Marek Herman: Opravdu chcete udělat ze svého dítěte tečku na displeji?

Na odpoledním semináři pro rodiče jsem pomalu končil přednášku, zbývala ještě ta část, kdy se rodiče ptají, co máme dělat, když…

  • malý ne a ne usnout, už se nám to protahuje každý večer na hodinu a půl
  • malá se nechce o nic podělit
  • strašně se najednou zničehonic zhoršila ve škole

Takže klasické potíže, které přináší běžný rodinný život. Ale pak se objevila zvláštní otázka: malá půjde za rok do školy, chtěla jsem se vás zeptat, kdy si ji mám napojit na svůj mobil? Chvilku jsem nechápal, ale nakonec jsme si to ujasnili: paní chtěla vědět, kdy je nejlepší aktivovat tu službu, kdy má vaše dítě u sebe mobil a vy na displeji svého mobilu v každém okamžiku vidíte on-line, kde zrovna je. Taková ta pohybující se barevná tečka. Odešla ze školy pik, pik, pik. Teď jde přes náměstí pik, pik, pik. A pak podél řeky domů pik, pik, pik. Už je doma: nikam nesešla, stejná trasa, stejný čas jako každý den.

V dobré víře jsme své děti zavřeli do ghetta bezpečnosti.

Zeptal jsem se, k čemu by to mělo být dobré, i když bylo jasné, co máma odpoví. Ale chtěl jsem, aby to řekla nahlas. A řekla: já se o ni bojím, aby se jí nic nestalo. Tak jsem se zeptal dál:

„Už se někdy ve vašem městečku za posledních 100 let nějaké malé pětileté holčičce něco stalo?“

Ne, asi ne.

Pak byla chvilku pauza a následovala ani ne věta, ale spíše takový výdech: no ale co kdyby… Rozumíte mi?

Ano, rozumím.

Snažil jsem se jí vysvětlit, že se všichni bojíme o svoje děti. A že strach je zdravý, protože nás chrání. Jenom ho nesmí být moc. Protože pak už nepomáhá, ale ochromuje. A taky, že dnešním dětem v mozku zakrňují tzv. „rozhodovací centra“. Protože mají tak nalinkovaný život, že je nepotřebují. Že jsme dětem v dobré víře vybudovali skoro až „ghetta bezpečnosti“. Že se nám objevují tzv. hyper-protektivní mámy: aby se proboha svatého tomu našemu miláčkovi náhodou něco nestalo!!!

Se psím obojkem dítě ve vnějším světě neobstojí.

A že my za našeho dětství jsme chodili každý den lítat ven. A že jsem měl v hlavě jen tři příkazy: dej na sebe pozor, chovej se slušně a do tmy ať jsi doma. Netrápil nás pitný režim. Ani vybitý mobil. Ani jestli pověsíme selfí na fejs. Dělali jsme vylomeniny a bylo to OPOJNÉ. Paní poslouchala a nedůvěřivě se na mě dívala jako na toho klasického týpka, co zamrznul v minulém století a s nostalgií na tu dobu vzpomíná. Ale dneska je to přece už jinak! Svět je tak nebezpečný! Děti se unášejí a znásilňují a svět je plný podivných existencí. Je toho plná televize! Přece.

Tak jsem to ještě zkusil z jiné strany: s nástupem do školy se dítě potřebuje oddělit od mámy. První oddělení porod. Druhé oddělení období vzdoru. Třetí oddělení nástup do školy. Fakt důležité. Dítě se potřebuje naučit, jak si bez mámy a mimo domov poradit ve vnějším světě. A že k tomu malý prťous potřebuje SYTIT DŮVĚROU. Neboli jsi šikula, zvládneš to. A ŽE SE PSÍM OBOJKEM NA KRKU MU TO PŮJDE MNOHEM HŮŘ. Výsledkem byl jen další nedůvěřivý pohled. Myslím, že jsem ji nepřesvědčil. Vlastně byla trochu zklamaná, protože pořád neví, kdy by měla tu aplikaci aktivovat.

Co myslíte vy?

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

48

 
24 Počet vláken diskuze
24 Počet reakcí v diskuzi
4 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
eva torčikova
eva torčikova

Dobrý den, souhlasím s Vámi pane Hermane. Sledovat dítě v jakémkoli věku nepomůže a zřejmě ani neochrání. Dcera má 19 a syn 22let a stále mám o ně strach.

