Petra Pokorná Žádníková: Děti se chtějí a dokáží naučit vše samy, když mají dost podnětů. Nevěříte? Tady je náš příběh



Máme tři syny. Do klasické školy nechodí a chodit pravděpodobně nebudou, pokud o to samozřejmě sami neprojeví zájem. Jsou na domácím vzdělávání. Vycházíme z unschoolingu, tj. neučíme děti cíleně různým dovednostem a znalostem, ale necháváme jim prostor pro jejich vlastní hru a objevy, ze kterých jejich učení vyplývá.

Škola má prý připravovat na život. Souhlasím. Ale pak by měla jako skutečný život vypadat. Lavice, zvonění, třičtvrtěhodina na každý předmět (o jejichž obsahu by se dalo široce debatovat), několikaminutová pauza a pak další nalejvárna… A především třída plná stejně starých dětí, tedy bez možnosti okoukat něco od starších nebo se naučit pomáhat mladším. Dva naši starší kluci navštěvují komunitní školu, která je taktéž založena na unschoolingu. Věkový rozptyl je zde zatím 5 až 12 let – ideální pro to, aby se mohli všichni vzájemně inspirovat.

Prostě přišel moment, kdy se mu vše v hlavě spojilo. Nic z toho jsme ho cíleně neučili. To on sám pozoroval, poslouchal, ptal se, viděl užitečnost toho všeho v našem životě…

Když bylo našemu nejstaršímu synovi šest, sám se naučil znát čísla v řádech tisíců. Uměl je přečíst i zapsat a uměl s nimi také pracovat, aniž by tedy znal názvy operací. Bez mrknutí spočítal, kolik bude nejmladšímu a prostřednímu bratrovi, až jemu bude X let – jen nevěděl, že sčítá a odčítá. Uměl rozdělit 18 bonbónů mezi 6 dětí, ale nevěděl, že to je dělení… Základy malé násobilky začínal chápat tím, že si uměl představit pět lidí ve čtyřech řadách a že je to to samé jako 5+5+5+5, jen jednodušší k zapsání. Občas se zeptal na písmenka a zase si šel po svých. Za nějaký čas – to mu bylo šest a půl – mi přinesl napsaný dopis, který mi sám přečetl.

Prostě přišel moment, kdy se mu vše v hlavě spojilo. Nic z toho jsme ho cíleně neučili. To on sám pozoroval, poslouchal, ptal se, viděl užitečnost toho všeho v našem životě… My jsme jen odpovídali nebo ukázali, když měl zájem. Nechali jsme uzrát čas, aby si sám našel, co se teď potřebuje naučit a neměli jsme strach, že „ve svém věku“ by měl/neměl umět tohle nebo tamto. Teď je mu 8 a půl a když chce něco napsat, zajímá ho i gramatika. Ptá se, jak se co píše a taky proč. Má povědomí o vyjmenovaných slovech, ale učí se je naprosto opačným způsobem než se to dělá ve škole – když si není jist nějakým i/y a ptá se mě, řeknu mu, že je to vyjmenované slovo. Asi je nikdy nevyjmenuje v řadě za sebou, ale když na něj narazí, pravděpodobně ho napíše správně. A o to myslím jde…

Děti se dokážou naučit vše, co potřebují a co jim dává smysl, když kolem sebe mají podněty a příležitosti. Všichni naši synové – a pravděpodobně i většina ostatních dětí – se hned po narození naučili dokonale unschoolingově sát mateřské mléko. Pak se naučili (taktéž unschoolingově) lézt, sedět, stát, chodit i běhat. A dokonce i mluvit! Což je natolik komplexní a náročná dovednost, že vedle ní nemám strach, že by se nenaučili abecedu nebo násobilku…

Nemusím se ptát, jestli se nechce dozvědět něco o Praze, o životě mravenců, učit ho vařit, nutit nacvičovat psaní nebo počítat a číst a nenápadně cokoliv podsouvat. Nemusím tlačit, protože vidím na vlastní oči, že tam, kde není tlak, tam touha po vědění zůstává.

Jednou takhle sedíme na terase a koukáme do černočerné tmy a najednou se Matěj ptá, jak daleko jsou hvězdy… Tak začnu lovit v paměti něco o Slunci a o době, kterou k nám z něj letí světlo. Nezdá se, že bych tím ukojila jeho hlad po vědění, naštěstí máme doma hned několik knížek o vesmíru a taky starý dobrý Google. Střih, jindy a jinde. Mami, co je to Polárka? Vyprávím něco o Severce a nejzářivější hvězdě, ale sama chci vědět víc, tak znovu lovíme v osvědčených zdrojích. Střih. Kdy letěli lidi poprvé do vesmíru? Lajka, Sputnik, Vostok, Apollo, Gagarin, Těreškovová, Armstrong… Jak kosmonauti chodí na záchod, kde spí, jak můžou dýchat, co jedí a jak se můžou vrátit na Zem… Střih. Jak je velkej vesmír?

