Mám čtyři syny, všichni milují sladké. A já jsem psycholožka, léta spolupracující s výživovými poradci. Jeden by řekl, že to synové se mnou musí mít těžké, ale myslím, že jsme to zvládli nastavit docela dobře.
I když lehké to není a univerzální recept nemůže existovat už proto, že každá rodina je jiná. Roli hraje nejen to, co jíte vy a váš partner, ale třeba pořadí dětí a jejich věkové rozestupy.
Prvnímu dítěti můžete nastavit nejpřísnější normu, protože nemá s čím srovnávat. Náš nejstarší, dnes šestnáctiletý syn, do pěti let sladkosti prakticky neznal. Druhý byl jen o rok a půl mladší, u toho se ještě dařilo udržet stejný režim. Ale jak vysvětlíte dvouletému, když se spolu se sedmiletým vrátí z koledy a starší brácha čokoládu může, kdežto on ne. Úplně mu zkazíte radost z koledování. Logickým výsledkem je, že mladší začali se sladkostmi dřív.
Další problém představovala školka. V té naší učitelky rády rozdávaly sladkosti – nejčastěji bonbony a odporná roksová lízátka, s odůvodněním, že je to odměna a jiné se nesmí kvůli dětem, co mají nesnášenlivost lepku. A tak jsem přinesla do školky sušené banány, rozinky, nesířené meruňky a poprosila učitelky, aby to mým dětem dávaly místo sladkostí. Byla jsem samozřejmě za nepřející kozu. Moje děti ale byly spokojené, všechno je to o zvyku a oni mají rádi hořkou čokoládu, domácí ovesné sušenky, flapjack nebo třeba tvarohové koláčky, kde je lepší poměr bílkovin, sacharidů a tuků.
Podobně „zlá“ jsem i na Mikuláše nebo na Vánoce. Balíčky, které synové dostanou ve školce nebo od příbuzných, prostě proberu a vysvětlím, proč si nepřeju, aby to jedli. Třeba proto, že to kazí zuby. Nebo že je to čokoláda, kde šlo kakao jen kolem.
Nemáš rád zelí? Ok, dostaneš jen jednu lžíci, ale ochutnat bys měl. K večeři je vždycky několik druhů krájené zeleniny – nejíš papriku? Dej si rajče.
Blbé je jen zakazovat a nenabídnout nic místo toho. Když jsem dětem něco zabavila, vzala jsem je pak do zdravé výživy, kde si mohly vybrat něco jiného ze zdravějších sladkostí. Milují třeba trubičky ze sušeného ovoce máčené v karobu.
Když jedou na tábor, dostanou od nás peníze a výživové doporučení: nepřeju si, abyste si kupovali sladké limonády. Můžete nanuka nebo čokoládu – jednou do roka, aby nevyčuhovali z kolektivu.
Jídlo je velké psychologické téma. Všimněte si, co dělá s matkami, jejichž děti nejedí, nebo naopak jedí moc. Všichni čtyři mí synové se narodili nejméně čtyřkiloví, takže první varianta se nás nikdy netýkala. Možná i proto, že jsem odmala provozovala důsledné „chuťové otužování“ – tohle jsem uvařila a tohle se teď bude jíst. Kdybych měla vyjít vstříc každému, budu vařit pět různých jídel.
Nemáš rád zelí? Ok, dostaneš jen jednu lžíci, ale ochutnat bys měl. K večeři je vždycky několik druhů krájené zeleniny – nejíš papriku? Dej si rajče. Svoboda, ale v rámci pevných mantinelů. Tatínek nejí zeleninu – to je v pořádku, je už dospělý a má jiné chutě, navíc neroste. Tvoje tělo ji potřebuje.
Je dobré děti příliš neotrávit – aby neměli tendenci zatloukat. Tenhle přístup se mi zhodnocuje teď, když je nejstarší syn na internátě v Německu. Když přijede po 14 dnech a má akné, nemá problém se přiznat, že neodolal a dal si se spolužákem večer na pokoji brambůrky. V pubertě děti víc experimentují, se vším – takže je v souladu s přirozeným nastavením, že se to bude týkat i jídla. Někdy prostě „prasí“, tak to společně pojmenujeme a potvrdíme si, že je lepší to nedělat moc často.
Alexandra Hochmanová je psycholožka, koučka, lektorka a matka čtyř synů. Vystudovala psychologii a sociologii managementu na Vysoké škole ekonomické a klinickou psychologii na Filosofické fakultě. Je spoluautorkou knihy K čemu jsou diety?
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Ženská, vy jste stravovací šikanátor, to už hraničí s psych. poruchou. „Můžete nanuka nebo čokoládu – jednou do roka, aby nevyčuhovali z kolektivu.“… Tato věta vypovídá za vše. Chudáci děti.
…třeba tvarohové koláčky, kde je lepší poměr bílkovin, sacharidů a tuků…
To hovoří o všem. Ona bohužel blázní. Já sem děti nikdy sladkým nepřecpával, nejedl jsem to ani já ani manželka nějak moc, ale nebláznil jsem. Ale aby učitelka, nebo vychovatelka rozdávala třeba jen za slušný pozdrav pistácii, tak by musela být milionářka. O křížalách to platí mimochodem také.
Taky je mi jejích dětí líto. Probůh, aby se čtrnáctiletej mamince přiznával, že zhřešil a dal si s kámošem chipsy (a proto že má beďary… vůbec ne proto, že to je čtrnáctiletej puboš…) … pro všechno na světě 🙁
Tak tak,bedary bude mit i proto,ze je mu 14 a on se prizna k hruznemu cinu,jako ze minimalne kouril travu..😄
Diky za zdravy selsky rozum😊
Však ony si to děti nejspíš vynahradí, jak budou z dohledu, což dokládá syn na internátu, v dospělosti mohou mít klidně i nadváhu, protože tu víc než kdy jindy platí staré rčení o odříkaném chlebu, kterého bývá největší krajíc. Ten bude muset skousnout matka psycholožka. Bude hořký. Samozřejmě to neznamená, že musí dětem servírovat stále sladkosti, nebo je podporovat v ládování se kdekoliv je před ně postaví, ale zlatá střední cesta by nikomu neuškodila. A když čtu o ovocných trubičkách z biobchodu, dvakrát mi je v nich nabídli jako pozornost, něco tak přeslazeného a nechutného jsem dlouho nejedla. Venku jsem ji vyplivla, jednu doma pořád suším, ale chuť na ni už nemám.
Moje matka mi sladke nedavala. V pozdějším veku, kdyz jsem dostala penize treba od babicky k narozeninám, tak jsem utikala do krámu a koupila si sladke. Mela jsem tezke dětství a tohle mimo jine patrilo k tomu. Dneska jsem obezni. Kdyby mi matka davala sem tam sladké dneska by mohlo byt mozna vse jinak.
