Miroslav Hudec: Ve zvláštní škole mu bude líp, paní Čonková. Historka, která je koncentrátem dvacetileté praxe

Hodně se teď v odborné i laické veřejnosti diskutuje o takzvané inkluzi, tedy o společném vzdělávání prakticky všech dětí (s určitými výjimkami) bez ohledu na to, zda trpí nebo netrpí nějakým handicapem. A objevují se i znepokojivé tendence, v podstatě hlasy pro segregaci, které děti předem dělí na lepší a horší. Zastánci segregace tvrdí, že ty „horší“ budou ty „lepší“  brzdit. Samozřejmě to není pravda. V každé malé sociální skupině, a tou je i školní třída, probíhá složitá vzájemná interakce, ze které profitují všichni její členové, pokud je ta skupina dobře řízena. Bylo by to na samostatný článek, tady stačí jen připomenout prokázaný fakt, že nejlépe dítě pochopí učivo, když má za úkol vysvětlit ho kamarádovi. Třeba tomu, kterému jde učení hůře než jemu. Tudíž segregace ve vzdělávání poškozuje každé dítě. To méně nadané, i to nadanější.

Tohle fatálně nepochopil minulý režim. Navzdory tomu, že formálně proklamoval zvýšenou péči o takzvané dělnické děti, ve vzdělávání je segregoval jak na běžícím pásu. Ty nejchudší, sociálně nejslabší, bez potřebného domácího zázemí, ty hlavně. Nikdy ovšem neopomněl tvrdit, že je to pro jejich dobro. A jak bylo tehdy zvykem, aniž se ptal rodičů, zda o takové “dobro“ stojí. Speciální školství postupně přestalo být službou pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a stalo se školstvím pro chudé a nejchudší.

Malý Rom Pepík Čonka, říkejme mu tak, se ke mně dostal v pololetí 1. třídy. Do té nastupoval po ročním odkladu, a protože nechodil do mateřinky a přípravné třídy tehdy nebyly, moc mu ten odklad nepomohl. Dostal na vysvědčení velkou pětku a spolu s ní návrh na přeřazení do zvláštní školy  – dnes se jim říká praktické základní. On sice úplně na pětku nebyl, ale jak mi řekla jeho paní učitelka, kdyby mu ji nedala, nemohla by podle předpisů ten návrh podat. A navíc je přesvědčena, že jestli není na pětku teď, bude na ni na konci první třídy nebo ve druhé, nejpozději ve třetí.

V intelektových testech pro většinovou dětskou populaci Pepík vyšel celkově lehce podprůměrně. A  – typicky pro děti s nepříliš podnětným rodinným zázemím – slabé byly zejména ty části zkoušky, které jsou závislé na znalostech. Slušné naopak praktické myšlení, lidově se mu říká zdravý nebo selský rozum. V žádném případě tedy nešlo o dítě s lehkou mentální retardací, což už tehdy byl jediný legální důvod pro vyřazení z hlavního vzdělávacího proudu.

Další sloupek Miroslava Hudce si můžete přečíst zde nebo zde.

Dnes by tenhle závěr stačil, Pepík by zůstal na základce a za pomoci individuálního vzdělávacího plánu by postupně doháněl v učivu spolužáky. Tehdy ale o osudu dítěte rozhodovala zvláštní komise, takzvaný poradní sbor. Scházela se dvakrát ročně a zejména po jedné z nepovedených školských reforem (množinová matematika – pamětníci vědí) zvládla při dvoudenním zasedání zařadit do desítky zvláštních škol po okrese klidně i stovku dětí.

Před touhle komisí se ocitla i Pepíkova maminka. Členové si podávali z ruky do ruky ušmudlané Pepíkovy sešity a výtvarné práce. Školní lékařka ukázala mamince písanku s neuměle nakreslenými čárkami a obloučky, které utíkaly z řádky:

„Uznejte, paní Čonková, tohle přece není na normální školu.“

Předseda komise, okresní školní inspektor, ředitel zvláštní školy, Pepíkova třídní – všichni souhlasně pokyvovali hlavou. Paní Čonková se snažila něco namítnout, vzpomněla si, co jí nakázal manžel, který ale odmítl jít před poradní sbor s ní.

