Jana Teriaki: Děti nejezdí na lyžáky, ale víte, co jsem zjistila? Není to kvůli penězům

Jsem ředitelkou školy na jižní Moravě. Je toho hodně, co musím ohlídat, třeba lyžáky. Teď je moderní se veřejně vyznávat ze svých „pitfallů“, neboli věcí, co se nepovedly, tak se vám s jednou takovou svěřím. Chyby nás ale ponoukají k tomu hledat další řešení, a tak na začátku byl neúspěch, ale na konci je potěšení a radost. Sedmáci u nás každý rok jezdí na lyžařský výcvik. Považuju to za důležitou akci – nejen kvůli lyžování, ale hlavně kvůli sladění kolektivu.

Miroslav Čepický: Absurdní kolotoč přijímaček na víceletý gympl – je dobré se toho účastnit?

Drama kolem přijímaček na víceletý gympl ve mně zanechalo rozporuplné pocity. Procházíme tím mistrovstvím po dvou letech znovu, nejdřív jsme ho dali s dcerou, teď se synem. Na víceletý gympl a přípravku chtěly děti samy. Dcera se dostala, kam si přála, a je už druhým rokem na nové škole opravdu ráda. To je ta dobrá stránka věci. Ale ten přijímací proces je tak fascinující, že si k tomu píšu pár postřehů. A budu rád za vaše. Rovnou přiznám, že my doma úplně

Zprávy z novin? Bejvávalo. Dnes jsou hlavním zdrojem sociální sítě. Kritické myšlení se hodí jako nikdy

Kde čerpáte informace o světě kolem sebe? Tohle se během jedné generace zásadně změnilo. Co se konzumace informací týče, dnešní dospělí střední generace vyrůstali v úplně jiném prostředí než jejich děti. Ještě před dvaceti lety děti viděly rodiče pravidelně večer usedat k televizním zprávam, přes den poslouchat rozhlas a do vlaku nebo tramvaje si kupovat noviny. Postupem času a velmi rychle začalo víc a víc lidí čerpat informace z internetových serverů. Dnes se ale o tom, co se děje, dozvídají

Jitka Michnová: Když si jako učitel věřím a aktivně hledám cesty, jde to s dětmi lépe. I s těmi „zlobivými“

Jako učitelka můžu soustavně lamentovat nad tím, jak jsou děti čím dál tím horší. Anebo si mohu začít klást otázky. To podle mě pomáhá. Mám třeba ve třídě zpravidla 3–4 žáky, kteří soustavně vyrušují, baví se něčím jiným, než mají, prostě „zlobí“. Celkem standardní situace mnoha kolektivů. Dá se k tomu postavit různě. Vezměme si to na příkladu dvou učitelek. Oběma – pojmenujeme je třeba Alena a Blanka – na dětech záleží, chtějí pro ně to nejlepší a dělají, co umí.  Jejich

Koukejte na stromy a budete chytřejší. Proč učení venku zlepšuje školní výsledky, vůli i chování

„Lidé mají se učiti, pokud nejvíce možno, ne nabývati rozumu z knih, nýbrž z nebe, země, dubů a buků, tj. znáti a zkoumati věci samy a ne pouze cizí pozorování a doklady o věcech,“ napsal Jan Amos Komenský ve své Velké didaktice už před 400 lety. A dnešní výzkumy mu víc a víc dávají zapravdu. Učení venku se zdá jako zázračná metoda: zvyšuje motivaci dětí k učení, zlepšuje jejich chování a taky školní výsledky napříč předměty. Nevěříte? Přečtěte si knihu

Jan Vávra: Škodí dnešním dětem přílišná tolerance? Spíš osamělost, špatné vztahy dospělých a výchovné lži

Na zdi na Facebooku mi již několik let „přistávají“ různé, ale navzájem si podobné články o tom, že děti jsou dnes zlé, neposlušné, nemají respekt a ničeho si neváží. Může za to údajně příliš tolerantní výchova. Dětem se vše dovolí, a takto to vypadá. Je třeba přitvrdit. Než to všechno alibisticky hodíme na děti, doporučoval bych se zamyslet nad tím, jaký na té situaci máme podíl my dospělí. Nakonec je to vždy o dospělých, ti mají v ruce výchovu. Polovina manželství

Internet jako neomezená hudební knihovna. Oblíbené služby, kam sáhnout a na co si dát pozor

Máte doma puberťáka, co chodí světem se sluchátky na uších? Pak je dobré mít přehled o tom, jaké jsou dnes možnosti poslechu hudby na internetu. Některé totiž mají svá rizika. Internet přinesl nevídanou možnost, a to takřka neomezený přístup k hudbě. Mělo to jeden háček – písničky se začaly šířit nelegálně a umělci z toho nic neměli. Dnes už je spousta možností, jak poslouchat prakticky jakoukoli hudbu a neokrádat přitom ty, kdo ji vytvářejí. Hudba vždycky bývala generačním jablkem sváru. V době, kdy

Miroslav Hudec: Jak mě jako vzpurnou socku nevzali do pionýra. Paní učitelky, neunáhlujte se v úsudku

V sychravém listopadovém odpoledni popotahuje kluk nosem a oběma rukama se přidržuje mokrých ok drátěného plotu. V ohrazeném prostoru hraje gramofonová deska Pochod padlých revolucionářů a na dlážděném prostranství před mauzoleem sovětských vojáků stojí v pozoru jeho spolužáci v bílých košilích a tmavých kalhotách a sukních. Kluk na chvilku zavírá oči a představuje si, jak taky stojí vedle nich ve vzorně vyrovnané řadě a jak mu elegantní, nažehlený důstojník spolu s vnadnou okresní tajemnicí Československého Svazu Mládeže taky uvazují pionýrský šátek a potřásají rukou. Když

Má řemeslo opravdu zlaté dno aneb kdo má dnes lepší pracovní vyhlídky – učeň, nebo absolvent gymnázia?

Lidé dnes zbytečně studují, aby pak skončili někde v mekáči, zatímco by udělali dobře, kdyby šli na učňák. Tam by je čekalo řemeslo se zlatým dnem. Je to opravdu tak, jak dnes mnozí tvrdí? IT specialista, publicista a bloger Patrick Zandl se podíval, co říkají fakta, a zamyslel se nad podobou dnešních vzdělávacích institucí a jejich vztahem k pracovnímu trhu. Prezident Hospodářské komory a ministr průmyslu v devadesátých letech Vladimír Dlouhý je jeden z těch, kdo volají po zvýšení počtu učňů v českých školách. Nedávno