A jinak souhlasim. Chudaci deti. Sladke jednou za rok jinak susene ovoce……
Svym zpusobem ma pani pravdu,kdyz zakazu,musim nabidnout neco jineho..4 deti a tohle dodrzovat,pani ma pevnou vuli..ja rikam od vseho neco,jist teplou stravu,ovoce,zeleninu,ale taky dobroty,myslim,kdyz deti sladke nesmi,pak se ty chute vybicuji do maxima a stejne se nekde nacpou,protoze jim to chybi,jsou to deti prece..ja bych na to nemela nervy nic jim nedat..vzdy rikam,dat si polevku,druhe jidlo a pak ano..zeleninu a ovoce maji cely den k dispozici v misce a aby to bylo pro ne lakavejsi,vykrajuji treba vykrajovatky na cukrovi hezke tvary..ony taky babicky rady rozmazluji..nevadi mi to,ale ne pred jidlem nebo spanim nadopovat cokoladou..
Znám rodinu, kde dětem nedávali vůbec sladké pochutiny, když měli chuť na sladké, jedli sladké ovoce. Tito rodiče neměli problém s hyperaktivitou svých dětí, neměli žádné dětské nemoci, ani problémy s pozorností ve škole. Byli zdraví a v pořádku.
Pokud děti neřešily, že šly třeba se třídou, kroužkem, skupinou na zmrzlinový pohár za odměnu a nemohly si dát, pak je vše naprosto v pořádku. Jinak mi to přijde zbytečně utažené za vlasy. Naše děti jí všechno sladké. Klidně i tabulku čokolády před spaním (kdyby chtěly). Dle vyjádření učitelů – vychované, spolupracující a soustředěné děti. Dokonce nemají problém odmítnout sladkost, když jim jí někdo jiný nabízí. Naopak, jim většina spolužáků ve škole sladké ujídá. Je totiž otázka, jestli takové děti, jak jste popsal, to mají ze svého přesvědčení a nebo z vůle rodičů. To se pak projevuje o těch přestávkách ve škole. Je totiž šílené slyšet maminku, jak vyčítá dítěti, že vůbec nesnědlo svačinu a má tam stále celou mrkev i jablko, kde je nějaká pestrost?
Ale to by musely ty děti žít v rezervaci, aby jim náhodou nenabídli sladkost známí, kamarádi…!!!!!
Jste zenska s rozumem,narozdil od jinych😉
Koukám, že někteří tady by se nejradši užrali hnusů a dopřáli to i svým dětem. Mně jako malé nikdo nic nezakazoval, naopak u nás byly běžné koláče a buchty denně k snídani, tatranka na svačinu, k večeři chleba s medem nebo s marmeládou. Obezitou netrpím, ale vlastně doteď mám problém se závislostí na sladkém, kdybych si už jako malá zvykla na něco jiného, mohlo to být jinak. Ale nehodlám se na to vymlouvat, je to o vůli a chuti najít si náhradu. Nemyslím, že jsou to chudáci děti, paní má pravdu – nesmí to být jen zákazech, ale o tom nabídnout místo toho něco lepšího: nebudeme kupovat hnusný nanuk z palmového oleje a cukru, uděláme si poctivý z ovoce a tvarohu doma. Tvrdé bonbony a lízátka jsou jen ztužený glukozo-fruktozový sirup, v lepším případě cukr. Proč místo toho nenabídnout sušené ovoce, které je sice taky dost sladké, ale přírodní (když je sušené doma)? Ale jo, klidně děti cpěte hnusama a sami od čtyřiceti zobejte léky na tlak, na cholesterol, na obezitu. Jasně, že to je druhej extrém, ale kolem sebe vidím, že řádově častější než to, co prosazuje paní psycholožka.
Tak ze jste si nerekla treba o rohlik se sunkou a zeleninou doma nebo Vam rodice cpali ty tatranky a buchty nasilim???😏
Jojo, pěti až osmiletý dítě si dobrovolně řekne o rohlík se šunkou a zeleninou, když má možnost jíst pořád sladkosti a od malička vlastně nic jiného nezná… Takový bude tak jedno ze sta. To ale neznamená, že je to pro něj to nejlepší, to mají vědět a posoudit rodiče. Já jim to nevyčítam, tehdy se výživa všeobecně zas tak neřešila. Ovšem váš komentář je dost mimo.
Paní Evo
Máte pravdu. Mám 3 děti, sladkosti měli omezené pořád. Nyní nejmladší /8 let/ občas dostane chut, ale nevyhledává to. Ví, že pamlsky s cukrem, palmovým olejem a čokoládu nečokoládu nedostane. Na pití si vybere rovnou vodu nebo ovocný čaj. Jíme většinou domácí stravu, včetně jogurtů, sýrů a pod. Moučníky převážně domácí. Dcera,která má již svoji dceru, u vnučky postupuje stejně. Samozřejmě v pubertě občas na sladkým ulítla,ale důležitý je co měli nastaveno jako děti. Nejstarší syn sladkosti nevyhledává vůbec . A divte se, přesto žijí. Snědí všechno. Moje kolegyně má celkem problém s jídlem svého syna, ve školní jídelně nesní ani polovinu toho co jim nabídnou.
Vy jste mimo z tech cukru,zalezi na vychove,ma 6ti leta dcera si rano ke snidani rekne o rohlik se sunkou a zeleninu..kdyz Vam rodice neco predhodili,hlavne at je plne bricho a nekomunikovali..to se pak musite certit nekde jinde..
Achjo, Ilono, to Vás nenaučili ve škole číst, nebo Vás tato schopnost přešla až v dospělosti? Pro pomalu chápavé ještě jednou:
Rodiče jsou zodpovědní za to, co jí děti. Tedy by měli o stravě přemýšlet, protože dítě sní to, co mu chutná. Což nemusí být vždy sladké, ale závislost na cukru se pěstuje výrazně lépe než závislost na rajčeti. Takže když dítěti budete dávat třeba z 90 % sladká jídla, která mu chutnají, běžně si o to rajče neřekne dobrovolně (tedy takových dětí bude minimum). Pokud je od mala zvyklé na normální jídlo a sladkosti jenom občas a to třeba takové, které mají nějakou přidanou hodnotu (sušené ovoce x Bonpari), tak si dá ten rohlík se šunkou a potom třeba kousek čokolády. A o tom celém je můj příspěvek i tento článek. Já se nečertím nad svými rodiči (jak jste si jistě všimla, výše píšu, že jim to nelze vyčítat, tehdy se to neřešilo), já se čertím nad Vaší neschopností porozumět psanému textu.