„Nebuďte smutná,“ zahlaholil ředitel zvláštní školy, když zahlédl slzy v jejích očích. „On se Pepík v životě neztratí. Učím už hezkou řádku let a potkávám bývalé žáky a oni si leckdy vydělají víc než já.“

Paní sklopila oči a mlčky koukala na své ruce, plné mozolů po létech dřiny s vidlemi a lopatou v místním kravíně.

„Tak na shledanou a pošlete dalšího,“ ukončil jednání předseda a obrátil se k písařce: „Poradní sbor při Odboru školství Okresního národního výboru v…… zařazuje Josefa Čonku, narozeného…  bytem….. do zvláštní školy.  Odůvodnění: z důvodů lehké mentální retardace není schopen vyhovět nárokům základní školy.“

V tomto minipříběhu je koncentrována moje poradenská zkušenost se stovkami podobných dětí za více než dvě desítky let praxe před Listopadem 1989. Spousta lidí vůbec nemá ponětí, co se tehdy ve školství dělo. A navíc my lidé strašně rychle zapomínáme…

Miroslav Hudec je dětský a školní psycholog. Vystudoval  psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze. Po absolutoriu pracoval třicet osm let v Pedagogicko-psychologické poradně v České Lípě, z toho dvacet jedna jako ředitel tohoto zařízení. Po roční etapě na pozici  školního psychologa na střední odborné škole v současnosti působí v poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Zaměřuje se na vztahy rodičů a dětí, na problémy výchovy a na příčiny poruch chování u dětí.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

722

 
69 Počet vláken diskuze
653 Počet reakcí v diskuzi
7 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Magda
Magda

Jak já bych mu přála učit ve třídě, kde je několik inkluzívních žáků!!!

Johana
Johana

Možná by pan psycholog doporučil i zrušení první a druhé ligy kopané? Přece by ti šikovnější fotbalisté přiučili ty z druhé ligy hrát lépe. No a ti prvoligoví by se od horších naučili toleranci, nelpění na výsledcích…hrajeme přece pro radost, že?

Luca
Luca

Vzpomínám bohužel velmi dobře na soudružku učitelku a její pokusy poslat mě do zvláštní školy. Neváhala mě šikanovat před třídou, když jsem nechápala množiny. Například mě svlékla u tabule do kalhotek. Nebo mi psala poznámky za pozdní příchod do třídy, přičemž věděla, že mě spolužáci zamkli na WC. Nebo mě 40 minut zkoušela u tabule z látek, u kterých si byla jistá, že je nezvládnu ( u mne to byla a je matematika). Nebo…….. Naštěstí přišla revoluce, přeřazení do jiné ZŠ s normální ředitelkou a hlavně, úžasnou paní učitelkou Pěknou.

zuza
zuza

Toto je opět článek na objednávku, také mi ukápla slza nad mozolnatýma rukama paní Čonkové. Nemůžete tu agitku prodávat líp? Odvoláváte se na minulý režim, ale struktura textu, vydíračka úplně v socialistickém stylu. A jak tu píše paní Magda, ať si stoupne na rok za katedru takové třídy a ukáže nám jak vede třídu k sounáležitosti a hlavně vynikajícím výsledkům. On totiž pan „psycholog“ říká to krásné „A“, ale už ne to méně líbivé „B“, že děti, které mají opravdu podprůměrný intelekt a nestačí ostatním ne v jednom, ale ve většině předmětů, se brzy během výuky začnou nudit, nic jim… Číst vice »

Libby
Libby

Zvlastni skoly mely svuj smysl, protoze umoznovaly podprumerne inteligentnim zakum aspon to nejzakladnejsi vzdelani. Na rozdil od bezne zakladni skoly, kde byli nejhorsimi, casto vysmivanymi zaky, mohli ve zvlastni skole zazit i pocit uspechu, protoze byli mezi podobne znevychodnenymi detmi. Bohuzel byly zvlastni skoly nekdy zneuzivany jako odkladiste nepohodlnych zaku. Ve druhe tride do me vyrovnavaci tridy poslali romskeho chlapce, propadajiciho z matematiky. Nechapala jsem to, protoze u mne byl nejlepsi z cele tridy a pocital bezchybne. Na druhe strane jsem mela neromskeho zaka, ktery byl tak slaby, ze nebyl schopny zvladat ucivo zakladni skoly a nakonec musel prejit do… Číst vice »

