Martina Štychová: Když já chci udělat rodičům radost, říkají děti při odchodu na víceletá gymnázia. Přínos pro společnost nevidím

U nás ve škole se samozřejmě snažíme děti co nejvíc naučit. Věříme ale, že důležitá je i spokojenost, pohoda – a především dobré vztahy. Děláme všechno pro to, aby se u nás děti dobře cítily. Pěstujeme ducha komunity, snažíme se, aby se děti kamarádily napříč ročníky, nasloucháme jejich potřebám a obavám.

Rodiče z okolí to o nás vědí, a když přijdou k zápisu, říkají – my chceme k vám, protože u vás se našemu dítěti bude dobře dařit, bude se s chutí učit, nebude zažívat zbytečný stres. Od 1. do 3. třídy se u nás neznámkuje, což rodiče také kvitují. Zkrátka první tři roky je vztah mezi naší školou a rodiči jako sluncem zalitá pohoda. Rodiče chodí na jarmarky, podporují nejrůznější výlety a komunitní akce, jsou „pro každou špatnost“.

Tři roky pohody, a konec
Jenže pak přichází čtvrtá třída, a najednou je všechno jinak. Rodiče se nás začínají s obavami v očích ptát – umí toho moje dítě dost? Neběhá pořád někde po výletech, neztrácí čas na školních akcích, když by se místo toho mohl zdokonalovat třeba ve větném rozboru? Nebylo by užitečnější, kdyby se děti raději zaměřovaly na akademickou stránku vzdělávání? Legrace už si přece užily dost, teď přišel čas na skutečné učení!

Přichází čtvrtá třída, a najednou je všechno jinak. Rodiče se nás začínají s obavami v očích ptát – umí toho moje dítě dost? Neběhá pořád někde po výletech? Nemusíme být zrovna jasnovidci, aby nám došlo, co je za touto změnou.

Nemusíme být zrovna jasnovidci, aby nám došlo, co je za touto změnou. Blíží se přijímačky na osmileté gymnázium, a rodiče jsou nervózní, že se jejich dítě nedostane. Najednou začnou mít pocit, že hlavním úkolem školy není vytvářet otevřenou komunitu, v níž děti rostou harmonicky po intelektuální i osobnostní stránce, nýbrž připravit je na testy, které pro některé z nich budou vstupenkou k „lepšímu vzdělání“.

Proč uvozovky? Já sama víceletým gymnáziím příliš nefandím – rozhodně tedy ne v podobě, v jaké u nás už léta fungují. Ano, pokud by na gymnázia skutečně odcházely výjimečné děti s vyhraněným talentem, pak bych si říkala, budiž. Ale některá gymnázia berou skoro každého, kdo podá přihlášku. Kde je potom tedy to elitní vzdělání? Z některých tříd k přijímacím zkouškám jde 18-20 dětí a velká část z nich se skutečně dostane, ale mně připadá, že skutečně studijních typů je jen zlomek, zbytek se víceméně jen nadriloval na testy.

„Chci našim udělat radost,“ říkají páťáci
Navíc se jako ředitelka základní školy musím ptát: jak k tomu přijdou běžné školy? Není to fér. Po nás se chce maximální inkluze. Vymýšlíme, jak začlenit co nejvíc dětí do běžného vzdělávacího proudu, vytváříme individuální vzdělávací plány, sháníme asistenty, budujeme kolektiv. Na druhé straně je ale dovoleno, aby se vytvářela takováto selekce, a to za hlasitého potlesku veřejnosti, která je osmiletým gymnáziím bůhvíproč velice nakloněna. Musím říct, že nechápu, v čem spočívá přínos této situace – pro děti, pro školy, pro stát.

Vyzobat si z populace děti, které jsou studijní typy, a do nich hustit obrovské množství informací, to podle mého názoru není nic záslužného.

Naše škola se k této výzvě samozřejmě staví čelem, tím spíš, že jsme škola pouze prvostupňová, takže děti od nás stejně po pátém ročníku odcházejí. Zveme k nám do školy odborníky z pedagogicko-psychologické poradny, kteří u dětí provádějí testy studijních předpokladů a jejich výsledky pak komunikují rodičům. Naši učitelé se s rodiči také potkávají a upřímně s nimi sdílejí svůj názor na to, kam by se jejich dítě mělo asi orientovat. Snažíme se s rodiči mluvit, vysvětlovat, probírat různé možnosti.