Dostáváme se k měření vzdáleností ve vesmíru, světelným rokům a zpátky ke vzdálenostem hvězd a JÁ, školou orazítkovaná jako velmi nechápavý počtář, se zápalem a chutí počítám a přepočítávám vzdálenosti a převádím jednotky. Řešíme naši vzdálenost od Slunce a já maluju obrázky, které mají osvětlit tu nepředstavitelnou dálku a z nichž plyne i povědomí o křehkosti a „nicotnosti“ naší fyzické existence. Běhá mi z toho mráz po zádech a Matěj hltá každé mé slovo a nešetří reakcemi jako, „to je fakt hustý“ a „wooow“. Doplňuje to svými postřehy a otázkami. Momenty opravdového učení. Zázrak.

Nemusím se ptát, jestli se nechce dozvědět něco o Praze, o životě mravenců, učit ho vařit, nutit nacvičovat psaní nebo počítat a číst a nenápadně cokoliv podsouvat. Nemusím tlačit, protože vidím na vlastní oči, že tam, kde není tlak, tam touha po vědění zůstává. Jsem tak vděčná za tuhle zvídavost, která přichází bez ohledu na denní nebo noční dobu. Neustálý přísun malých i velkých otázek a touha vědět a poznat. Co na tom, že ne na všechno znám úplně přesnou odpověď…

Naše společné objevy ale mají ještě jednu dimenzi. Je to sblížení a vzájemnost, možnost být spolu a užívat si ty vzácné chvíle oboustranného naladění. Nevyměnila bych je za nic na světě.

Petra Pokorná Žádníková vystudovala Pedagogickou fakultu Technické univerzity v Liberci. Je propagátorkou sebeřízeného vzdělávání a zakladatelkou Liberecké Sudbury školy, na jejímž chodu se aktivně podílí. Má tři syny ve věku 2, 6 a 8 let.

 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
488 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Lenka
Lenka
2. 5. 2019 23:06

Nevím, nezdá se mi to. Mám dvě děti na druhém stupni a k současné podobě školství mám mnoho výhrad… Oba jsme s manželem vysokoškoláci, já navíc pedagog, přesto bych si nedovolila učit druhostupňové děti doma. Už je fakt potřeba mít dostatek znalostí z různých oborů a nestačí jen přirozená inteligence rodičů. A kontakt s vrstevníky je nezbytný, už jen proto, aby se děti naučily přežít v tomhle světě – poznat, kdy se prosadit, kdy pomoct bez nároku na odměnu a kdy přistoupit na kompromis.

krettor
krettor
3. 5. 2019 05:40
Reply to  Lenka

většina učitelů, co znám moc vědomostí nemá.

Vladimír
Vladimír
3. 5. 2019 08:18
Reply to  krettor

No, tak je pravda, že někteří učitelé nevědí, že mají učit nejdřív jednodušší věci, a až potom složitější, že mají vysvětlovat neznámé pomocí známého (tam, kde je to možné – a ono to dost často možné je!), nevědí, že si mají nejprve zjistit (ověřit) výchozí znalosti žáků/dětí, a až potom začít děti něco učit (zejména u neznámých dětí!), a potom se diví, že jsou při výuce OBROVSKÉ problémy.

Nezřídka tyto problémy „řeší“ konstatováním, že děti „jsou hloupé“ (v předmětu TV „líné“), „neučí se“, „flákají se“, jsou „nezodpovědné“, „nepracují v hodinách“, apod.

Vedle toho samozřejmě existují i děti, které doopravdy hloupé nebo líné, atd. jsou. Ale je jich málo. Rozhodně méně, než dětí, které jsou takto označované.

Hodiny takových učitelů jsou krajně neefektivní a silně frustrující pro žáky, a nakonec i pro učitele samotné. Je to spíš boj než výuka. A někteří učitelé dokonce s tímhle už počítají předem a říkají dětem: „budeme spolu válčit“.

Pink
Pink
3. 5. 2019 08:48
Reply to  Vladimír

Tolik hloupostí v jednom příspěvku, to ani nemá cenu s vámi polemizovat.

