Jitka Polanská: Jak správně bojovat aneb proč se teď ve školách tolik mluví o pravidlech? Už tomu rozumím

Jedno páteční odpoledne jsem se nachomýtla k tomu, když na základní škole Edisona v pražských Modřanech tři malí žáci, Matěj, Jenda, Eliáš, ve věku sedmi osmi let, vymýšleli pravidla boje. Jak správně bojovat v družině.

Pravidla boje – koncept.

Domlouvali se, kam může vést rána (ne na břicho, ne do hlavy), že to nebude plnou silu, že kdo nechce bojovat, nikdo se ho nedotkne, že každý může přestat, kdy chce – signál je zvednout ruku. Paní učitelka jejich debatu usměrňovala a výsledky zapisovala. Společně s ní vymýšleli, z čeho udělat střílecí kuličky, aby byly funkční a zároveň to nebolelo, natož zraňovalo.

Pravidla boje načisto.

Dřív bylo pravidlo, že v družině se prát nesmí, a hotovo.  A teď  jdou děti s učitelem debatovat o tom, jak se prát „správně“?

Když jsem chodila do školy já, pravidla jsme nevymýšleli. Nějaká tam asi byla, většinou to byly zákazy. Školní svět se dělil na povolené – málo zajímavé – a zakázané (tajné) nebo aspoň nepovolené – to byla svoboda.  Myslím si, že z toho důvodu nám význam a kouzlo pravidel zůstaly do velké míry skryté. Proto má možná hodně dospělých problém se domluvit. Odsud jde možná ta skepse, že to vůbec jde, a nedostatek techniky, jak to dělat. Od schůze společenství vlastníků jednotek po pracovní schůzku, které se účastní víc než tři lidí, je to vidět všude. O vysoké politice ani nemluvě.

Když jsem začala chodit do škol, které mají pověst těch inovativních, všimla jsem si, že tam se pravidla neustále zdůrazňují. Zdálo se mi to až přehnané, proč věnovat tolik času ve škole věcem, které nejsou o „učení“?  Nebylo to něco, co bych ocenila hned. Není to nějaká módní přepjatost, to neustálé zdůrazňování rituálu „jak si nastavujeme pravidla“? Umělý prostocvik, ze kterého se dělá snad až zbytečně velká věda?

Pak jsem ale viděla druhostupňové děti jedné svobodné školy diskutovat, mluvit o tom, jak řešit konflikty. Chápaly je jako něco, čemu se nejde vyhnout, co jde ale řešit. A přicházely na to jak.

Má to smysl, uvěřila jsem. Škola, kde se zdržují s pravidly, vzdělává v něčem hodně podstatném. Ztráta času to není. Čas ztrácíme my, které to škola neučila.

Debata nad pravidly boje.

82

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
10 Comment threads
72 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
24 Comment authors
TerezaIvanAnnaKateřina *Lucie Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Václav
Host
Václav

Škola podporuje debatu nad pravidly boje. Pokrokově přeskočila část, kdy má slovo diplomacie, a přesla rovnou na vedení války. To je tedy výchova. Už vidím, jak tito „pokrokově vzdělaní násilníci“ budou jednou místo skutečné komunikace s názorovými oponenty rokovat o tom, jestli chtějí dostávat/rozdávat rány do břicha.

Že tomu tleská zrovna paní Polanská, mě vůbec nepřekvapuje.

asdfasd afsdfas
Host
asdfasd afsdfas

Válka je jenom pokračování diplomacie a naopak diplomacie je jenom pokracovanim valky ;) Že to rozdělujete na dvě různé věci ukazuje nepochopení vstahů mezi státy, které se o moc neliší vztahy mezi lidma… Co pochopit, že pravidla se ukazují buď tupě jako máte představu vy, tady máme pravidla slušnéh chování a je nutnbé je dodržovat nebo se použije mozek a pochopí se, že lidi se nejlépe učí na příkladech a rychle na svých. Třeba příklad, že můžete opakovat dokola „sporák pálí“ a vy máte představu, že vás poslechnou protože chápou co jim říkáte, ale omyl, poslechnou podle stupně strachu nebo… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Možná jsem idealista, to nepopírám, ale nás staříky učili, že násilí má přijít na řadu teprve, když selže komunikace (pokud vůbec). K Vašim předpokladům, že nepoužívám mozek a že nevím, o čem mluvím, bych rád citoval Sáru Connorovou ze známé série o Terminátorovi: „Předpoklady dělají z lidí blbce.“

