Peter Chvojka

Peter Chvojka: Dcera s kamarádkou napsaly prezidentovi, aby zrušil domácí úkoly. Jak pochodily?

Odešli jsme z města na jihočeský statek. Čtyřem dětem pouštíme hudbu hippies a přesvědčujeme je, že musí číst poezii, jinak nenajdou uplatnění na trhu práce, protože budou mít ztuhlý mozek. Moc přátel jsme zatím nenašli. Konečně se však druhá dcera Magda sešla v páté třídě se sousedkou Nelou. Někdy chodí společně k nám a píší úkoly.

To odpoledne se nezdálo být nijak nebezpečné. Magda s Nelou, zabořené v sešitech, bědují: „Tolik úkolů! Učitelka se naštvala, že hlučíme, a řekla: ještě jednou někdo cekne a dostanete další úkol! Bylo jasné, že někdo promluví, a taky jo. To není spravedlivé.“ Magda nabere revoluční tóninu: „Celý den sedím ve škole, přijdu domů a zase jen úkoly a úkoly… Říkal jsi, že dětství je nejkrásnější část života. Trvá to věčně! Dožiju se někdy konce?“

„Celý den sedím ve škole, přijdu domů a zase jen úkoly a úkoly… Říkal jsi, že dětství je nejkrásnější část života. Trvá to věčně! Dožiju se někdy konce?“

Zrovna sedím u úkolu starší dcery Markéty, sám vyšťavený z celého dne, rvu jí do hlavy procenta, a tak vyštěknu: „Prostě to musíte vydržet! Stěžujte si třeba prezidentovi, ale ne mně!“

Milé děti, píše vám prezident: úkoly jsou pro vaše dobro
Uplynulo pár dní a dorazila sousedka. V ruce dopis pro „váženou slečnu Nelinku“ s odesílací adresou: Hrad I. Nádvoří čp. 1, Hradčany, 119 08 Praha 1, a trochu nabroušeně se ptala: „Prý jste navedl Nelču a Magdu, aby napsaly prezidentovi, že nebudou psát úkoly?“ Zavolal jsem Magdu: „Kde jste vzaly adresu?“ Magda odpověděla: „Kolik máme prezidentů? Kde bydlí? Prostě pan prezident, Praha, Pražský hrad 1.“ Samozřejmost jejích úvah mě uzemňovala: „Jistě, jistě. A ten dopis, co jste mu poslaly, ten máte taky?“ Místo holek odpověděla sousedka: „Jo, ten si okopírovaly! Tady je!“

Vrazila mi před oči text:

 

V odpovědi stálo:

Pozval jsem Nelču dál a ujistil sousedku, že vše dám do pořádku. Uklidněná odešla. Manželka slzela smíchy. Když opadl prvotní šok z činorodosti holek, začal mi mírně řečeno vadit ten bodrý tón, jimž zástupce hlavy státu sliboval, co jim domácí úkoly všechno dají.

Jiný kraj, jiný mrav
Zavolal jsem i ostatní děti a pustil jim začátek dokumentu Why Finland has the Best Education? (Proč mají Finové nejlepší vzdělání?) od Michaela Moora. Film začíná tím, že Moore chce po finské ministryni vzdělání, aby prozradila to tajemství úspěchu. Ministryně bez mrknutí oka vystřelí: „Nedělají domácí úkoly. Měly by mít především čas být dětmi, užívat dětského života.“

„Děti mají po škole jiné věci na práci. Třeba být spolu, být s rodinou, sportovat, věnovat se hudbě, číst.“

Následně mluví jeden finský ředitel školy a říká: „Domácí úkoly jsou přežitek.“ Moore je překvapen stejně jako konzervativní český učitel (a rodič), a raději se znovu ptá. Ředitel pokračuje: „Děti mají po škole jiné věci na práci. Třeba být spolu, být s rodinou, sportovat, věnovat se hudbě, číst.“ Následně Moore zpovídá učitelku a předjímá: „Nemají úkoly, tak polezou po stromech.“ A učitelka dodává: „…a druhý den mi přinesou ukázat, jaký hmyz tam našly.“ Učitel je zkrátka důvěrník. Jiná učitelka říká: „Když se mozek nutí bez relaxování jen a jen dřít, přestane se učit.“

Děti na mě zíraly: „Ale to je tak strašně nespravedlivé! Proč nechodíme také do takové školy?“ Vyvedl jsem je před statek a povídám: „Koukněte se na dráhu slunce, otočte se k němu zády a pohleďte co nejdál. Tam někde leží severské země, a kdybyste se narodily tam, tak byste žádné úkoly nepsaly, učitel by vám nikdy neřekl, že se chováte jako debilové, jak je to běžné ve vaší škole. To, co chce, abyste uměly, to vás naučí během výuky nebo vás nažhaví tak, že budete mít potřebu si to samy dohledávat. A teď se otočte opět za sluncem. Kdybyste tady na tomto místě stály před 30 lety a rozběhly se za tím sluníčkem, tak byste asi po 50 km narazily do ostnatého drátu, který odděloval naši zemi od západního světa. Ale možná ne, spíše by vás někdo ještě před tím zastřelil. Ten plot už tam není. Zmizel z našich kopců, ale ne z našich hlav. Pamatujete, co dělají naše ovce, když si zvyknou na elektrické dráty, my je sundáme a chceme je přehnat na čerstvou trávu? Brání se, bojí se, že dostanou ránu, a přestože drát už není, ony zůstanou na staré trávě smíchané s bobky. A tak je to i s námi.“

Domácí úkol, potažmo celý koncept školství, má v českém kontextu dvě základní funkce, které nemají nic společného se vzděláváním.

Tuž se, rodiči, ať ti dítě prospívá
Domácí úkol, potažmo celý koncept školství, má v českém kontextu dvě základní funkce, které nemají nic společného se vzděláváním:

1) je to demonstrace moci vůči žákům. Jde o to, aby žáci pochopili, že do života potřebují především schopnost sebezapření a dovednost vzdát se jinakosti a podřídit se uniformitě.

2) přidělení úvazku rodiči. Za širokého společenského souhlasu dovolujeme škole, aby na bedra rodičů naložila práci učitelů a zajistila jim po práci druhou šichtu. Rodiče nemají prakticky žádné prostředky, jak se vzepřít. Říkáme, že české školství jede jednostranně na výkon, ale upřesněme si to: hlavně na výkon rodiče. Systém tím drsně znevýhodňuje děti, jejichž rodiče nemají ani kompetence, ani čas se domácí přípravě věnovat.