Vlastimil
Vlastimil
3. 5. 2019 10:07
Reply to  Vladimír

Pane Vladimír, kde učíte, dám k Vám své děti, musíte být vynikající, když všechny ostatní učitele máte tak zmáknutý.

Jirka_1
Jirka_1
3. 5. 2019 10:34
Reply to  Vladimír

Moje extchýně, r. 1939, byla kantorka na gymplu (tělocvik a ruština). Semetrika jedna báseň. Až po plyšákovi jaksi zmoudřela… 🙂 Když jsme se tak jednou o jejich studiích bavili, říkala, že je na VŠ učili, že musí žáky zkrotit, vyžadovat absolutní poslušnost atd. Takže co se pak divíme, jak se k nám učitelé chovali… Kdosi moudrý řekl, že učitelem může být člověk, který má rád děti. Z mojí školní zkušenosti bych dodal, že těch, co je rádi nemají, bylo ve školství víc. Ovšem v dobách bolševických to bylo o teroru ve všech sférách bytí…

Marie
Marie
3. 5. 2019 11:39
Reply to  Jirka_1

Ten teror myslíte vážně? To vypadá, že jste byl spíše problémový žák a vidíte to svýma očima.

Milan
Milan
3. 5. 2019 12:35
Reply to  Jirka_1

souhlas, měli jsme bolševickou svini na zákl. škole, která nás fyzicky trestala, hrozná zrůda

Milda
Milda
3. 5. 2019 17:12
Reply to  Milan

Tak já jsem dodělal základní školu v roce 1975 a střední v roce 1979 – a mám pocit, že spíše jsme týrali my učitele.
Nejhorší vztah jsem měl s ruštinářskou – neutrální, ale hlavně na střední byli učitelé spíš kamarádi. Zvláště na mladou ( tehdy ) třídní učitelku určitě nikdo z nás ( v dobrém ) nezapomněl.

Marina
Marina
4. 5. 2019 15:23
Reply to  Milan

Asi málo, když z vás vyrostlo takové ….

Nordinka
Nordinka
5. 5. 2019 08:37
Reply to  Milan

Tak to jsem šťastná,že jsem mĕla učitelé na základě,na které ráda vzpomínám a co mĕ hodnĕ naučili

Hana
Hana
3. 5. 2019 16:39
Reply to  Jirka_1

Je mi přes 60. Dětství jsem prožila v těch vašich dobách bolševických. Na školu mám krásné vzpomínky. Jsem učitelka. Nikdo asi nejsme neomylní. Jen se mi poslední dobou zdá, že pedoagogiku studoval snad úplně každý, výuce rozumí též každý a jako rodič by každý měl dostat jedničku s bolševickou hvězdičkou. Škoda jen, že snad každé druhé manželství je nějak porouchané s porouchanými vztahy. To ale se školstvím nesouvisí, to na dítě asi nemá žádný vliv. Vina je vždy na učitelích, neboť to je banda nevzdělanců. Rodiče- pedagogové zamyslete se hlavně nad sebou.

Káča
Káča
3. 5. 2019 17:40
Reply to  Hana

Krásně napsané paní učitelko. Je zvláštní že ústa si neotevřou na pedagoga rodiče vychovaných dětí. Nevychovani zmetci mají zastání v rodičich, kteří si odmítají připustit, že ty své nevychocenē spratky nezvládají. Chudáci vychovani spolužáci ty musí sedět ve třídě s těmito zvířátky. Lituji dnešní učitele.

Vašek
Vašek
3. 5. 2019 22:00
Reply to  Káča

Jsem učitel a mám vystudovány tři vysoké školy.Děti mám velmi rád a kdo je rád nemá,nemůže v dnešní době učit.Dnešní děti nejsou špatné, ale mnohdy mají špatné zázemí v rodinách.Někteří rodiče na své děti nemají čas a spoléhají na školu, že jim je vychováme a vzděláme.Můžeme udělat pouze tom co přísluší škole a děláme to rádi a naplno.Je zajímavé,kolik rodičů rozumí práci učitele.Např.media mají na jejich děti velký vliv a přesto je hodnotí méně.Po mnohaletých zkušenostech vím zcela určitě,že děti školu potřebují a je nenahraditelná.Kolektiv,kroužky,soutěže,sportovní aktivity, plavání,lyžařsské kurzy atd.
Lidi,rozum do hrsti.Lze se bavit o nedostatcích školství,ale zároveň je velmi potřeba se bavit o nedostatcích ve výchově v rodinách.Vše souvisí se vším.A ta paní?!Nebude to dlouho trvat a „probudí se“ .Je prozření nebude radostné.

