Rodina v síti: Já a mé virtuální já aneb Jak se starat o svou digitální identitu a nezbláznit se z toho

V digitalizované společnosti tvoří vystupování na internetu nedílnou součást naší identity. Krom reálné osobnosti máme ještě tu digitální. Na té je zrádné, že ji nevytváříme jen my sami a nemáme nad ní vždy kontrolu. Dokonce nám ji může někdo ukrást. Jak by měla naše digi-identita vypadat a jak si ji co nejlépe ochránit? Digitální identita je souhrn informací o naší osobě, které lze nalézt na internetu. Stejně jako máme každý svou osobnost v reálném prostředí – způsob chování, vlastnosti, dovednosti, interakce, práva

Lucembursko utrácí za vzdělávání nejvíc peněz a ve školách je to vidět, ale na výsledcích bohužel ne, říká česká maminka

Jana, Zdeněk, Tatiana a Alexander Janouškovi žijí v Lucembursku. Až na to, že tam velmi často prší, se jim v maličké zemi, kterou většina lidí těžko hledá na mapě, velmi líbí. Hlavním problémem tamního školství je podle Janouškových přehnaná mnohojazyčnost. Jak to vypadá v lucemburských školách? A je vidět, že země utrácí za školství na hlavu nejvíc peněz ze zemí OECD? První díl vyprávění o Lucembursku si můžete přečíst ZDE Když se naše rodina nějak srovnala s výukou minimálně ve

Ludmila Hamplová: Výběr školy pro dceru jsme moc neřešili… A pak přišla šikana. Teď hojíme traumata

Asi to bude znít divně, ale od základní školy, kam bude chodit moje dcera, jsem toho moc nechtěla. Když se dítě chce učit a umí celkem vycházet s ostatními, nemusím přece nic řešit, myslela jsem si. Netušila jsem, jak hodně se mýlím, kolik sil mě bude stát dostat dceru z běžné základky pryč, a jak bude těžké zhojit její traumata způsobená šikanou. Nad výběrem školy jsme nijak zvlášť nepřemýšleli. Žijeme v jednom rychle se měnícím městě nedaleko Prahy, kde počet obyvatel neustále roste.

Šest set tisíc obyvatel, desítky jazyků. Děti v Lucembursku vyrůstají v mnohojazyčnosti – jaké to pro ně je?

Janouškovi žijí v Lucembursku už více než deset let. Jana je na volné noze, učí češtinu a dělá korektury, manžel Zdeněk pracuje pro Evropskou unii. Obě děti – desetiletý Alexandr a sedmiletá Tatiana – se narodily v Lucembursku a navštěvují tam běžnou základní školu.  Naše děti narozené v Lucembursku tráví v Česku tři až čtyři měsíce v roce: veškeré školní prázdniny. Aby to bylo možné, pracuji na volné noze a řídím celý ten náš “česko-lucemburský kolotoč”. Někdy je to dost náročné, zatím mi

Rodina v síti: Anketa, dotazník, plánování i hodnocení – online aplikace vám můžou usnadnit život

Kdo má dnes vyvenčit psa? Kdy se všem hodí vyrazit navštívit babičku? A bude lepší vymalovat chodbu na šedo, na modro, nebo na zeleno? Občas se potřebujete s rodinou a kamarády na něčem domluvit, něco naplánovat nebo se rozhodnout. Můžete se každého osobně zeptat, zavolat, napsat… nebo můžete vytvořit online dotazník. Asi už vám někdy přišla mailem prosba, abyste třeba vyplnili dotazník k diplomové práci nějakému studentovi, případně jste hlasovali v  anketě na Facebooku. Možná jako rodina využíváte sdílený Google kalendář, aby

Jan Vávra: Jak reagujete, když vaše dítě něco chce? Je dobré umět říci ne, ale ne bezmyšlenkovitě

Odmítneme dítěti koupit další kopeček zmrzliny, nedovolíme mu další hodinu u počítače, chceme, aby ráno vstalo do školy – a oheň je na střeše. Dítě křičí, pláče, odporuje – a spolu s rodičem zažívá frustraci. Dítě proto, že nedostává to, co chce, nebo mu nutíme něco, co nechce, a rodič proto, že čelí jeho reakci. Co s tím? Právě schopnost reagovat na svou i něčí frustraci je podle mě v životě jedním z důležitých faktorů úspěchu a štěstí. Jakým způsobem zvládáme, když

V mexické školce se po ránu tancuje, děti se učí několik jazyků, ale i to, jak se chovat při zemětřesení

Mexico City má 22 milionů obyvatel. Žije v něm také dvouletá Anna Carmen s maminkou Evou Kubátovou a otcem Israelem. Andulka chodí už rok do místní školky, která se od těch českých dost liší. Veškerá podpora v mateřství trvá v Mexiku 98 dnů. Po jejich uplynutí se naprostá většina žen vrací do práce a děti předávají buď do jesliček, nebo babičkám. Jelikož jako překladatelka a tlumočnice pracuji hlavně z domu, případně jen nárazově mimo domov, nepotřebovala jsem se od dcery odloučit tak brzy. Nicméně po

Septimánky o povinné maturitě z matematiky: Obor vysoké školy si zvolit můžeme, ale maturitní předměty ne? To nedává smysl

Ohledně povinné maturity z matematiky stále není jasno. Ministr školství Robert Plaga navrhl její zrušení s odkazem na to, že je nejprve potřeba změnit pojetí výuky matematiky, aby studenti předmětu skutečně rozuměli. Podle jiných by se povinná matematika zavést měla, jinak bude Česko zaostávat za světem. Co si o tom myslí ti, kterých se to týká nejvíc? Zeptali jsme se dvou septimánek z pražského Gymnázia Thomase Manna, které čeká maturita příští rok – jejich názory jsou zajímavě protikladné. Anne-Marie Krchov:

Iva Babincová: Všechna napomenutí, důtky a dvojky z chování dáváme my učitelé jen sami sobě

Učím na gymnáziu a tento týden se mi stala zajímavá věc. Doprovázela jsem “velmi problémovou” třídu do divadla. Při chůzi mě oslovil jeden z „největších sígrů” a zašeptal: „Moc si vás vážím.” Musím říct, že se mi z toho podlomila kolena. V divadle jsem zapadla do sedačky – záměrně jsem si sedla na kraj, vedle mě zbyla čtyři prázdná místa. Najednou slyším dusot osmi nohou. Další „sígři“ si sedají kolem a vtipkují se mnou… Dobře, učím je hudební výchovu, a ano,