Peter Chvojka

Peter Chvojka: Dcera s kamarádkou napsaly prezidentovi, aby zrušil domácí úkoly. Jak pochodily?

Odešli jsme z města na jihočeský statek. Čtyřem dětem pouštíme hudbu hippies a přesvědčujeme je, že musí číst poezii, jinak nenajdou uplatnění na trhu práce, protože budou mít ztuhlý mozek. Moc přátel jsme zatím nenašli. Konečně se však druhá dcera Magda sešla v páté třídě se sousedkou Nelou. Někdy chodí společně k nám a píší úkoly.

To odpoledne se nezdálo být nijak nebezpečné. Magda s Nelou, zabořené v sešitech, bědují: „Tolik úkolů! Učitelka se naštvala, že hlučíme, a řekla: ještě jednou někdo cekne a dostanete další úkol! Bylo jasné, že někdo promluví, a taky jo. To není spravedlivé.“ Magda nabere revoluční tóninu: „Celý den sedím ve škole, přijdu domů a zase jen úkoly a úkoly… Říkal jsi, že dětství je nejkrásnější část života. Trvá to věčně! Dožiju se někdy konce?“

„Celý den sedím ve škole, přijdu domů a zase jen úkoly a úkoly… Říkal jsi, že dětství je nejkrásnější část života. Trvá to věčně! Dožiju se někdy konce?“

Zrovna sedím u úkolu starší dcery Markéty, sám vyšťavený z celého dne, rvu jí do hlavy procenta, a tak vyštěknu: „Prostě to musíte vydržet! Stěžujte si třeba prezidentovi, ale ne mně!“

Milé děti, píše vám prezident: úkoly jsou pro vaše dobro
Uplynulo pár dní a dorazila sousedka. V ruce dopis pro „váženou slečnu Nelinku“ s odesílací adresou: Hrad I. Nádvoří čp. 1, Hradčany, 119 08 Praha 1, a trochu nabroušeně se ptala: „Prý jste navedl Nelču a Magdu, aby napsaly prezidentovi, že nebudou psát úkoly?“ Zavolal jsem Magdu: „Kde jste vzaly adresu?“ Magda odpověděla: „Kolik máme prezidentů? Kde bydlí? Prostě pan prezident, Praha, Pražský hrad 1.“ Samozřejmost jejích úvah mě uzemňovala: „Jistě, jistě. A ten dopis, co jste mu poslaly, ten máte taky?“ Místo holek odpověděla sousedka: „Jo, ten si okopírovaly! Tady je!“

Vrazila mi před oči text:

 

V odpovědi stálo:

Pozval jsem Nelču dál a ujistil sousedku, že vše dám do pořádku. Uklidněná odešla. Manželka slzela smíchy. Když opadl prvotní šok z činorodosti holek, začal mi mírně řečeno vadit ten bodrý tón, jimž zástupce hlavy státu sliboval, co jim domácí úkoly všechno dají.

Jiný kraj, jiný mrav
Zavolal jsem i ostatní děti a pustil jim začátek dokumentu Why Finland has the Best Education? (Proč mají Finové nejlepší vzdělání?) od Michaela Moora. Film začíná tím, že Moore chce po finské ministryni vzdělání, aby prozradila to tajemství úspěchu. Ministryně bez mrknutí oka vystřelí: „Nedělají domácí úkoly. Měly by mít především čas být dětmi, užívat dětského života.“

„Děti mají po škole jiné věci na práci. Třeba být spolu, být s rodinou, sportovat, věnovat se hudbě, číst.“

Následně mluví jeden finský ředitel školy a říká: „Domácí úkoly jsou přežitek.“ Moore je překvapen stejně jako konzervativní český učitel (a rodič), a raději se znovu ptá. Ředitel pokračuje: „Děti mají po škole jiné věci na práci. Třeba být spolu, být s rodinou, sportovat, věnovat se hudbě, číst.“ Následně Moore zpovídá učitelku a předjímá: „Nemají úkoly, tak polezou po stromech.“ A učitelka dodává: „…a druhý den mi přinesou ukázat, jaký hmyz tam našly.“ Učitel je zkrátka důvěrník. Jiná učitelka říká: „Když se mozek nutí bez relaxování jen a jen dřít, přestane se učit.“