Iveta
Iveta
4. 5. 2019 07:19
Reply to  Vašek

Plně souhlasím pane učiteli. A je také pravdou o dnešních rodinách, tam je základ u rodičů.

SADA
SADA
4. 5. 2019 08:24
Reply to  Vašek

Zamyslet by se měli hlavně rodiče nad sebou.Dětem se nevěnují,posadí je k počítači,televizi….a vychovávej se sám!Hlavně mi dej pokoj!Nejraději by byli,kdyby dítě od MŠ po střední školu vychovávaly instituce,měly za ně i zodpovědnost a pak jim je předaly jako hotové lidi!

Hanka
Hanka
4. 5. 2019 19:58
Reply to  Káča

Vážená Káčo, váš obdiv k autorce článku chápu. V příspěvku vám chybí interpunkce, v čem je chyba? V žačce nebo učitelce? Zkušenosti ze školy asi z nějakých důvodů nemáte dobré, je mi vás líto, jinak by článek vyzněl jinak. Bohužel je to proces nevratný a hrozí přenos této zkušenosti i na další generace. Odtud pak mohou vznikat často i zbytečné konflikty v trojúhelníku učitel – žák – rodič.

Káča
Káča
4. 5. 2019 20:03
Reply to  Hanka

Paní Hanko odpovídala jsem paní Hanė (článek nad mým). A v první větě to uvádím „paní ucitelko“.

Káča
Káča
4. 5. 2019 20:11
Reply to  Hanka

Paní Hanko mnohdy se nejedná o zbytečné konflikty ucitel-rodič -žåk. Jsem zastáncem bezne školní docházky Zak by měl být vychovaný a pokud není dochází zpravidla ke konfliktu rodič směr učitel. To když rodič nezvladajici své dítě, resp. rodič ustupující svému nezvladatelnemu spratkovi očekává, že to samé bude dělat učitel. K takovým ustupkum není žádný důvod. Učitel je nadřízeny žáka.

Martina Mudrová Reichová
Martina Mudrová Reichová
3. 5. 2019 21:10
Reply to  Hana

Ano, také máte pravdu. Jak jsem psala výše – dcerka byla v domácím vyučování, ale měla úžasné hodiny na skypu – ČJ, matematiku, chemii, fyziku, dějepis atd.atd. Všechny hodiny velmi, velmi kvalitně vedené. Např.dějepis učil mladý učitel s tak obrovským znalostmi, že jsem si to kolikrát poslechla s dcerkou. A vkládal do výuky ještě vlastní citový pohled. Doopravdy – škola v Březové má úžasné učitele a jsem ráda, že jsme tam dcerku 4 roky měli. Dcera se těšila na výuku (to není science fiction :-)) a je radost, když vidíte své dítě, jak to všechno hltá. Obdivuju je všechny.

Pavel
Pavel
5. 5. 2019 19:34

Nemohla byste mi, prosím, paní Martino, zaslat ukázky výukových materiálů ze ZŠ Březová? Nevím, orientačně třeba z Př, M, F nebo Ch pro 8. a 9. ročník? Tato aktivita mě velmi zaujala. Pokud ano, dal bych Vám sem svůj mail, děkuji.

Lea
Lea
5. 5. 2019 22:46
Reply to  Pavel

Dívala jsem se na jejich stránky, vypadá to jako sci-fi,ale zřejmě není-Asi 1000 žáků na individuálním vzdělávání.Ani jsem netušila,že něco takového u nás vůbec existuje.Hluboce smekám.

SADA
SADA
4. 5. 2019 08:18
Reply to  Hana

Myslím si to samé!

ok2
ok2
4. 5. 2019 11:12
Reply to  Jirka_1

Teď se zase divíme, kolik hulvátství si může žák dovolit k pedagogovi, kteří se jich vlastně někdy až bojí….

Káča
Káča
4. 5. 2019 20:01
Reply to  Vladimír

Å pån je odborník na školství

Zdena
Zdena
6. 5. 2019 23:02
Reply to  Vladimír

No vy jste chytrolín ! Zřejmě docent pedagogiky a psychologie ….Tak my kantoři jsme všichni naprostí blbci , nemáme vzdělání ani zkušenosti , ještě že vy nás tady poučujete ! Co bychom si bez vás počali …

pepa
pepa
3. 5. 2019 16:52
Reply to  krettor

a kdopak tě z těch, co moc vědomostí nemají učil? kretore

Jitka
Jitka
4. 5. 2019 10:34
Reply to  krettor

Pani Pokornou by si měl pozvat do svého pořadu Jan Kraus

Iva
Iva
3. 5. 2019 07:52
Reply to  Lenka

Přesně to si myslím a navíc zatím může být doma na mateřské, ale co až bude muset o práce? Mám vnoučata na prvním stupni , také jsou zvídavá a troufnu si tvrdit , že bych výuku doma zvládla, ale potřebují kolektiv a zdravou soutěživost….

