třeba

Kolektivní tresty jako nutné zlo?

Nemají moc obhájců a je snadné najít důvody, proč by se měly zakázat. Přesto se ve školách stále drží. A nejen v českých. Řeč je o kolektivních trestech. Příklady: někdo rozbije okno a třída se musí složit na opravu; ve třídě je hluk, a za trest nikdo nesmí o přestávce ven; někdo vyrušuje a všichni dostanou domácí úkol navíc. Kolektivní tresty v českých školách se řeší třeba v diskuzi na Rodina.cz. Málokdo z diskutujících na nich najde něco dobrého. Jde samozřejmě o rodiče,

Učila jsem v britské školce, chodí tam už dvouleté děti

Slávka Magulová hned po studiích češtiny a pedagogiky odjela do Velké Británie a učila tam dva roky v mateřské školce. Překvapilo ji, že do školky tam chodí děti od dvou let. Stará se o ně vysoký počet učitelů. U nejmenších dětí připadá téměř jeden učitel na dítě. Po škole jste se vypravila do Velké Británie. Chtěla jste se naučit anglicky? To taky, ale jako absolventka pedagogické fakulty jsem se chtěla seznámit s tamějším vzdělávacím systémem. Po půl roce jsem si našla místo