Jenže pak se stejně dozvíme, že spousta našich žáků tráví víkendy na intenzivních přípravných kurzech a přijímačkách nanečisto. Rodiče to stojí spoustu peněz, děti zase stres. Když se našich žáků ptáme, proč ten dril podstupují, často krčí rameny: „Když já chci našim udělat radost,“ říkají. A já pořád nevím – stojí to opravdu za to?

Martina Štychová je ředitelkou ZŠ Mohylová v Praze 13. Vystudovala učitelství pro I. stupeň na Pedagogické fakultě UK v Praze, Výchovné poradenství na Filosofické fakultě UK v Praze a specializační studium pro metodiky prevence na 1. lékařské fakultě UK. Už 35 let ji baví chodit každý den do školy, má ráda lidi, kteří rádi dělají svou práci, jsou pozitivní a umějí se smát. Ráda jezdí na kole a jen tak sedává na břehu rybníka.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

67

 
25 Počet vláken diskuze
42 Počet reakcí v diskuzi
1 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Lea
Lea

Nestojí, je-li škola dobře vedená.

Tehir
Tehir

Kdyby individualizace výuky skutečně fungovala, nebylo by gymnázií zapotřebí. Místo toho je to ale tak, že se celé tenpo výuky přizpůsobí té pomalejší třetině. Já i moji sourozenci jsme odešli na gymnázium kvůli výchovným problémům. Víte, proč jsme je měli? Prostě jsme se při výuce nudili, cítili se frustrovaní, nenaplnění a přestali dávat pozor nebo se o cokoli snažit. Problémy po přechodu na jinou rychlost vzdělávání zmizely.
Až začne inkluze řešit potřeby těch, co jsou ryhclejší, ale ještě nedosahují pásma mimořádného nadání, budu uvažovat o tom, že svoje děti nechám na běžné základní škole.

Káča
Káča

Paní ředitelka to napsala krásně a pravdivē. Když jsem chodila v 80. letech do školy žádná osmiletå gymnázia neexistovala. Přesto máme lékaře a další odborníky. Ani jedno z našich dětí neprojevilo zájem o osmileté gymnázium a tím to pro nás skončilo. Pokud dítě chce udělat tímto způsobem radiátory nejspíš o ničem jiném doma nemluví Přestože naše děti mají čtyřleté gymnázium bez problémů zvládly vysokou školu a to i v zahraničí. Je to nefer vůči základním školám to má paní ředitelka pravdu.

Petr
Petr

Článek je tendenční ve snaze pošpinit vzdělávání více talentovaných dětí, se kterými ZŠ pracují málo nebo vůbec. Naopak se stále více musí zaměřovat na problémy se žáky studijně podprůměrnými.
Uvedený fakt, že na gymnázia berou každého, kdo se přihlásí je zcela mimo. Paní ředitelka by se měla podívat na data z větších měst než napíše takový blud.

Martina Valentová
Martina Valentová

Na školu, kterou vede tato paní, bych své dítě nikdy nedala. Z jednoho prostého důvodu, v dnešní společnosti by bylo nepoužitelné. Sama mám osmileté gymnázium, nikdo mě na něj nenutil a připravilo mě na vysokou školu naprosto perfektně. Rozhodně byl vidět velký rozdíl mezi osmileťáky, čtyřleťáky a ostatními SŠ.

Dita
Dita

Nesouhlasím s autorkou článku. Běžně je (alespoň v našem městě) téměř čtyřnásobně více žadatelů o studium než přijatých. Mám na osmiletém gymnáziu dvě děti. Jsou velmi spokojené. Po prvním šoku ze stylu výuky si pochvalují přístup kantorů, atmosféru v třídním kolektivu. Neexistuje tady šikana, jsou tady zajímavé akce. Několikrát jsme dětem nabízeli přestup na jinou školu, důvodem je sport, ale děti vždy odmítli. Úroveň výuky je někde úplně jinde. Dnes je obecně v článcích tohoto typu stále více prosazován jakýsi liberální přístup k výuce. Neznámkovat, nezatěžovat žáky a to co se naučí je tak nějak v pozadí. Můj názor je… Číst vice »