Eržika
Eržika
3. 5. 2019 08:10
Reply to  Iva

Tak zdravou soutěživost rozhodně děti nepotřebují. To je věc, která jim je nucena zvnějšku, bohužel často odmalinka…

Václav
Václav
3. 5. 2019 08:53
Reply to  Eržika

Zdravá soutěživost je dobrá věc, vyhýbat by se měly spíše té nezdravé…

Paruzek
Paruzek
3. 5. 2019 17:45
Reply to  Václav

soutěživost především vyrábí vítěze a také poražené. A poražených bývá vždy víc než vítězů. To nevyvolá u dětí zájem o vzdělávání. jít do něčeho kde už předem vím že budu poražen není lákavé. (poražen proto,že jsem třeba pomalejší, ne hloupější i to stačí) Nahraďte soutěživost spoluprací, sdílením, vzájemnou pomocí. To je zdravější než věčná honba za výsledkem být lepší než ti druzí. Soutěživost děti nespojuje ale rozděluje.

Václav
Václav
3. 5. 2019 18:41
Reply to  Paruzek

Čínská filosofie, spojená třeba s bojovým uměním wu-shu, učí, že vzájemné poměřování sil má sloužit k odhalování a postupnému posilování vlastních slabin, ne k soupeření o výsadní postavení. Své vlastní eventuální slabiny totiž zjistíte jedině tak, že s někým změříte své síly. V tomto pojetí nám porážka dává vědět, kterým směrem se můžeme zdokonalovat. A věděli to i starověcí Řekové.

Ten, kdo „ví“ dopředu, že bude poražen, je poražen dávno předtím, než vůbec začne. To nevyřeší speciálně navržené vzdělávání, ale psycholog.

Renata
Renata
5. 5. 2019 11:19
Reply to  Václav

Toto je jeden z nejmoudřejších názorů, které jsem v poslední době četla a děkuji za něj. Společnost, ve které se nemá nikdo s nikým poměřovat, aby náhodou neměl pocit, že je v něčem horší, je předem ztracená.

Gabriela
Gabriela
7. 5. 2019 12:50
Reply to  Václav

To je velmi pěkná myšlenka … Podle mne jsou dnes děti, které se vzdělávají pouze doma, velmi těžce zařaditelné do společnosti v našem sociálním systému. Možná jsou jedinečné, ale svým způsobem v očích společnosti podivíni … Tak nevím, co je pro nė lepší. …

Robin
Robin
26. 7. 2019 07:15
Reply to  Gabriela

Gabrielo a vychované „ovce“jsou lepší?

karel
karel
3. 5. 2019 09:02
Reply to  Eržika

nemusíte tady veřejně říkat, že máte doma malého asociála/asociálku

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:20
Reply to  Eržika

Zdravou ano,ale ne pres male mrtvolky😊spis bych rekla zdrave asertivni,ale slusny..

Anna
Anna
3. 5. 2019 12:39
Reply to  Eržika

Jestli zdravou soutěživost děti potřebují nebo ne, tak to je na dlouhou debatu, ale pravdou je, že k soutěživosti dochází i v rodině mezi sourozenci. Tomu se prostě nevyhnete, je to naprosto přirozená součást života. Když jednomu něco jde dobře, tak ten druhý to také zkouší a chce, aby se mu to povedlo minimálně stejně. A bude to tak i v dospělosti. Je jen na rodičích, aby děti už v dětství pochopily, že když se jim něco nepovede, tak se svět nezboří, neměly by se vztekat, ale hlavně by to neměly vzdát a snažit se až do dokáží.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 13:23
Reply to  Anna

Jj,mam doma kazdy den,soutezivost,zarlivost,boje..asi od prirody,zvitezi ten nejsilnejsi a na rodicich je,aby trochu delali rozhodci😊aby to bylo to zdrave a ne to plne vzteku se skripajicimi zuby..

Káča
Káča
3. 5. 2019 17:42
Reply to  Eržika

A vám nepřipadá v pořádku zdravé soutěžení? Já to považuji za klad chtít být v něčem dobrý nebo nejlepší.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:52
Reply to  Iva

Ale do ktereho rocniku?