Sousedka mě druhý den zastavila a říká: „Celý večer jsem Nelče vysvětlovala, že dokud bydlí tady, tak úkoly psát musí. Chcete hlavou prorazit zeď? Napište si na zvonek Don Quijote.“

Peter Chvojka vystudoval mediální studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních studií MU v Brně a doktorské studium dějin novější české literatury na ústavu bohemistiky FF JU v Českých Budějovicích, kde nyní působí jako pedagog. Zabývá se hermeneutikou, tzn. teorií rozumění a interpretací uměleckého textu. Životem na venkovském statku, domácností bez televize a každodenním vyprávěním jednoho příběhu čtyř potomkům ve věku 5-15 let polemizuje se zaběhlými hodnotami moderní společnosti, zvláště s českým školstvím.

92

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
17 Comment threads
75 Thread replies
3 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
31 Comment authors
BrandtnerováAlenaalsuchaMarekIvana Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Mirka Krizova
Host
Mirka Krizova

Mluvite mi ze srdce, pane Chvojko. Moc krasne vystizene a moc zasluzna prace, kterou se vsemi detmi tam u vas delate. Pan Werich rekl: “Vzdycky se najde nekde balvan nebo breh nebo parez, ktery se neboji zbrzdit povoden kalne hlouposti.” Taky na to myslivam, kdyz se o neco podobneho snazim v nasi vesnici ;-) jen vic a jen houst, neunavne a po malych krocich vpred..! Drzim palce 👍🙏

Václav
Host
Václav

„Manželka slzela smíchy. Když opadl prvotní šok z činorodosti holek, začal mi mírně řečeno vadit ten bodrý tón…“

Otázka, zda jsou domácí úkoly opravdu třeba či ne, je jedna věc.
Pan Chvojka ale zřejmě vstal levou nohou. Jistě by mu neuškodilo dívat se na svět trochu více očima jeho manželky a nebrat se tak vážně.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Pochybil především pan Chvojka, protože je odkázal na nesprávnou osobu a pak se ještě divý, jaký tón byl zvolen. Řekla bych, že tón byl zvolen adekvátně obdrženému dopisu a obsahoval správné informace, kterých se ovšem dívkám od tatínka-souseda opravdu nedostalo. Takže dávat dětem chybné informace je v pořádku, ale mít bodrý tón v odpovědi už ne. Ach ten dvojí metr :)

Václav
Host
Václav

Souhlasím. Na tom obdrženém dopisu není absolutně nic v nepořádku. Odpověď je zcela korektní a plně profesionální. Pan Chvojka si zřejmě jen potřeboval ulevit od momentálních frustrací. Zvláště ten závěr o dvou základních funkcích domácích úkolů takto působí.

Eva
Host
Eva

Taky jsem si myslela, že se něco stane, když jsem napsala paní ministryni Valachové dvojstránkový dopis s mým vyjádřením k inkluzi, podpořeným vlastními zkušenostmi. Nejdřív si ověřila u paní ředitelky na mém pracovišti, jestli ještě pracuji a pak, když zjistila, že už jsem v důchodu, poslala dopis dál, kde mi poděkovali za práci a měj se. Teď už paní Valachová o inkluzi myslím ani neví a ani se nesnaží problémy řešit. Podle jejího vystoupení v televizi jsem si pro sebe udělala obrázek, jak jsou věci promýšleny k čemu mají sloužit. A člověk, který taková rozhodnutí dělá, jestli ví, jaký budou… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Psát dopisy nemá vůbec cenu. Dopředu je jasné, že skončí v lepším případě v rukách nějakého toho „experta na styk s veřejností“, pokud se k nim vůbec někdo vyjádří.

Domácí úkoly ale mají svůj didaktický význam a podle mě není správné je takto omezovat. Používat nicméně domácí úkoly jako výchovný prostředek je zhůvěřilost. V tom jsem s Vámi zajedno.

Honza
Host
Honza

Vaše názory jsou vcelku rozumné. Narážejí však na jeden základní problém: Škola je povinná. Tím je řečeno vše a odtud se odvíjí většina dalších problémů. Z něčeho, co je přirozené a chtěné (seberozvoj, sebevzdělávání, snaha pochopit, zapojit se a podpořit společnost) jsme učinili nucenou aktivitu podobnou výkrmě vepřů. Čest práci. Ach jo.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Myslíte bod č. jedna, který mi zní podobně jako: Je to demonstrace vůči dětem. Jde o to, aby děti pochopily, že do života potřebují především čtení poezie a hippie muziku! Běda jak se nepodřídí! Kruh se uzavřel, konec dostihl začátek :) Ale to nic nemění na tom, že holky mají můj respekt. Napsat dopis, nepodepsat se celým jménem, ale uvést zpáteční adresu, ještě si jej ofotit a mít dost volného času, aby bez vědomí rodičů mohly pořídit známku, nebo si ji doma bez dovolení vzít, když se jedná o ceninu. To hned tak někdo nemá :)

Marek Chaloupka
Host
Marek Chaloupka

… divy se. …
Tak je zjevne, ze ukoly zde byly zbytecne. :D

Markéta M.
Host
Markéta M.

Domácí úkoly mi jako matce pomáhají, protože, zvláště u syna, vidím „na živo“ v čem chybuje, zmatkuje a čemu nerozumí.
A nevidím důvod proč dětem „rvát do hlavy procenta“. Domácí úkoly jsou zpětnou vazbou pro učitele. Pokud rodič sedí u úkolů a dělá je s dítětem, tak jak má učitel poznat, že to dítě neumí?
Dcera mi říká „Nekontroluj, jen podepiš, je to můj domácí úkol, ne tvůj.“
A moje děti jsou jinaké a rozhodně nejsou uniformní.

Petra
Host
Petra

Syn 4,5 roku úkoly neměl navzdory našim žádostem a velmi mi chyběla zpětná vazba na probíranou látku. Byl v dané škole velmi spokojen, nyní přešel a doučuje se.

Jinými slovy – sebelepší učitel nemá 25 párů očí, aby denodenně sledoval každé dítě zvlášť. Je tedy potřeba individuální práce s dítětem doma. Pár minut.

Ivana
Host
Ivana

Naprosto souhlasím.

Zuzana Kuperová
Host
Zuzana Kuperová

Paní Markéto, velmi s vámi souhlasím…a tímto způsobem se řeší úkoly i ve Finsku. Děti jsou za úkol zodpovědné samy a pokud ho nevypracují dobře, je to důvod k tomu, aby byla látka znovu vysvětlena na konkrétních pochybeních. Tím si dítě lépe zapamatuje, kde a jakou chybu udělalo a jak to má být správně. Je pravdou, že ne ve všech českých školách je tento postup praktikován, ale to dle mého názoru nic nemění na tom, že celý život plníme nějaké úkoly a někde se to musíme naučit. Ať už si ty úkoly dáváme sami, nebo plníme zadání….

