Alexandra Hochmanová: Nezakazujte dětem sladkosti, mohlo by se vám to vymstít

Mám čtyři syny, všichni milují sladké. A já jsem psycholožka, léta spolupracující s výživovými poradci. Jeden by řekl, že to synové se mnou musí mít těžké, ale myslím, že jsme to zvládli nastavit docela dobře.

I když lehké to není a univerzální recept nemůže existovat už proto, že každá rodina je jiná. Roli hraje nejen to, co jíte vy a váš partner, ale třeba pořadí dětí a jejich věkové rozestupy.

Prvnímu dítěti můžete nastavit nejpřísnější normu, protože nemá s čím srovnávat. Náš nejstarší, dnes šestnáctiletý syn, do pěti let sladkosti prakticky neznal. Druhý byl jen o rok a půl mladší, u toho se ještě dařilo udržet stejný režim. Ale jak vysvětlíte dvouletému, když se spolu se sedmiletým vrátí z koledy a starší brácha čokoládu může, kdežto on ne. Úplně mu zkazíte radost z koledování. Logickým výsledkem je, že mladší začali se sladkostmi dřív.

Další problém představovala školka. V té naší učitelky rády rozdávaly sladkosti – nejčastěji bonbony a odporná roksová lízátka, s odůvodněním, že je to odměna a jiné se nesmí kvůli dětem, co mají nesnášenlivost lepku. A tak jsem přinesla do školky sušené banány, rozinky, nesířené meruňky a poprosila učitelky, aby to mým dětem dávaly místo sladkostí. Byla jsem samozřejmě za nepřející kozu. Moje děti ale byly spokojené, všechno je to o zvyku a oni mají rádi hořkou čokoládu, domácí ovesné sušenky, flapjack nebo třeba tvarohové koláčky, kde je lepší poměr bílkovin, sacharidů a tuků.

Podobně „zlá“ jsem i na Mikuláše nebo na Vánoce. Balíčky, které synové dostanou ve školce nebo od příbuzných, prostě proberu a vysvětlím, proč si nepřeju, aby to jedli. Třeba proto, že to kazí zuby. Nebo že je to čokoláda, kde šlo kakao jen kolem.

Nemáš rád zelí? Ok, dostaneš jen jednu lžíci, ale ochutnat bys měl. K večeři je vždycky několik druhů krájené zeleniny – nejíš papriku? Dej si rajče.

Blbé je jen zakazovat a nenabídnout nic místo toho. Když jsem dětem něco zabavila, vzala jsem je pak do zdravé výživy, kde si mohly vybrat něco jiného ze zdravějších sladkostí. Milují třeba trubičky ze sušeného ovoce máčené v karobu.

Když jedou na tábor, dostanou od nás peníze a výživové doporučení: nepřeju si, abyste si kupovali sladké limonády. Můžete nanuka nebo čokoládu – jednou do roka, aby nevyčuhovali z kolektivu.

Jídlo je velké psychologické téma. Všimněte si, co dělá s matkami, jejichž děti nejedí, nebo naopak jedí moc. Všichni čtyři mí synové se narodili nejméně čtyřkiloví, takže první varianta se nás nikdy netýkala. Možná i proto, že jsem odmala provozovala důsledné „chuťové otužování“ – tohle jsem uvařila a tohle se teď bude jíst. Kdybych měla vyjít vstříc každému, budu vařit pět různých jídel.

Nemáš rád zelí? Ok, dostaneš jen jednu lžíci, ale ochutnat bys měl. K večeři je vždycky několik druhů krájené zeleniny – nejíš papriku? Dej si rajče. Svoboda, ale v rámci pevných mantinelů. Tatínek nejí zeleninu – to je v pořádku, je už dospělý a má jiné chutě, navíc neroste. Tvoje tělo ji potřebuje.

Je dobré děti příliš neotrávit – aby neměli tendenci zatloukat. Tenhle přístup se mi zhodnocuje teď, když je nejstarší syn na internátě v Německu. Když přijede po 14 dnech a má akné, nemá problém se přiznat, že neodolal a dal si se spolužákem večer na pokoji brambůrky. V pubertě děti víc experimentují, se vším – takže je v souladu s přirozeným nastavením, že se to bude týkat i jídla. Někdy prostě „prasí“, tak to společně pojmenujeme a potvrdíme si, že je lepší to nedělat moc často.