Díky, paní Jiřino, je vidět, že aspoň někdo napřed čte a pak reaguje. Článek mi přijde jako velmi rozumný – nezakazovat, nabízet alternativy, všeho s mírou. Přijde mi ale, že někteří to nějak nejsou schopní pochopit a považují paní psycholožku za novodobého Herodesa.
Asi budu muset dat tatranku,buchtu a kolac i mimo snidani,bych byla chapavejsi..cteni dopiluju😏😏
Driv se to neresilo..mozna u Vas doma..jsem mozna starsi nezli Vy,tak ze pamatuju,jak se jedlo drive..mi rodice to resili a dnes jsem jim vdecna,ze mi dali rezim a rad a nejen v jidle.
Buchtu nemusíte, stačí dopilovat to čtení s porozuměním, pak by Vám asi došlo, že říkám totéž: děti potřebují nastavit mantinely a (nejen) v jídle to musí udělat rodiče. Pokud to nedělají, snadno to dopadne tak, jak se zmiňuji. Škodí samozřejmě i druhý extrém, ale o tom ten článek není (opravdu nevím, co je špatného na domácím koláči/zmrzlině/nasušeném ovoci. Podle některých reakcí soudím, že je to asi jedovaté). Neřešilo se to v takové míře (dnes je každý druhý „certifikovaný“ nutriční poradce) a především nebyly ty hromady „ověřených a důvěryhodných“ zdrojů, kde to studovat. Na druhou stranu ale už byly zprocesované potraviny a polotovary a dost lidí se nechalo ukolébat tím, že to bylo jednodušší. A rozhodně mě naši nenechávali nijak vlčet, naopak, ale jídlo prostě nespadalo do výchovy.
Mate pravdu,omlouvam se za ironii..
On ten rohlík taky není žádná výhra
Ten z Penny za 2 kacky urcite ne,ale minimalne celozrny nebo ty,co pecu doma a pri dobrem skladovani Vam vydrzi min.3 dny..dobra mouka,ne jen bily prach,seminka,minimum soli,domaci vajicka..
Já myslím, že tohle bude i nějak zakódované v genech, není to jen výchova. Naši do mě cpali zeleninu a ovoce od samýho začátku, vždycky jsem to nenáviděla (z některých druhů bych dokázala i zvracet) a vlastně mi to zůstalo. Dneska teda pár svých přijatelných druhů pojím, protože vím, že bych měla, ale že by mi to nějak zvlášť chutnalo… to snad jedině sušený všeho druhu a ovocný sušený placky, ale musela jsem se k tomu „projíst“ až ve třiceti. Mamka se ovocem a zeleninou cpe v jednom kuse, táta zase jí dost nezdravě (uzeniny atd.), ani jedno jsem od nich neokoukala. Miluju sladký, ale jen v podobě pochutin, sladkýho velkýho jídla se nenajím (a kombinace mírně slanýho chleba a sladkejch nátěrek mi přijde vysloveně divná). Pokud si dobře vzpomínám, tak i malá jsem třeba ke svačinám preferovala chleba se šunkou, než sladkou buchtu. Ale ani to neznamená, že na tom sladkým neujíždím – a děcko se k tomu jednou prostě dostane. Pokud k tomu má sklony, stejně do toho spadne.
Jo, souhlasím, že se to nedá až tak zjednodušit. Úplně původně jsem vlastně reagovala na některé příspěvky, kde diskutující vyčítají rodičům, že jim nedávali sladké a proto jsou dnes obézní. Krom toho, že právě proti striktnímu zakazování sladkého je i ten článek, tak za mě je to v pozdějším věku (tak 15+) hlavně o vůli, ta ale může být podpořená nebo naopak ubitá z dětství. Mně sladkého dávali víc než dost a teď toho trochu lituju (i když tehdy jsem si rozhodně nestěžovala 🙂 ), protože se nemůžu zbavit závislosti na sladkém. Ale snažím se to nepoužívat jako výmluvu. Taky mám bratránka, který na sladký nikdy nebyl a bonbóny si třeba nebral, protože mu prostě nechutnaly. Všeobecně si ale myslím, že by rodiče měli vést děti k tomu, aby nad jídlem trochu přemýšlely, aby jedly pořádné plnohodnotné potraviny a sladké měly jako doplněk, nikoli jako hlavní náplň. A že není dobré zakazovat, protože pak to dopadne přesně naopak. Ale s mírou a kde to jde, tak nabízet alternativy (o něco výš vysmívaný domácí x koupený koláč).
výstižné
Souhlasím s vámi. Kdybych tehdy věděla o stravování to, co dnes, stravovala bych se lépe už dřív a předešla spoustě zdravotních potíží. U dětí mě to mrzí dvakrát tolik.
Musím s vámi souhlasit. Když rodič moc neřeší co dítě jí, nemůže ho naučit zdravemu stravování – Obézní jsem celý život, ale až ted ve 25 letech, kdy jsem čekala dceru, jsem pochopila, že cestou mých rodičů se vydávat v tomto ohledu nechci. Rodiče rozvedení, takže aby mi otec ty chvíle vynahradil, koupil mi co jsem chtěla (klidně i plato kinder vajec) a nebo jako 7 lete míchal 3 vejce k snídani každý den. Máma nebyla o nic lepší – a ješte jsem měla být vlastně ráda, že se mi za tlouštku s partnerem nesměje. Nikdo moji obezitu aktivně neřešil, v 10 letech jsem měla 43kg a pamatuji si to díky ostudě, kdy jsme se v rámci nějakého předmětu vážili (všichni měli o tolik méně). Ve 12 letech když jsem doma řekla, že by se kvůli mne nemuseli kupovat brambůrky jsem to byla já kdo má mít pevnou vůli a žádný si z balíčku nevzít …. a když se k tomu přidá ještě jídlo jako odbourávač stresu, tak je to boj na celý život…. Takže se s obézním partnerem (který také vždy zajídal své chmury od dětství) snažíme jít doma co nejvíce příkladem. Takový tlustý život pro své děti nechceme.
Ano,kvuli detem,ale i Vam a Vasemu zdravicku..drzim.palce.
Polovina psychologů by sama potřebovala přeléčit.
Já říkám odjakživa, že psychologové a psychiatři se pohybují na hranici duševního zdraví, a někteří ji už překročili:-)
Souhlasím
Paní mi nepřijde, že by byla šikanátorkou svých dětí…je fajn, že jí není jedno, čím se budou cpát a že jim ukáže a vysvětlí rozdíl. I za cenu, že pro okolí bude „divná“.Nakonec v obchodě (ikdyž zdravá výživa), si můžou vybrat jakoukoliv sladkost a třeba i v podobě sušeného ovoce. Takže kontakt se sladkostmi jim neupírá. A co je na tom, že doma peče – vaří zdravěji? I způsob, jak to má nastavené se mi líbí, protože vyvářet všem něco extra, pak by byla role obráceně – šikanátoři děti. Samozřejmě v dospělosti už to je na každém, ale hodně dělá základ od dětství a přeci jen i děti jsou obrazem svých rodičů, stačí se porozhlédnout 🙂
Máte pravdu. Paní možná lidem připadá divná, protože v podstatě dělá to, co se tu dělalo před rokem 89. Byl menší výběr než teď a tak se doma hodně peklo a vařilo ze základních potravin. Bylo to pracné, ale bylo to běžné. Dnes mají lidé více na výběr a tak, na úkor kvality, kupují „hotovky“. Není to dobře. Paní fandím.