Kateřina
Kateřina

Když jsem byla dítě, nebyly mobily, otevřené hranice, rychlá auta, větší anonymita. Přesto přese všechno mám negativní zkušenost s pohlavním zneužitím. Měla jsem zodpovědnost, konala jsem zodpovědně, přesto jsem si jako dítě nepropojila veškeré souvislosti v takovém rozsahu. Byl to mžik. Stačil, aby se stalo, co se stalo. Za tečku na matčině telefonu bych dala cokoli, kdyby mě od tohoto incidentu uchránila. Změnil se mi celý svět.. změnila jsem se já. Vážený pane Hermane, nemusím jít zpět posledních 100 let, ale vím, že dětí s takovýmto „zážitkem“ je víc než dost. Osobně bych klidně tečku využívala pro své děti. Ne,… Číst vice »

Opatrnost - matka moudrosti
Opatrnost - matka moudrosti

Co by na tohle asi řekla maminka Aničky Janatkové…

Martina
Martina

Dobrý večer,u nás doma je to zrovna teď aktuální téma.Syn (9let) chtěl začít chodit se spolužáky ven.Myslela jsem,že je na to malý,takže jsem řekla ne.Jenže jsem si začala všímat,jak kluci chodí bez něho a pak ve třídě mají jiné zážitky a syn už mezi ně tak nezapadal (podle jeho vykládání).Myslím,že on to ještě nezaregistroval,tak jsme to včas probrali s manželem a vyřešili to následovně-dostal mobil, abych mohla kdykoliv zavolat,kde se nachází.Řekl kam přesně jde a pokud se chtěli přesunout jinam,zavolal nám to.Už to takhle provozujeme pár měsíců a bez problémů.Strach mám pořád,ale nemůže kvůli mě trpět syn.Ovšem ,,natípnout“ dítě na… Číst vice »

Málinka
Málinka

Děkuji pane Hermane. Snad jste opět alespoň některé rodiče přiměl k zamyšlení a k připomenutí si, že neni nad ZDRAVÝ SELSKÝ ROZUM a ZDRAVÝ NADHLED. Kdyby byli takto úzkostliví naši předkové, nikdy bychom se nemohli v evoluci dostat tam kde jsme.Toho, jaké pokračování dáme vývoji my, se děsím čím dál častěji při sledování dění ve škole.

Martina
Martina

Máte naprostou pravdu, sama jsem téhož názoru. O své děti se bojíme všichni. Jakmile své děti svým strachem ale omezujeme, přenášíme jej na ně a ony si pak nevěří, musí si vypěstovat zodpovědnost, ale to nejde, pokud to nenecháme na nich. Osobně jsem se svůj strach snažila nedávat najevo, i když je to náročné. Výchova by neměla být o pohodlí, ale o snaze naučit dítě, jak se o sebe umět postarat. Prostě jsem dávala synovi opakovaně informace o tom, jak se má chovat venku, na ulicích, silnicích, ve škole atd., jak řešit různé situace.. Považuji za nejdůležitější, aby si uměly… Číst vice »

Marie
Marie

Dneska už mám děti dospělé a jsem vděčná, že se dospělosti ve zdraví dožily. A mrzí mě, že ne všichni rodiče mají takové štěstí. Mluvím o štěstí, protože bohužel nelze 100 % zařídit, aby se našim miláčkům nic neblahého nestalo. Já byla mladá matka a z pohledu mnoha lidí nezodpovědná. Ve výchově jsem záměrně volila důvěru v šikovnost a schopnost svých dětí. Vypozorovala jsem, že už 2,5leté dítě odhaduje své schopnosti, a když má pocit, že na něco nestačí, tak se do toho nepustí. Dospělí dělají totéž, s tím rozdílem, že mají lepší schopnost rozlišit nebezpečí. Usoudila jsem, že pokud… Číst vice »

hauli
hauli

Chápu, že dítě potřebuje důvěru… ale jsou antivirové programy, které umožňují po zadání pinu napojení na telefon z jiného zařízení… umí sdělit polohu a dokonce i zapnout fotoaparát… Vidím problém v soustavném sledování dítěte, ale nechat si tohle jako zálohu mi přijde jedině rozumné.