Honza
Host
Honza

Zaregistroval jste „kauzu“ Táta parťák a domácí úkoly?

Robert Čapek
Host
Robert Čapek

Původně jsem chtěl jen reagovat, ale nakonec jsem se rozepsal a je z toho blog :-)
http://robertcapek.cz/kdyz-je-tata-na-baterky-zak-se-jen-tezko-dovola-a-to-ani-prezidentovi/

Jitka Polanská
Editor

:-)

Peter Chvojka
Host
Peter Chvojka

Vážený pane Čapku, když o někom něco obsáhlejšího píšete, je dobré jít tzv. k pramenům. Pokud bych psal něco já o Vás, jistě bych načetl Váš blog, fb, mediální prezentace – ty Vaše znám všechny dobře. Nahlédněte prosím i Vy na můj fb, najděte ve skupinách aktivitu rodičů vážící se ke konkrétnímu městu, škole a projděte si ji, třeba i brnkněte vedení, jak vidí naše opakované a ne úplně harmonické osobní schůzky a nahlédněte prosím i do archivu mých mediálních výstupů na trojhlavaskola.blogspot.com . A stavte se někdy, dáme řeč o literárních žánrech, ten výše jste úplně neprohlédl. S úctou… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Přidám ještě do diskuse o tom nažhavování dětí učiteli. Byla jsem ještě malá, neuměla číst a táta mi na stůl položil knihu od J. Hanzelky a S, Sigmunda Afrika snů a skutečností. Bylo to asi v roce 58, 59, odhadnout už to přesně neumím. Koukala jsem na obrázky z jiného světa, na lidi jiné pleti, jiného vzezření, kteří se usmívali do objektivu kamer, matky držící dítě v náručí. Ani mi nebylo divné, že nemají tolik oblečení co mi. Prohlížela jejich šperky, zajímavé malby na jejich těle a obrázky auta projíždějící neznámou krajinou. Dva muže, kteří se s lidmi potkávali. Žádný… Číst vice »

pavlína
Host
pavlína

Pane Chvojko ,myslím, že hezké zamyšlení na Váš článek je i zde https://www.facebook.com/ucimrada.cz/posts/635760223542035?hc_location=ufi

Peter Chvojka
Host
Peter Chvojka

Děkuji moc za odkaz. Paní jsem již odpověděl, má velmi racionální argumentaci. Rád se vyjádřím i třeba ke konfrontačně laděnému názoru konkrétního člověka, ale dovolím si místním oponentům s pouze křestním jménem a většinou atakujících více mou osobu než mé názory, nechat volné pole a nerušit jejich suverenitu. Kvůli možnosti kontaktu jsem si konečně založil fb. Ještě jednou Vám díky.

Václav
Host
Václav

Tvrdit, že se tu lidé zabývají více Vaší osobou, než Vašimi názory, když Vás samotného ze všeho, co zde bylo řečeno, přimělo k reakci jen to, že zde většinou neuvádíme celé své jméno, je docela vtipné, pane Chvojko. Díky. :-)

Zkuste se více usmívat. ;-)

Anna-Marie
Host
Anna-Marie

Hmmm, a kdyby se holky narodily ještě více na jih, někde řekněme v subsaharské Africe, tak by třeba nemusely chodit do školy vůbec. Třeba už by mohly dokonce chystat svatbu… To je tááák nespravedlivé! Mimochodem, ráda zde čtu zkušenosti rodičů, co mají děti na zahraničních školách, a rozhodně jsem z toho nezískala dojem, že by se domácí úkoly nacházely jen a výhradně na té jedné straně tehdejšího ostnatého drátu… Né že bych tu teď za ně chtěla lobbovat, ale ta argumentace mi přijde jaksi mimo. A ještě k tomu závěru – kdyby se domácí úkoly zrušily, co když se někteří… Číst vice »

lea
Host
lea

Nemohu si pomoct,mně se ten článek docela líbí.I rodič je jen člověk,tak se může klidně stát,že v dané chvíli nereaguje právě nejadekvátněji,což pan Chvojka připouští.Jeho „dodatečné “ vysvětlení dětem se mi zdá v pořádku.Naopak velmi oceňuji vlastní iniciativu děvčat.To by asi moc dětí opravdu nenapadlo.A iniciativní lidi snad budeme potřebovat,nebo ne?

Václav
Host
Václav

K pousmátí je i dovětek pana Chvojky, že rodiče jsou domácími úkoly nuceni přejímat povinnosti školy. Zajímalo by mě, jak se tedy staví k faktu, že školy jsou nuceny přejímat povinnosti rodiny v oblasti výchovného působení a přípravy na život.

Mimoto jsem měl za to, že od rodičů se neočekává, že budou domácí úkoly vypracovávat s dětmi, nebo že je dokonce budou doučovat, čímž by snad mohlo dojít k nějakému „drsnému znevýhodňování dětí nekompetentních rodičů“, jak se tu rozohňuje pan Chvojka. Pokud vím, od rodičů se očekává pouze to, že umožní a dohlédnou na vypracování úkolu doma.

lea
Host
lea

Vaše děti vždy všechno zvládly samy? Nikdy jste jim nepomohl,když něčemu nerozuměly?

Václav
Host
Václav

Pan Chvojka trvdí, že tu dochází k „nakládání druhé šichty v podobě učitelské práce na bedra bezbranných rodičů“. To, o čem píšete Vy, paní Leo, je sice běžná, ale veskrze dobrovolná a nikým nevynucená výpomoc rodiče dítěti.

Vtipné je, že oba zřejmě mluvíte o tom samém. :-)

lea
Host
lea

To asi ano,pane Václave.Ale nejsou všechny děti stejné.Zatímco třeba můj syn moji pomoc vpodstatě nepotřeboval,dcera ji potřebovala od první třídy a opravdu to někdy „tu druhou šichtu“připomínalo.Navíc myslím,že pan Chvojka má těch dětí víc,ono se to někdy nasčítá.

Václav
Host
Václav

Moc dobře chápu, jak to myslíte, a souhlasím s Vámi, že je to často dost náročné. Nesouhlasím ale s rodičovským postojem pana Chvojky. Přece své děti nevychováváme a nevzděláváme kvůli nějaké škole, ale pro jejich budoucnost. Nechápu, proč panu Chvojkovi tak moc vadí, že se musí zapojit do vzdělávání svých vlastních potomků.