bětka.báthory
bětka.báthory

Opravdu chtějí děti „udělat rodičům radost“? Nechtějí hlavně uniknout agresivnímu prostředí a šikaně, jakou šíří na mnoha základkách děti z problémových rodin, děti z ghett nebo děti frustrované protože „inkludované“, které ve skutečnosti do mainstreamových ZŠ nepatří, protože na výuku nestačí? 1-2 takové děti dokážou udělat ze života peklo všem nekonfliktním spolužákům, zvláště těm studijního typu. Škola jen vzácně dokáže šikanu zastavit: 1) bojí se, že získá pověst ZŠ se šikanou a přijde o žáky; 2) velká část šikany probíhá venku mimo školní prostory a/nebo přes net. Paní ředitelka v textu odporuje sama sobě: Podle ní „děti na 8leté gymnázium… Číst vice »

Diana
Diana

S paní autorkou článku musím silně nesouhlasit. Sama jsem absolvovala osmileté gymnázium a díky němu jsem měla příležitost rozvíjet se na mnoha frontách. Šla jsem z páté třídy na doporučení třídní učitelky, z vesnické základní školy, kde jsem se ve výuce většinu času nudila. Na gymnáziu jsem se dostala mezi spolužáky, kteří na tom byli intelektuálně i zájmově podobně, takže se mohla uplatnit taková ta zdravá soutěživost a motivace se stále zlepšovat, takže i tam jsem patřila k nejlepším (tím se nechci chlubit, pouze ilustrovat, že si nedovedu představit, co by se mnou bylo, kdybych zůstala na základní škole, nemluvě… Číst vice »

Honza M.
Honza M.

Zásadní nesouhlas! Nevím jak jinde, ale v našem okresním městečku (Pardubice) je převis děcek víc jak 1:6. Vím to přesně, protože moje dcera jde zabojovat zítra. Jestli jí to nevyjde, tak se svět nezboří, ale další 4 roky se bude ploncat ve škole kde se strašně nudí, protože „-Něco- probíráme a trénujeme už třetí týden a mě to bylo jasný hned napoprvé. Já tam pak už skoro usínám.“ „Mě bolí ruka, potřebovala bych se dohodnout s paňčitelkou, že se budu hlásit když nevím.“ Paní učitelka (na rodičáku): „Ať se tolik nehlásí, já vím, že ví, ale aby to nebylo demotivující… Číst vice »

Blanka Veselá
Blanka Veselá

Myslím, že již nadpis článku je zavádějící. Moje dcera /dnes již třicetiletá, po studiu vysoké školy/ si již ve čtvrtém ročníku základní školy začala stěžovat na atmosféru ve třídě. Vadilo jí, že někteří žáci stále vyrušují ve výuce, ona byla lačná učení, ale učitelka neustále řešila nějaké kázeňské problémy na úkor výuky, výuka anglického jazyka byla katastrofální. Z pátého ročníku odešla na osmileté gymnázium, kde byli podobně motivovaní žáci a byla zde velmi spokojená. Druhá dcera se dostala na gymnázium z devátého ročníku matematické třídy. V porovnání s osmiletým gymnáziem to byl nebetyčný rozdíl hlavně v angličtině. A v dnešní… Číst vice »

Lea
Lea

Tahle škola je podle dostupných informací velmi dobře vedená a je veliká škoda, že bohužel nemá pokračování na druhém stupni.Pak by měla paní ředitelka možnost dokázat,že děti připraví dobře i na střední školu .A já věřím, že by to dokázala.Všechny výhrady, které tady popisujete v různých příspěvcích,jsou často pravdivé.Ale to je vina nefunkčního a nezvládnutého systému inkluze a osmiletá gymnázia to nevyřeší.Je nutné zlepšit ,zkvalit hlavně druhý stupeň zš,na tom prvním se to již často děje.Není třeba paní ředitelku osočovat,ona dělá pro svou školu to nejlepší,co dokáže. Ani ji nemůžete podezřívat z toho,že si chce udržet žáky, protože druhý stupeň… Číst vice »

Jana
Jana

Dcerka je v primě na osmiletém gymnáziu. Konečně vidím pozitivní změnu, škola jí velmi baví a daleko lépe se cítí i v kolektivu. Není snadné se tam dostat, v Liberci brali ze 165 přihlášených třicet. Názory některých ředitelů ZŠ často odráží aktuální metodika z ministerstva. Nyní je trend podporovat učňovské obory, tak budeme hromadně posílat děti právě tam. Mám ještě starší dceru v deváté třídě, intelektuálně je srovnatelná s mladší. Jí jsme na víceleté gymnázium neposlali a dnes toho litujeme.

