Miroslav Hudec: Stačilo málo a jeden kluk i jeden učitel by měli jiný osud. Jiná matikářka

I v nejvyšších vládních kruzích se teď mluví o tom, že tvrdou učitelskou práci je třeba spravedlivě ocenit. Tak, aby studium učitelství a práce učitele byly cílenou první volbou, a ne až východiskem z nouze. Kéž by se to povedlo. Otázkou je, jak se ti nově přilákaní nadšení učitelé budou ve sborovnách cítit. Vybavila se mi k tomu jedna historka.

Zvonil telefon a ve sluchátku se ozval hlas mladého učitele z jedné sídlištní základky. Trochu s obavami jsem čekal obvyklé výtky, jak jsme zase nějakého žáčka v poradně přechválili a přecenili jeho schopnosti a že to s tím optimismem přeháníme a ať si to jdeme zkusit do třídy.

Ale dostavilo se překvapení. Žádné výtky, ale prosba o podporu.  Pan učitel byl třídní v osmičce nebo devítce a někdy v pololetí do jeho třídy připutoval mládenec, který už prošel několika školami na okrese. Vždycky, když už byly jeho průšvihy neúnosné, řešila to rozvedená a vším možným zaneprázdněná matka změnou školy. Umluvila ředitele, a protože to bylo v době, kdy na základky přicházely slabé populační ročníky a školy se o děti přetahovaly, ani jí to nedalo velkou práci.

Mladý učitel si kluka všimnul a nějaký šestý smysl, jímž se vyznačují dobří učitelé, mu napověděl, že by stálo za to ještě to s ním zkusit.  A nějak si padli do noty a stal se malý zázrak. Kluk poprvé po létech neměl neomluvené hodiny, neměl žádné větší průšvihy, ani dvojku z chování, dokonce ani třídní důtku.

Zlepšil si trochu i prospěch, ovšem až na jeden předmět. Hrozila mu pětka z matiky. Pan učitel, že s matikářkou hovořil, shodou okolností to byla zároveň výchovná poradkyně, měla by tedy lépe než jiní chápat, o co se tu hraje. Kluk opravdu dělal, co mohl. I v té matice, jenže měl dost mezer v učivu z dřívějška a potřeboval, aby matikářka trochu přimhouřila oči a ocenila hlavně snahu. Jenže ta to tvrdě odmítla. Hrozilo, že pokud propadne, vzdá to a veškerá ta půlroční práce, snaha kluka a úsilí jeho třídního vyjdou nazmar.

Slíbil jsem zavolat řediteli školy. Byl to nakonec bývalý kolega, taky ještě mladý člověk, který u nás po studiu rok nebo dva pracoval jako speciální pedagog.  Přímo jsem cítil, jak se u toho telefonu potí rozpaky. Prý, on ten kluk zase takové lumen není, no ale já to přednesu na pedagogické radě a uvidíme.

Pedagogická rada se převážnou většinou shodla, že není možné dělat nějaké výjimky a jestli matikářka míní, že to prostě na čtyřku není, tak není. Jak by k tomu přišli jiní propadlíci, že tady se někomu dělají nějaké extrabuřty?

Tohle jsem se ale dozvěděl až po čase. Poctivě se přiznám, že se mi v neblahé předtuše nechtělo do školy znova volat. Jak to dopadlo, řekla mi maminka toho mladého učitele, s níž jsem jako se sociální pracovnicí probíral zase jinou komplikovanou kauzu.  A taky to mi řekla, že syn po několika obdobných zkušenostech ze školství odešel.

Škoda. Velká škoda.  Řeklo by se – jedna neústupná učitelka, je to o lidech. Ono to je ale i o systému, ten se reprodukuje právě prostřednictvím lidí. A svorně semknutá „negativní“ sborovna je bohužel pro naše školství zatím typičtější než ten nadšený mladý učitel. A není to generační záležitost.