Jestli Vás mohu do budoucna o něco požádat – zkuste, prosím, vyjadřovat maximálně jednu myšlenku na jednu větu, a k tomu používat slovosled podle pravidel českého pravopisu. Bude Vám pak lépe rozumět. Děkuji. ;-)

David
Host
David

A Vám milý Václave doporučuji se vyjadřovat k článkům, které si přečtete celé. Což evidentně dle Vašeho prvního komentáře tak nebylo. A Vaším druhým příspěvkem trochu potvrzujete, že pravidlům která Vás naučili, moc nerozumíte, ale musel jste vzít za vlastní. Tady se ale nebavíme o tom jestli ano či ne slušné vychování, tady je diskuze o tom jak k němu dojít. Vždy je nejlepší vlastní zkušenost.

Václav
Host
Václav

Vidíte, já hlupák jsem si celou tu dobu myslel, že se ty děti učí spolu komunikovat a diskutovat při stanovování pravidel nějaké dětské „hry na souboje“. Můj hloupý nápad, že by ta učitelka z fotky tedy měla – ve snaze naučit je opravdu debatovat – ty děti vést spíše k tomu, aby místo po zbraních sahaly po argumentech, je tedy zcela zřejmě projevem naprosté nechápavosti, nedostatečného čtení, ignorantství a špatného vychování.

Ještě, že Vás mám, Davide. Bez Vás bych byl naprosto ztracen. ;-)

Veronika
Host
Veronika

Ty děti se ale učí komunikovat. Prostě se dohodnou, že když se budou prát (což nutně nemusí), tak budou dodržovat určitá pravidla, a to taková pravidla, na kterých se dohodly a která zaručí, se si neublíží. Je to stejné jako ve sportu. Debata je docházení ke kompromisu, což ona dohodnutá pravidla jistě jsou.

Václav
Host
Václav

Žádné pravidlo nezaručí, že nedojde k úrazu, Veroniko. Nešťastné náhody se dějí pořád, a především – pravidla, která si nastavili ti kluci, rozhodně mnoho bezpečí neposkytují. Něco takového by ostatně od osmiletých kluků čekal jen pořádný naiva.

Nevím, nakolik jsou daná pravidla dílem kompromisu. Na takovéto soudy nemáme z článku dost informací. Ale jsem spíše nakloněn názoru, že komunikace mezi osmiletýma klukama, natěšenýma na pořádnou bitku, neviděla něco jako diskuzi, argumenty a kompromis ani z vlaku. Řekl bych, že něco takového není nic víc, než Vaše zbožné přání.

Ivan
Host
Ivan

Když se budou děti prát, jde o to vyhrát. Až některé přijde domů s rozbitou hubou a bude vykládat, že Pepa syčák nedodržuje pravidla když mu ji pořádně vlepil, co mu jeho rodiče řeknou? Ti pokrokoví, asi aby nastavil i druhou tvář a dostal víc, ti zpátečníci mu ukážou nebo poradí jak si hubu nenechat rozbít. A co až skutečně o něco půjde? Neměli bychom spíš děti připravit na skutečný život, který se odehrává bez velkých pravidel, naučit je opatrnosti i skutečnému boji, tzn. když už se pereš vyhraj.

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Technická poznámka: „…že by ta učitelka z fotky…”

Pokud mě zrak nešálí, osoba na ilustračním fotu je autorka článku. Ostatně, nebylo by to poprvé, kdy si k článku připojila bez zřejmé souvislosti jako ilustrační fotografii malebnou scenérii se svou maličkostí. Silně nestandardní z novinářského hlediska, jistě zajímavé z toho psychologického :-O

Václav
Host
Václav

No, také jsem se podivil, co v článku asi tak dělá autorčina fotka, která s tím článkem nemá žádnou zřejmou souvislost. Novinářsky zcela nestandardní práce s doprovodnými materiály, jak říkáte, a na kterou poukazuju už celé měsíce.

Měl jsem ale na mysli spíše tu následující fotku, na které sedí u stolu tři kluci a nějaká dospělá žena – ta, kterou jsem tipoval na onu učitelku.

Václav
Host
Václav

Což vysvětluje, proč jste k tomu článku dala fotku, která (na rozdíl od fotek, o kterých mluvíte) nejen nemá nic společného s tématem článku, ale navíc buď není aktuální, nebo není focená v našich zeměpisných šířkách, že ano? :D

A nechte paní Brandtnerovou na pokoji. Možná se vám její názory nezamlouvají, ale aspoň se na velký rozdíl od vás chová slušně a neporušuje pravidla diskuze.

