Ředitel Brož: Kritéria značky Rodiče vítáni jsem nejdřív projednal s rodiči

„Přišlo by mi zvláštní zaškrtat na té ceduli něco, co nemám potvrzené od rodičů, že v naší škole opravdu funguje. Tak jsem sice školu do projektu zaregistroval, v dotazníku jsem vyplnil, co podle mého názoru splňujeme, ale ceduli jsem pak strčil do skříně a řekl si, že počkám, až se sejde Rada Klubu rodičů a přátel školy. Tam jsou zástupci ze všech tříd, tak ať oni posoudí, co jim naše škola opravdu nabízí,“ vysvětluje Zdeněk Brož, ředitel v odborných kruzích velmi známé inovativní školy Dr. Jana Malíka v Chrudimi.

Ve skutečnosti na to šel pan ředitel ještě rafinovaněji. Stáhl si ze stránek rodicevitani.cz přihlašovací dotazník, kde má škola zaškrtnout jednotlivá kritéria certifikace, namnožil ho a předložil osmnácti rodičům, kteří na schůzku vedení klubu přišli. Rodiče ho vyplnili anonymně a pak ho hodili do školní vrby (to je schránka na vzkazy škole). Vyplněných dotazníků se sešlo patnáct. Zdeněk Brož je vyhodnotil a výsledek pak porovnal s onou certifikační cedulí, která zatím čekala ve skříni. Jaký byl výsledek?

Kupodivu pozitivní. Při takovémhle pokusu „naslepo“ by totiž nebylo nic divného, když by se názor ředitele a rodičů na to, co škola opravdu poskytuje, lišil. Ostatně tenhle rozdíl v pohledu je jedním ze smyslů certifikace. Odhalí totiž velmi jednoduchým způsobem mezery v komunikaci mezi rodiči a školou i tam, kde se učitelé i vedení sice snaží rodičům leccos nabízet, ale málo s nimi mluví. A právě až vyplněná cedule odhalí, že škola sice něco nabízí, ale rodiče o tom nevědí, nebo si myslí, že to není zase tak úžasné, jak to vidí pan ředitel.

„U nás se zjistilo, že rodiče v dotazníku zaškrtali prakticky to samé, co jsem zaškrtal já. Jen se ukázalo, že třeba rodiče na prvním stupni nemají všechny informace, některé nabízené služby – třeba písemný přehled známek – ještě neznají, protože jejich děti jsou hodnoceny slovně. Takže se jich zatím netýká. Ale jinak mohu říct, že rodiče potvrdili všechno.“

Alespoň podle našich zkušeností je tenhle postup zatím spíš výjimečný. Častější je, že si některý rodič na ceduli všimne něčeho, co podle něj ve skutečnosti škola neplní. To byl nedávný případ debaty o tom, jestli školy opravdu nabízejí rodičům a žákům na svých stránkách volný prostor k debatě o škole. Rodič si řekne, že tohle tedy pravda není a jde to řediteli „vytmavit“. I tohle může být začátek komunikace. Jen v takových případech rodiče prosíme, aby to „tmavení“ bylo pokud možno neagresivní. Ostatně jedno ze základní komunikačních pravidel pro rodiče zní: Přicházejte do školy raději se zdvořilým dotazem, ne s odhodláním bojovat.

Jiní ředitelé sice nepřibírají do komunikace o tom, co škola splňuje, rodiče, ale chápou kritéria značky jako příležitost k sebehodnocení školy. Tedy k uvědomění si toho, co vlastně škola pro rodiče dělá a co by třeba dělat mohla a nedalo by to zase tak moc práce. A konečně u některých kritérií si alespoň ujasní, že tohle určitě dělat nechtějí. Také dobré.

2 komentáře u „Ředitel Brož: Kritéria značky Rodiče vítáni jsem nejdřív projednal s rodiči“

  1. Pan Brož mě předběhl. Uvažovala jsem stejným způsobem. Já jsem nejprve seznámila učiteelský sbor, ale zde se vyskytl i názor, zda „si moc nefandíme“ a logicky z toho vyzněl požadavek na projednání s rodiči. Ve škole pracuje Občanské sdružení Satalická škola, kde jsou zástupci všech tříd a od nich chci zjistit jejich názor, jako „vzorku rodičů.“ Sama jsem zvědavá na jejich názory.

    Mgr. Zdislava Nováková, ředitelka ZŠ Praha – Satalice

  2. Pan ředitel nechal hodnotit školu alespoň zástupce rodičů. U nás nic takového nemáme, jen školskou radu a to raději nebudu komentovat. Paní ředitelka Nováková nechala hodnotit učitelský sbor – tedy své podřízené a co čekala jiného, než shodu se svým názorem. Myslím, že otevřená škola je taková, kde vedení nelže a nezamlčuje skutečnosti. To, že na stránkách lze položit veřejně dotaz považuji za zcela normální. U nás se pan ředitel tváří, že je otevřený, ale o otevřenosti neslyšel. Jen doufám, že ho nikdy nenapadne přihlásit školu do projektu „Rodiče vítáni“. Na naší školu chodíme jen kvůli naší paní učitelce, ale už se nám to krátí, druhý stupeň již absolvovat na této škole nebudeme. Přihláška by ale nikdy neměla přijít od vedení, ale od rodičů, tedy uživatelů služeb.

Napsat komentář