„Vidět v dítěti světlo, vychovávat ušlechtilé lidi.“ S učitelkou moskevské základní školy č.1561 o „humánní pedagogice“ Šalvy Amonašviliho

Ač je Šalva Amonašvili se svou humánní pedagogikou v Rusku i mimo něj poměrně známý a uznávaný, a to i mediálně, v třináctimilionové Moskvě podle tohoto směru učí jen jedna škola. Je to škola 1561, kterou jsme navštívili. Učitelka Tatjana Žundrikova: „Pedagogický proces se má soustředit na rozvíjení radosti ze života. Dítě se nepřipravuje ve škole na život, ono život už žije.“ Jak jste se stala učitelkou? Co jste vystudovala a jak jste se dostala do této školy? Nebyl to

Skutečnou radost lze prožít pouze při zdolávání překážek… Reportáž z moskevské školy č.1561

Gríša Machlin je desetiletý Moskvan, kterému to ve škole jde, taky hezky kreslí, hraje na tubu, sbírá zápalky a má tři bratry, z toho dva již dospělé. Dnes si mě, novinářku z Prahy, pyšně vede na návštěvu do své školy. Jeho paní učitelka Tatjana Nikolajevna k tomu svolila bez okolků, tak rychle, že to snad ani nekonzultovala s ředitelem. To ale neznamená, že by to tak hladce šlo všude. Raduju se z příležitosti a otevírám zde okénko do jedné ruské

Rozhovor s maminkou: „S dětmi doma jsem ráda, ale ne sama. Matky potřebují společnost druhých žen.“

Tereza Černohorská měla první dítě až v šestatřiceti a mateřství bere velmi vážně. Její tříletý syn a rok a půl stará dcera jsou dosud ve dne v noci pořád s ní. „Ale kdybych byla přes den sama, jen s dětmi, tak to ponesu těžce. Zato když se s jinými maminkami navštěvujeme a prožíváme den spolu, jsme všichni šťastní, my i děti,“ říká. Dřív jste byla do práce ponořená manažerka z Prahy, nyní jste výchově oddaná maminka dvou dětí, která žije

Na život nám zbývá málo času, jsme pořád ve škole, říkají studenti z Francie na návštěvě Prahy

Simon, Corentin, Emilie, Selim a Lou. Je jim šestnáct a chodí do druhého ročníku lycea v malém francouzském městě kousek od „hranice“ s Německem. Do Prahy to je z Ersteinu jen šest set kilometrů, což Simona překvapilo. Jak daleko je jejich svět od světa jejich českých vrstevníků, kteří byli jejich hostiteli? Čekám před pražským orlojem na skupinu gymnazistů, kteří si byli prohlédnout historické prostory staroměstské radnice včetně sklepení. (A taky je na chvilku přijal pražský primátor). Když vycházejí, nedokážu říct,

Před patnácti lety nadané děti ve škole nikdo neřešil, vzpomíná učitelka. Ty přece pomoc nepotřebují, panovala představa

Jednou, někdy před patnácti lety, se v první třídě u paní učitelky Dagmar Marvanové objevily tři mimořádně šikovné děti. Všechny plynule četly a jí bylo jasné, že asi nevydrží jen tak sedět a koukat celé ty hodiny, kdy ona bude učit ostatní děti slabikovat. Takto nějak začala na základní škole v pražském Chodově péče o nadané děti. Poslechněte si příběh z doby, kdy se ještě neučila Hejného matematika a o nadaných dětech převládala ve společnosti představa, že ty přece žádnou pomoc nepotřebují. Paní

Vylézt na Mount Everest, to bych asi uměl, ale mě teď zajímají jiné výzvy, říká otec pěti dětí a průvodce po Sahaře

Martin Černohorský byl velmi úspěšným manažerem a posléze podnikatelem v onlajnu, jak říká, a kromě toho i zdatným triatlonistou. Když byly všechny výkonové mety zdolány, přišla krize, která vedla ke změně životního kurzu – místo ven dovnitř. Inspirován svou ženou, nyní se věnuje průvodcování zvláštního druhu: vodí výpravy na Saharu, a jde o sebepoznávací cesty. Má pět dětí ve dvou generacích, formálně nedosáhl víc než základního vzdělání a o vzdělání a výchově v dnešní době byla řeč i v tomto rozhovoru.

Chybí nám know how pro kolektivní rozhodování, žákovské parlamenty by to mohly spravit, říká lektorka

„Parlamenty učí děti demokracii, a to se v dnešní době dost hodí,“ říká Terezie Vávrová, která pracuje v Centru pro demokratické učení a věnuje se tam žákovským parlamentům. Mapuje je, síťuje a předává školám metodiku, jak takový parlament založit a udržet, aby skutečně žil. Žákovský parlament je něco zaměřeného na politiku, místo, kde se debatuje, jak by asociovalo slovo parlament? V anglojazyčných zemích se jim ve školách říká školní rada, school council, nikoli parlament. Žákovské rady jsou tam ve školách poměrně

Celé dny se synem sama doma, to bych byla vyčerpaná a nešťastná, říká maminka. Šíří recept na rodinu v klidu

Rodičovství je náročné! A mnoho současných rodičů se ve své roli necítí úplně dobře. Ale proč, to není úplně jasné. V mnohých ne úplně vyladěných rodinách je totiž zdánlivě vše, jak má být: máma, táta, dům i pes… Co je tedy problém? „Dnešní rodina sama o sobě,“ říká Martina Elterlein z organizace Rodina v klidu. Jak byste tedy pojmenovala hlavní problém dnešní rodiny, která má všeho dostatek, ale není šťastná? Problém je samotná malá, nukleární rodina. Péče o dítě leží hlavně na

Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Nápad založit střední školu v Chrudimi narazil na odpor státu. Ale proč vlastně? Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. „V návaznosti na mateřskou a základní školu, kterou již několik let úspěšně provozujeme, bychom rádi otevřeli přírodovědné a pedagogické lyceum zaměřené na přípravu budoucích pedagogů i asistentů proinkluzivních škol, kterých je nedostatek. Ministerstvo nám to nechce povolit, a tak jsme iniciovali petici,“ říká zřizovatelka MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a učitelka Jana Hrázská.  Seznamte