Václav
Host
Václav

No jistě ne všechny, ale například když jste dělaly rozhovor s panem Chrobákem, byla u toho článku fotka z nějaké jeho přednášky. Jistě budete souhlasit, že fotka z přednášky dává u článku „co si myslí“ větší smysl, než tato vaše fotka zde.

Nebo vlastně možná nedává.

P.S.: tato fotka je vůči vám velice nelichotivá, možná byste přeci jen místo civilní fotky měla vybrat nějakou z vaší zdejší praxe ;-)

Václav
Host
Václav

Já netušil, že třeba fotka pana Chrobáka, jak gestikuluje rukou před publikem, sledujícím jeho přednášku, je „civilní momentka“. Myslím, že je všem jasné, že tento vámi zmíněný „požadavek“ neexistoval, dokud jste si ho právě teď nevymyslela.

P.S.: ověřil jsem to… celkem 4 z 9 článků na první straně archivu této rubriky mají fotografie, které se za civilní považovat jednoznačně nedají…

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Paní Polanská, jako čtenář opravdu nemohu tušit, jaké požadavky máte na autory článků, a ani mě to nijak nezajímá. Sleduji výsledný produkt, a v něm jste neprofesionálně smíchala reportážní fotografie se svojí fotkou z dovolené či co. Kvalita článku pak tomu plně odpovídá. Začíná se jako reportáž, srdce článku tvoří hartusení (vaše slova z diskuse níže), jak dříve bývalo zle, a závěr je nějaká nevěrohodná úvaha, ke které jste došla málo pravděpodobnou příčinnou souvislostí.

Hejnovav@seznam.cz
Host
Hejnovav@seznam.cz

Běžte do háje s diskusí. Nechápu proč jsme se vzhlédli v americkém školství. Tam sice umí diskutovat a psát eseje, ale všeobecné znalosti jsou minimální. Jejich vysokoškolák sotva umí to, co náš středoškolák. Zaveďte znovu osnovy, zrušte inkluzi – špatně vzdělatelní zdržují ostatní ve třídě a jejich pomocníci vyrušují- a začněte děti trochu třídit, aby se chytrolíni nenudili. Jsme potomci Komenského, ale ten se chudák jistě obrací v hrobě nad tím, jak upadá naše školství.

Veronika
Host
Veronika

Víte, ale my už nežijeme za Marie Terezie, kdy hlavním atributem školství bylo memorování, často věcí, kterém děti nerozuměly, a výchova k naprosté poslušnosti příkazům. Žijeme v době, kdy se všechno mění, a kdo se neumí přizpůsobit, tak nemá šanci. Ono totiž není důležité všechno umět nazpaměť, ale vědět, že to existuje a též vědět, kde si najdu potřebné informace, když budu konkrétní věc potřebovat. Komenského „škola hrou“ se zavádí do praxe a vám to očividně vadí. České školství upadá právě proto, že stále jede podle Marie Terezie, tj. klade důraz na naučené znalosti, ale neučí dovednosti osvojit si potřebnou… Číst vice »

Václav
Host
Václav

„Ono totiž není důležité všechno umět nazpaměť, ale vědět, že to existuje a též vědět, kde… “ Ano. A ke studiu cizích jazyků není třeba učit se slovní zásobu, stačí vědět, že existuje něco jako slovník… :D I ta nejbystřejší mysl na světě potřebuje k efektivnímu fungování aktivní zásobu znalostí, ne jen nějakou pasivní vědomost, kde ty informace najde. Úplně stejně, jako k plynné domluvě v cizím jazyce nestačí slovník, ale pouze aktivní slovní zásoba, kterou se co? Musíte naučit nazpaměť. Je ale vtipné (i když zároveň velmi smutné) sledovat, že na každého člověka, který prohlásí, že ne vše, co… Číst vice »

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

„Vážně jste někdy v životě potřebovala vědět, jaký zrovna typ verše čtete či jaký je ve větě použit mluvnický obrat?“ Pokud je vaším vrcholem kultury stáhnout si písničku Rhianny z internetu, tak nepotřebujete. A jestli vám nevadí dorozumívat se řečí ne nepodobnou vývojovému stupni opočlověka, tak ani mluvnické obraty nejsou třeba. To koneckonců ani pravopis. Stále je dost dětí, které po poznání zcela přirozeně touží. Ty, co jsou na tom o něco hůře, by se měly s učivem seznámit alespoň v základech, respektive ve výsledku vědět, že něco takového jako verše či mluvnické obraty existuje, aby byly jako dospělí schopni… Číst vice »