Ten přísný režim mi přijde v rozporu s tím, co prý praktikují zaměstavatelé v továrně na čokoládu: Nechají nového zaměstnance jíst, co hrdlo ráčí. Po chvíli nemůže čokoládu ani vidět.
Tam bych potřebovala na půl roku zaměstnat :-). Ale když se peče cukroví, taky si večer musím dát česnečku a to nemusím ani ochutnávat, stačí když čichám…
Jo cesnecka,mnam..
Když jsem četla titulek „Nezakazujte dětem sladkosti, mohlo by se vám to vymstít“, bláhově jsem se domnívala, že paní bude vykládat o případech, které znám ze svého okolí – dítěti byly sladkosti zakazovány, což v pubertě vedlo k tomu, že nic jiného než sladké nejedlo. No, aspoň má matka jistotu, že synáčkové v mamahotelu dlouho nebudou, protože s diktátorem se žít nedá.
Ano, název článku je zavádějíci. Běžné cukrovinky vlastně psycholožčiny děti jedí jednou ročně.Článek by měl mít nadpis dle obsahu „Sladkosti jen jednou do roka“.
Mám pocit, že by „biomatky“ měly mít VŠ, aby to všechno zvládly. Moje prababička nefilozofala, maso bylo v neděli a co zbylo v pondělí nebo úterý, uzenina 1x týdně v sobotu a jinak se vařil květák, kapusta, mrkev, zadělávané kedlubny, nudle s mákem, šišky, lívance, knedlíky s ovocem…, prostě „zvěrstva“. Bonbóny a čokoláda za odměnu byla a nepamatuji se, že by někdo z rodiny byl obézní nebo trpěl zažívacími obtížemi. Asi je nejlépe respektovat moudra našich předků , než všechny módní sushi, číny, indie a smookies, prostě jsme zeměpisně na něco nastavení. A bylinek je fůra i na loukách , čaj z kopřiv , pampelišek a mladých výhonků smrčí je také skvělý.
Já myslím, že s moudrostí předků to nemá nic společného. Oni se neměli čím cpát, tak se necpali. Jedli to co měli a na co měli. No a protože měli vždy méně než by mohli, tak prostě netloustli. Taky se více hýbali. Můžeme o tom popsat mnoho stránek, ale na tím vším bude zákon o zachování energie. Budete-li držet příjem a výdej v rovnováze, tak se nemůže nic dramatického stát. Na sladkosti je třeba pohlížet jako na light drogu a tedy se držet ověřeného moudra – všeho s mírou. 🙂
Všeho s mírou určitě a s nutností pohybu máte stoprocentní pravdu, ale to, co je popsáno v článku (nanuk a čokoláda 1x ročně, aby nevyčnívali), není míra, ale koncentrák.
Nikde se nepíše, že mají čokoládu jednou ročně…
Ze dostaly od rodicu vyzivove doporuceni…ale tajne se treba postesti i vickrat do roka..
Děkuji za článek, moc se mi líbí. Vystihuje co jsem se o trochu jiném stravování dětí naučila po narození vnoučat. Souhlasím s tím, že pokud něco zakážu, musím mít náhradní řešení. Nejdůležitější je nejen pro stravu – nastavení mantinelů a jejich dodržování – ALE pro obě strany – rodiče i děti.
Jako děti jsme museli sedět u jídla dokud jsme ho nesnědli, i když nám fakt nechutnalo a jíst ho bylo utrpení. Některá jídla dodnes nemůžu ani vidět..
A zakazovat dětem sladkosti je nesmysl. Všeho s mírou
Nejsem zastánce konzumního obžerství, ale nevidím důvod, proč by si proboha dítě občas nemohlo dát čokoládu nebo něco nezdravého. Dnešní doba mi přijde ode zdi ke zdi. Buď to dítě samou benevolencí a volnou výchovou krmit jako malého vepříka nebo mu vybírat mikulášské balíčky a cpát ho pouze bio-eko a vodou.
Moje děti dostávají v krabičkách nakrájenou zeleninu, sýry. Ovocné kapsičky, oříšky. Proč bych jim měla dost místo toho piškoty? Mlsaji jablka, jahody. Po piškotech spíš mají zácpu. Co dostanou ve školce, to holt je jejich, ale proč jim to nabízet nad míru?
Ta ženská je úplná slep.ce. Fakt blbá. Já třeba špatně snáším fruktózu a sušené ovoce úplně nesnáším. Cukr mi nic nedělá. Jasně že není dobré se sladkým přecpávat, všeho s mírou. Jo a roksová lízátka jsem odjakživa milovala. Zato po sušených meruňkách je mi zle několik hodin.
Precetla jste si pravidla diskuze a rozumite jim?
Jj,a pokud si je neususite sama doma,jsou plna siridla,pokud doma,jsou merunky cerne,protoze namaji siridla..a kdo chce cerne merunky..nikdo.A obcas roksove lizatko zas neni uplny hnus a hnuj,jak tu nekdo pise..vseho s mirou..
Tak to je síla. Chápala bych to u své neteře které kvůli tomu, že jí rodiče futrují od narození sladkým, aby od ní měli pokoj dokonce i máčeli dudlík do cukru a pak jí v Motole vytrhali v 5 letech pomalu všechny mléčné zuby a ona i tak nevydrží bez sladkostí 5 min, ale to je zase druhý extrém. U normálních dětí bych to neřešila pokud to nepřehání normálně se hýbou a čistí si pravidelně zuby. Mě matka zakazovala Colu a furt do mě šila, že jsem tlustá a posílala mě na sportovní tábory. Jediné čeho dosáhla je, že nesnáším sport a Colu jsem si kupovala tajně a je to tak se vším. Počítač, televize, módní hračky a tak podobně. To že to nebylo za nás nebo to není podle vašeho přesvědčení košer neznamená, že se musíte hroutit a brát dítě do zdravé výživy pokaždé, když ho načapáte s pusou od čokolády. Trochu selského rozumu paní psycholožko.