Václav
Host
Václav

Stejně tak nechápu smysl poznámek, které pan Chvojka trousí směrem ke svým dětem. Tím, že před nimi takto otevřeně zpochybní smysl toho, co ve škole dělají, jim akorát tak vezme zbytky motivace ty domácí úkoly dělat. Místo toho mohl jednat „rodičovsky“ a to, co vnímá jako zbytečnou překážku, využít naopak ve svůj prospěch. Tedy hlavně ve prospěch dětí, samozřejmě. Mohl z toho mít krásnou výchovnou příležitost, a ne jen příležitost si ulevit.

lea
Host
lea

Domnívám se ,že pan Chvojka chtěl svým článkem hlavně poukázat na fakt,že někde to zvládnou i bez těch domácích úkolů,aniž by tím kvalita vzdělávání nějak utrpěla.Názory na prospěšnost domácích úkolů se různí,jak jste už psal.Natož dávat úkoly „za trest“.

Eva
Host
Eva

Já si spíš myslím, že dcera pana Chvojky , pokud jsem četla dobře dostala domácí úkoly za to že vyrušovala, takže si mohla rozmyslet, co jí potom čeká. Tak jako pan Václav zmínil , že otec měl využít onoho momentu k výchově a vysvětlit, že kdyby trochu víc držely děvčata pusu, nemusely tolik úkolů psát. Stačilo by zvednout telefon a nebo zajít do školy, zeptat se na příčinu takového množství úkolů, třeba by potom těch úkolů nemuselo potom tolik být, když dítě učivo dobře zvládá, stačí když zvládne být chvíli zticha a soustředit se.

alsucha
Host
alsucha

Brr, nechtěla bych být vašim dítětem. A pokud učíte, tak žákem teprv ne. Buď potichu, seď vklidu, soustřeď se na to, co ti řeknou jiní, nevyrušuj ostatní…A k čemu prosím pěkně? Aby vylezlo další stádo poslušných občánků, kteří 90% toho, co je naše škola nutila se naučit, v životě vůbec nevyužilo. Škola je státní instituce. Soustavným kladením důrazu na disciplínu a bezhlavou poslušnost vůči autoritě státního učitele se vybuduje celoživotní respekt z autority státních úředníků. Soustavným úkolováním, dodržováním termínů a sankcemi se do dospělosti posílí schopnost včasně a bezchybně vyplňovat a platit daňová přiznání. Stát je organismus a díky tomuto… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Neříkám, že to bez domácích úkolů nejde, jen že vhodně pojaté mají svůj účel. Myslím ale, že tento článek by byl velmi podivný způsob, jak dát najevo, že to jde i bez domácích úkolů.

Simona
Host
Simona

Já mám velký zájem, aby se mé děti vzdělávaly. Nicméně to s docházením do české ZŠ a několikahodinovým vypracováváním domácích úkolů nemá nic společného. Já věřím svému dítěti, že si to dokáže pod určitým dohledem a veením uřídit samo. Děti se přirozeně vzdělávat chtějí. To jen klasická škola jim tuto touhu bere. Protože je nutí osvjit si věci, které uzná za vhodné. Mohu zodpovědně říci, že 90% znalostí, které jsou potřebné pro mou práci jsem si osvojila mimo školu. Dobrovolně, ve svém volném čase z svoje peníze. To, co jsem se naučila ve škole jen pro to, abych prolezla, tak… Číst vice »

lea
Host
lea

Docela s Vámi souhlasím,Simono.Ale záleží na škole a zvláště na učiteli. Někteří jsou docela rozumní,snaží se,aby úkol měl smysl a aby to nebylo neúměrné. Třeba ve škole mého vnuka zadávají úkoly na celý týden dopředu,takže je to možné naplánovat tak ,aby se to stihlo a nemusel dělat úkoly někdy večer,když se dvakrát týdně vrátí z tréningu.Máte pravdu ,že jsou děti často navečer unavené,dospělí také a tak často místo večerní pohody a rodinné popspolitosti nastává další stres.Zvlášť je-li dětí víc .I dost odborníků se přiklání k názoru,že třeba na prvním stupni by se daly úkoly eliminovat na třeba Vámi zmińované procvičování… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Paní Simono, já jsem klasickou školou prošel a mohu Vám za sebe říct, že mi žádnou touhu vzdělávat se nevzala. ;-) Dnes může každý studovat co chce a způsobem, jaký mu vyhovuje. V porovnání s dobou mého mládí, kdy byli studenti daleko více závislí na škole, protože možností mimoškolního vzdělávání bylo jen velmi málo, jsou dnes možnosti prakticky neomezené. Pokud je tedy pro děti tak přirozené se vzdělávat, jak říkáte, kolik z nich tedy tyto možnosti využívá? Možná zjistíte, že daleko méně, než kolik si jich stěžuje na to, že jim škola vzala elán. Mimoto klasická škola především dává všeobecný… Číst vice »

Simona
Host
Simona

Pane Václave, cílevědomá a ambiciózní jsem díky rodině, ale určitě ne kvůli škole. Pokud bych se inspirovala většinou svých učitelů, tak bych byla akorát vyšumnělá, demotivovaná osoba. Mnozí spolužáci se po vychození školy sebevzdělávat nezačali. Zřejmě to bylo jejich rodičům putna a neměli stimulující rodiné prostředí. Pokud má učitel jiskru v oku a dokáže děti zaujmout, tak může velmi pozitivně ovlivnit jejich životní cestu. Myslím si, že školství takové lidi spíš vyhání než aby je přijalo s otevřenou náručí. Je možné, že se sejde osvícený ředitel a dokáže takové pedagogy nalákat. Pokud se však pedagogický sbor skládá hlavně z předůchodových… Číst vice »

Alena
Host
Alena

Damo, mozna jste ambiciozni, ale soucasne jste neskutecne ublizena, zla a mluvite hloupe. Navic jeste podlehate dojmu, ze vsemu rozumite. Vlastne jste k politovani, protoze to musi byt tezky zivot, zit s tak nedokonalym okolim.

Hana
Host
Hana

Plně s Vámi souhlasím….

Simona
Host
Simona

Ta pomoc je vynucená školou. Pokud totiž nemáte velmi poddajné dítě, tak si jen tak samo od sebe úkoly neudělá. Řada dětí už je v době, kdy si úkoly dělat mají dost unavená, a tak je jejich pozornost a tím pádem i schopnost vypracovat samostatně úkol velmi omezená. Pokud se rodič nedokáže vyrovnat s pětkami za nepřinesený úkol nebo sankcemi v podobě snížené známky z chování nebo daného předmětu, tak dítě bez pomoci nenechá. Zatímco pančelka si doma pěkně v klídečku pije kafíčko a čte si Blesk případně se dívá na podvečern estrádu.

Mirka Vašíčková
Host
Mirka Vašíčková

Já teda za nevypracovaný Dú nedávám žádné poznámky ani pětky a rozhodně si nečtu Blesk a žádnou estrádu nesleduj i(stejně v tv estráda neběží). Využívám čas mnohem smysluplněji – například se bavím výrobou pomůcek do výuky. Jak překvapivé pro Vás , že?