Káča
Káča
4. 5. 2019 08:14
Reply to  Ilona

Do žádného, vždy v živote o něco usilujete vlastně soutěžíte pořád

Ilona
Ilona
4. 5. 2019 21:32
Reply to  Káča

Ja reagovala na p.Ivu..ona psala,ze by zvladla deti doma ucit..ja se ptala,do ktereho rocniku..

Kuba
Kuba
3. 5. 2019 10:06
Reply to  Iva

Kolektiv dětí je důležitý, a to už ve školce – sám vidím na naší starší dceři jak veliké pokroky díky tomu udělala. Já chodil do školky až jako předškolák a v prvních ročnících základní školy mi pak dělalo obtíže zapojit se mezi ostatní děti (byl jsem ve své generaci v rodině nejstarší). Dneska je trend dělat z dětí co největší asociály – viz paní Eržika níže a její teze o tom, že zdravá soutěživost je lidem nanucená. Zvlášť u kluků je to úplně přirozená věc – my si jako malí většinu her sami organizovali jako soutěže. Když nemá člověk možnost srovnávat se s ostatními, nikdy se nikam neposune. Zrušme známky, odměny, školní docházku, zrušme sporty, matematiku, jazyk a vstřebávejme vesmírnou energii přes tablet. Uvidíme jaký progres lidstvo udělá 🙂

Eržika
Eržika
3. 5. 2019 12:06
Reply to  Kuba

Mé děti absolvovaly úspěšně školní docházku na základní školu bez trestů, odměn a známek, poznámek a žákovských knížek…

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 12:25
Reply to  Eržika

To je dnes bych rekla vzacne a budu rada,kdyz i me deti..

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 12:25
Reply to  Eržika

Ale znamky snad nejake byly,neee..

Eržika
Eržika
3. 5. 2019 19:06
Reply to  Ilona

Známky jsou nezbytné až k přijímacímu řízení na střední školu. Dřív k ničemu…

Václav
Václav
3. 5. 2019 19:20
Reply to  Eržika

Já bych teda řekl, že to bude spíš přesně naopak…

Milan
Milan
3. 5. 2019 12:37
Reply to  Eržika

takže raději ty vaše pitomečky neznámkovali? Aby to nebyla samá koule?

Jirka_1
Jirka_1
3. 5. 2019 10:37
Reply to  Iva

Co to je zdravá soutěživost? Moje definice je, že jde o nedostatek sebevědomí, kdy se snaží prosadit za každou cenu jen proto, že si nevěří a nechce, aby to druzí poznali. O tom nesebevědomí bych zde mohl psát tisíce řádek a jen tak bych neskončil. Abych to zkrátil – nesebevědomí je výsledkem výchovy rodičů od raného dětství…

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 15:44
Reply to  Jirka_1

To je asi spatny vyraz..nebo nevim myslim spis,aby si verily,ze uz neco umi,dokazou,nebaly se…a chci,aby me deti byly sebevedome,muj otec byl takovy pedant,ze svou vychovou zabil me sebevedomi daleko do dospelosti a to se pak tahne dlouho,ve skole vyborne vysledky,doma poslusna a hodna dcera..a stejne vse spatne,to jemu chybelo normalni sebevedomi,protoze tohle rodic snad nedela svym detem pro zabavu,pokud nema nejakou diagnozu..

Miroslava
Miroslava
3. 5. 2019 08:04
Reply to  Lenka

No ono jde spíš o to, co dětem v těch hlavičkách zůstane. Není důležitá jen kvantita. Já byla vždy ve škole mezi učiteli oblíbená, něco se naučit bylo pro mě otázkou minut. A že mi to v hlavě nezůstalo, nikomu nevadilo. A vlastně ani mě a mému vzdělávání. Já si opravdu vůbec nepamatuji třeba rozbor vět, jak se dělá a k čemu to vlastně bylo. A nikdy mi to nechybělo. Co tím chci říct, že běžná škola se z dětí snaží udělat Ottův slovník naučný. A ono to nefunguje, čím víc do nich hustí množství informací(bez hlubšího poznání), tím méně toho ví a neumí to použít. Je to krásně vidět na dětech a matematice, něco počítají, neví co. Čtenářská gramotnost je na velmi nízké úrovni. Čtou znají gramatiku, ale nerozumí textu. Neříkám, že to jak paní učí syny, je jediná cesta. Ale dle mého může být někdy lepší, než 9let sezení v lavici.