Děti na mě zíraly: „Ale to je tak strašně nespravedlivé! Proč nechodíme také do takové školy?“ Vyvedl jsem je před statek a povídám: „Koukněte se na dráhu slunce, otočte se k němu zády a pohleďte co nejdál. Tam někde leží severské země, a kdybyste se narodily tam, tak byste žádné úkoly nepsaly, učitel by vám nikdy neřekl, že se chováte jako debilové, jak je to běžné ve vaší škole. To, co chce, abyste uměly, to vás naučí během výuky nebo vás nažhaví tak, že budete mít potřebu si to samy dohledávat. A teď se otočte opět za sluncem. Kdybyste tady na tomto místě stály před 30 lety a rozběhly se za tím sluníčkem, tak byste asi po 50 km narazily do ostnatého drátu, který odděloval naši zemi od západního světa. Ale možná ne, spíše by vás někdo ještě před tím zastřelil. Ten plot už tam není. Zmizel z našich kopců, ale ne z našich hlav. Pamatujete, co dělají naše ovce, když si zvyknou na elektrické dráty, my je sundáme a chceme je přehnat na čerstvou trávu? Brání se, bojí se, že dostanou ránu, a přestože drát už není, ony zůstanou na staré trávě smíchané s bobky. A tak je to i s námi.“

Domácí úkol, potažmo celý koncept školství, má v českém kontextu dvě základní funkce, které nemají nic společného se vzděláváním.

Tuž se, rodiči, ať ti dítě prospívá
Domácí úkol, potažmo celý koncept školství, má v českém kontextu dvě základní funkce, které nemají nic společného se vzděláváním:

1) je to demonstrace moci vůči žákům. Jde o to, aby žáci pochopili, že do života potřebují především schopnost sebezapření a dovednost vzdát se jinakosti a podřídit se uniformitě.

2) přidělení úvazku rodiči. Za širokého společenského souhlasu dovolujeme škole, aby na bedra rodičů naložila práci učitelů a zajistila jim po práci druhou šichtu. Rodiče nemají prakticky žádné prostředky, jak se vzepřít. Říkáme, že české školství jede jednostranně na výkon, ale upřesněme si to: hlavně na výkon rodiče. Systém tím drsně znevýhodňuje děti, jejichž rodiče nemají ani kompetence, ani čas se domácí přípravě věnovat.

Sousedka mě druhý den zastavila a říká: „Celý večer jsem Nelče vysvětlovala, že dokud bydlí tady, tak úkoly psát musí. Chcete hlavou prorazit zeď? Napište si na zvonek Don Quijote.“

Peter Chvojka vystudoval mediální studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií MU v Brně a doktorské studium dějin novější české literatury na ústavu bohemistiky FF JU v Českých Budějovicích, kde nyní působí jako pedagog. Zabývá se hermeneutikou, tzn. teorií rozumění a interpretací uměleckého textu. Životem na venkovském statku, domácností bez televize a každodenním vyprávěním jednoho příběhu čtyř potomkům ve věku 5-15 let polemizuje se zaběhlými hodnotami moderní společnosti, zvláště s českým školstvím.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

92

 
17 Počet vláken diskuze
75 Počet reakcí v diskuzi
3 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Mirka Krizova
Mirka Krizova

Mluvite mi ze srdce, pane Chvojko. Moc krasne vystizene a moc zasluzna prace, kterou se vsemi detmi tam u vas delate. Pan Werich rekl: “Vzdycky se najde nekde balvan nebo breh nebo parez, ktery se neboji zbrzdit povoden kalne hlouposti.” Taky na to myslivam, kdyz se o neco podobneho snazim v nasi vesnici ;-) jen vic a jen houst, neunavne a po malych krocich vpred..! Drzim palce 👍🙏

Václav
Václav

„Manželka slzela smíchy. Když opadl prvotní šok z činorodosti holek, začal mi mírně řečeno vadit ten bodrý tón…“

Otázka, zda jsou domácí úkoly opravdu třeba či ne, je jedna věc.
Pan Chvojka ale zřejmě vstal levou nohou. Jistě by mu neuškodilo dívat se na svět trochu více očima jeho manželky a nebrat se tak vážně.