Václav
Host
Václav

HA! Ale kafíčko jste nepopřela, paní Vašíčková! Jak… neodpustitelné! :-D
A co teprve, kdyby pančelka měla sama doma dítě školního věku…

Simona
Host
Simona

Není to pro mne překvapivé. Věřím, že učitelé, které mají děti rádi a kteří mají zájem na tom, aby se děti rozvíjely existují. Nicméně to není pravidlem.

Václav
Host
Václav

Kdy si podle Vás mají děti dělat domácí úkoly, že jsou v té době tak unavené? Promiňte mi mé druhohorní názory, ale pro nás dinosaury i pro naše děti bylo běžné, že úkoly se dělaly dobrovolně hned po příchodu ze školy, protože pak bylo po zbytek dne volno. A po příchodu ze školy má dítě ještě pořád dost energie na úkoly plus několik hodin skotačení venku.

I když musím připustit, že my pravěcí lidé jsme na tom byli po stránce zdraví a fyzické kondice lépe, než moderní člověk, a že jsme tedy mohli mít obecně více energie na cokoliv. :-)

Kateřina *
Host
Kateřina *

No není to troufalost? Od kdy mají učitelé zkrácený úvazek a kdo jim dovolil nepracovat 24/7?? Ale je moc dobře, že vedete s Vaší učitelkou komunikaci a víte, jak vypadá její čas po večerech. Já to vím taky a nepřála bych Vám zažít ani 1 týden učitelky našeho syna. Učení do půl jedné, před sedmou už je ve škole na konzultační hodiny. Každý den 1-2 kroužky, každý v jiném místě. Neustálé přenášení pomůcek, časově náročná organizace (vyzvedává a odvádí děti z/do školy/družiny), do toho ještě plánuje víkendová soustředění, kde spojí všechny účastníky jednotlivých kroužků. Náhrada za odpadlé kroužky, z důvodu… Číst vice »

Simona
Host
Simona

Tak tohle určitě není zátěž běžné učitelky. Kdyby toto dělali ve ěkolství všichni, tak už tam většina za ty peníze není.

Kateřina *
Host
Kateřina *

To máte pravdu, je to dříč. Jinak kroužky jsou normálně hrazené, tak snad to má spočítané, aby jí po odečtu různých nájmů, PHM a materiálů zbylo i na to kafíčko :)

Sylvie
Host
Sylvie

Teda Vám, paní Simono, ty učitelky musely ale ublížit. Představte si, že většina učitelů je v práci kolem sedmé a skládají si materiály k jednotlivým předmětům v jednotlivých ročnících. Domů jdou teda rozhodně později než ve Vámi zmiňované poledne a někdy se stává, že u příprav na další den sedí až do půlnoci, to třeba když místo svých předmětů ještě vyfasují suplování. A ani nemluvím o učitelkách maminkách, které se ještě stihnou pověnovat i svým dětem. Kde jste vzala informace o učitelkách čtoucí blesk a sledující soap opery, fakt nechápu. Jako učitelka můžu říct, že DÚ slouží především k rozpoznání,… Číst vice »

Simona
Host
Simona

Školy rozhodně nejsou nuceny přejímat zodpovědnost rodičů. Naopak, obvykle jdou proti rodičům a jejich výchovné úsilí často znevažují. Spousta rodičů už totiž přišla na to, že metoda cukr a bič zpravidla nikam nevedou, ale v mnohých školách jsou jiné metody výchovy naprosté Tabu. Řada učitelů si myslí, že musí dělat něco, co jim vlastně ani nepřísluší. A já jako rodič opravdu nechápu, proč bych doma měla napravovat to, že paní učitelka neumožní dítěti získat znalosti (tím mám na mysli, že nezvolila adekvátní metodu vzdělávání) dle jeho schopností a potřeb. Pokud chci, aby moje dítě ze školy nenosilo dvojky z chování,… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Myslím, že Váš názor na domácí úkoly formuje především několik špatných zkušeností, paní Simono. Dobře pojatý úkol není jen něco, co se dá tolerovat, pokud toho ovšem není neúměrně mnoho.

A vezměte si třeba rodinnou a environmentální výchovu – obsah těchto a podobných předmětů a kompetencí spadá do kategorie „soubor znalostí, dovedností a životních postojů, které dítěti umožní přežít a prosperovat v budoucím samostatném životě“. Tedy to, co by měli dítěti předávat rodiče. ;-)

Vašek
Host
Vašek

Pravdou je, že místo aby domácí úkoly motivovaly děti k učení a zájmu o látku, dělají přesný opak. Znechucují dětem školu a učení. Mám dvě dcery školou povinné a vím, o čem píši. S manželkou občas bojuji o to, aby z důvodu času nedělala úkoly za dceru, protože přesně jak je psáno níže, když už domácí úkol akceptujeme, je to procvičování a zpětná vazba pro učitele, nikoli podklad pro hodnocení dítěte. A nakonec ruku na srdce, kdo z vás dělal domácí úkoly rád? Já ne, vždy jsem je mastil před hodinou pod lavicí. A nakonec jsem vystudoval 2 vysoké školy.… Číst vice »

Martina
Host
Martina

Byla bych pro, aby úkoly byly zadávány dětem jako dobrovolné a současně byl s tímto srozuměn rodič – škola dá úkoly, ale vypracování nechá na dítěti (nebo dohodě rodiče a dítěte) – pokud dítě učivu porozumělo a umí, proč by mělo dělat ještě další procvičování doma? Navíc pokud pak děti píší test, tak uvidí, zda by mělo či nemělo procvičování smysl. Je tam pak přímý dopad a odpovědnost na dítěti. Co děti ve škole dělají lze zjistit otevřením sešitu a ne až kontrolou případného úkolu. Na 2. stupni dělá spousta dětí úkoly ve škole – opíší od spolužáka, takže o… Číst vice »

lea
Host
lea

Taky bych byla pro.Mám i velmi podobnou zkušenost.