Zdena
Zdena

Já jsem zkušená učitelka a osmiletá gymnázia se mi také nelíbí . Dítě ve věku 10 -11 let nemůže ještě vědět , co by v životě chtělo dělat , vy jste měl někdo v tomto věku jasno ? Nechala bych všechny děti na základce do 9. třídy , i ve 14 – 15 letech je člověk moc mladý na rozhodování o svém budoucím životě , natož v jedenácti ! Je to spíš práce ambiciozních rodičů , kteří potomka nutí k co nejvyšším výkonům , často bez ohledu na to , na co se dítě hodí , jaké má schopnosti a… Číst vice »

K B
K B

Jako absolvent všeobecného osmiletého gymnázia musím říct, že jsem se nástupem na gympl dostala mezi děti na stejné intelektuální úrovni, což mi prospělo. Je pravda, že prostředí bylo kapku konkurenční, nicméně třetina naší třídy se dostala na medicínu. Ze tří tříd čtyřletého gymnázia, mých vrstevníků, se nedostal ani jeden člověk. Každopádně tehdy (nyní jsem druhým rokem na VŠ) se děti nedrtily na testy jako dnes, nechodily na přípravné kurzy, prostě jsme si udělali pár úloh podobného typu jako v přijímacích zkouškách a šli jsme… Vzali nás 30 ze 150. Na gymplu jsem byla mnohem spokojenější, nicméně odpůrcům osmiletých gymnázií přiznám,… Číst vice »

Pavel
Pavel

koukám paní ředitelka kecá až se jí práší od hu…by asi chce do politiky jinak lidově když je někdo hloupej má jít do blbšulky a když je někdo hodně chytrej má jít na lepší školu a to jejich prolínání je taková debili….. že to svět neviděl – jak se říká jedno shnilé jablko vám nakazí celý koš

Martin
Martin

S článkem nemohu souhlasit. Můj syn je studentem tercie na osmiletém gymnáziu. S tímto nápadem přišel sám. My jsme nesouhlasili, protože hraje fotbalovou ligu za prvoligový klub a času nemá nazbyt. Za ta léta co studuje si to ale nemůže vynachválit. Není už takový premiant, ale škola ho baví a nechce přestoupit ani po nátlaku klubu. Protože stále máme přátele mezi rodiči z bývalé školy, tak vím jaká je tam úroveň. Některé oblasti výuky ani neprobiraji,protože to nestihnou. Tempo se přizpůsobuje slabým. V současné třídě má 29 spolužáků a to, že by to byli žáci z donucení rodičů, tam prostě… Číst vice »

Iva
Iva

Dle mého názoru nadměrný zájem o víceletá gymnázia je přímým důsledkem inkluze v našich školách, protože je opravdu nešťastně pojatá a naprosto decimuje naše skvělé základní i speciální školství. Nemám nic proti zapojení dětí s handicapem ať už pohybovým nebo smyslovým a s poruchami učení do běžných základních škol. To vše se s asistentem zvládnout dá. Pokud je ale dítě mentálně postižené, silný autista nebo i psychicky nemocné, v běžné základní škole nemá co dělat, protože skutečně brzdí celý kolektiv. Chápu rodiče nadaných dětí, že jakmile to jde, utíkají z běžných základek. Protože učitel je jenom člověk a když věnuje… Číst vice »

Jirka
Jirka

Nějak jsem dodnes nepochopil význam víceletého gymnázia. Chápu že se na základní škole jede podle těch méně nadaných, na druhou stranu ten všeobecnej přehled na vyšší úrovni stačí možná tak na Pedagogickou fakultu nebo nějaký humanitní obor. Na elektrárně všichni z gymplu do roka skončili, matika moc těžká, odborný předměty moc těžký…. Odraz dnešní doby, kdy je neustále vyzdvihováno vzdělání nad manuální zručností, za chvilku i kuchař bude muset mít titul aby jen nemyl nádobí. Přitom jsou to právě ti, kdo něco umí, ti produktivní. Za 30 let budou mít všichni titul a všichni budou chtít dělat jen v call… Číst vice »