Honza
Honza

Ono se to vcelku dobře radí, ale kdo nestojí za katedrou každý den a nepociťuje tu beznaděj práce s neustále mentálně komplikovanějšími dětmi, tak nepochopí. To, co by před 20ti lety bylo na 3. z chování, se dnes přechází, neboť učitel je ta poslední šlapka ve škole. Ředitel je většinou dosazený manažer, který se snaží především si udržet svoji židli, neboť ředitelský plat i ve školství, o kterém se tvrdí jak je špatně placené, není špatný, tudíž klidně při jednání s rodiči nevychovaného spratka potopí učitele, jen aby on byl dobře hodnocený. Pokud je učitel jedním z těch, kteří se… Číst vice »

Alena
Alena

Velmi mě mrzí komentáře většiny osob, které se k článku vyjádřili přede mnou a které bohužel odrážejí naprosté nepochopení a zjednodušení stávající úpravy tzv. inkluze. Je nutné si uvědomit několi faktů: – inkluze tu byla mnohem dříve než tzv inkluzivní vyhláška č. 27/2016 Sb. První inkluzi vytvořila Marie Terezie povinnou školní docházkou, kdy řekla, že všechny děti se musí povině vzdělávat. Jak správně napsal autor článku postaru zvláštní školy byly zřižovány jen pro žáky s lehkou mentální retardací – žáci s jinými postiženími do nich zařazováni být neměli (nadále nemají) a buď pro ně byly zřizovány speciální školy (např. pro… Číst vice »

Vlaďka
Vlaďka

Co já bych dala za to, aby můj syn mohl jít na zvláštní školu. Na základce se jen trápí. A nevidím to jen u něj. Takových dětí je. Stejně nevyleze bez toho, aby nešel na nějaký učební obor pro zvláštní školy. Aby se alespoň trochu vyhnul mašinérii v základní škole, platíme mu drahou Montessori. Ale ani tam to není „bůhvíco“. A ještě nám to leze do rozpočtu tak, že jsme rádi, když máme pro děti co k jídlu. Bohužel kluk nemá tzv. mentální retardaci, tak do praktické školy prostě nemůže. Co třeba nechat to na rodičích. Ty sami nejlépe vědí,… Číst vice »

Zbyněk Šustala Nový Jičín
Zbyněk Šustala Nový Jičín

Milý pane Hudče… V oboru pracují cca 25 let. Mám i příslušné VŠ vzdělání. Vždy jsem měl jako prvořadý úkol zájem dítěte. Milý pane Hudče. O děti je třeba pečovat a ne na nich páchat experimenty. Inkluze je zbabraná, nepřipravená záležitost, přesto tvrdě prosazovaná. Qui bono? Jistě rozumíte, Jste vzdělaný a inteligentní, tím hůře, protože si tedy musíte být dobře vědom, že inkluze není nic jiného než velký kšeft, nástroj k získání vlivu, ale především zločin na dětech. Lidé jako Vy jste rozvrátili a téměř zničili naše speciální školství. Buď Jste nepochopil, při Vašem vzdělání, jak o děti pečovat, nebo… Číst vice »

thangpa
thangpa

Dobrý den…Myslím,že inkluze je především totálně zfušovaný projekt…Mluvím z vlastní zkušenosti….Do 4.třídy jsem opakoval a měl čtyřky odshora dolů.Ve 4.ročníku jsem byl v tzv.vyrovnávací třídě.Bylo nás tam 13 dětí…Na konci roku jedna trojka a samé dvojky…Ale jakmile tyto děti dáte do „běžného kolektivu“ 32 dětí,vše se vrátí zpátky…Psal jsem tehdy Valachové…Odpověď:Neznamená to,když píšete of.cestou,že vám paní ministryně odpoví….Tak kur. co to má znamenat!