Alexandra Hochmanová je psycholožka, koučka, lektorka a matka čtyř synů. Vystudovala psychologii a sociologii managementu na Vysoké škole ekonomické a klinickou psychologii na Filosofické fakultě. Je spoluautorkou knihy K čemu jsou diety?

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

98

 
25 Počet vláken diskuze
73 Počet reakcí v diskuzi
3 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Helena
Helena

Ženská, vy jste stravovací šikanátor, to už hraničí s psych. poruchou. „Můžete nanuka nebo čokoládu – jednou do roka, aby nevyčuhovali z kolektivu.“… Tato věta vypovídá za vše. Chudáci děti.

zuza
zuza

Však ony si to děti nejspíš vynahradí, jak budou z dohledu, což dokládá syn na internátu, v dospělosti mohou mít klidně i nadváhu, protože tu víc než kdy jindy platí staré rčení o odříkaném chlebu, kterého bývá největší krajíc. Ten bude muset skousnout matka psycholožka. Bude hořký. Samozřejmě to neznamená, že musí dětem servírovat stále sladkosti, nebo je podporovat v ládování se kdekoliv je před ně postaví, ale zlatá střední cesta by nikomu neuškodila. A když čtu o ovocných trubičkách z biobchodu, dvakrát mi je v nich nabídli jako pozornost, něco tak přeslazeného a nechutného jsem dlouho nejedla. Venku jsem… Číst vice »

Martina
Martina

Moje matka mi sladke nedavala. V pozdějším veku, kdyz jsem dostala penize treba od babicky k narozeninám, tak jsem utikala do krámu a koupila si sladke. Mela jsem tezke dětství a tohle mimo jine patrilo k tomu. Dneska jsem obezni. Kdyby mi matka davala sem tam sladké dneska by mohlo byt mozna vse jinak.
A jinak souhlasim. Chudaci deti. Sladke jednou za rok jinak susene ovoce……

Ilona
Ilona

Svym zpusobem ma pani pravdu,kdyz zakazu,musim nabidnout neco jineho..4 deti a tohle dodrzovat,pani ma pevnou vuli..ja rikam od vseho neco,jist teplou stravu,ovoce,zeleninu,ale taky dobroty,myslim,kdyz deti sladke nesmi,pak se ty chute vybicuji do maxima a stejne se nekde nacpou,protoze jim to chybi,jsou to deti prece..ja bych na to nemela nervy nic jim nedat..vzdy rikam,dat si polevku,druhe jidlo a pak ano..zeleninu a ovoce maji cely den k dispozici v misce a aby to bylo pro ne lakavejsi,vykrajuji treba vykrajovatky na cukrovi hezke tvary..ony taky babicky rady rozmazluji..nevadi mi to,ale ne pred jidlem nebo spanim nadopovat cokoladou..

Vladimír
Vladimír

Znám rodinu, kde dětem nedávali vůbec sladké pochutiny, když měli chuť na sladké, jedli sladké ovoce. Tito rodiče neměli problém s hyperaktivitou svých dětí, neměli žádné dětské nemoci, ani problémy s pozorností ve škole. Byli zdraví a v pořádku.

Eva
Eva

Koukám, že někteří tady by se nejradši užrali hnusů a dopřáli to i svým dětem. Mně jako malé nikdo nic nezakazoval, naopak u nás byly běžné koláče a buchty denně k snídani, tatranka na svačinu, k večeři chleba s medem nebo s marmeládou. Obezitou netrpím, ale vlastně doteď mám problém se závislostí na sladkém, kdybych si už jako malá zvykla na něco jiného, mohlo to být jinak. Ale nehodlám se na to vymlouvat, je to o vůli a chuti najít si náhradu. Nemyslím, že jsou to chudáci děti, paní má pravdu – nesmí to být jen zákazech, ale o tom… Číst vice »

pavel
pavel

Polovina psychologů by sama potřebovala přeléčit.