Já jsem tak ráda, že konečně někdo, kdo to vidí stejně jako já. Nedávno se mně můj devítiletý syn ptal, proč je v každé třídě nejmíň jedno tlusté dítě. Tak jsem mu doplnila jeho znalosti z dřívějška o to, že za to můžou rodiče, kterým je jedno, co, kdy a kolik jejich dítě sní, že jsou prostě důležité stravovací návyky. Vedu ho k tomu, že ochutnat může sladkosti, ale mělo by jich být minimálně a měl by si vybrat míň škodlivou variantu. Ale je to boj – překvapivě ne s dětmi, ale s okolím, babičkami, otcem a různými tetičkami, kteří mi házejí klacky pod nohy.
Děti si sladké najdou jinde. Když jsou větší můžou si je koupit nebo je dostanou od spolužáků. vždy se najde nějaká příležitost jak se k nim dostat. Co neznám to zkusím. To je jako s alkoholem cigaretami a někdy bohužel i s drogami. Také jsme nedostávaly jako děti cigarety, ale vyzkoušet jsme to chtěly. někdo u toho zůstal a někdo ne. Stejně jako se sladkým. Nic se nemá přehánět a dát dítěti občas tatranku lízátko či bonbon přece není žádná tragédie. nebo když dávají sladkou odměnu ve školce či škole tak se z toho přece nezblázním. Mám tři holky a normálně konzumují sladké jako ostatní. Nejstarší dcera už si chce držet linii tak to dost omezila a sama o sobě. Nikdo jí to nenutil. Možná u dívek je to trošku snadnější s omezením nezdravého jídla, protože většinou chtějí v určitém věku vypadat dobře.
Já jsem měla od malička v jídle svobodu a jsem za to moc vděčná, bez výčitek si dám sladkost s představou, že je to něco super pro mé tělo 🙂 myslím totiž , že daleko horší než kus čokolády je ten strach z toho, co mi „ta hrůza“ v těle udělá…mám 3 děti, to první nevidělo sladké do 3 let, cpala jsem ho zeleninou a ovocem a ted je mu 7 a zeleninu a ovoce téměř nejí, už ho nenutím, nabízím…a ostatní 2 děti jsem již nechala volně a milují téměř všechnu zeleninu i ovoce, z talíře je berou jako první….sladké doma nemáme, peču bez bílého cukru a když si dají někde mimo domov, tak at si to pěkně užijí…a naše letní výlety za zmrzlinou (skoro každý druhý den) jsou skvělé, všichni ochutnáváme mezi sebou a užíváme si společný čas…rozhodně do toho nebudu vnášet, že to je špatně…
Asi tak..necpu detem nic,ani sladkeho ani zdraveho,pokud nechteji,nechci,aby mely nejaky blok do budoucnosti..ale je leto,posledni roky pekne zhave..tak si zajdeme na zmrzku..presne tak,jak pisete..a na co by asi ty deti mely vzpominat..na krasne leto treba u babicky se zmrzkou nebo na matku,co jim to nedovoli a nebo jednou za rok…tak premyslim,kdy jednou za rok..jestli za vysvedceni a nebo vanoce…
Stravování dětí je velké téma.Se svými dětmi jsem to moc neřešila. Jedly všechno.Skoro.Teď mám tři vnuky.Když byli malí jedli opravdu zdravě.Maminka jim vyvařovala sama zeleninové a masové příkrmy atd.Dost dlouho jsme odolávali i kupovaným sladkostem,ale nehrotili jsme to.Časem se trochu zvrhlo,ale tak nějak se snažíme zabránit tomu nejhoršímu,volíme menší zlo .To mě ale nijak netrápí.Teď ten nejmladší(4 roky),ale nějak přestal jíst lecos,co dosud jedl bez problémů, bohužel včetně zeleniny a ovoce. Ani sladké nemá nijak rád.Je hubený a drobný,ani doktorce se to už moc nezdá.Zatím vyčkáváme, vím,že žádné dítě jistě dobrovolně hlady neumře.
To je treba jen obdobi,co prejde,synovi jsou 3,od mala bastil vse a dost..ted uz vymysli a vybira..asi normalni,deti nemaji jeste tak vyvinute chute jako my dospeli..nenutim,zkousim nabizet i formou hry..ze je vnuk drobny by nemelo vadit,pokud prospiva,ony ty vsemocne tabulky taky nejsou to nej..dcera byla drobna pres 3kg a syn Darbujan pres 4kg..vsak oni sami vedi a umi si rict😉
Jenže to už trvá asi rok.Je to takový minimalista.Ze sladkých jídel jí jen palačinky a ty ještě jen tak holé, nedá si ani marmeládu,chleba vpodstě nejí,sem tam tmavou housku, zase jen tak.Docela rád má maso,ale ne přílohy,z ovoce jen jablka a jen někdy,ze zeleniny jen mrkev a okurky.Má rád pribiňáky a jogurty,to ho nejspíš drží .Pije jen vodu ,nebo domácí šťávu.Nejí ani bonbony,nebo tak,maximálně sušenky BB.Dřív měl rád různé domácí polévky ,teď ani to ne.Nic jsme mu nenutily,nerozumím tomu.Ostatní dva starší jedí normálně,víceméně.
Co jste vypsala,to je myslim dobry zaklad,i dulezity ten pitny rezim,obyc voda..syn to ma podobne,nedavno jedl,co ted ne..ale treba zkouzi nove veci.Stejne jako nam se meni vekem chute,i detem se vyviji a rika se,ze treba urcite chutove kombinace nechteji,nechutnaji jim,i kdyz nam dospelym prijdou samozrejme..
Doufejme,dík.Ta doktorka mě trochu vyděsila
Cim Vas vydesila?Nejaka spatne rozbory nebo vaha pod normu?Vahu bych tak uplne neresila,pokud tam neni nejaky velky rozdil mezi tim,co by cca mel mit,dcera odmala byla spis na dolni hranici,je ji 6 a je po nas dost vysoka,tak ze takova vysoka hubena koza😉jak jste psala,co ji..nejake maso,jogurty,ovoce,zelenina,myslim,ze vyvazene.Treba syn mel nedavno obdobi,kdyz mel jit jist,brecel hystericky a ze ne..zkousela jsem,ale nenutila,aby neco snedl a pak se treba pozvracel nebo mel nejaky blok,ze az uvidi talir,ze bude vyvadet,byla jsem dost spatna,ale preslo to,do ted miluje a vyzaduje Sunar,myslim,ze proc ne..kdyz chce.Tak si dal mlicko a byl v poho,jasne,ze ne jen to.Zjistila jsem,ze take deti jedi rady v houfu,tak ze jim s nim nebo dcera,pak bojuji o posledni sousto,kdo sni driv😉drzim palce.
Výška a váha jsou hraniční.