Lenka
Lenka

Dobrý den, mohla by redakce Rodiče vítáni zrušit diskuse pod články? Už mi silně vadí ty téměř nenávistné komentáře k inkludovaným dětem. Mám také dceru s dysfázií zařazenou s individuálním plánem v běžné třídě a opravdu nikoho nezdržuje a ani neobtěžuje tu „nadanou“ „normální“většinu, naopak doufám, že vše se časem dorovná a třeba i nastoupí na střední školu. Pokud jsou mezi zdejšími odpůrci učitelky a učitelé, jsem ráda, že neučí na naší škole.

Zdena
Zdena

Pan Hudec je blbec . To je zase blábol ! Minulý režim vůbec nijak nediskriminoval děti z chudších nebo dělnických rodin , právě naopak . Já jsem za minulého režimu vyrostla a chodila do školy , většina věcí byla zdarma – neplatily se učebnice , od základky po vysokou školu se učebnice půjčovaly zdarma , nikde se neplatilo žádné školné , děti na základce dostávaly zadarmo sešity , tužky , gumy a další pomůcky , byly velice levné školní obědy , spousta akcí , výletů , dětských táborů byla zdarma . Ve škole se prováděly zdarma pravidelné lékařské prohlídky dětí… Číst vice »

vittta
vittta

Pěkný román, je to vymyšlené od A až do Z.
Tyhle dojemné příběhy….

E.P.
E.P.

Tak to jsou fakt kecy, až hanba. Kde ten pán žije? Asi v bludech. Já bych v tom případě zrušila třeba víceletá gymnázia, když je tak špatné rozlišovat.

Berenika
Berenika

Jsou děti, kterým inkluze pomůže a děti, pro které je trestem. Dcera mojí známé na prvním stupni ZŠ začala trpět těžkými depresemi (intelekt na hranici lehké mentální retardace), dokonce mluvila i o sebevraždě. Trápil jí školní neúspěch i nepřijímání od spolužáků – byla prostě jiná. Matka ji převedla na praktickou (dříve zvláštní) školu. Holčina rozkvetla – doslova. Je úspěšná, škola ji baví, má kamarády, není tam za divnou. Připravuje se na učební obor pomocná cukrářka. Pak za matkou holčičky přišel kdosi s návrhem na zpětné přeřazení na normální ZŠ, naštěstí je maminka rozumná, hnala je s tím do pekla. Momentálně… Číst vice »

H. Zatloukal
H. Zatloukal

To je ale snůška blábolů („A objevují se i znepokojivé tendence, v podstatě hlasy pro segregaci, které děti předem dělí na lepší a horší..), dojmologií („Samozřejmě to není pravda… prokázaný fakt, že nejlépe dítě pochopí učivo, když má za úkol vysvětlit ho kamarádovi…“), fabulací („dnes se jim říká praktické základní…“), polopravd („kdyby mu ji nedala, nemohla by podle předpisů ten návrh podat…“), fachidiotství („Slušné naopak praktické myšlení, lidově se mu říká zdravý nebo selský rozum… Pepík by zůstal na základce a za pomoci individuálního vzdělávacího plánu by postupně doháněl v učivu spolužáky“), ba dokonce lží („V žádném případě tedy nešlo… Číst vice »

Dítě
Dítě

Romové někdy můžou za špatné školní výsledky potomků sami, málo dbají o přípravu do školy: „Navzdory tomu, že formálně proklamoval zvýšenou péči o takzvané dělnické děti, ve vzdělávání je segregoval jak na běžícím pásu. Ty nejchudší, sociálně nejslabší, bez potřebného domácího zázemí,“ „Do té nastupoval po ročním odkladu, a protože nechodil do mateřinky a přípravné třídy tehdy nebyly, moc mu ten odklad nepomohl.“ Nebyly přípravné třídy, ale do školky mohl chodit, kdyby matka chtěla. Dnes je od 5 let školka povinná, kdežto koncem 80. let bylo naopak povinností státu dát 5-letému děcku školku: Právě aby bylo lépe připravené do školy.… Číst vice »