Kateřina *
Host
Kateřina *

Já je dělám moc ráda a hlavně s nimi moc ráda pomáhám dětem, když to potřebují. Bohužel jsou většinou už velmi samostatné. Je to určitá forma zábavy a čas, který spolu věnujeme něčemu, co je pro ně podstatné a důležité. Děti to nevnímají, že nás obtěžují a už v autě ze školy nás informují, jestli budou potřebovat naši pomoc, nebo ne. Podle toho se odvíjí další časový harmonogram odpoledne. Úkol je úkol, stejně tak můžete říct, že dětem znechutíte domov, když budou muset pravidelně vynášet odpadky, nebo uklízet chodbu. Velmi záleží na tom, jak se k tomu postaví jejich vzor… Číst vice »

Martina
Host
Martina

Tak ve srovnání s domácími pracemi s Vámi nemohu souhlasit – zatímco v péči o domácnost vnímá syn smysl, je nutné uklidit, uvařit apod., tak v dělání úkolu z toho co zná a umí, smysl naprosto nevidí, a proto to dělat nechce. A společný čas si dokážeme užít jinak, než právě děláním opakovacích úkolů. Protože synovi škola vždycky šla (je v určitých oblastech nadaný), neustálé opakování a procvičování mu vadí. A vadí mu i to, že „musí“, protože jinak dostane poznámku. Jen bych ještě doplnila, že tento postoj k úkolům nemá syn od nás jako rodičů, ale vytvořil si ho… Číst vice »

Kateřina *
Host
Kateřina *

Vynášení odpadků, skládání ponožek, úklid, to jsou tak stereotypní a neskutečně nezáživné věci, že chlap (syn), který je vnímá jako smysluplné a dělá je rád sám od sebe dokolečka dokola, má můj upřímný obdiv :)

Hynek
Host
Hynek

Hlavně domácí úkol není povinný a pokud by za nenapsání d.ů. byl žák ze strany školy trestán , je to hrubé porušení že strany školy a lze to řešit.

Václav
Host
Václav

A kde jste přišel na to, že domácí úkoly nejsou povinné? Pokud vím, „právní“ názor táty parťáka není jediný pohled na věc a podle principů právního státu platí, že výklad ministerstva je závazný, dokud patřičný soud – zde tedy nejspíš ústavní soud – neřekne jinak.

A i když MŠMT svým výkladem umožňuje dohodu mezi rodiči a školou – jako v případě táty parťáka – neříká nic o tom, že by domácí úkoly nebyly povinné.

Zuzana Kuperová
Host
Zuzana Kuperová

O těch úkolech, které ve Finsku nejsou, bych klidně polemizovala… úkoly jsou, jsou téměř denně…děti je nedostávají na prázdniny a vlastně ani na víkendy, ale jinak běžně. Vypracovávají samostatně projekty, v učebnicích jsou úkoly předepsané… Učitelé, kteří učí mé děti, všichni považují domácí úkoly za VELMI důležité. Nicméně systém je ve Finsku opravdu jiný, děti jsou vedeny k objevování, k diskusi…učitel je parťák…ale zároveň má obrovskou autoritu. Děti nejsou zesměšňovány, pokud se jim nedaří, není tu výuka formou strachu… u písemek se neopisuje, slouží pouze k tomu, aby dítě vědělo, kde je potřeba přidat a škola mu v tom pomůže….a… Číst vice »

Peter Chvojka
Host
Peter Chvojka

Paní Kuperová, já odkazuji v textu na konkrétní dokument a z něho lze hezky vyčíst, jaký je rozdíl mezi „úkolem“, jak mu říkáme my a jak Finové. To je kouzlo jiné řeči, že adekvátně stejný význam ve dvou jazycích má jinou výpovědní hodnotu. Tedy se domnívám, že bychom měli zrušit „úkol“ jako test sebezapření a založit vzdělávání jakou touhu po vědění, která s sebou nese domácí spoluúčast. Ale myslím, že se Vy i já bavíme o tomtéž – o nutnosti změnit kulturní klima, což je pravděpodobně několikagenerační proces.

Eva
Host
Eva

Měnit kulturní klima. V tom je veliká výzva. pamatujete si, že by děti v dřívějších dobách okrádaly své prarodiče, nebo dokonce jim sahaly na život pro peníze, Pamatujete se, že by se tak bezohledně chovali řidiči na silnicích. Chodíte do obchodu a otvíráte starším lidem dveře, aby mohli projít? Umí děti všímat si toho, že starší člověk potřebuje třeba pomoci s nákupem. Proč je na ulicích tolik odpadků, proč se rozčilujeme nad tím, co se děje v parlamentu, jak se lidé chovají. Proč pořád víc a víc nám záleží jen na tom co mi sami. Mnozí i přesto, že se… Číst vice »

lea
Host
lea

On opravdu není „úlol“ jako „úkol“.Například přečíst nějakou knihu pokládám za úkol,který svoje opdstatnění určitě má.Navíc OECD vyhodnotil Finsko jako zemi s nejmenším množstvím d.ú. na světě.

Zuzana Kuperová
Host
Zuzana Kuperová

Vřele vás zvu….přijeďte se podívat, jak moje děti vypracovávají každý den své domácí úkoly, které dostávají ve finských školách. Je mi úplně jedno, co jak vyhodnotí OEDC, WHO či jiné organizace, já reaguji na praktickou zkušenost….

Zuzana Kuperová
Host
Zuzana Kuperová

Pane Chvojka, já zase mluvím o zkušenosti z Finského školství, kterým se v ČR poslední dobou ohání kdekdo. Ve Finsku už nějaký ten pátek žiji, dětí mám 5. Úkoly jsou stejné v ČR i ve Finsku, věřte mi, srovnání mám. Pravdou je, že to nejsou úkoly na tři hodiny, ale třeba projekty vypracovávají děti absolutně samy a jedná se často o časově náročnou věc, kterou si však mohou rozložit dle svého uvážení. Termín odevzdání a samostatné prezentace je znám. Co je podstatné ve Finsku a není běžné v ČR, je úcta k pedagogovi. Pokud učitel řekne, že dítě něco potřebuje… Číst vice »

Peter Chvojka
Host
Peter Chvojka

Paní Kuperová, Vaše reakce mě trochu zaskočila. Postavím-li vedle sebe Vaše dvě vyjádření, je to jako den a noc. „…systém je ve Finsku opravdu jiný, děti jsou vedeny k objevování, k diskusi…učitel je parťák…“ X : „Úkoly jsou stejné v ČR i ve Finsku, věřte mi.“ Neopírám se o víru, ale o studium podkladů a osobní zkušenost, byť ne z Finska. Uvedla jste i poněkud svrchovanou větu, že „Finskem se ohání v ČR kdekdo“, zatímco Vy jako očitá svědkyně… Schválně jsem v článku citoval dokument Američana Michaela Moora, který ještě české občanství, pokud vím, nezískal. Dokumenty a studie uznávající finského… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Pane Chvojko, začínáte se tu zase rozpalovat doběla. Uberte trochu a zkuste být věcný. Útoky typu „Zdá se, že jste základní české reflexy ještě neztratila.“ opravdu nejsou zapotřebí. ;-)

Zuzana Kuperová
Host
Zuzana Kuperová

Pane Chvojka, jsem češka a češkou zůstanu…jsem na to hrdá a i když jsem se rozhodla své děti vychovávat v jiné zemi, neznamená to, že chleba není o dvou kůrkách všude, kam se podíváte. Co se týká ohánění se Finskem…odkud myslíte, že se sebral nápad na obědy ve školách zdarma? Pan Babiš zavítal do jedné školy a šup, už je tu fenomenální nápad… Inkluze se taky nezrodila jen tak…ale ve Finsku má učitel 16 žáků plus asistenta až dva. Mluvila jsem o tom, že od Finska je mnoho, co se naučit…. a ne si vybrat jen to, co se nám… Číst vice »

Hana
Host
Hana

Paní Kuperová…omlouvám se…ale nemohu jinak….při oslovení…“pane Chvojka“ se mi ježí vlasy na hlavě…5.pádem voláme….PANE CHVOJKO!!