Anna
Host
Anna

Všeobecné vzdělání je důležité proto, aby se díti otevřel svět, aby si vybralo, kam bude v dospělosti směřovat. Ono i to memorování má svůj smysl. Usuzuji tak z toho zástupu vynikajících lidí, kteří tímto systémem prošli. Dítě se celý život učí. Nejdřív od rodičů, pak ve škole. Jinak by nic nedávalo smysl. Myslet si, že děti nejlépe věcí, co je pro ně dobré je hloupost. Dnes, kdy školy podlézají dětem, tak z nich vychází děti, které nic nebaví, myslí si, že jim patří svět jemuž ještě nic nedali. Jsou zvyklé jen brát. Za naprostou pitomost považuji bavit se s dětmi… Číst vice »

Tereza
Host
Tereza

Chápu to jinak. Kluci se nedomlouvají, jak vést válku, nechtějí se zničit a ubližovat, chtějí spolu bojovat. Můj syn se taky pořád poměřuje s otcem (oba provozují bojová umění), a s ním se zase perou jeho malí bratranci. Zpočátku mě to vadilo a měla jsem tendenci do toho pořád jako matka zasahovat. Ale všimla jsem si, že se opravdu jen poměřují, otec nikdy neublíží synovi, jen mu dá přirozeně pocítit převahu (fyzickou, technickou), protože ji prostě má, a stejně tak syn to pak přenáší na ty mladší. Ví, že má nad nimi převahu, nenechá si ale ubližovat (zastaví hru, když… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Zákaz bojů v družině (škole atd…) má svůj smysl. Ten smysl není v tom, někoho vychovávat proti jeho přirozenosti. Je v tom, že pokud má mít instituce odpovědnost za zdraví a bezpečí našich dětí, pak musí aktivně předcházet některým rizikům, která si, na rozdíl od té instituce, my rodiče na svá bedra vzít můžeme. Mě osobně velice zaráží, že na škole v článku se v „diskuzi o pravidlech“ nediskutuje o tomto aspektu pravidel, ale o tom, jak bojovat v okamžiku, kdy vynucená pravidla (snad jen hypoteticky) padnou. A nezlobte se, ale přátelské zápasení otce se synem, dětí či zvířat, je… Číst vice »

Tereza
Host
Tereza

Souhlasím s tím, že situace doma a v instituci je odlišná. Přesto dle mé osobní zkušenosti to i v té intstituci fugovalo lépe, když se mohlo „zápasit“ podle určitých pravidel, na kterých se děcka podílela, než když byl absolutní zákaz.

Václav
Host
Václav

Říkáte, že „to v té instituci fungovalo lépe“. Co a v čem to tedy bylo lepší? A za jakou cenu? Obhajovala byste to jako rodič i poté, co by Vám ze školy zavolali, že Vaše dítě mělo úraz? A jak byste se na to pak dívala, až byste zjistila, že ten úraz mělo proto, že škola zcela v rozporu se svými povinnostmi přenechala starost o rizika na osmiletých dětech a jejich „diskuzi“? Možná se pletu, ale mám za to, že tuto stranu mince – tedy krizový scénář – jste v úvahu nevzala. Pokud se děti chtějí ve škole skutečně fyzicky… Číst vice »

Veronika
Host
Veronika

Tak schválně, vy jste poslouchal, když vám někdo něco zakázal? Domnívám se že nikoliv.

Václav
Host
Václav

Za mých mladých let fungovaly zákazy a jejich porušování poněkud jinak, než dnes, Veroniko. Zákazů nebylo tolik jako dnes, ale za to drtivou většinu z nich se určitě nevyplatilo porušit, zvláště, pokud by se toho měly chytnout úřady, což by se třeba v případě rvačky na škole určitě stalo.

Na druhou stranu, na prosté vybití fyzických sil nám stačily sporty, a když jsme se chtěli vyloženě poprat, nepotřebovali jsme jako dnešní děti polemizovat s pravidly družiny. Prostě jsme se porvali. Po škole. Takže tady ani nebyl důvod nějaký zákaz porušovat.