Vzpomínám si na jiný případ, kdy si jedna paní učitelka, již v penzi, dovolila vybočit z naříkavého chóru nad zkaženou mládeží ostatních kolegů. Oni mluvili o bezmoci a litovali, že nemohou použít rákosku, ona (byla to taková radostná paní) na nářky odpovídala konkrétními kreativními nápady, jak by tu výchovnou situaci řešila. Musel jsem ji obdivovat, byla opravdu dobrá. Jenže stála proti přesile…

Miroslav Hudec je dětský a školní psycholog. Vystudoval  psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze. Po absolutoriu pracoval třicet osm let v Pedagogicko-psychologické poradně v České Lípě, z toho dvacet jedna jako ředitel tohoto zařízení. Po roční etapě na pozici  školního psychologa na střední odborné škole v současnosti působí v poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Zaměřuje se na vztahy rodičů a dětí, na problémy výchovy a na příčiny poruch chování u dětí.

26

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
11 Comment threads
15 Thread replies
2 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
19 Comment authors
Monika HoňkováV.V.Petr BZuzanaSilva Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Vašík
Host
Vašík

Chápu, co píše pan Holec, ale je si opravdu jistý, že by ta čtyřka opravdu pomohla? Netuším, jak moc tomu chlapci ta matematika nešla, ale vše má své hranice. Na ZŠ se opravdu nic objevného v matematice neprobírá.

Simona
Host
Simona

Pomohla by mu – protože by se z něj nestal ztracený případ.

Václav
Host
Václav

Člověk v takové pozici musí především věřit, že si tu známku doopravdy zasloužil. Zjištění, že ji dostal z milosti, by mělo právě opačný efekt.

dana
Host
dana

O toho kluka se možná poprvé v životě někdo zajímal a snažil se mu dát šanci. Možná na tu čtyřku opravdu neměl, ale tady šlo o něco jiného . Znovu se přesvědčil , že snažit se pro něho nemá smysl, a pravděpodobně už se nikdy snažit nebude. Podle mě si paní učitelka za nepedagogický přístup pochvalu nezaslouží.

Iva
Host
Iva

přečtěte si ten článek ještě jednou . Iva

Silva
Host
Silva

Byť s titulem inženýra, po -ceti letech od skončení studií mám tu a tam problémy se základkovou matematikou. Vzpomenout si, jak… vymyslet, jak jinak, když tohle už nevím… – Prostě proto, že jsem určité početní úkony celá ta desetiletí nepoužila, a kdybych nehrála určité typy her, nejspíš bych je nepoužila už do smrti.

Co je pro člověka důležitější, který přínos ze základky – ten v penzu učiva, nebo ten pro osobnost, vůli, charakter…?

Simona
Host
Simona

Taky si myslím, že kvalitní lidé nemají zájem o učitelství nejen kvůli výši platu. Já si osobně nedovedu představit vegetovat mezi takovými těmi „standardními pedagogy“.

Václav
Host
Václav

Jaká je definice pojmu „kvalitní člověk“? :-)

Markéta M.
Host
Markéta M.

„kvalitní člověk“ je člověk 1. jakosti :-))))))
Otázkou zůstává definice člověka 1. jakosti.
A jak vegetuje člověk? To má vegetační období a vegetační klid?

Ve vegetaci vegetoval, sílu přírody objevoval.
Když se dostavil do vegetační klid.
Zašel si do sborovny zařádit.
Odradil mladého kolegu, kola osudu se dala do běhu.

Václav
Host
Václav

Kariéra standardního pedagoga se zřejmě řídí jeho vegetačním cyklem, ve kterém se střídají dvě období – jedno, kdy je ze žáků skoro na umření, a druhé, kdy z nich pro změnu zezelená a vykvete.

Ani nevíte, jak mi Vaše básnička zlepšila náladu, děkuji. :-)

Alena
Host
Alena

Definice je jasna, kvalitni je pouze ucitelobijka Simona. Jen si nedovede predstavit vic veci, nez o kterych pise. Prisla si zase plivnout jedovou slinu, aby si ulevila.