hauli
hauli

Chápu, že dítě potřebuje důvěru… ale jsou antivirové programy, které umožňují po zadání pinu napojení na telefon z jiného zařízení… umí sdělit polohu a dokonce i zapnout fotoaparát… Vidím problém v soustavném sledování dítěte, ale nechat si tohle jako zálohu mi přijde jedině rozumné. Když se to nechá jako řešení pro případ nouze, které se pravděpodobně ani nepoužije, ani o tom dítě nemusí vědět. Jinak není to jen o chytrých telefonech. Já třeba jako malá musela volat mámě z pevné linky hned po příchodu ze školy. Když jsem nebyla doma včas (+- čtvrt hodiny), tak máma volala do školy, co… Číst vice »

Markéta
Markéta

Chápu ten strach a chápu touhu rodiče vědět, kde je zrovna jeho dítě. Nicméně po zkušenostech kamarádek, které jsou každou chvíli „šílené,“ protože jim dítě nebere mobil (má ho vypnutý, vybitý…) a ony si představují, co strašného se mu děje, jsem tenhle scénář odmítla. Popravdě netuším, co bych dělala, kdybych byla 40 km daleko v práci a tečka v telefonu by se zastavila někde u řeky a přestala se hýbat….Dítě napojené na můj mobil bohužel neznamená, že ho můžu zachránit, když to bude potřebovat. Akorát můžu začít panikařit o něco dřív. Mám tři děti, žijeme v asijském velkoměstě a jezdí… Číst vice »

ilja tanclova
ilja tanclova

Dobry den. Prosim reknete mi nekdo,jak tecka na mobilu uchrani dite pred jakymkoliv nebezpecim? Nechci polemizovat,ve svem veku uz znam spoustu nebezpeci. Ale pokud dite nekdo unese, ublizi mu a nebo i jinak ho omezi,tecka se zastavi. Kdyz ten nasilnik mobil vyhodi,je zle. Maminka uvidi,ze se neco deje nedeje a zasahne. Jenze dite bude uz ohrozene. Jak rychle dokaze zamestnana matka dojet k mistu tecky,aby zasahla? Nasili je otazka mziku…. Ja nepreju nikomu nic spatneho a z pribehu pisatelek me mrazi,ale i z pohledu babicky tri vnoucat,ktere zijou v zemi,ktera bohuzel vita bezence i pres neblahe zkusenosti mam dojem,ze tecka… Číst vice »

Marta
Marta

Já se spíš podivuji nad tím, že dospělá žena má pocit, že se musí na něco takového ptát. Je snad svéprávná a buď chce takovou techniku využívat nebo ne a ví, co od toho čeká a tudíž i ví, od kdy bude toto zařízení používat. Zodpovědný rodič se snaží co může. Ano, nezabráníte všemu, ale vůbec bych použití podobných věcí neodsuzovala.

platon
platon

Vtipné! Ano, u nas ve meste rocne zmizi nekolik desitek deti, nektere se najdou uz v rozlozenem stavu, ostatni se uz nenajdou nikdy. CR je znama zasobovanim cele Evropy sexualnimi detskymi otroky, o organech nemluve. Takze pan „odbornik“ je opravdu odbornik na demagogii.

Petra
Petra

Jeden krásný citát na toto téma : Matka není člověk, o kterého se máme opřít, matka je člověk, který nás má naučit, že opírat se není nutné. (Bohužel nevím, kdo je autorem této pěkné a výstižné myšlenky)

lene
lene

hlídací tečka nezaručí, že dítě bude ochráněno, ale v určitých situacích může urychlit proces nápravy. Ano, slyším, že se o děti dnes více bojíme a méně je pouštíme samotné a méně jim důvěřujeme. Beru článek, jako určité vymezení, proti tomuto trendu. Nicméně se nezříkám moderních technologií, u kterých nepotřebuji sedět a sledovat je, ale které mohu využít v případě, že dojde k nestandardní situaci. A rozumím tomu, že to člověka může svádět k dalším krokům např. jako kárání za nedovolené rozšíření dohodnuté trasy. Před sedmi lety by to možná v našem okolí zachránilo 9ti letou holčičku, v loňském roce nocovaly… Číst vice »

Jiřina
Jiřina

Dobrý den, já s Vámi v mnohém souhlasím. Ale loni se nám stalo, že našeho desetiletého syna srazilo auto, v 50 km rychlosti ho odhodilo přes 10m daleko, měl těžký úraz hlavy a…. a od té doby se o všechny naše děti opravdu bojím :-( A zavedla jsem třeba i to, co mi přišlo před touto zkušeností nadbytečně, hlásí se mi apod. A druhá myšlenka, pracuji ve škole a máme tu chlapečka s PAS, kterého právě takhle rodiče sledují, chodí domů sám a někdy ho napadne, že pojede MHD (velkoměsto) někam jinam (miluje MHD) a díky tomu sledování už ho… Číst vice »