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

„Obhajovala byste to jako rodič i poté, co by Vám ze školy zavolali, že Vaše dítě mělo úraz?” V tom, co napsal pan Václav, můžu být i konkrétní. Dětská hřiště navštěvují zejména v dopoledních hodinách různé soukromé školky. (Je to logické, obvykle fungují v malých prostorách bez vlastního venkovního pozemku k dispozici.) A ty alternativně laděné poznám osobně už z dálky. Před krátkým časem jedna taková na dětské hřiště přišla. Jeden ze dvou pedagogů byl mladý muž. Po chvilce upoutalo mou pozornost, jak se věnoval, přišlo mi stylem „s dětmi jsem velký kamarád“, jednomu chlapci, s nímž se různě škádlil,… Číst vice »

Václav
Host
Václav

No jestli ta školka byla nějaká komunitní alternativa z nějaké alternativní komunity, pak mohlo dost dobře jít i o pedagoga – hrdého tatínka, ne? A možná se tam i úrazy řeší nějak alternativně, písničkou a bez informování rodičů. Něco jako: „nic se vlastně nestalo, tak tím nebudeme trápit maminku, jo, Pepíčku?“ :-)

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Zrovna tahle byla až na toho pedagoga relativně v pohodě. Rodiče ani nemuseli bránit své potomky a jejich hračky před hordou divoce asertivních dětiček anebo raději rovnou z hřiště prchat pryč. A pedagog to pak přece chlapečkovi vynahradil: dlouze ho objímal :-/

Tereza
Host
Tereza

Co bylo lepší? Ubylo agrese slovní i fyzické, takového toho záškodnictví a provokování za rohem, aby učitel nevěděl. Děti si lépe a příměji řešily své sporu. Úraz jsem řešila jako matka napadeného dítěte, i jako učitelka. Vždy to bylo v situaci, kdy byl překročeno pravidlo, které stanovila jednosměrně autoritativně škola.
Že se děcka podílí na tvorbě pravidel a rostou k čím dál větší automonii a sebekontrole, nevnímám ze strany školy/učitele jak zřeknutí se svých povinností. Jako rodič očekávám, že učitel své děti zná a umí posoudit, nakolik co zvládnout, má nad nimi přiměřený dohled, přiměřeně je vede k samostatnosti.

Václav
Host
Václav

Teď ale říkáte něco úplně odlišného, než předtím, Terezo. Nejdřív jste mluvila o prostém fyzickém poměřování, jaké je i mezi Vaším manželem a synem. Teď mluvíte vyloženě o fyzické a slovní agresi, záškodnictví a provokování. To první je v naprostém pořádku. To druhé už ale zcela bezprostřední šikana. A je snad samozřejmé, že když někdo utrpí zranění následkem šikany, je to VŽDY proti pravidlům školy, ať už jsou tato pravidla stanovena demokraticky, nebo autoritativně. Nevím, na základě čeho vkládáte do učitelů takovou důvěru. Nějaké vágní: „oni snad své děti znají a dohlédnou na to“, aniž byste brala v potaz možnost… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Mimoto, podle školského zákona má každá škola povinně školskou radu, která má podle téhož zákona právo zasahovat do znění školního řádu, s výjimkou těch pasáží, které vyplývají ze zákona. Technicky vzato tedy škola nestanovuje PRAVIDLA autoritativně ani jednosměrně. Ale to jen tak na okraj…

abc
Host
abc

To jsou ti milenialove….

Alena
Host
Alena

Souboj k nám lidem patří odnepaměti. Zejména mužské pohlaví je geneticky a biochemicky připravené na to, že se poměřuje silou. Zakazováním na tom nic nezměníme. Z originálního příspěvku bylo zřejmé, že hoši si domlouvali pravidla souboje – čili vlastně sportovního utkání. Nikoli to, že si budou názorové rozdíly vyjasňovat násilím. V takovém případě na tom nevidím nic špatného a zaplaťpánbůh za rozumné vychovatelky/učitelky. Na jednu stranu jako společnost nadáváme na to, že děti jsou líné a nehýbou se. Na druhou stranu jim jakékoli fyzické aktivity, které striktně nemáme pod kontrolou, máme tendence zakazovat (první pravidlo ve školce mé dcery znělo… Číst vice »

Jana
Host
Jana

Je výborné podporovat předsudky a stereotypy a dělit lidi do dvou odlišných sociálních druhů. Byla jsem venkovská holčička vyžívající se v lezení po stromech a lítání po lese, teď jsem matka divoké dcerky a a upřímně jsem se zasmála „poklidným hrám s panenkami“. A to mám navíc ještě klidného a přemýšlivého chlapečka. Ach jo. Samozřejmě je skvělé podporovat děti ve fyzické aktivitě, ale děti obojího pohlaví, s přihlédnutím k jejich individuálnímu temperamentu a zájmům, ne je od začátku škatulkovat podle pohlaví…

David
Host
David

Mam plny souhlas s autorkou. Dcera chodi do skoly kde jsou pravidla temer vice nez ucivo a opravdu to funguje!