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 08:31
Reply to  Miroslava

Ale o tom to je, je to „základní“ vzdělání. Tzn. dítě dostane základ ve všem a rozvoj už by měl být na něm a na rodičích-rodině. Konkrétně s větnými rozbory jsme schopni si hrát i několik hodin. Není to o drcení, je to o ukotvení základu a ověřování jeho funkčnosti. Ověření, zda tato pravidla jsou poplatná na všechny situace a kdy lze akceptovat výjimku. Jsem ráda, že ten „základ“ za mě někdo dětem předá. To ale neznamená, že se jim doma jinak nevěnujeme a nerozvíjíme dál. Naštěstí máme normální učitele, kteří s povděkem kvitují zvídavé, přemýšlivé a někdy úplně „hloupé“ dotazy našich dětí. Když se najdou výjimky, děti už umí samy vyhodnotit, s kým tu diskuzi vést a s kým to nemá význam. To podle mého také skvěle odráží realitu života, kterou zmiňuje autorka článku. Setkávat se s lidmi na různých postech, s různými názory a různými charaktery. Vaši oblibu si vysvětluji především tím, že jste byla bezproblémová a výkonná. To je klasika, většinou se řeší pouze ti největší potížisté, průšviháři a „nemakačenkové“. Předpokládám, že děti Vašeho typu nejsou hlavním tématem pedagogických porad.

Marie
Marie
3. 5. 2019 09:42
Reply to  Miroslava

Podle mne si děti spoustu informací najdou, ale neumíme se chovat jeden k druhému. Děti, které se ve škole naučí spolupracovat a domluvit se budou v zaměstnání víc platné, než ty informované ale bez schopnosti kamarádit se.

Tamara Drábiková
Tamara Drábiková
3. 5. 2019 09:58
Reply to  Miroslava

Rozbor vět je důležitý na to,aby jste se naučila větné druhy.To potřebujete např.,když se učíte cizím jazykům.Podmět,předmět,sloveso mají v angličtině i němčině pevné postavení ve větě.Proto musíte vědět,co je co a jak se na to ptáte.

Starykocour
Starykocour
3. 5. 2019 10:28
Reply to  Miroslava

Aha, takže paní doma je naučí třeba trojné integrály, aby z nich jednou mohli být úspěšní jaderní fyzici ? Nebo pevnost pružnost, oblíbené to věci pro strojaře ? Podle mne jen plácá a jde povrchně po tématech. Její děti to jednou budou mít hodně těžké. Vlastně ne. Míra vzdělávání upadá, lidé jsou čím dál hloupější, tak mezi ně zapadnou.

Jirka_1
Jirka_1
3. 5. 2019 10:42
Reply to  Miroslava

Hodně jsem jako dítě četl a přesně, jak to říkávala moje máti – v knihách je vše napsáno spisovnou češtinou a když hodně čteš, dostane se ti to do hlavy i bez znalosti pravidel. Ano, také nedokáži udělat větný rozbor, vlastně mi k ničemu není. A spoustu takových věcí člověk v běžném životě nepotřebuje – pokud nepracuje v jazykovědném ústavu apod. Jinak souhlasím se vším – pro život není důležité kvantum vědomostí, ale vědět si poradit s tím málem, co umím. A z vlastní zkušenosti vím, že lidé se základním vzděláním si kolikrát v životě vedou lépe, než ti s pěti tituly…

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 11:26
Reply to  Jirka_1

Máte představu, co je větný rozbor. Také víte, aspoň zhruba, co asi obsahuje a k čemu slouží = můžete s jistotou říci, že Vám k ničemu není. Mně třeba pomohl naučit se cizím jazykům, umět si poradit v případech, kdy jsem si nebyla jistá v gramatice u neobvyklých případů, také mohu mít názor, zda ano či ne, protože vím, o čem se mluví a znám ten pojem. A co je nejdůležitější, mám na to, abych své děti podporovala ve vzdělání a rozvoji i v tomto směru. Pro někoho opravdu k ničemu. Kdo si vede v životě lépe, je čistě subjektivní záležitost. Někomu stačí i zvládnutí základního pokynu „nádech, výdech“, který se také každý musí jistě naučit 🙂

David Reno
David Reno
3. 5. 2019 14:40
Reply to  Kateřina *

Kdo to potřebuje, ten se to naučí. Jsme civilizací, kdy jsme z učení, tedy z největšího dobrodružství a zábavy udělali nechutnou povinnost. Ono to je ale tím, že ti co školu organizují ji považují především za zdroj indoktrinace. V tomto ohledu škola stále plní představy vládnoucí kasty a to víc jak 200 let.

Panmama
Panmama
4. 5. 2019 09:34
Reply to  Jirka_1

Dobrý den ano vim ovšem píšete a tyto lidé jsou vstřícní laskavý a nezávidí a namaji potřebu soutěžit a mají krásný život oproti jiným a dokážou si poradit opravdu se vším.

