Tereza Schillerová: Nelečte si na dětech své mindráky, dříve nebo později toho budete strašně litovat. Třeba až dostanete rakovinu

V létě roku 2016 jsem  na svém blogu odpinkla článek nazvaný „RODIČŮM“ (ne mým, ale všem), a ten se stal fejsbukovým virálem. Inspirovala mě k tomu jedna vzteklá maminka, kterou jsem potkala ve škole svého syna. Potom jsem si začala všímat, že je takových maminek (i tatínků) všude plno. Jedna vynadala dcerce v obchodě, že překáží, místo aby ji prostě jemně přesměrovala. Jiná udělala katastrofu z díry na synových kalhotech, a slyšela jsem i neuvěřitelný slovní průjem kvůli dvojce (!) z češtiny.

Jak probudit u dítěte aktivní postoj k životu? Nezlobte se na něj, že často mění zájmy, dejte šanci nudě a inspirujte

„Devadesát procent dětí na našich workshopech hlásí, že mají doma na tvoření jen papíry z tiskárny a penál do školy nebo že mamka nemá čas je naučit udělat uzel při šití,“ říká Veronika Šancová, která se dlouhodobě věnuje rozvoji podnikavosti a digitálních kompetencí u dětí. A tak sepsala pár tipů, jak potomky v téhle oblasti podpořit.  Hned na úvod je třeba říct: žádný univerzální návod neexistuje. Každý rodič ale může udělat hromadu věcí, kterými rozvoj kreativity a podnikavosti podpoří. Anebo

Precizní příběhy Milana Hejného #2 aneb jak se v sedmé třídě děti dopracují k hlubokým matematickým myšlenkám

Přinášíme další krátký pravdivý příběh Milana Hejného o tom, jak se děti učí. Tentokrát jde o ukázku toho, jak se děti samy pod správným vedením dopracují nejen k tomu, kolik dvojic lze sestavit z n prvků, ale také že tato znalost bude propojena na životní zkušenosti žáka, a tedy dobře sémanticky ukotvená (viz. Příběh #1). Nejzajímavější ovšem na tomto příběhu je, že děti už v sedmé třídě alespoň intuitivně pochopí pojem izomorfismus. Z příběhu je opět vidět, že se mýlí ti, co

Viktorka Kocurová: Tábor bez elektřiny a tekoucí vody? Užíváme si ho jako parta, vůbec nic nám nechybí

Jmenuju se Viki, ale u nás v oddíle mi říkají Kosťa. Jsme parta holek od 6 do 15 let, scházíme se každou středu odpoledne. Jsme turistický oddíl a říkáme si Světlušky. Jezdíme na výpravy, a hlavně každý rok jezdíme na tábor. Já byla letos už podruhé. Jak to u nás na táboře vypadá? Když přijedeme, je tam velká louka a všude kolem nás je les. Spíme ve stanech, které nám už v červnu postaví rodiče. My malí v nich spíme po dvojicích a

Hraje vaše dítě „střílečky“ a povídá si s kamarády o tom, kolik zabilo zombíků? Klid, neznamená to, že z něj vyroste masový vrah

Stříkající krev, válečná vřava, divoké honičky v autech. To je běžná realita počítačových her. Děláte si starosti, co s vaším dítětem udělá čas strávený takovou zábavou? Trochu vás uklidníme. A dáme pár tipů, jak rizika ještě zmírnit. Bojíte se, že sledování násilných videí či hraní her, v nichž se hromadně zabíjí, zvýší u vašeho dítěte agresivitu? Nic takového výzkumy zatím nepotvrdily. Naopak – podle některých studií mohou násilné hry vést spíš k vybití agresivity. Co ale krvelačné „gamesy“ dělají určitě – normalizují násilí. I

Ze života samoživitelek: Jste na mateřské nebo těsně po ní a těžko hledáte práci? Asi za to může váš „závazek“

„Když jsem byla asi v polovině mateřské, to bylo Anežce kolem roku a půl, otec mého dítěte měl velmi těžké období a zůstali jsme bez jeho podpory,“ vzpomíná Jana Letenská na dobu před dvanácti lety. „I když mi na výživném nedlužil, případně ho pak zpětně doplatil, na pokrytí výdajů mi alimenty a rodičovský příspěvek nestačily. Musela jsem si hledat práci.“ Ukázalo se, že to nebyl jednoduchý úkol. V následujícím textu jsme zaznamenali, jak o tom Jana zpětně přemýšlí.  Člověk, který

Děti, které jedou podle Hejného matematiky, jsou u přijímaček nejmíň stejně úspěšné jako ostatní, říká vydavatel učebnic

„Hleď, aby tvoje snaha udělat z žáků skvělé matematiky, nepotlačila snahu udělat z nich slušné lidi.“ Tak zněla podle profesora Milana Hejného nejcennější rada, kterou dostal od svého otce Víta Hejného, jehož označuje za hlavního architekta tzv. Hejného metody. Ta je cestou k výchově komunikativních, spolupracujících a autonomních lidí. Dnes se podle ní učí na více než sedmi stovkách českých škol. O šíření metody, její neustálé zkvalitňování a o profesní rozvoj pedagogů, kteří se rozhodli podle Hejného učit, se stará

Pětiletý s inteligencí jedenáctiletého. Někdy to bylo o nervy, péče o nadané dítě není jednoduchá. Ale neměnili bychom

Jaké to je, být rodičem nadaného, přemýšlivého dítěte? „Podle přední americké psycholožky Lety Stetter Hollingworthové, která se takovými dětmi zabývá, je v podstatě potřeba ‚mít neomezené finanční konto, neomezenou trpělivost, encyklopedické znalosti a někoho, kdo by za vás spal‘. Je to samozřejmě nadsázka, ale někdy bych se pod to podepsala,“ říká Jana Fejtková, máma nadaného Jirky. Tady je její příběh. Náš Jiřík byl odmalička velmi zvídavý a neposedný, a jak se naučil mluvit, byl taky pěkně upovídaný. Od 10 měsíců, kdy

Tomáš Chrobák: Jak zlepšit české školy? Oceňujme dobré učitele. S těmi, kteří škodí, stejně nehneme

Je poslední školní den. Rozdal jsem vysvědčení a domů si odnáším kupu bonboniér, pár hrnečků, nějakou tu propisku a dvě lahvinky. Jako každý rok se raduji, že nejsem učitelka a dárky se dají zpravidla sníst, či vypít. Jeden dárek mezi všemi je ale jiný. Skoro se až stydím za to, že svým významem pro mě přesahuje všechny ostatní dohromady. Vždyť mnohé nebyly vůbec levné. A tohle je vlastně jen zarámovaný kus papíru. Je to dopis, kde rodič píše, proč jsem