Martin
Martin

Víceletá gymnázia a základní školy. Ten problém dle mého vznikl systémem výuky. Proč je tak těžké pochopit snahu rodičů dopřát dětem co nejkvalitnější vzdělávání. Zvlášť když základní školy až příliš bojují s následky inkluze a plošného záběru a je to na úkor kvality výuky. Nemyslím, že by to byla osmiletá gymnázia plná donucených nešťastných dětí. Kdysi velmi dobrá úroveň základního školství utrpěla a část populace jen preferuje víc se naučit a připravit se na další studia. I když otevřeně řečeno, nevím jestli je to třeba. Náročnost některých středních a vysokých škol se tak snížila, že studium na nich dokončí snad… Číst vice »

Jiří
Jiří

jak chcete rozvíjet talentované děti na inkluzních školách, kde se jede podle toho nejpomalejšího ?

Lenka
Lenka

Proč dát chytrým dětem kvalitní vzdělání? Třeba proto, aby Česko nebylo dál jen levnou montovnou jako je to dnes. Dítě dám jednoznačně na gymnázium.

Jaroslav
Jaroslav

Také jsem byl proti víceletým gymnáziím, asi i proto, že jsem vystudoval 4 leté a moje děti bez problémů také. Ale nedávno jsem hovořil s bývalým spolužákem, který se vyučil učitelem na ZŠ. Když mi popsal postupy práce v inkluzi s několika jedinci ve třídě, to se prostě nedá! Martyrium, úřadování, sisyfovská práce. Je k smrti utahaný a výsledek? Slušně řečeno, marginální. Děti v inkluzi se těžko něco naučí a ty ostatní také nikam moc nepostoupí. A to se pak táhne dalším vzděláváním. Závěr je, že se už víceletým gymnáziím nedivím. Prostě jsem chodil do jiné ZŠ, než jsou dnes… Číst vice »

Tereza
Tereza

Začleňování (myšlením pomalejších, mentálně postižených) studentů a zajišťování odborných asistentů pro interpretaci výuky do základních škole nám jakožto společnosti je rozhodně nepřínosné ! Jak můžete vůbec chtít po dětech, které jsou chytré nebo minimálně zvládají probírané učivo nadprůměrně aby neodcházely z tříd, kde je brzdí a pozornost je věnována dětem, které v životě nebudou moci dosáhnout vzdělání středoškolského nebo dokonce vysokoškolského a následně zaujmout pozici ve společnosti, která bude přínosná a užitečná. Děti, které jsou snaživé nebo chytré se musí zaručeně v takovýchto školách nudit nebo jsou vyrušováni asistenty. To je důvod proč rodiče hledají pro své děti víceletá gymnázia,… Číst vice »

Pavel
Pavel

Upřímně… kdyby za nás byla možnost odejít na osmileté gymnázium, šel bych to s radostí zkusit rovněž; na základní škole mně osobně vadily skupinové práce, protože to zpravidla dopadalo tak, že ve skupině pracoval jeden a zbytek v tom nejlepším případě „neškodil“, v tom horším případě se celá práce změnila v sysifovskou. A kantor potom přišel a prohlásil, že tato skupina pracovala dobře a všichni ze skupiny dostali za jedna. Moc prima pocit :-) Všimli jste si někdo, jak se změnila situace kupříkladu v mateřských školkách od okamžiku, kdy byl zaveden povinný ročník pro předškoláky? Školky mají obavy, že pokud… Číst vice »

Klara
Klara

Naprostý souhlas, paní Štychová. Učila jsem kdysi na ZŠ a vím, že o studium na víceletých gymnáziích stály hlavně matky dětí. Sama jsem absoloventkou GJN v Hellichově ulici a vím, co rodiče všechno podnikali, aby tam své ratolesti dostali. Budoucím studentíkům to bylo často jedno. Teď mám část úvazku na VŠ a nevidím valného rozdílu mezi absolovanty prestižních škol a jiných gymnázií.