Alena
Alena

Pravi pan, ke kteremu ucitelka posilala deti pro papir, jak rikala „aby nemusela davat petky“, zdrave, normalni deti, vzdy to bylo…. jdete k panu Hudcovi…..Syn dostal v 1. tride trojku, nechteli jsme papir,potvrzeni, radsi jsme ho preradili do jine skoly, syn pak Mel vyznamenani, stredni skolu a dnes ma vysokou skolu. Dite, ktere opravdu ma problemy potrebuje jinou peci, Zapad nam nase „zvlastni“ skoly zavidel, ucitel byl „specialni pedagog“, umel s temi detmi pracovat, naucily se cist, psat, byla i specialni uciliste, ty deti se vyucily. Myslim Ze to bylo lepsi nez inkluze pro vsechny. To je pro deti napr.… Číst vice »

Zdeno
Zdeno

Ti co nestačí a už si ročník zopákli,nebo nastoupili až po 2 letech
bývají starší, větší, silnější, flustrovanější a ledacos jim projde.

přál bych příznivcům inkluze pobyt jejich dítěte s takovým spolužákem.

Pokud cílem školství není výchova natrdlého euroovčana,
tak to někdo pořádně nedomyslel.

Jana
Jana

Bohužel pan psycholog opomíjí jeden podstatný fakt. Že naši společnost nebudou rozvíjet a „táhnout“ děti s podpůrným opatřením. Samozřejmě každé dítě má právo na vzdělání, každé dítě má právo zažívat ve škole úspěch (sama mám ve třídě integrované dítě s downovým syndromem a věřím, že je to svým způsobem pro zbytek třídy přínos) … Ale zkusme si říct, kolik sil a času věnujeme dětem s SPU atd. a kolik dětem „běžným“ nebo nadaným? Proč se stejně urputně společnost nezajímá o tyto děti, které jednou budou naši společnost rozvíjet a budovat?

Janek Wagner
Janek Wagner

Argumentum ad hominem: pan Hudec především neumí počítat, pokud promoval v roce 1976, tak těžko mohl získat „více než dvě desítky let praxe před Listopadem 1989“.

Luboš
Luboš

Ono nejde o to,že ti pomalejší žáčci nestíhají,ale jejich asistentky,pokud je mají ruší ostatní.Názor známé učitelky,já vykládám učivo a do toho mi mluví asistentka s pomalým žáčkem,ostatní se po nich ohlížejí a mne neposlouchají

Martin Vaněk
Martin Vaněk

To je zase blábol hodný tohoto obskurního webu a jeho pošahané redakce…

Zdenek
Zdenek

Myslí se tím soukromé školy .???

Markéta M.
Markéta M.

Tady se tak hezky rozjela dabata a já musím jít spát, protože pracuji rukama a budík mi zvoní v 4.50……a to mám středoškolské vzdělání s maturitou“ :))), asi jsem někde udělala chybu, že mi vzdělání nezajistilo práci, kde bych si neničila záda a ruce a do které bych nemusela vstávat tak nelidsky brzo. :)

Anna
Anna

Máme 15 let v pěstounské péči dítě (tedy už to dítě není, je jí 21 let), když mi při nástupu do školy řekli, že doporučují speciální školu, byla jsem z toho moc smutná, vnitřně jsem se s tím doporučením nemohla smířit. Tehdy mi psycholožka řekla, zda chci pomoci dceři, nebo zda chci mít pocit, že budeme jako většina…tedy v „normální škole“. Doma jsem to manželovi rozhořčeně převyprávěla, on mě nechal chvíli mluvit a potom jenom řekl: „Má pravdu, viď?“ A mně došlo, že ano. Holku jsme měli od první třídy ve speciální škole a jsem tomu moc ráda! Naučila se… Číst vice »

Káča
Káča

Myslím, že pan psycholog má hlavně praxi v rozdávání hraběcích rad. Každý psycholog PPP by měl mít povinnou praxi v delce 6-ti měsíců jednou za pět let v základní škole. Aby viděl na vlastní oči ty osobnosti, kterým píše podporna opatření. Jednu takovou osobnost má syn ve třídě a už toho zmetka mám plné zuby a to v té třídě nejsem.