Muzu se zeptat jake,jsou mu 4?Pokud nejak zasadne nesel s vahou dolu..myslim,ze hodne genetika..dceri je 6,v kvetnu tedy 7,meri 125cm a vazi 23kg,syn mel v lednu 3,meri 99cm a ma 17kg..
4 mu byly v listopadu.Má 14,5 kg a měří asi 96 cm.Tou výškou si ale nejsem jistá,řekla bych,že teď přece jenom povyrostl.Ono ani rodiče nejsou nijak vysocí,165 a 172 cm. Nechci z toho dělat drama,snad se to časem upraví.Vím,že děti také nerostou pořád,ale ve „skocích“. Jinak je zdravý, ani ve školce nijak moc nemarodí,pohybu má taky dost.(dva starší bráchové jsou fandové parkouru )
No vidite😉tak bude drobnejsi po rodicich a je dulezite,ze je vesely a nemarodi…nema cenu se trapit a hlavne srovnavat s jinymi,i v dovednostech..kazde dite to ma jinak a umi veci,ktere zase neumi jine..to mate pravdu,ze rostou skokove a ma babicka uz kdysi rikala,ze hlavne ve spanku..ja ty skoky poznam vzdy po letnich prazdninach,rukavy a nohavice kratke😃
A ze se pani nepochlubi,ci ji sama..
Tak nevím, jestli si paní psycholžka trochu nelže dovlastní kapsy, když je přesvědčena, že dětem nezakazuje sladkosti. Jasně, žádný zákaz nestanovila. Ale vykoledované sladkosti zabavuje. Dětem důrazně vysvětlí, že si „nepřeje“, aby si sladkosti kupovali. Dokonce jim „dovolí“ nanuk jednou za rok. Pubertálnímu synovi vysvětlí, že akné má z toho balíčku chipsů, se kterým „experimentoval“.
Příště mu „nezakáže“ masturbovat, jenom řekne, že mu narostou chlupy na dlaních.
Petře, kluk už beztak dávno masturbuje…kdo ví, jaké další experimenty už vyzkoušel, když je mimo dosah mamči. 🙂
To si piste,uz vidim,kdyz je mimo domov,jak s partou,kamosi jedi ovesne vlocky,ryby a pri pohledu na sladke jim je zle😉me staci stat treba ve fronte u kasy a pozorovat studenty,co si odbehli pro svacu..v jedne ruce Cola nebo energitak,v druhe ruce bramburky…
Ilono, mě zarazilo, že tatínek zeleninu jíst nemusí, když mu nechutná.
Jinak, naše děti mají jakési „vlny“. Někdy sladké nemusí, jindy si zahrají na myšičky a „vyžerou špajsku“. :)))
Syna jsem kojila do 3let a ten je mlékomil a ke všemu si dává zakysanou smetanu….bude mu 11, váží 56kg(tolik co já) a měří 157cm……..houby cukry, na mléko a zakysanku je třeba si dát pozor. :))
Jo a když kluk neví coby si dal(protože zrovna nic sladkého doma není), udělá si palačinky s tvarohem.
Tatinek neji zeleninu,ze uz je velky😉priklady tahnou..aspon doma slysim argumenty typu..ale ty to taky nedelas..vzdyt je dobre,ze mu chutna,se jeste vytahne,ty kluci jsou natahovaci..ze jste tak dlouho kojila,zavidim a obdivuji,ja dceru jen 14mes. a syna 4mesice,bohuzel,pak taky,ale uz se Sunarem..musim rict,ze to ma urcite co do sebe,dcera dosud nemela antibiotika,jen bezne kasle,rymy..zato syn asi ve 2mes.takovou laringitidu,ze se ani nevyspal a kazdorocne se vraci..
Ten štěkavý kašel,to tedy je věc.Informace ,že to není nebezpečné ,je Vám po několikahodinovém nočním kašli dost k ničemu.To měl jako malý náš nejstarší a vracelo se to někdy i několikrát do roka.Zkoušeli jsme lecos,moc to nepomáhalo.Dokonce jedna alergoložka mu skoro dva roky dávala různá „dýchátka“,jelikož tvrdila,že má astma. Přitom lítal jako raketa a vůbec se nezadýchával. Nakonec se po vyšetření na krčním zjistilo,že má něco s hrtanovou záklopkou a to ho dráždí.Pak tedy bral něco na žaludek,bylo to drahé,ale pomohlo to. Od té doby je klid.ale ty tři roky stály za to.
Leo to mate pravdu,me to desne vylekalo,nikdy jsem to nezazila,jen vedela,ze jsou nejake laringitidy,casto az brecel,asi ho to kaslani bolelo..pres den to slo,ale hlavne ta noc,dali jsme do pokoje cisticku vzduchu,stahli teplotu,u mrazaku jsme nastesti nesedeli..jen nevim,proc to vznika?Vite,ze me napadlo,jestli to neni nejaka alergie,protoze se mu to vraci vzdy touhle dobou,zacatkem jara..dostal vzdy antibiotika na tyden a je dobrej,pri nejhorsich zachvatech na noc kapky fenistil..pri astma by se urcite zadychaval a kaslal porad,jo ten muj ma taky raketovy pohon😉i u jidla nevydrzi v klidu..mit jeho vydej energie,je ze me twigy😃
Alergii jsme taky zkoušeli,ale ne.Prý je to nejspíš virové,někdy i bakteriální,tak nevím. Jaro je typické.Při akutním průběru pomáhá i zvlhčování vzduchu(hrnek s horkou vodou,mokré ručníky.I Priznicz-zábal na krk.Antibiotika jsme na to nebrali.Je to těžké, i doktoři jsou jen lidé a co doktor, to názor.Kdo se v tom má pak vyznat.
Nastesti p.doktorka je fajn,duveruju ji..pokazde ma antibiotika cca na tyden,michaji je v lekarne,voni sladce a pipetou se dobre davaji,tak syn neprotestuje,vetsinou po 2 dnech se hodne ulevi od kasle,jak se davi,tak se i casto pozvracel.Hlavne,ze to je jen tohle,deticky maji horsi a nevylecitelne nemoci.Dcera ma od narozeni jednu ledvinku a uz byla s kylou,kdy uz mela prirostly vajecnik a vejcovod ke stene,ale oni se ze vseho rychle dostavaji a snasi to lip nez ja..me to trha srdce..
Pár připomínek k té „zdravé“ stravě, kterou paní Hochmannová tak propaguje ve své rodině:
1) Karob pochází z rohovníku, který se nejblíže k nám pěstuje ve Středomoří, odkud se k nám musí dovézt – tak proč používat daleko zdravější přírodní sladidla z naší zeměpisné šířky, že?
2) Kupované sušené banány jsou ve většině případů ve skutečnosti smažené a navíc ještě v kokosovém oleji – ze zdravotního i ekologického hlediska naprostý humus.
