Když „bílá“ rodina adoptuje Romčata… „Asi jsme dost neobvyklý úkaz, lidi u nich hádají hispánský původ,“ říká maminka

Manželé Jana Bartošová a Jan Dolínek postupně adoptovali tři děti. Nejstarší Daneček je „bílý“, Martin a Andulka jsou snědí. „Původně jsme o Romčatech neuvažovali, ale od druhého dítěte jsme si řekli, že se tomu vlastně nebráníme,“ říká Jana Bartošová. Pokračování rozhovoru o tom, jak se žije rodině, kde se dětem říká nikoli „když ses narodil“, ale „když jsme si tě přivezli“. První díl rozhovoru si můžete přečíst ZDE. Zažily vaše dvě romské děti ústrky nebo nějaké posměšky, protože jsou Romové?

No future aneb co dělat, aby se na nás nezřítila budoucnost? Zatím nevíme. Prudce aktuální kniha o vzdělávání

Jaké vzdělávání zajistí lidem, a konkrétně nám Čechům, DOBROU budoucnost? To je základní otázka, možná největší téma současnosti a týká se všech: rodičů, učitelů, žáků, politiků… Kniha Boba Kartouse No future je tedy prudce aktuální. Zajímat bude spíše „intoše“. Kolega z EDUinu Bob Kartous má ambici dotknout se naší hlavní strasti. Jaké to vzdělávání pro budoucnost má vlastně být? Jako společnost se na tom zatím moc neshodneme, čas běží a my nejsme akceschopní. A tak nám ujíždí vlak, a možná

Nevychovávejte úspěšné děti, ale vstřícné děti. Budou díky tomu úspěšnější! Nevěříte? Dokazují to průzkumy

Děti dobře poznají, co jako rodiče skutečně chceme, a co jen říkáme, že chceme. A podle toho se zařídí. A co chtějí dnešní rodiče především? Aby jejich dítě obstálo v dravém světě. Výchova k ohleduplnosti se tak dostala na druhou kolej, tomuto cíli totiž zdánlivě nepomáhá. To je ale velký omyl, cesta k úspěchu pro vaše děti vede právě tímto směrem, tvrdí rodičům americký psycholog Adam Grant. Argumenty podložené výzkumy přináší ve svém článku Přestaňte vychovávat úspěšné děti, začněte vychovávat

Skoro bych řekl, že jsou v něčem po mně, říká otec tří adoptovaných dětí. Dvě jsou romské

Manželé Jan Dolínek a Jana Bartošová adoptovali ještě jako kojence tři děti, Dana, Martina a Andulku, kterým je dnes čtrnáct, dvanáct a deset let. “Nevybírali jsme si, a ani jsme se nebáli,” říkají. Jaké to bylo na začátku a jaké to je teď? Opravdu jste se nebáli? Jana Bartošová: Ani ne. Jan Dolínek: V tom asi pomohlo, že jsme oba vzděláním a velkou částí profesní dráhy sociální pracovníci; znali jsme prostředí kojeneckých ústavů i dětských domovů, na rozdíl od jiných

Připravuje se plán pro příští dekádu českého vzdělávání. Co na něm pochválili, a co kritizovali odborníci u kulatého stolu?

Zajímá vás, kam se bude česká vzdělávací soustava ubírat příštích deset let? Nebo byste k tomu dokonce taky chtěli říct své? Můžete, až do konce roku ministerstvo školství sbírá připomínky k dokumentu Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky 2030+. Ten bude cestovním plánem, podle nějž se v dekádě 2020–2030 pojede. Než si vytvoříte svůj názor, mohlo by vás zajímat, co na něj říkali experti na kulatém stole SKAV (Stálé konference asociací ve vzdělávání) a informačního centra EDUin. Zde přinášíme zásadní momenty

Říkají mi: „Jsi blázen, že ses na to dala“, ale já nelituju… Na slovíčko s čerstvými studenty peďáku

Kateřina, Jirka, Karolína, Tereza. Jsou v prvním ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Když vše dobře dopadne, stanou se z nich učitelé a snad půjdou i učit, pokud je vítr neodvane jinam (což se ale absolventům pedagogických fakult stává poměrně často). Co na výběr jejich budoucího povolání říkali rodiče a kamarádi? Jak se jim líbí na fakultě? A jaký by podle nich měl být učitel? Tereza: Všichni se sem vejdeme a je to tu interaktivní „Rodina mi do mých rozhodnutí nemluví,

Terapeut o dětství s ADHD: Polepšit se bylo strašně těžké. Šlo to, až když jsem si dal méně ambiciózní cíle

„I když se dítě chce změnit, nechce dělat problémy, často to prostě nedokáže. Aby uspělo, někdo mu musí pomoci,“ říká terapeut a lektor Julius Bittmann, který se věnuje dětem s problémovým chováním a využívá k tomu vlastní zkušenost z dětství. Pokračování rozhovoru, jehož první část najdete ZDE Kdy u vás začal obrat k lepšímu? Mám to spojené s takovými dvěma momenty. Na začátku sedmé třídy mě přivedla domů policie, protože jsem napadl spolužáka. Tedy porval jsem se se spolužákem, jehož otec

Jako problémové dítě s ADHD jsem byl postrachem doma i ve škole, říká lektor a terapeut Julius Bittmann

„Po čtvrt hodině, co jsem byl ve škole, už byl první konflikt,“ říká Julius Bittmann. V tomto rozhovoru se rozpomíná, jaké to bylo být problémovým dítětem. Dětem, jako byl on sám, teď pomáhá: „Je to těžké pro ně i pro okolí. My tomu říkáme cesta kříže. Nechci, aby to vyznělo jen tak, že jsou to pouze chudáčci, oběti učitelů a systému. Mohou být nesnesitelní, ale jak jsem řekl, nejsou zlí. A velmi trpí tím, že si rychle zničí vztahy a

Fany a pes: Kaskáda dobrodružství z doby těsně před pádem železné opony. Poetická, věrohodná, krásně animovaná

Ve dvoře činžovního domu stojí mohutný strom, ve větvích je zabudovaný domek, jaký by si přálo mít každé dítě, i když už je dávno dospělé. V domku se svítí a někdo tam je, někdo veselý. Tahle skoro pohádková idylka se odehrává v Lipsku, když bylo město ještě součástí NDR, je léto roku 1989. Zoom a vidíme dvě skotačící holky, dvě velké kamarádky, šťastné a bezstarostné. Jen malý mráček tu je: Sophie druhý den ráno odjíždí s maminkou na výlet do