Václav
Host
Václav

„Mam plny souhlas s…“

Jsou to česká slova, ale čeština to není. Která jazyk vy mluvila, pane? :-D

Jan
Host
Jan

Václave, Vy se pohoršujete nad tím, že kluci pod vedením paní učitelky debatují nad pravidly souboje. Jak víte, že povídání o diplomacii nepředcházelo? Na druhou stranu, pokud nedokážete porozumět jediné, byť ne zcela dobře posládané větě, tak se Vám vlastně ani nedivím…

Václav
Host
Václav

Pokud jde o Vaši v pořadí první myšlenku, Jane, nezbývá než doufat, že nějaké takové povídání opravdu proběhlo. Nicméně v článku se o žádném takovém povídání nepíše ani půl slova. Buď tedy takové povídání neproběhlo, nebo autorce článku nepřišlo důležité je zmiňovat, proto ani já nevidím důvod zahrnovat je do svých úvah. K Vaší druhé myšlence – pokud z mé prosby, abyste psali srozumitelně, chcete vyvozovat cokoliv jiného, než že se mi nechce číst něco, co zní, jako kdyby to napsal neandrtálec po lobotomii, pak nemám co dodat. Podle mě nechci zas tak moc, když (snad) dospělé lidi žádám o… Číst vice »

verka
Host
verka

Pane Václave, myslím, že na rozdíl od „Davida“ jste chodil do úplně normální školy a ne do žádné „svobodné“, ani „demokratické“ ani žádné polistopadové podobné. V normálních školách se totiž UČÍ a VYCHOVÁvÁ (přesněji: učilo a vychovávalo) současně, jinak to ani nejde. Tím je dáno, že se žádná pravidla nebo strategie ničeho, tedy pokud nejde o nějakou hru, nemusejí domlouvat, všemu se děti v normálním vzdělávacím procesu „naučí“ samy. Ovšem musí k tomu mít příklad dospělých, v ovzduší musí být cítit důvěra, laskavost, pochopení, uznání, vstřícnost, optimismus a hlavně důslednost. Tak, jak to už 30 let! ve školách všech stupňů… Číst vice »

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Jiný názor označujete jako „hartusení“? V tom případě je váš článek velice hartusivý – jeho střed tvoří ukázkové hartusení o tom, jak dříve bývalo zle. Vlastně všechny vaše články jsou takové hartusivé…

Pochopila jsem, že paní Věrce nesedí „inovace“ (tedy přeloženo: pseudoinovace). A ono na hodnoty, které ve svém komentáři zmiňuje – důvěra, laskavost, pochopení, uznání, vstřícnost, optimismus, důslednost, můžeme nahlížet jako na staronové, tedy nadčasové, že? Ty žádné hraní si na pravidla a jiné výkřiky „moderní“ doby nenahradí. Paní Věrka to vystihla dobře.

Václav
Host
Václav

Paní Věrko, s tím, co jste řekla, souhlasím. Hlavně je podle mě zajímavé sledovat, jaká pravidla si ti kluci pro své souboje stanovili. Zatímco pravidla sportovních utkání obecně jasně zapovídají údery pod pás, tito kluci si dohodli přesně opačné pravidlo – povolené jsou jen údery od solaru níže, tedy pod žaludek s výjimkou rozkroku. Pročpak asi? Z důvodu bezpečnosti to zcela určitě není, protože nejbezpečnější jsou naopak údery od solaru po ramena, tedy na hrudník. Před kýmpak asi budou chtít tajit případné modřiny, když si domlouvají údery jen tam, kde se jim podaří je schovat pod kalhoty, resp. se vymluvit… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Paní Polanská, správně jste identifikovala jedno vybrané klíčové slovo mého příspěvku. Škoda, že jste nezvládla také poznat, že tohle vše řeším čistě hypoteticky. Poukázal jsem na zjevný rozdíl mezi sportovními pravidly a pravidly těch kluků, a vyslovil jsem řečnickou otázku a hypotézu, kterou jsem ani nemyslel úplně vážně, což jsem ještě zdůraznil tím smajlíkem. Vzhledem k tomu, že všichni zde přítomní – a to včetně mé maličkosti – moc dobře chápou, že šlo o diskuzi nad pravidly, ne o reálné prolomení zákazu rvaček v družině, jsem logicky očekával, že jako hypotetické bude chápáno i mé upozornění, že měl-li by tento… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Mimochodem, guláš já miluju. Opravdu ho dělám ze všeho nejraději. Z vepříka, z kravičky, z kance i z jelena. S domácím knedlíkem, navrch třeba sypanej cibulí…. mňam.