Eliška
Host
Eliška

Nechápu, v čem byl problém. Každé dítě může na každém stupni propadnout jen jednou, jinak postupuje s pětkami – propadl tento kvítek poprvé? Pokud má nedostatečnou z maximálně dvou předmětů, dělá opravné zkoušky, jinak opakuje bez přezkoušení. Učitelka, která nechá dítě dělat tyto opravné zkoušky, otravuje prázdniny sobě, protože se na rozdíl od žáka musí v daný čas dostavit. Možná neměl kolega jít přes „jiné autority“, ale měl raději zahrát na notu „přece si nebudete kazit prázdniny“. A koneckonců mohl mu během prázdnin s přípravou na opravky pomoci, když mu na tom tak záleželo. A co se týče těch sboroven… Číst vice »

Bela
Host
Bela

Trochu mě vadí neustálé debaty o narvaných třídách. Já nastupovala do školy v roce 1952,byly otevřeny ve školy čtyři první třídy po 44 žácích. Třídnímu bylo 24 let a záhadně to zvládl všechno. Část mé rodiny se věnovala učitelství a nikdy jsem neslyšela tolik ztížností jako nyní.

Lucie
Host
Lucie

….Trochu s obavami jsem čekal obvyklé výtky, jak jsme zase nějakého žáčka v poradně přechválili a přecenili jeho schopnosti a že to s tím optimismem přeháníme a ať si to jdeme zkusit do třídy“ A jsou ty výtky oprávněné?Zkusil jste to opravdu, pracovat v kolektivu hodně problémových dětí déle než týden? Dá se to zvládnout? Co byste učitelům doporučil… kdo je oprávněn radit v těchto situacích, jde to nějak teoreticky pojmout?Nemají nejvíce zkušeností právě tito učitelé?Neměla by se ta spolupráce psychologů, potažmo poraden a učitelů trochu zlepšit, vydat se jiným směrem, držet spolu?? Tímto článkem jste jim- učitelům opět moc… Číst vice »

Markéta M.
Host
Markéta M.

Jistě se najdou učitelé spasitelé, ale učiteli, který odmítá spasit dítě, na které rodiče(matka) kašlou, bych nic nevyčítala.
Pokud měl mladý učitel touhu zachraňovat děti, snad si našel jinou cestu, protože jako učitel by se zbláznil, kdyby s každým dítětem prožíval jeho pokažený život.

Petr
Host
Petr

Tady je vidět, že známkování je hloupost. Pomocí slovního hodnocení se žák dal nejenom pochválit za snahu, ale i motivovat do další práce.

Václav
Host
Václav

Zaprvé – pokud učitel nechce dát nezaslouženou známku ani v případě, kdy může žáka povzbudit, pak by jeho slovní hodnocení nebylo v tomto směru o nic lepší. Naopak, pokud by se tento jeho postoj měl do promítnout do slov, mohl by celou situaci zhoršit i daleko více, než známka.

Zadruhé – to, že na vysvědčení může být buď to, nebo ono, neznamená, že se známkování a slovní hodnocení navzájem vylučuje. Zpětnou slovní vazbu od učitele můžete dostat i ke známce a naopak.

Petr B
Host
Petr B

Slovní hodnocení „Péťa ovládá sčítání přes desítku“ (jsem také Petr, není to útok na Vás) je u deváťáka co? Ale je alespoň pozitivní. Takové „Péťa nezvládá učivo ani 3. třídy“ má stejný význam, ale srazí na kolena i Péťu, co o sobě ví, že nic víc než pomocný dělník nikdy nebude. To pozitivní by mu mohlo pomoci, že se bude snažit být alespoň manuálně šikovný – a možná z něj vyroste kvalitní řemeslník (co nevypočítá, to změří) nebo alespoň ne-pomocný dělník.

Barbora
Host
Barbora

Ta výchovná poradkyně by letěla když nedokáže pomoci ,chlapci co se tolik polepšil z každého nemůže být génius a pětku snad dostane pouze ten co neumí sečíst 1+1.(co by tomu řekli jiní že.)

