Pavel Kraemer: Thaletovu větu sice v životě nebudete potřebovat, ale… Proč by se v moderní škole mělo brát i klasické učivo

S mírnou nadsázkou se dá říct, že skoro celá látka druhého stupně základní školy je veskrze nepraktické učivo. V tom smyslu, že jej v životě žáci neuplatní. Nebo snad nějak využíváte rovnice či Mendělejevovu tabulku prvků? Neobejdete se bez znalosti historie antického Řecka nebo klasifikace mechů a lišejníků? To jsou jen namátkové příklady, našlo by se hodně dalších.

Předměty na druhém stupni nejsou nic jiného než vědní obory v malém. Je to pozůstatek elitního vzdělání akademického střihu pro zlomek společnosti. Učivo, které bylo původně určeno jednomu procentu lidí, dnes nutíme všem. Ve formě povinného základního vzdělání.

Proti této koncepci výuky se zdvihá odpor. Moderní pohled na vzdělávání odsunul znalosti na vedlejší kolej. Argumentuje tím, že v dnešní době se dá vše najít na internetu. Sílí hlasy, že to podstatné ve vzdělávání je rozvíjet klíčové kompetence žáků. A když znalosti, tak spíše praktické, to, co se člověku hodí pro život. To je trend doby.

Vidím to jinak. Klasické akademické poznání je důležité a škola by měla žákům umožnit, aby se s ním potkali. Nikoli ovšem pro praktický užitek, ale proto, že obohacuje náš vnitřní svět, zušlechťuje nás. Bez něj se člověk nerozvine v bytost, která rozumí sobě a světu.

Ale myslím si taky, že žáci se v současných školách s těmito znalostmi spíš nepotkají. Naučí se je nějak na zkoušky, někteří se zaťatými zuby, někteří na čtyřky, většina bez hlubšího porozumění a bez chuti, nebo ještě častěji s odporem. A tím se vyprázdní veškerý smysl takového učení. K žádnému vnitřnímu obohacení ve skutečnosti nedojde, až na výjimky. Mnoho inteligentních i méně inteligentních žáků ve škole vypíná. Jejich organismus je chrání před zahlcením proudem informací, které nedávají žádný smysl. Jiní vypnout neumějí, ty škola vyčerpá a znechutí až k nevolnosti.

Poznání je krásné, když není spojeno se stresem, vynucováním, biflováním ze strachu, pod tlakem, s odporem. Škola, kde se tohle děje, od znalostí odrazuje, odvádí.

A žáci proti znalostem pak protestují. „K čemu nám to bude?“ říkají. Ze zkušenosti vím, že tím ve skutečnosti myslí: „Nás to nebaví.“ Nevěřím tomu, že jsou děti na druhém stupni již tak praktické a utilitární, aby věci posuzovaly podle toho, zda se jim v životě budou hodit. Když je něco opravdu baví, nebudou řešit, jestli to je praktické, zapomenou na sebe a ponoří se do světa poznání.

Tradiční učitele uráží přemýšlet v kategoriích baví/nebaví.  Oni a jim podobní takto po generace neuvažovali. Prostě se naučili, co se po nich chtělo. Kolik lidí si díky tomu poznání zamilovalo, neřeší. Nikdo neprotestoval, to je důležité.

V dnešní době se dostáváme do opačného extrému. Znalosti jsou ohroženy. Mizí klasické poznání, a tím se ochuzuje vnitřní svět žáků…

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

27 Komentáře
nejstarší
nejnovější
Inline Feedbacks
View all comments
Robert Čapek
Robert Čapek
2 let před

Autor rozporuje sám sebe :-) Názor z článku: „Moderní pohled na vzdělávání odsunul znalosti na vedlejší kolej. Argumentuje tím, že v dnešní době se dá vše najít na internetu.“ je nepřípustné zjednodušení a hloupost zároveň. Moderní vzdělávání zcela jistě neodkazuje na internet a také neexistuje jako protipól nějakému „klasickému vzdělávání“. Jde jen o kvalitní nebo nekvalitní výuku, což je dáno především kvalitou nebo nekvalitou používaných didaktických prostředů, metod, aktivit, forem práce ve třídě. I ty zmiňované lišejníky a rozhodně historie antického Řecka lze učit tak, že žák dostane nejen učivo, ale i hezkou řádku dovedností, soft skillů. A tomuto pohledu… Číst vice »

Perrescu
Perrescu
2 let před

No, konečně se taky někdo vyjádřil na odpor moderním trendům! Mám ale pocit, že už začíná být pozdě, dnešní generace učitelů už nezná to zalíbení ve vědění a nemohou ho tedy předat dál.