Valerián
Valerián

Když budete dítě takto sledovat a ono na to pak přijde, nevyvodí si, že je to hezké, že o něj máte strach. Vyvodí si, že mu nevěříte, že jej špehujete a že ho nenecháte volně dýchat. Že jej sledujete na každém kroku ne kvůli strachu a jeho bezpečnosti, ale kvůli kontrole a zákazům. Pak ve vás ztratí důvěru a to je to nejhorší, když si dítě myslí, že mu jeho rodiče nevěří. Katastrofa.

Lenka
Lenka

Já ne mam to tak jak jsmě to měli mi. Bydlím na vesnici a myslim si že když mě 7 léta a 5leta dračice jde ven má jen za úkol byt slušná a vrátit se do tmy . Vždy to tak bylo a bude. Je to pro mě čas oddychu 😊 a jsem ráda že nejsem ta matka která by své děti hlídala kazdych 5min myslím si, že si je potřeba odpočinout a vydechnout děti jsou v této době moc hrrrr.

Potápěč
Potápěč

Technologie nás posouvají dál. Ty rozumné bych zaváděl co nejdříve. Autor článku Vám podsouvá, že budete sedět nad displejem a pozorovat tečku.
To dělat nemusíte, ale budete moci zjistit, kde potomka máte. Shodně může mít i dítě přehled o členech rodiny. Od určitého věku bych tuto technologii konzultoval přímo s dítětem. Názory dětí nepodceňuji.

dzouhanna
dzouhanna

já vás miluju :-), všechny vaše články i knížku, naprosto to se mnou ladí!

Jitka
Jitka

Nemyslím, že sledování dítěte něčemu pomůže. S pomocí aplikace se sice mohu dozvědět, kde se zdrželo, ale na dálku stejně nemohu rozpoznat a zastavit nebezpečí, pokud by se k dítěti blížilo. Důvěru a respekt, případně kurzy sebeobrany, považuji za důležitější než aplikace v mobilu.

3dmama
3dmama

Mě by docela zajímalo, kolik lidí odsuzujících tyto aplikace má s nimi reálnou zkušenost, ať už v mobilu či v hodinkách. A ne jen, že jedna paní povídala….. Je to jen o tom, že víte, kde se právě Vaše dítě nachází. Jen blázen bude sledovat kudy a jak dlouho dítě chodí do školy. Konkrétně hodinky zejména samostatným prvňáčkům usnadňují komunikaci s rodičem. Zároveň jej rodič nemusí přes telefon neustále kontrolovat. Pokud žijete v Praze, nemáte odvahu pouštět dítě do víru velkoměsta jen tak. Většina rodičů i na kraji Prahy děti na prvním stupni do školy vozí autem nebo vodí až… Číst vice »

Martina
Martina

Souhlasím s panem Hermanem, je to opravdu moudrý muž. Kdo se bojí, nesmí do lesa. A do auta své dítě dáte? Jak ho ochráníte před případnou haváriií ne Vaší vinou? Když nad tím začnete takto přemýšlet, bylo by nakonec nejlépe ho ve svém pokoji zamknout a nedat …. jenže i tam by se mu mohlo neco stát. Opravdu to chce důvěru, tak jako my musíme důvěřovat partnerovi, že nás nepodvede, musíme důvěrovat ostatním řidičům a především sami sobě. Jinak bychom nebyli schopni plnohodnostného života, partnerstí, ani řízení auta. Jak tu důvěru předáte dětem? Kdy ho přestanete hlídat? Myslím, že na… Číst vice »

Dušan
Dušan

Nechápu jednu věc, proč pan Herman řeší nějaké omezování svobody dítěte, když dítě o tomto stavu, že je nějakou tečkou vůbec neví resp. zřejmě nebude vědět a chová se tedy svobodně! To je čistě záležitost matky, která si stav kontroluje dle potřeby a pocitu, kde se nachází. Což může být často nestandardní prostředí. Takže mne překvapuje, jak psycholog může nadhodit myšlenku, že chodí jen každý den do školy a ze školy, vždy stejnou cestou a vždy za stejných podmínek. To mi přijde trochu neprofesionální úvaha. Takže určitě nesouhlasím.