Konečně máte v něčem pravdu. :D :D

Tereza
Host
Tereza

Třeba je David cizinec? Vyjadřuje se kostrbatě… no a? A i kdyby byl po lobotomii, mentálně postižený, cokoliv jiného… pro mě je to pořád člověk. Za neandrtálce bych označila Vás, vzhledem k tomu, jaké postoje z Vašich příspěvků vyzařují.

Václav
Host
Václav

„Neandrtálec po lobotomii“ je obrazné pojmenování, které nedemonstruje postoj vůči neandrtálcům ani lidem po lobotomii, ani žádné jiné skupině lidí, žijících, mrtvých či zcela fiktivních, Terezo. Rozumní lidé to chápou, co Vy?

Pokud jde o Davida, na základě jedné věty bych ho na cizince netipoval, vzhledem k tomu, že jinak se vyjadřuje srozumitelně. Já měl na mysli diskutujícího asdfasd afsdfas. Nicméně oba tito gentlemani mají o mých kognitivních funkcích zřejmě jasnější představu, než já sám, čímž si ode mě poprávu vysloužili ne úplně přívětivé odpovědi.

Až mě budete chtít příště kárat za mé názory, aspoň počkejte, než se s nimi seznámíte.

Lenka
Host
Lenka

Ach jo… nepsal jste někde, že už z tohoto webu odcházíte? Nebo nejste schopen dostát svému slovu?

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Nechtěla byste odejít spíš vy, když je toto váš jediný příspěvek do diskuse? Na povzdechy a obviňování tady, předpokládám, není nikdo zvědavý.

Lenka
Host
Lenka

No, vaše subjektivně nenávistné příspěvky jsem četla, ale nemělo cenu na ně reagovat.

Václav
Host
Václav

Koukám, že Vy do diskuzí chodíte jen proto, abyste z nich vyhazovala lidi, Lenko.

Lenka
Host
Lenka

Ne, ale když někdo zaujme radikální stanovisko a vyhlásí odchod a pak ho člověk najde šířit moudro a nadávat autorkám na x dalších diskusích trochu ho to otráví.

Václav
Host
Václav

Já aspoň šířím ta moudra. Vy jenom vyhazujete lidi, a taky jste s tím neskutečně otravná. I tropický ekzém by se od Vás mohl učit.

Kateřina *
Host
Kateřina *

To byl Pavel a skutečně odešel. To jen pro upřesnění, protože se ve zdejších diskuzích samozřejmě pohybují i další diskutující se jménem Pavel. Když vnímáte formu jakou kdo píše, poznáte to.

Václav
Host
Václav

Musím přiznat, Kateřino, že i já jsem měl dříve v úmyslu odejít. Někteří lidé zde by se mě ale tak rádi zbavili, že mi v tomto nepřiznávají právo na změnu názoru.

Kateřina *
Host
Kateřina *

No tak to jsem ráda, že jste odolal pokušení a vydržel :) Sice tu s paní Polanskou poslední dobou laškujete víc, než je zdrávo, ale tak co se škádlívá.. já Vám to přeju :)

Václav
Host
Václav

Naprosto souhlasím, Kateřino. Děkuji.

Václav
Host
Václav

My víme, paní Polanská, že máte pečlivě sledovaný seznam lidí a jejich emailových účtů, které byste ve zdejších diskuzích raději neviděla. Nemusíte nám to pořád připomínat.

Kateřina *
Host
Kateřina *

To je dobře, myslím, že slušných diskutujících není nikdy dost :)

Anna
Host
Anna

Máte můj souhlas. Líto je mi těch dětí, to tedy ano. V životě to nebudou mít vůbec lehké. Už teď je vidět jaké ovoce tento vzdělávací systém nese.

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

„Mam plny souhlas s autorkou. Dcera chodi do skoly kde jsou pravidla temer vice nez ucivo a opravdu to funguje!“

Abyste jednou nezjistil, že už nemáte dceru, ale naprogramovaného robota! :-O

Pokud tedy sám nejste chatbot – pardon, ale trochu to tak vypadá :-)

Smajlitko
Host
Smajlitko

Myslím, že si takhle děti do života zkazí techniku. Když boj tak na sto procent a zasahovat citlivá místa. A když jsme ve škole, tak platí, že ve škole se nepere. Tohle není moderní výuka ale pravěk. Příště by mohli třeba probrat, jak zabít. …aby nebyla krev a střeva na podlaze a ne střelnou zbraní velké ráže. Paní učitelka zapíše pravidla a budeme se těšit na první jatka.

věrka
Host
věrka

Přesně vyjádřeno. Jenže domyslet dosah v článku oslavovaných pravidel autorka zřejmě není schopná.