3) Flapjacky jsou slazené invertovaným třtinovým cukrem, takže brát je jako zdravou alternativu sladkému cukroví je hloupost. Navíc drtivá většina jejich obsahu se opět musí dovážet z dalekých krajin.
4) Rozinky velmi často, takřka pravidelně, obsahují siřičitany, mykotoxiny, pesticidy a hromadu dalších chuťovek, navíc pokud nekoupíte skutečně kvalitní, pak svým dětem kupujete nejakostní odpad, který se suší, protože na nic jiného se použít nedá. Dobrou chuť. A opět se většina z nich dováží.
Připočtěte k tomu následující výroky:
„Prvnímu dítěti můžete nastavit nejpřísnější normu, protože nemá s čím srovnávat.“
„Můžete nanuka nebo čokoládu – jednou do roka…“
„Tatínek nejí zeleninu – to je v pořádku, je už dospělý a má jiné chutě, navíc neroste.“
“ Když přijede po 14 dnech a má akné, nemá problém se přiznat, že neodolal…“
A vyjde vám, co je paní Hochmannová za člověka. Když se budete řídit jejími radami, nejdříve vám „poděkují“ naši zemědělci, pak vaše vnitřnosti a nakonec celá naše planeta…
Super,moc se mi libi,co jste napsal😉
V podstatě máte Václave pravdu,jen mi není jasné,která „daleko zdravější“ přírodní sladidla z naších zeměpisných šířek máte na mysli.
Tak bych rekla asi med,sirob..ovocne stavy,jinak netusim..jeste trtinovy cukr beru jako mensi zlo..i kdyz ne z nasich kraju..nejcasteji med od meho tatky vcelare,jistota,ze v tom neni nacpany cukr bily a buhvi co..
Med bych brala,ale taky si ho nemůžete dát do všeho.V sirobu ani ve třtinovém cukru nic zdravého není.Na rozdíl od karobu.A mimochodem, dovážíme i mnohem obyčejnější věci,které tady taky máme,včetně ovoce a zeleniny
On ten karob taky není stoprocentní, Leo. Srovnání s kakaem, jehož je nejčastější náhražkou, nevychází zrovna zázračně:
1) oproti kakau má vysoký obsah cukru, ale slabší chuť, takže to, že není třeba tolik doslazovat není „výhoda“ ale nutnost – pro zachování stejně intenzivní chuti musíte použít více karobu, než kakaa, a to si nutně vyžádá snížení množství přidaného cukru
2) oproti kakau má sice méně alergenů, způsobujících přímé reakce, ale zato se daleko častěji než kakao účastní křížových alergických reakcí… kakao je nebezpečné především těm, kdo jsou alergičtí na kakao, ale s karubem mohou mít problém i lidé alergičtí na laktózu, sóju, ořechy, luštěniny…
3) oproti kakau má sice více vitamínů a stopových prvků, ale při množstvích, v jakých se obě suroviny běžně používají, není ani jedna z těchto surovin nijak významným zdrojem těchto nutrientů a zdůrazňování, že jedna má víc toho a tamtoho je jen účelové zveličování zcela nepodstatných informací
4) „výhoda“ že neobsahuje kofein je výhodou jen pro někoho – malé děti a lidé s vysokým krevním tlakem by kofein sice neměli, ale kofein samotný není třeba zatracovat – má příznivé účinky na kardiovaskulární systém, navíc jeho stimulační účinky využívají pracující snad celého světa… a nutno zmínit, že „výhoda“ absence kofeinu je u karubu vyvážena nevýhodou v podobě projímavých účinků, které kakao nemá…
Karob je prostě jen další surovina, jejíž „zázračné“ vlastnosti nejsou nikterak zázračné, jen byly marketingem účelově nafouknuty, aby se lépe prodávala. Ve srovnání s kakaem a jinými sladidly nijak neexceluje, takže i když může mít nějaké individuální výhody pro některé skupiny obyvatel s velmi specifickými nároky, mezi nimiž jsou citliví kojenci a těžce nemocní lidé, žádné plošné výhody nemá.
Ohledně těch zdravějších sladidel – většinu toho již řekla paní Ilona, za což jí děkuji. Český med, povinně vyráběný bez antibiotik a rafinovaného cukru, je snad to nejzdravější sladidlo co existuje.
Pokud jde o slazení obecně, musíme si uvědomit, že se dnes sladí daleko více, než je potřeba. Většinu potřebného cukru člověk v pohodě získá z medu a čerstvého ovoce a zeleniny a šťáv, které by člověk měl jíst/pít v množství podstatném už pro obsah vitamínů. Cokoliv potřebuje navíc, si tělo stejně syntetizuje samo ze složitějších sacharidů, které přijme třeba ve formě škrobu z brambor, takže není potřeba mu dodávat další cukry navíc. A běhá-li vaše dítě po venku, dejte mu na doplnění energie raději jablko, než nějaký flapjack.
Tam, kde se med a ovocné cukry moc neuplatní – pečivo, zákusky apod, tam zase platí všeho s mírou. U chleba a rohlíků je to v podstatě jedno, protože tam se cukr používá jen na kvásek. Ale různé dorty, buchty a zákusky by rozhodně neměly být běžnou součástí zdravého jídelníčku a při dodržení této podmínky moc nezáleží na tom, jaké sladidlo použijete, pokud nemáte nějaké zdravotní problémy. Ale vykládejte to babičkám, které celý víkend stojí u plotny, aby dopřály něco sladkého na zub svým vnoučátkům, že? 🙂
Ano, souhlasím s vámi. Ale musíme taky mít na paměti, že cukr potřebujeme k životu. Je to energie, síla srdíčka. Za sebe já sladké nemusím. Bonbony, perníky, cukrovinky na to mi nepřijde vůbec chuť. Čaj, kafe….nesladim, žádné šťávy, minerálky….jen neperlivá voda. Jedině co milují domácí upečené buchty, koláče…ale to není každý den. A teď to hlavní, když mám zátěž, cestují…..najednou jsem se cítila na omdlení……po čase jsem přišla na to, že musím sníst něco sladkého a energie se vrátila
A ještě doplním, má dcera, taky sladké nepotřebuje. Ovoce, ale miluje. A dnes v dospělosti, je už matkou děti, najednou zdravotní problémy. Hubená, bez životní energie, násilím všechno do sebe tlačí, aby přežila. Vyšetření napověděla, střeva ve špatném stavu. A teď mi řekněte, jak k tomu přišla? Já bych řekla, že omezení cukrů nás nespasi. Každé sousto, které v dnešní době dáváme do úst nás zabíjí. Všechno je genetický upravené, všechno je chemický ošetřené……. všechno je tak pro zákazníka upravené, aby kvetl obchod. Vlastně v minulých příspěvcích jste to vypsal. Takže vlastně všechny náhražky cukrů, jsou stejně škodlivé, jak samotný cukr.