Andrea
Andrea

S inkluzí do určité míry souhlasím, díky ní mohl můj syn mít asistentku pedagoga skoro na plný počet hodin až do páté třídy. Nyní je na osmiletém gymnázium a zvládá bez asistenta. V nové třídě na rovinu spolužákům řekl co mu je a jeho postavení ve třídě do té doby ne úplně špatné ještě vzrostlo. Pomohlo mu to. Na základní škole byl nepochopný spolužáky, především těmi prospěchově slabšími. Moje dvě děti ještě stále chodí na první stupeň základní školy, kde je plno žáků že sociálně slabší skupiny, ale záleží třída od třídy. Prostřední syn jednou přišel domů s tím, že… Číst vice »

Vladimír Kocour
Vladimír Kocour

Pan Miroslav Hudec „tomu teda dal“! Já si pamatuji, že jsem chodil na základní školu. Ano, probíhá tam interakce. Ale obecně není pravda, že z ní všichni profitují. Věta „V každé malé sociální skupině, a tou je i školní třída, probíhá složitá vzájemná interakce, ze které profitují všichni její členové, pokud je ta skupina dobře řízena.“ vlastně definuje „dobré řízení“ – v pojetí pana Hudce – nic víc. V příkladu, který pan Hudec uvádí, by patrně nedošlo k přeřazení Pepíka Čonky do zvláštní školy, kdyby tam (před Poradní sbor) manžel šel s paní Čonkovou. Ale na tom už teď, po… Číst vice »

jarmila
jarmila

Pracuji ve škole, která integruje 20 let. Potvrzuji, že pestrý kolektiv je obohacením všech, je naprosto přirozený, děti jsou tvořivé, připravené pro život i studium. Klademe důraz na vztahy, samostatné myšlení, cíleně se věnujeme dětem integrovaným a to i mimořádně nadaným. Největším problémem vždy byly děti nevychované, ne integrované. Ty ubírají spoustu sil a kazí atmosféru v kolektivu.

Pepina
Pepina

Máme v rodině takový případ. Neteř je hraniční případ – matka abs. zvl. školy, chtěla dceru také dát do zvl. školy, všichni jsme jí to vymlouvali, teď jsem na rozpacích. Neteř je v 7. třídě a má 4. Má sice ind. plán, ale to učivo je pro ni prostě velmi abstraktní a velké množství, např. má 2 cizí jazyky, chemii je mimo její pochopení. Ve škole si to jen odsedí, učitelé od ní nic neočekávají. Asistenta nemá, ve třídě sice je, ale je plně vytížen pomocí zdrav.postiženému chlapci. Po této zkušenosti si říkám, jestli by jí nebylo lépe v menším… Číst vice »

Marie lucokova
Marie lucokova

Mam 3 deti. Tzv husakovy. Prostredni melo problem, dne se tomu rika adhd, tenkrat – nestacila tempu ve tride 35ti deti. Byly vsak vyrovnavaci tridy, kere mely 10 -15 zaku, spoustu pomucek, aby deti videli, slysely, co je tvrde a mekke, cteci okenka atd. Behem prvniho stupne se vse srovnalo a pak bylo dite rovnopravnym zakem s ostatnimi. Bylo to fak moc dobre vymyslene.

Thea
Thea

Mně jen mrzí že tohle řekne psycholog, jako takový by měl chápat že to co se dnes děje je často k neprospěchu a segregace jakou popisuje se už „pár“ let neděje…inkludovane dítě v běžné škole prakticky nepozná co je úspěch,jeho spolužáci ho odsunou na okraj a to i když se s nimi sebelépe pracuje a psychicky narušený žák,který už má jasný názor na to že léky od svého psychiatra brát nebude se stává ohrožením pro všechny zúčastněné a po intervenci policie po závažném incidentu končí na významný čas v ústavu…o tom že známku měl jen za to že zrovna nikoho… Číst vice »