Martin Hessler
Host
Martin Hessler

Děti by měly od určitého věku (minimálně od toho, kdy jim už rodiče nejsou a nemohou být 24 hodin denně za zády) vědět, že se po světě pohybují individua, jež bohužel rozumějí jen řeči násilí. A že je zbytečné, kontraproduktivní a nebezpečné pokoušet se s nimi domluvit řečí slov. A nemusí jít zrovna o primitivní agresory. Typický příklad: „Když se mi zachce, budu ti při vyučování plivat na záda. A co s tím jako uděláš, blbečku…? Vidět to není, učitel mě smí nanejvýš napomenout a já řeknu, že to není pravda…“ Potom plati jediné pravidlo: Udělej to jednou a udělej… Číst vice »

Evie
Host
Evie

Já vím, že dnešní genderové učení říká, že to tak není, ale vidím to doma den co den – kluci se potřebují prát a poměřovat si síly. A kde toto pochopí a naučí je mít pravidla, aby si (moc) neublížili, zasluhují metál. Pro pana Václava, tohle chápal už Foglar, a je to prakticky ve všech jeho knihách, například zrovna Chata v jezerní kotlině by bez toho nefungovala. Hlavní hrdina je syn zápasníka, a v jeho staré škole se zápasilo podle pravidel – je to sport! Pak přijde na novou školu, kde se mu ale nelíbí, že tam „hoši zápasí bez… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Pokud jde o možná rizika a odpovědnost rodičů a školy, pak je dnes společnost úplně někde jinde, než za časů Foglara. Dnes je potřeba rozlišovat to, co děti udělají v momentu, kdy je za ně zodpovědná škola, a kdy jsou za ně zodpovědní rodiče. Foglarova díla znám. Opravte mě, jestli se mýlím, ale v žádném z nich ani náznakem nevykreslil rvačku na půdě školy jako něco, co by se mělo jakkoliv podporovat. Nikdy by se nesnížil k tomu, aby pranice ve škole obhajoval péčí o tělesnou kulturu nebo jako něco přirozeného, jako někteří zdejší diskutující, včetně Vás. Myslím tedy, že… Číst vice »

Fogyn
Host
Fogyn

Poměřování sil mezi mláďaty, není to válka, které by muselo předcházet diplomatické vyjednávání. Existuje všude v přírodě. A vzpomínám na dětství, kdy na školu přišel nový učitel – muž! Kromě ředitele celkem druhý, a děly se věci neslýchané. V tělocviku místo prostných zavedl kolektivní hry a naučil nás „ragby“. To jsme měli nejraději proto, že nešlo o hru, ale byla to taková kolektivní rvačka o míč, demonstrace vlastní síly a skryté vyřizování účtů. Zejména ti slabší dostali možnost odplaty silnějším bez rizika potupného výprasku.

Lucie
Host
Lucie

Které to škola neučila…. škola a doma , škola a rodina! Nedávejte tu zodpovědnost jenom škole, ditě nepřichází do školy vedené k tomu, aby komunikovalo, přijímalo jiný názor… on ti ublížil, vrať mu to, on má jiná názor, neposlouchej ho.To se těžko odbourává, a s tím se ve škole učitelům těžko „bojuje.“

Kateřina *
Host
Kateřina *

Chápala bych kontaktní „boj“, kdy se kluci přetlačují a snaží se např. položit druhého na lopatky, ale vymýšlet „zbraně“, které mají zasáhnout druhého do těla? Jsem ráda, že u nás stačí dětem v družině fotbal. Kluk mi i tak přijde domu zvalchovanej jak z bojiště, ale spokojenej :)

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Kromě záměru podsouvat dětem nutnost debaty všemi možnými prostředky bych za konáním učitelky z článku viděla jakousi snahu podbízet se dětem, zasahovat jim do jejich světa, což je u některých zejména v současnosti takový neurotický trend. Východní moudrost – zcela jistě využívána i v tradičním výcviku bojových umění – „Učitel se nemá snižovat na úroveň žáka“ mnohé napoví. Prostor družiny není pro nějaké bojové akce uzpůsoben. Ve venkovním prostředí pak je obvykle možnost volné hry nebo nějakého rekreačního sportovního vyžití, což považuji za mnohem vhodnější aktivitu, s jehož pravidly je navíc běžná vychovatelka dobře obeznámena. Bojová umění opravdu patří do… Číst vice »