Souhlasím, jen doplním. Cukr k životu nesporně potřebujeme, ale zároveň je to jeden z chemicky nejjednodušších a tudíž i pro tělo nejsnáze syntetizovatelných nutrientů. To znamená, že nutnost jeho příjmu v potravě je omezena právě na udržení okamžité hladiny energie. Tedy například k získání energie, abyste neomdlela při vyčerpávajícím cestování, jak uvádíte. Tyto pocity na omdlení jsou dány nízkou hladinou cukru v krvi, jejímiž prvními důsledky jsou nedostatečné zásobení mozku a srdce energií, což vede k onomu omdlévání. Jenže množství cukru, který běžně denně přijímáme, dalece přesahuje to množství, které je nutné k udržení potřebné hladiny cukru v krvi.
Můžeme se tedy ptát – pokud flapjack obsahuje karob, který je sám o sobě sladší, než kakao, proč musí být ještě doslazovaný invertním cukrem, nebo glukózovým sirupem? Ano, energii to dodá, ale je to skutečně nezbytné? A není zdravější si jako prevenci omdlení dát třeba to donekonečna zmiňované jablko, které obsahuje přírodní lehce stravitelné a lehce odbouratelné cukry, které okamžitě dodají energii a přitom nezatěžují játra, na rozdíl od těch chemických svinstev ve flapjacku?
Problém dnešního stravování není jen v nadbytku cukru. Všechny problémy začínají už u výroby surovin. Pesticidy, insekticidy, antibiotika, růstové hormony, roundup i v mouce atd. Je mylné domnívat se, že samotným omezením toho, nebo onoho, si dnes můžete zvýšit šance na zdraví.
Jednání paní Hochmannové je zcela nepochopitelné. Chce děti vyživovat zdravě, ale nezajímá se o to, co je skutečně zdravé a co se jako zdravé jen tváří, a ve výsledku jim dává ta samá svinstva, před kterými se je snaží chránit.
S tím naprosto souhlasím a taky by jsme měli pochopit, že nejzdravější pro nás je všechno to co v naší oblastí vyroste, jak ovoce, zelenina… vždyť i o medu se říká, že máme používat ze své oblastí, ten nám dokonce může pomoct od alergie. Takže všechny potraviny, které jsou dovezené a u nás se nepěstují, nám určitě neprospívají. Nedávno jsem někde četla, že alergii jsme si tady dovezli. Všechny rostliny, stromy, které jsme tady dovezli z jiných tropických oblastí nás tady zamořili alergii…A to že někdo je hubený, tlustý, vysoký, malý musíme počítat i s genetikou. Někdo sní celé prase, vyjí cukrárnu a pořád je hubený. Jiný naopak smutně pozoruje ty kteří si dopřávají tyto dobroty a už jen ten pohled jím přidává kila. Moje snacha je toho příkladem. Doslova je mě jí líto. Všechno vyzkoušela, ve skříni oblečení ve třech velikostech. Boj o váhu, nekonečný. Jenže, když sledují její rodiče, prarodiče, generací minulou, je tam ta genetika být silnější…..
Ještě podotknu k tomu jablíčku 🙂 mělo by být z naší zahrady a bez chemického ošetření. Protože ty krásné, lesklé v obchodě, bez chrobáka 🙂 nás taky zabíjí.
Ano,hlavne jablka lesti voskem,aby se leskla jako psi…😀a to ho muzete mit jak chcete a v ruce lepi porad.Radsi ze zahrady nicim nestrikane,nechavame tak,jak vyrostou,nemusime mit 20ti dekove klony😉jednou jsem poslouchala nejakeho zahradnika..rikal,ze si da radsi male jablko,ktere je navrtane od cervika,protoze neni strikane a tudiz se ten cerv do nej pusti..jablka se behem sezony strikaji az 10krat,takovym se vyhyba i ten cervik😉
Jeste k tomu medu..driv,kdyz jsem jeste pila sladkou cernou kavu,davala jsem si trosku medu,vyborna chut,kdyz jsem to nekomu rekla,koukali na me jako na blazna..do kafe med?Ale kdo ochutna…pak jsme si zacli kupovat domu trochu kvalitnejsi kavy,co si meleme a od te doby kavu horkou a teplou,zadny cukr ani mlicko😉
My si asi sedneme na prdel,ze jso matka 4 synu…
Prvnimu a druhemu nastavite pevna pravidla,dalsim jiz ne,protoze jim to nedokazete obhajit a svuj nazor ustat..tak ze prvni dva synove susi usta,mozna..z koledy..
a dalsi dva si vyziraji..protoze uz to neumite ustat a obhajit,frajerko,radoby zdrava..cpete detem vetsi hnusy nez si myslite v radoby zdrave nahrazce …a jeste si myslite o sobe,jak jste in,bio a buh vi co..s temito keci nedelam clanek a necpu se,na co nemam..
Já se jen těším, až si ty paradoxy její výchovy uvědomí některý z jejích synů a bude po ní žádat vysvětlení. 😀
„Mami, proč jsi nám celý ty roky zabavovala cukroví, když jsi nás pak stejně krmila tím svým svinstvem?“
Ja byla,p.Vaclave,uz nejak vytocena,kdyz jsem si to vse uvedomila,co tu pise..presne paradoxy..nejsem zadna super mama ani zena..ale neplacam aspon takove blaboly..deti jsou nas obraz..oni se jednou treba zeptaji..
No, nikdo nejsme neomylní, každý máme právo na názor i na omyl. Ale také je pravda, že většina názorů paní Hochmanové je v době volného přístupu k informacím neomluvitelná. Ta paní dobrovolně zůstává neinformovaná, protože jí její styl vyhovuje. To, co má ráda ona, cpe i svým synům, a to nemá ráda, jim zakazuje. V určitých momentech její přístup hraničí až s rodičovskou šikanou, jako třeba když se syn přiznává k balíčku chipsů, protože má v pubertě běďary. Vtipné je i to, jak se snaží vymyslet zástupný důvod, proč tatínek nejí zeleninu, aby nemusela přiznat, že kdyby tohle zkoušela i na tatínka, nebyla by matkou čtyř dětí, ale rozvedenou matkou čtyř dětí. 😀
😉😉🙂🙂
Muzu se zeptat,p.Vaclave,cim se zivite?Jste velmi chytry,inteligentni a vtipny chlap a to ja si u muzu dost cenim😉ja, kdyz,tu napisu nejaky prispevek,zenske se na me sletnou jako supi..jsem zvykla,jsem samorost a nepisu veci,aby se libily ostatnim..i kdybych byla sama ve vsem,jsem pysna,ze se muzu sobe podivat do oci..