Zuzana Kuperová
Host
Zuzana Kuperová

Přiznávám, že jsem toto oslovení zvažovala a gramaticky je samozřejmě správně…Nicméně svůj důvod k tomu mám… ale děkuji za upozornění.

Táňa
Host
Táňa

Jako rodič jsem zase naopak za úkoly velmi ráda (samozřejmě chápu, že někdo to může vnímat jinak a respektuji to). Pro mne je jejich největším přínosem lepší povědomí jak o probírané látce ve škole, tak především o tom, jak si v ní děti vedou (známky z nějaké písemky párkrát do roka neukážou vše). Již několikrát jsme díky tomu narazili na slabá místa a mohli tak zavčas procvičit více / dovysvětlit, nebo např. u syna jsme zjistili, že počítá jiným stylem, což je sice super, že si na to přišel jinak, ale později by mu to při rychlosti počítání dělalo problémy,… Číst vice »

olga
Host
olga

Dobrý den, domácí úkoly nejsou povinné.
http://www.inovativnivzdelavani.cz/domaci-ukoly-nejsou-povinne/

Václav
Host
Václav

No ten Vámi odkázaný článek je tedy opravdu hustá blbost. Především ta naprosto nesedící „analogie“ s překročením rychlosti. Navíc se celý článek víceméně opírá o zkušenost táty parťáka, která rozhodně není precedentem pro posuzování povinnosti plnit domácí úkoly, byť se jím tady tak vehementně ohání každý, kdo jednoduše dú nemá rád. ;-)

Václav
Host
Václav

Dále představa táty parťáka, že svou vlastní iniciativou vymohl něco všem dětem, nejen těm svým. Když se tak ohání zákony, tak by měl vědět, že dohoda mezi ním a školou nemůže už z principu jakkoliv závazně ovlivnit strany, které se dohody neúčastní – tedy ostatní rodiče a jejich děti. Navíc reakce pana ředitele vyznívá spíš stylem: „prosím vás, dejte mu co chce, nebo nás nepřestane otravovat“, než že by skutečně uznal „parťákovu“ argumentaci. Nechápu tedy ten „hřejivý pocit u srdce“, se kterým táta parťák odešel z jednání. A co mě dostalo nejvíc – tvrzení, že někteří rodiče na povinných dú… Číst vice »

Soňa
Host
Soňa

Finský – u nás některými neustále idealizovaný – způsob vzdělávání. Probuďte se!
https://www.facebook.com/ucimrada.cz/posts/635760223542035?hc_location=ufi

Peter Chvojka
Host
Václav
Host
Václav

Na těch článcích se mi líbí především nevalně citované a nijak neozdrojované odkazy na nějaké „studie“. Nebo superlativy bez jasně určeného obsahu. A také předpoklady, ze kterých autoři argumentačně vycházejí, aniž by se je obtěžovali ověřovat. Prostě kvalitka. ;-)

BTW koho se snažíte urazit tím „fučíkovským výkřikem“? Julia Fučíka, nebo paní Soňu? :-D

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

K tomuto tématu mi přijdou zajímavé připomínky jednoho diskutujícího z webu ceskaskola.cz, který se nezávisle na této debatě zrovna včera ohledně problematiky finského školství také vyjádřil. Ve svém komentáři se zmiňuje i osobě autora dokumentu M. Moora, na který je v článku výše odkazováno.

http://www.ceskaskola.cz/2019/03/karel-lippmann-spravedlnost-vzdelani-ke.html

(Jedná se o příspěvek uveřejněný v této diskusi 19. března 2019 8:40.)

Vladimír
Host
Vladimír

Pan Chvojka paří bezesporu mezi ty rodiče, kteří se nechtějí dětem věnovat při řešení jejich úkolů. Buď nechce, protože nedělat nic je pohodlnější, než se učit s vlastními dětmi, nebo by na ty úkoly sám nestačil. Rozumný rodič se samozřejmě zajímá, jak děti pracují ve škole a ví, že učivo je nutné opakovat i doma, prostřednictvím úkolů. Líný rodič – líné dítě. Hloupý rodič- hloupé dítě. To je jasná definice. Naštěstí kapitalistická společnost je nastavena tak, že kvalitní vzdělání je předpokladem kvalitní práce. O to to by mělo jít všem rodičům. Žít na statku a vyprávět příbehy, z dětí vzdělané… Číst vice »

Marek Chaloupka
Host
Marek Chaloupka

Naprosto souhlasim. Deti jdou do skoly, tam musi sedet na zadku a ucit se. Po skole jdou do svych krouzku a po nich jdou domu. Naveceri se a do noci delaji ukoly. Kazdy ucitel jim nalozi a kdyz se to sejde, unavene u toho cuci do 22-te hodiny.
A to mam obe deti na prvnim stupni.
Nejenom ze deti to ubiji, ale ubiji to i rodice, kteri na to musi dohlizet, musi poradit…
Ocenil bych, kdyby se ve skole naucili, co maji a doma mohla rodina i odpocivat.

Eva
Host
Eva

V prvních větách pan Chvojka píše, že pouští dětem hudbu hippies. Věděla jsem, že existovali, ale jejich hudbu jsem neznala. Rozebrala jsem to s manželem, když mi říkal, že tam to bylo různorodé a když se podíval na fotku pana Chvojky, tak říká, vždyť ten o tom nemůže skoro nic vědět, takový mlaďoch. Shodli jsme se na tom, že to byla doba takových volnomyšlenkářů, kteří byli spíš na drogách a pravidla společnosti dávali spíš bokem. Chtěli svůj svět, kde by nebyly problémy. Co je k tomu vedlo nevím, protože jsem to tak v dětských letech ještě nevnímala. Ale proč si… Číst vice »

Peter Chvojka
Host
Peter Chvojka

Můj kolega učí středověkou filozofii. Těším se, až ho v pondělí uvidím a obořím se na něj: co ty, takový mlaďoch, můžeš o středověku vědět! Ten bude zírat.. Co na tom, že načetl jejich díla v originále, životopisy, odkazy….. Člověk, který by jen v panelovém bytě spal, jedl, rutinní práci by proložil nedělním fotbalem, co by věděl o „své“ současnosti? O sobě samém? Co vedlo hippies k jejich volnomyšlenkářství a heslu „flower power“ (květinové hnutí, květinové děti)? Pokrytecká, puritánská, předsudečná a rigidní společnost jejich rodičů a proti ní stavěli svou hudbu, toleranci, lásku. Když se ptáte – tu hudbu jsem… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Chtěla bych se zeptat, jakou máte představu o té lásce a toleranci, jestli mi můžete sdělit svou představu. Já mám lásku a toleranci v jiných představách, než byla ta jejich. Máte pravdu v tom, že v tom byla spousta protestu proti společnosti. Já bych ale takovou lásku zažít nechtěla.