Chvojda
Chvojda

Paní Čonková sklopila oči a mlčky koukala na své ruce, plné mozolů po létech dřiny s vidlemi a lopatou v místním kravíně. – Ha ha

vittta
vittta

To je hrozný!
Inkluze nefunguje, ale je to jen a jen kvůli rejpalům, kteří to kazí.
Ti jsou- jako dnes všichni s jiným názorem- řízeni rovnou z Kremlu samotným Putinem.
Jinak bychom už dávno měli romské jaderné inženýry, lékaře a architekty, protože pomocí inkluze by se IQ některých slabších žáků z jejich 75 zvýšilo na 140.
Resp. ten potenciál tam je, ale to sociálně nepodmětné prostředí, to je ta příčina.
Stejně je celá tahle šaráda kvůli nim, jakkoliv postižené české dítě nikoho nezajímá.

LWO
LWO

Sorry jako, ale CO MINISTR, TO „REFORMA“. Vzpomeňte na Valachovou a vyhazování učitelů, kteří si neudělali rychlokurs na peďáku. A teď najednou NEMÁ KDO UČIT! Mám pocit, jako by do zvláštní školy patřili všichni popřevratoví ministři školství… :-(

thangpa
thangpa

No,mám synka s lehkým ment.postižením….Zda do běžné školy,kde by měl asistenta,nebo do speciální školy…Mám tak trochu obavy,že ve speciální škole bude na něj kolektiv působit negativně,že tak špatně na tom není….Je to těžké rozhodování….V rámci inkluze by měly být pro takové děti kolektivy,kde je tak 15 žáků…Pak by klidně tyto děti mohly chodit do běžné školy…..Obrátím větu,kterou kdysi řekl Konfucius:Chcete-li zničit národ,zničte rodinu(vztahy v rodině)…..

Ivo
Ivo

Chlapci podobní tomu výše popsanému tehdy obvykle úspěšně absolvovali vzdělávací dráhu ve speciálním školství, vyučili se a dodnes poctivě pracují (osobně jich znám několik). Jejich dětství bylo šťastné. Současní zkušení učitelé mohou s 99,9% jistotou predikovat, jak dopadne většina dnešních inkludovaných jedinců (ta část, které by se v minulosti věnovalo „segregované“ speciální vzdělávání): protrpí běžnou ZŠ, obvykle stihnou i dvakrát propadnout a nasbírat snížené známky z chování za neomluvené hodiny, agresivitu apod., a po několika měsících na učilišti (když se na něj dostanou) skončí na úřadu práce resp. „na sociálce“ a posléze v kriminálu nebo jako oběti trestných činů. V… Číst vice »

Katka
Katka

tak pepik conka nemusi byt retardovany, jen se mu proste nevenovali rodice. chtit ale po ucitelich, aby suplovali fukcni rodinu, je proste nemozne. to by potom skutecne byl pomer jeden zak jeden ucite a kdo by tohle zaplatit, netusim. tohle by meli socialne vylouceni rodice pochopit.

Staff
Staff

Dětský a školní psycholog..Tak až odučí aspoň 14 dní na prvním stupni,ve třídě plné kulatých obličejů a zešikmených oček ( nikoli jihovýchodoasijského původu,ti jsou vesměs fenomenální),tak nechť sepíše druhý pokus..

Rudoa
Rudoa

Inkluze pár fakt: moje dcera papír na hlavu nemá. její kamarádka je dis* dcera z diktátu za 2 chyby 3, spolužačka za 5 chyb 1 ano. Ale drsný je jak to jde dál. Ta spolužačka se fakt neučí není hloupá je normální holka, ale ví, že se učit nemusí, že jí to papír vyžehlí. Výsledek lepší výzo než moje dcera. Stále nám říkají, že známky jsou jen doporučení. Ale dceři zamítli přihlášku na gymn. Litoměřická v praze 7 protože: se po testu vyhodnocuje 10% váhou poslední vzsvědčení. Aha takže když ta inkludující holčina bude mít stejný výsledek testu jako moje… Číst vice »

Ioda
Ioda

Vážený pane, ten váš Čonka by dohnal leda tak velký lejno. Ale krásně se to čte, ne že ne. O problematice však víte velký kulový.