Markéta M.
Markéta M.

Domácí úkoly mi jako matce pomáhají, protože, zvláště u syna, vidím „na živo“ v čem chybuje, zmatkuje a čemu nerozumí.
A nevidím důvod proč dětem „rvát do hlavy procenta“. Domácí úkoly jsou zpětnou vazbou pro učitele. Pokud rodič sedí u úkolů a dělá je s dítětem, tak jak má učitel poznat, že to dítě neumí?
Dcera mi říká „Nekontroluj, jen podepiš, je to můj domácí úkol, ne tvůj.“
A moje děti jsou jinaké a rozhodně nejsou uniformní.

Honza
Honza

Zaregistroval jste „kauzu“ Táta parťák a domácí úkoly?

Robert Čapek
Robert Čapek

Původně jsem chtěl jen reagovat, ale nakonec jsem se rozepsal a je z toho blog :-)
http://robertcapek.cz/kdyz-je-tata-na-baterky-zak-se-jen-tezko-dovola-a-to-ani-prezidentovi/

Anna-Marie
Anna-Marie

Hmmm, a kdyby se holky narodily ještě více na jih, někde řekněme v subsaharské Africe, tak by třeba nemusely chodit do školy vůbec. Třeba už by mohly dokonce chystat svatbu… To je tááák nespravedlivé! Mimochodem, ráda zde čtu zkušenosti rodičů, co mají děti na zahraničních školách, a rozhodně jsem z toho nezískala dojem, že by se domácí úkoly nacházely jen a výhradně na té jedné straně tehdejšího ostnatého drátu… Né že bych tu teď za ně chtěla lobbovat, ale ta argumentace mi přijde jaksi mimo. A ještě k tomu závěru – kdyby se domácí úkoly zrušily, co když se někteří… Číst vice »

lea
lea

Nemohu si pomoct,mně se ten článek docela líbí.I rodič je jen člověk,tak se může klidně stát,že v dané chvíli nereaguje právě nejadekvátněji,což pan Chvojka připouští.Jeho „dodatečné “ vysvětlení dětem se mi zdá v pořádku.Naopak velmi oceňuji vlastní iniciativu děvčat.To by asi moc dětí opravdu nenapadlo.A iniciativní lidi snad budeme potřebovat,nebo ne?

Václav
Václav

K pousmátí je i dovětek pana Chvojky, že rodiče jsou domácími úkoly nuceni přejímat povinnosti školy. Zajímalo by mě, jak se tedy staví k faktu, že školy jsou nuceny přejímat povinnosti rodiny v oblasti výchovného působení a přípravy na život.

Mimoto jsem měl za to, že od rodičů se neočekává, že budou domácí úkoly vypracovávat s dětmi, nebo že je dokonce budou doučovat, čímž by snad mohlo dojít k nějakému „drsnému znevýhodňování dětí nekompetentních rodičů“, jak se tu rozohňuje pan Chvojka. Pokud vím, od rodičů se očekává pouze to, že umožní a dohlédnou na vypracování úkolu doma.

Vašek
Vašek

Pravdou je, že místo aby domácí úkoly motivovaly děti k učení a zájmu o látku, dělají přesný opak. Znechucují dětem školu a učení. Mám dvě dcery školou povinné a vím, o čem píši. S manželkou občas bojuji o to, aby z důvodu času nedělala úkoly za dceru, protože přesně jak je psáno níže, když už domácí úkol akceptujeme, je to procvičování a zpětná vazba pro učitele, nikoli podklad pro hodnocení dítěte. A nakonec ruku na srdce, kdo z vás dělal domácí úkoly rád? Já ne, vždy jsem je mastil před hodinou pod lavicí. A nakonec jsem vystudoval 2 vysoké školy.… Číst vice »

Hynek
Hynek

Hlavně domácí úkol není povinný a pokud by za nenapsání d.ů. byl žák ze strany školy trestán , je to hrubé porušení že strany školy a lze to řešit.