Lea
Lea
2 let před

Hezký článek,děkuji,jen bychom potřebovali víc takových učitelů.

Kateřina
Kateřina
2 let před

Děti na druhém stupni mohou mít svůj názor, ale můj osobní tip, že převážně papouškují „nářek“ rodičů. Pokud dítě přijde za rodičem a chce pomoc s vysvětlením látky, kterou rodič neovládá, jak zareaguje? „Prosimtě, to vůbec nevim, v životě jsem něco takovýho nepotřeboval(a), takovou blbost si nepamatuju.“ Demotivující prostředí k zálibě ve vzdělávání nemusí být nutně jen škola. Proč by se dítě mělo chtít naučit něco, co jeho rodiče neuznávají? To dítě se chce líbit především rodičům, nechce ztrácet čas nějakými „blbostmi“. Až v pozdějším věku se z rodičů přeorientuje na kamarády a spol. a tam už také záleží na… Číst vice »

Miroslav Mácha
Miroslav Mácha
2 let před

Autor: Nebo snad nějak využíváte rovnice či Mendělejevovu tabulku prvků?
Ano denně.
Většina lidí v technických oborech musí znát kovy a jejich zkratky.
Rovnice o jedné neznáme jsou skoro všude, když člověk začne myslet. To je věc, která se musí učit. Nevyvolávat v žácích strach samostatně myslet, protože si to myslí špatně.

Honza
Honza
2 let před

Žel současné antiškolství dělá vše proto, aby rok od roku šla laťka níže a aby odmaturovalo, a dokonce aby bylo prázdnými tituly ověšeno co nejvíce troubů, kteří by pár desítek let zpátky sotva udělali pomocnou základku. Že s titulem z genderových studií můžou pak jít akorát tak do Mekáče či montovny dělat s Ukáčky, jinak se o ně pracovní trh neporve, to je netrápí. Místo toho, aby školství, společnost, média atd. motivovaly žáky vyučit se řemeslu a osamostatnit se, bere se jít na učňák za fuj fuj, radši do 30 mamánkovat jakýmkoliv pseudostudiem, co nejdéle si natahovat dětství, odsouvat odpovědnost.… Číst vice »

Vladimír Kocour
Vladimír Kocour
2 let před

No, tak zrovna Thaletova kružnice (resp. její zobecnění a s ním spojené pojmy jako úhel obvodový a úhel středový) jsou dost zásadní a praktické věci. Když vidíte v dálce něco, co se vám jeví jako úsečka viděná pod určitým zorným úhlem, je ZATRACENĚ DOBRÉ vědět, jak vypadá geometrické místo bodu, ze kterého lze vidět to, co vidíte. Protože potom víte, kde se vzhledem k viděnému můžete nacházet, a kde se nacházet nemůžete. Při orientaci v neznámém terénu je to dost zásadní. Vždycky, když někdo mladý říká „tohle nebudu nikdy potřebovat“, s největší pravděpodobností se mýlí, protože SVOJI BUDOUCNOST NEZNÁ. Nicméně,… Číst vice »

Tom M.
Tom M.
2 let před

Škoda, že se autor sám shazuje větou „Vše je na internetu.“; pokud by skutečně rozuměl internetu, pak by napsal, že „Znalosti jsou v počítači a dostaneme se k nim PŘES internet.“

Petr R.
Petr R.
2 let před

Na větu (otázku) „K čemu nám to v životě bude?“ začínám být alergický. Slyším ji od svých dětí i od kolegů z práce, když litují svá děcka, že se učí blbosti. Na různých diskusích je to taky pořád to samé. Odpověď je jednoduchá – z 90ti procent k ničemu. (když pominu, že se jednou budou muset dnešní děti učit se svými dětmi).

Opravdu to tak odhaduji, že pro výkon své profese potřebuje průměrný člověk tak deset procent znalostí ze školy. Otázka je jen: Kterých deset procent?