Dana
Dana

Dcera chodila od 5 do 8 třídy do školy, kde ve třídě bylo několik takových žáků. O prázdninách jsme se přestěhoval a ona přešla na jinou školu a já jsem se nestačila divit, kolik učiva v bývalé škole vůbec nestihli probrat. Takže celkem slušný mazec. Spousta učiva, co se musela doručit sama a když tomu nerozuměla, tak placené doučování. Takže : Ať žije inkluze.

Stanislav Vig
Stanislav Vig

Pan Hudec pracoval 38 let v pedagogické pořádně a kolik let učil v „první linii“ na ZŠ, aby mohl přednášet moudra. Tady už chybí jen názor někoho z Eduin.

JanaK
JanaK

Od roku 1982 ( kdy jsem zacala ve skolstvi pracovat) zadne komise nebyly. Deti byly radne vysetrene v poradnych na zaklade standardizovanych testu.
Clanek je tendencni.
Pracovala jsem tehdy v hodne romske skole a vsechny deti prosly vysetrenim. Navic, pokud je pan psycholog, musi ! vedet cosi o socialni retardaci. Od te nejextremnejsi ( vlci deti) az po tu z nepodnetneho prostredi. To je zcela nepopiratelny, vedecky prokazany fakt. Nektere deti to dozenou, nektere ne. To se deje i u deti romskych nebo z jineho nepodnetneho prostredi.

Míša
Míša

My jsme měli ve třídě na gymplu kluka, který byl po obrně, měl mentální retardaci bůhví kterého stupně, neuměl moc mluvit, sešity se mu kopírovaly. Máma mu všecko vyběhala… Už nevím, jestli nás nějak zdržoval, při přemisťování po chodbách určitě.. Jen si pamatuju, že díky němu jsme vždy poznali, že bude písemka z chemie, protože mu profesor vždycky donesl Kindervejce na hraní, aby ostatní při psaní nerušil …

JanaK
JanaK

A jeste jeden dotaz. V zemich jako Francie, Spanrlsko, Velka Britanie je vubec problem dostat romske deti do skoly. Maji tam desitky procent negramotnych Romu.
Nase republika dosahla toho, ze chodi do skoly vsichni!!!
Tuto skutecnost deklaroval i rozsudek DH.
Takze mi vysvetlete, proc se kde kdo vozi po nasi republice, buzeruje nas a ve vyse uvedenych zemich klidek tabacek. Takze je lepsi je nechat je flakat, nez je dat aspon! do zvlastni?!?!?

Mila
Mila

A víte jak se asi cítí dítě, které už v první třídě evidentně nestačí učivu a žádnou mocí vám ho nezařadí do speciální školy,protože je tzv. hraniční? Mám takové dítě v první třídě, děti se mu snaží pomáhat(některé), má super pedagogy a přesto nestačí. Chodí domů a je mu to líto, že Miky už píše čtvrtou pisanku. Ze Lada už čte dal ve slabikáři. Velmi bychom stali o speciální školu,ale inkluze naruby nefunguje. A podle tabulek hraniční dítě tam prostě nevezmou. Co na tom, že jak říkáte vy s “normálními” dětmi ostatní zdržuje.

vittta
vittta

Poslyšte, pane Hudče, vy tady průběžně ukazujete vaší děsnou praxi a vzdělanost, ale příznivci inkluze z řad odborné veřejnosti jsou v nezanedbatelné menšině. Nepřipadá vám to divné? Navíc si přece nemusíme nic nalhávat. Inkluze není institut nějakého reálného vyhodnocení možností dítěte, to je politická záležitost, týkající se romů. Vy tady- ale obecně inkluzicté všude, podsouváte podprahově myšlenku, že Praktické školy jsou pro nějaký odpad, nějaké lůzry, dementy, kriply a nevím pro koho ještě. Ve skutečnosti jsou ale určeny dětem, které na běžnou školu nestačí. Pokud někdo s IQ 65 vyjde Základní školu s milosti učitelů ze čtyřkami, nebude na tom… Číst vice »