Míša
Míša

Paní mi nepřijde, že by byla šikanátorkou svých dětí…je fajn, že jí není jedno, čím se budou cpát a že jim ukáže a vysvětlí rozdíl. I za cenu, že pro okolí bude „divná“.Nakonec v obchodě (ikdyž zdravá výživa), si můžou vybrat jakoukoliv sladkost a třeba i v podobě sušeného ovoce. Takže kontakt se sladkostmi jim neupírá. A co je na tom, že doma peče – vaří zdravěji? I způsob, jak to má nastavené se mi líbí, protože vyvářet všem něco extra, pak by byla role obráceně – šikanátoři děti. Samozřejmě v dospělosti už to je na každém, ale hodně dělá… Číst vice »

Jaroslav
Jaroslav

Ten přísný režim mi přijde v rozporu s tím, co prý praktikují zaměstavatelé v továrně na čokoládu: Nechají nového zaměstnance jíst, co hrdlo ráčí. Po chvíli nemůže čokoládu ani vidět.

Sasanka Hajní
Sasanka Hajní

Když jsem četla titulek „Nezakazujte dětem sladkosti, mohlo by se vám to vymstít“, bláhově jsem se domnívala, že paní bude vykládat o případech, které znám ze svého okolí – dítěti byly sladkosti zakazovány, což v pubertě vedlo k tomu, že nic jiného než sladké nejedlo. No, aspoň má matka jistotu, že synáčkové v mamahotelu dlouho nebudou, protože s diktátorem se žít nedá.

Hana
Hana

Mám pocit, že by „biomatky“ měly mít VŠ, aby to všechno zvládly. Moje prababička nefilozofala, maso bylo v neděli a co zbylo v pondělí nebo úterý, uzenina 1x týdně v sobotu a jinak se vařil květák, kapusta, mrkev, zadělávané kedlubny, nudle s mákem, šišky, lívance, knedlíky s ovocem…, prostě „zvěrstva“. Bonbóny a čokoláda za odměnu byla a nepamatuji se, že by někdo z rodiny byl obézní nebo trpěl zažívacími obtížemi. Asi je nejlépe respektovat moudra našich předků , než všechny módní sushi, číny, indie a smookies, prostě jsme zeměpisně na něco nastavení. A bylinek je fůra i na loukách ,… Číst vice »

YMIT
YMIT

Děkuji za článek, moc se mi líbí. Vystihuje co jsem se o trochu jiném stravování dětí naučila po narození vnoučat. Souhlasím s tím, že pokud něco zakážu, musím mít náhradní řešení. Nejdůležitější je nejen pro stravu – nastavení mantinelů a jejich dodržování – ALE pro obě strany – rodiče i děti.

Johana
Johana

Jako děti jsme museli sedět u jídla dokud jsme ho nesnědli, i když nám fakt nechutnalo a jíst ho bylo utrpení. Některá jídla dodnes nemůžu ani vidět..
A zakazovat dětem sladkosti je nesmysl. Všeho s mírou

Evka
Evka

Nejsem zastánce konzumního obžerství, ale nevidím důvod, proč by si proboha dítě občas nemohlo dát čokoládu nebo něco nezdravého. Dnešní doba mi přijde ode zdi ke zdi. Buď to dítě samou benevolencí a volnou výchovou krmit jako malého vepříka nebo mu vybírat mikulášské balíčky a cpát ho pouze bio-eko a vodou.

Lucie
Lucie

Moje děti dostávají v krabičkách nakrájenou zeleninu, sýry. Ovocné kapsičky, oříšky. Proč bych jim měla dost místo toho piškoty? Mlsaji jablka, jahody. Po piškotech spíš mají zácpu. Co dostanou ve školce, to holt je jejich, ale proč jim to nabízet nad míru?

Jana
Jana

Ta ženská je úplná slep.ce. Fakt blbá. Já třeba špatně snáším fruktózu a sušené ovoce úplně nesnáším. Cukr mi nic nedělá. Jasně že není dobré se sladkým přecpávat, všeho s mírou. Jo a roksová lízátka jsem odjakživa milovala. Zato po sušených meruňkách je mi zle několik hodin.