Zuzana Kuperová
Zuzana Kuperová

O těch úkolech, které ve Finsku nejsou, bych klidně polemizovala… úkoly jsou, jsou téměř denně…děti je nedostávají na prázdniny a vlastně ani na víkendy, ale jinak běžně. Vypracovávají samostatně projekty, v učebnicích jsou úkoly předepsané… Učitelé, kteří učí mé děti, všichni považují domácí úkoly za VELMI důležité. Nicméně systém je ve Finsku opravdu jiný, děti jsou vedeny k objevování, k diskusi…učitel je parťák…ale zároveň má obrovskou autoritu. Děti nejsou zesměšňovány, pokud se jim nedaří, není tu výuka formou strachu… u písemek se neopisuje, slouží pouze k tomu, aby dítě vědělo, kde je potřeba přidat a škola mu v tom pomůže….a… Číst vice »

Táňa
Táňa

Jako rodič jsem zase naopak za úkoly velmi ráda (samozřejmě chápu, že někdo to může vnímat jinak a respektuji to). Pro mne je jejich největším přínosem lepší povědomí jak o probírané látce ve škole, tak především o tom, jak si v ní děti vedou (známky z nějaké písemky párkrát do roka neukážou vše). Již několikrát jsme díky tomu narazili na slabá místa a mohli tak zavčas procvičit více / dovysvětlit, nebo např. u syna jsme zjistili, že počítá jiným stylem, což je sice super, že si na to přišel jinak, ale později by mu to při rychlosti počítání dělalo problémy,… Číst vice »

olga
olga

Dobrý den, domácí úkoly nejsou povinné.
http://www.inovativnivzdelavani.cz/domaci-ukoly-nejsou-povinne/

Soňa
Soňa

Finský – u nás některými neustále idealizovaný – způsob vzdělávání. Probuďte se!
https://www.facebook.com/ucimrada.cz/posts/635760223542035?hc_location=ufi

Vladimír
Vladimír

Pan Chvojka paří bezesporu mezi ty rodiče, kteří se nechtějí dětem věnovat při řešení jejich úkolů. Buď nechce, protože nedělat nic je pohodlnější, než se učit s vlastními dětmi, nebo by na ty úkoly sám nestačil. Rozumný rodič se samozřejmě zajímá, jak děti pracují ve škole a ví, že učivo je nutné opakovat i doma, prostřednictvím úkolů. Líný rodič – líné dítě. Hloupý rodič- hloupé dítě. To je jasná definice. Naštěstí kapitalistická společnost je nastavena tak, že kvalitní vzdělání je předpokladem kvalitní práce. O to to by mělo jít všem rodičům. Žít na statku a vyprávět příbehy, z dětí vzdělané… Číst vice »

Marek Chaloupka
Marek Chaloupka

Naprosto souhlasim. Deti jdou do skoly, tam musi sedet na zadku a ucit se. Po skole jdou do svych krouzku a po nich jdou domu. Naveceri se a do noci delaji ukoly. Kazdy ucitel jim nalozi a kdyz se to sejde, unavene u toho cuci do 22-te hodiny.
A to mam obe deti na prvnim stupni.
Nejenom ze deti to ubiji, ale ubiji to i rodice, kteri na to musi dohlizet, musi poradit…
Ocenil bych, kdyby se ve skole naucili, co maji a doma mohla rodina i odpocivat.

Marek
Marek

Domácí úkoly jsou podle mého názoru extrémně důležitou součástí vzdělávání, pokud slouží k vytvoření samostudijních návyků. V jedné z nejpokrokovějších a „nejfinštějších“ základních škol u nás (ZŠ Londýnská) dostávají děti od druhého dne v první třídě domácí úkol denně s tím, že čas strávený jeho vypracováním by ani u nejslabších neměl překročit stanovený čas (v prvních dvou třídách je to 10 minut). Moje děti chodí na školu velmi podobného ražení, jen ne natolik dotaženou – a pokud domácí úkol některý den nemají, rozhodně ho dostanou ode mne či od mé ženy. Jinými slovy – rozumím Vašim pocitům, zvláště pokud sama… Číst vice »