Eva
Host
Eva

Nechci se s vámi o ničem přetahovat. Máte dceru, které záleží na tom, aby si obhájila svou práci. Velká debata se vedla o hadovi v trávě. Fandila jsem jí a doufám, že tohle zdravé jádro ji zůstane. Pokud v tom nebylo více křivdy u vás, než u vaší dcery, z toho co řekla paní učitelka. Držím ji palce, protože někdy ta kritika dokáže člověku pomoct v tom, že si řekne a schválně ti dokážu, že to umím. To by bylo to zdravé jádro revolty. Ovšem kdyby ji pojala tak trochu z té druhé stránky, jak vy obhajujete lásku a toleranci,… Číst vice »

Peter Chvojka
Host
Peter Chvojka

To je na ní, aby vyhodnotila, jestli chce konzumovat cigarety atp. Vnější motivace je k ničemu, když to tak sama nevnímá. Já samozřejmě budu doufat, že jsem v ní vyvolal to přesvědčení, že se bez toho obejde. Hippies mysleli tou láskou především respekt k jinakosti, být otevřený dialogu. Jestliže reakce místního hejtra začíná slovy typu: „K pousmátí je názor autora, že…“ , pak je jedno, jak pokračuje, protože už je zřejmé, že není připraven k dialogu a nemá smysl se s ním bavit. Ale o tom v tomto čase a na tomto místě nemá cenu vykládat. Máme nějakou náturu, kterou… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Pane Chvojko, možná se nad Vašimi názory pousmívám, ale respektuji Vás. Myslím, že je tedy fér očekávat od Vás to samé. Nechcete-li reagovat na to, co říkám, nereagujte, ale ani si mě tu neberte „do huby“. Krom toho, já tu nejsem ten, kdo tu kope kolem sebe výroky jako „fučíkovský výkřik“. Máte-li mě za „místního hejtra“, možná byste se měl nejdříve pořádně zamyslet sám nad sebou. Na Vás totiž ani zdaleka nemám.

Václav
Host
Václav

Sbohem.

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

Skutečně, hodně divná komunikace – navážet se do druhého v debatě s úplně jiným diskutujícím. Zejména u někoho, kdo se zde pozastavuje nad neschopností druhého (či snad většiny národa) vést dialog. Pan Chvojtka měl možnost vyjádřit se přímo, pokud se mu něco nelíbilo. Rovněž tak „prsknout“ na někoho urážku, tzn. v tomto případě označení „hejtr“, s tím, že opouštím konverzaci. To je pro mě vždy znakem jakési zbabělosti a egoismu dotyčného. Jinak, názory autora článku jsou k pousmání i pro mě. Když trochu odbočím a zobecním: třeba když se různí „inovátoři“ a nespokojenci s českým školstvím (či snad vším dalším… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Děkuji Vám za přání, rovněž přeji, aby se věci vyvíjely tím správným směrem. Jen mě mrzí, že jste poslední větou hodil do stejného pytle i učitele, kteří se snaží pro děti dělat maximum. Znám takové a možná si takovou kritiku nezaslouží. Jen ještě jak z toho, jak dosáhnout, aby se postupně myšlení kantorů mohlo přehoupnout do toho pozitivnějšího myšlení? Myslím, že jedna z prvních podmínek je , vytvořit lepší podmínky pro práci, dát správná pravidla pro práci se všemi dětmi, zlepšit komunikaci a to myslím i směrem k vyšším patrům školství. nejen mezi školami. Hezký jarní den.

Václav
Host
Václav

„Co na tom, že načetl jejich díla v originále…“

A to, že Váš kolega četl ta díla v originále, místo, aby si přečetl některý z mnoha přepisů, je prosím významné čím, že to tak vyzdvihujete? :-)

Brandtnerová
Host
Brandtnerová

ad Marek Chaloupka Jestliže mají děti odpoledne „druhou šichtu“ v podobě každodenních zájmových aktivit, nedivím se, že jsou unavené, a na hotovení úkolů nezbývá energie a ani čas. Pokud vím, respektovaní dětští psychologové se nevyhrazují vůči plnění domácích úkolů, naproti tomu vůči přemíře různých kroužků ano. U dětí prvního stupně se obecně doporučuje jedna, maximálně dvě zájmové aktivity týdně. Co se týče času stráveného domácími úkoly, u prvňáčků, eventuálně druháků, se doporučuje půlhodina, první stupeň 45 minut, na druhém stupni hodina. Toto je něco, co zvládnout lze. Pokud si rodiče vybrali životní styl „celý den v práci, dítě nechat do… Číst vice »

Marek
Host
Marek

Domácí úkoly jsou podle mého názoru extrémně důležitou součástí vzdělávání, pokud slouží k vytvoření samostudijních návyků. V jedné z nejpokrokovějších a „nejfinštějších“ základních škol u nás (ZŠ Londýnská) dostávají děti od druhého dne v první třídě domácí úkol denně s tím, že čas strávený jeho vypracováním by ani u nejslabších neměl překročit stanovený čas (v prvních dvou třídách je to 10 minut). Moje děti chodí na školu velmi podobného ražení, jen ne natolik dotaženou – a pokud domácí úkol některý den nemají, rozhodně ho dostanou ode mne či od mé ženy. Jinými slovy – rozumím Vašim pocitům, zvláště pokud sama… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Porovnávám všechny názory, co je a co není důležité a podstatné pro děti. Uvědomila jsem si, že mnoho názorů se zaštiťuje tím, že dítě navštěvuje kroužky. Ale co to je, je to povinnost, nebo jen vlastní zájem, není povinností, ba naopak nám bývalo připomínáno, že přemíra kroužků zabírá dětem jejich čas, který by mohly využít v jiné míře pro své potřeby. Někdy mi připadlo, že rodiče dětí hlásí do kroužků, protože je to moderní a někteří taky, že mají o své děti postaráno. Já jsem chodila do ZUŠ tři roky, když se objevila na vysvědčení špatná známka (2), byla jsem… Číst vice »