Hanka
Host
Hanka

Připomíná mi to příběh mého syna před 20 lety. ADHD a dyslexie a dysgrafie. Sedmou třídu opakoval, podle mě za vyrušování v hodině a vymýšlení kravin. Oficiálně za 5 z češtiny. S paní učitelkou z češtiny a ze zeměpisu těžký boj. Ve výsledku asi 40 poznámek do žákovské knížky za školní rok, následná dvojka z chování. Nakonec se nám podařilo domluvit s ředitelem školy. Sedmý ročník zopakoval. Nová paní učitelka začala zohledňovat jeho dys. a š to. I v ostatních předmětech jíní učitelé, je pravda , že i on se začal alespoň trochu snažit. Dochodil bez problémů ZŠ. Vyučil se… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Ach, ty nebohá češtino! Co ti to tady zase provedli?

Reformátory školství z celého světa si berou do úst, ale vzdělání, které snad jako jediné má význam pro nás všechny – vlastní mateřský jazyk – tu bez skrupulí przní na každém kroku.

Elena
Host
Elena

Když ona je to svým způsobem pravda – jak k tomu přijdou ostatní děti? A co je to za příklad, kdyby se dozvěděli, že bývalý kolega zavolal řediteli a tu čtyřku dotyčnému „zařídil“? Pětka na vysvědčení navíc není konec světa, jsou to dva měsíce na doprobrání látky, aby se v repáratu zvládla ta čtyřka. Dá se zařídit doučování atd., navíc když jde jen o jeden předmět, není to ani tak úmorné. Ani do té školy kluk docházet nemusí, zatímco dotyčná matikářka tam musí dřepět průběžně celé prázdniny – představa, že si učitelé propadlíky nějak „užívají“ pokládám za lichou. Naříkáme nad… Číst vice »

Zuzana
Host
Zuzana

Plně s Vámi souhlasím, jak k tomu přijdou ostatní děti. Pokud mu chtěl učitel pomoc, mohl mu zařídit doučování a nebo mu ho dát sám, protože na základní škole ta matematika opravdu není žádná věda a průměrný vysokoškolsky vzdělaný kantor by měl ji dát s jakoukoliv akrobacií.

Petr B
Host
Petr B

Z vlastní zkušenosti s matematikou a fyzikou – on je podstatný rozdíl mezi neuměl a neuměl. Moje matematikářka na ZŠ mi dávala na vysvědčení (a tedy i z písemek) trojky – protože jsem počítal jinak, než ona chtěla (a možná i rozumněla), ale ze stejného důvodu mě posílala na pythagoriády (matematické olympiády) – pravda, přes okresní kolo jsem se nedostal. Podobně i na gymnáziu, kde nejlepší známku z matematiky jsem dostal z maturitní písemky (na jaře roku 1989) – protože nám zadával a opravoval pan učitel, co hledal, jestli je uvedený postup možný, a ne, jestli ho kolegyně učila. Fyzikářka… Číst vice »

V.V.
Host
V.V.

V článku je jedna věta, která mi říká, jak to asi funguje. Co by na to řekli ostatní propadlíci? Takže ono nezáleželo na tom, jestli pomoci jednomu klukovi, ale jestli vůbec pomáhat těm ostatním, kteří propadali. Ono to není dobrá vizitka učitele, když je těch propadlíků víc. Paní učitelka nemůže tvrdit, že tolik dětí nic neumí. Co vlastně dělala a jaké úsilí vyvinula, aby těch propadajících bylo míň. Někdy v tom bývá zakomplexovaný mindrák. U nás taky jedna paní učitelka byla přesvědčená, že nejchytřejší jsou její děti. Ale to už je v povaze každé z učitelů.

Monika Hoňková
Host
Monika Hoňková

Naprosto souhlasím. Nenacházím slov, co se pořád děje. Vždyť učitel má být i psycholog. Osobně jsem ze strany učitelů zažila hodně špatného, nemohla jsem dlouho cítit úctu a respekt. Nakonec synova učitelka, skvělá paní učitelka, mě dokázala, že jsou i výborní pedagogové. Opravdu to je o lidech a spousta učitelů likviduje duše. Spousta…