Khatru
Khatru

Tak to je síla. Chápala bych to u své neteře které kvůli tomu, že jí rodiče futrují od narození sladkým, aby od ní měli pokoj dokonce i máčeli dudlík do cukru a pak jí v Motole vytrhali v 5 letech pomalu všechny mléčné zuby a ona i tak nevydrží bez sladkostí 5 min, ale to je zase druhý extrém. U normálních dětí bych to neřešila pokud to nepřehání normálně se hýbou a čistí si pravidelně zuby. Mě matka zakazovala Colu a furt do mě šila, že jsem tlustá a posílala mě na sportovní tábory. Jediné čeho dosáhla je, že nesnáším… Číst vice »

Lenula
Lenula

Já jsem tak ráda, že konečně někdo, kdo to vidí stejně jako já. Nedávno se mně můj devítiletý syn ptal, proč je v každé třídě nejmíň jedno tlusté dítě. Tak jsem mu doplnila jeho znalosti z dřívějška o to, že za to můžou rodiče, kterým je jedno, co, kdy a kolik jejich dítě sní, že jsou prostě důležité stravovací návyky. Vedu ho k tomu, že ochutnat může sladkosti, ale mělo by jich být minimálně a měl by si vybrat míň škodlivou variantu. Ale je to boj – překvapivě ne s dětmi, ale s okolím, babičkami, otcem a různými tetičkami, kteří… Číst vice »

Jitka
Jitka

Děti si sladké najdou jinde. Když jsou větší můžou si je koupit nebo je dostanou od spolužáků. vždy se najde nějaká příležitost jak se k nim dostat. Co neznám to zkusím. To je jako s alkoholem cigaretami a někdy bohužel i s drogami. Také jsme nedostávaly jako děti cigarety, ale vyzkoušet jsme to chtěly. někdo u toho zůstal a někdo ne. Stejně jako se sladkým. Nic se nemá přehánět a dát dítěti občas tatranku lízátko či bonbon přece není žádná tragédie. nebo když dávají sladkou odměnu ve školce či škole tak se z toho přece nezblázním. Mám tři holky a… Číst vice »

Marcela
Marcela

Já jsem měla od malička v jídle svobodu a jsem za to moc vděčná, bez výčitek si dám sladkost s představou, že je to něco super pro mé tělo :-) myslím totiž , že daleko horší než kus čokolády je ten strach z toho, co mi „ta hrůza“ v těle udělá…mám 3 děti, to první nevidělo sladké do 3 let, cpala jsem ho zeleninou a ovocem a ted je mu 7 a zeleninu a ovoce téměř nejí, už ho nenutím, nabízím…a ostatní 2 děti jsem již nechala volně a milují téměř všechnu zeleninu i ovoce, z talíře je berou jako… Číst vice »

Ilona
Ilona

A ze se pani nepochlubi,ci ji sama..

Petr
Petr

Tak nevím, jestli si paní psycholžka trochu nelže dovlastní kapsy, když je přesvědčena, že dětem nezakazuje sladkosti. Jasně, žádný zákaz nestanovila. Ale vykoledované sladkosti zabavuje. Dětem důrazně vysvětlí, že si „nepřeje“, aby si sladkosti kupovali. Dokonce jim „dovolí“ nanuk jednou za rok. Pubertálnímu synovi vysvětlí, že akné má z toho balíčku chipsů, se kterým „experimentoval“.
Příště mu „nezakáže“ masturbovat, jenom řekne, že mu narostou chlupy na dlaních.

Václav
Václav

Pár připomínek k té „zdravé“ stravě, kterou paní Hochmannová tak propaguje ve své rodině: 1) Karob pochází z rohovníku, který se nejblíže k nám pěstuje ve Středomoří, odkud se k nám musí dovézt – tak proč používat daleko zdravější přírodní sladidla z naší zeměpisné šířky, že? 2) Kupované sušené banány jsou ve většině případů ve skutečnosti smažené a navíc ještě v kokosovém oleji – ze zdravotního i ekologického hlediska naprostý humus. 3) Flapjacky jsou slazené invertovaným třtinovým cukrem, takže brát je jako zdravou alternativu sladkému cukroví je hloupost. Navíc drtivá většina jejich obsahu se opět musí dovážet z dalekých krajin.… Číst vice »

Ilona
Ilona

My si asi sedneme na prdel,ze jso matka 4 synu…

Ilona
Ilona

Prvnimu a druhemu nastavite pevna pravidla,dalsim jiz ne,protoze jim to nedokazete obhajit a svuj nazor ustat..tak ze prvni dva synove susi usta,mozna..z koledy..
a dalsi dva si vyziraji..protoze uz to neumite ustat a obhajit,frajerko,radoby zdrava..cpete detem vetsi hnusy nez si myslite v radoby zdrave nahrazce …a jeste si myslite o sobe,jak jste in,bio a buh vi co..s temito keci nedelam clanek a necpu se,na co nemam..