Curry
Curry
4. 5. 2019 14:26
Reply to  Jirka_1

Plně souhlasím. Také jsem hodně četla a věřím, že díky tomu nenapíšu hrubku. Přesto jsem měla díky těmto „biflovačkám“ nikdy neměla pěkné známky z češtiny. Prostě jsem se to učit nechtěla.

bebo
bebo
4. 5. 2019 18:52
Reply to  Jirka_1

Ano, je pravdou, že díky čtení se člověk hodně naučí, co se týká gramatiky, ale bez znalostí (alespoň základních) větného rozboru nedokážete správně psát čárky v souvětích. A jestliže jsem Čech, tak si na svém rodném jazyku zakládám. Je to tak trošku o národní hrdosti… ta se vytrácí. Přeji hezký den

Jana
Jana
3. 5. 2019 12:08
Reply to  Miroslava

Vetne rozbory si pamatuji uz 45 let, jsou totiz logicke, kdyz neco pocitam,vzdy vim co,protoze u toho premyslim,znazornim si to,logicky to usporadam,anglickou gramatiku ovladam,protoze je take logicka. Nektere deti se sprtaji bohuzel nazpamet,nekdy i proto,ze logicke mysleni maji slabsi. Sve zaky ucim pomoci matematiky toto mysleni rozvijet,tak to ma ve skole byt. Neverim,ze pani zvladne na potrebne urovni matematiku,fyziku,chemii,biologii a dva cizi jazyky na 2.stupni. A pokud ano,zvladnou to jeji nadseni nastupci? Chce to system. Nejde o to vsechno si pamatovat,zakladka je jako katalog,kde si vybiram,cemu se chci podrobne venovat. Proto potrebuji odbornika,aby mi obor predstavil na potrebne urovni,tedy zadne „loveni v pameti“.

Anna
Anna
3. 5. 2019 12:16
Reply to  Miroslava

Pokud děti znají gramatiku a nikdo jim doma „neotevře“ knihu – nepřitáhne je ke čtení, tak to za ně škola neudělá a děti neporozumí psanému textu. Nám ve škole říkali číst si doma a nahlas. To, co očima přeběhnete, tak si nezapamatujete stejně jako když každé jednotlivé slovo musíte vyslovit. Cvičí se tak výslovnost a bezděky jste nuceni více o čteném textu přemýšlet. Škola má dát základy a rozvíjení základů je na rodičích a širší rodině. Ptát se dětí, co bylo ve škole, jaké mají úkoly, zda rozumí úkolům. Pokud dítě nestačí tempu ve škole, tak se s ním učit doma a případně zajistit doučování. Každý jsme jiný a tak někomu školní výklad a domácí úkol stačí a někomu ne.

vícebojař
vícebojař
4. 5. 2019 06:43
Reply to  Anna

Naprosto s Vámi nesouhlasím. Když čtu něco nahlas, soustředím se na formu – jak to zní, co k čemu patří atp. a méně vnímám obsah. Také toho stihnu přečíst několikanásobně méně.

Lenka
Lenka
6. 5. 2019 01:26
Reply to  vícebojař

Přesně tak.

Zdenka
Zdenka
3. 5. 2019 12:19
Reply to  Miroslava

S tím mohu jen souhlasit. Tlačíli do nás vědomosti které jsme nikdy nepotřebovali ale to co by bylo pro život potřeba nám nikdy nedovolili.Používat svou hlavu. Ještě,že můj otec byl velmi rozumný ,jeho oblíbené bylo /nemůžeš vědět všechno, ale musíš vědět kde to najdeš/. Měli jsme doma hodně enciklopedií kde jsme si sami vyhledali co jsme potřebovali a teprve když jsme něčemu nerozuměli tak to vysvětlil. Podotýkám,že mi je 70 let a tak je to už dlouho a přesto to bylo hodně podobné tomu co paní píše.

Adéla
Adéla
3. 5. 2019 18:09
Reply to  Miroslava

Tak jste se naučila za 5 minut, ale v hlavě nebylo nic. Kde to bylo?

Janča
Janča
3. 5. 2019 22:07
Reply to  Miroslava

Nevíte, k čemu byl rozbor vět? Učila jste se cizí jazyk? Třeba německy? To, že víte, co je podmět, přísudek, prislovecne určení, věta vedlejší privlastkova apod. Vám pomůže naučit se v němčině správný slovosled.

Jako jo, můžete se učit cizí jazyk i bez znalosti těchto jevů, ale podle mě byste musela začít buď jako batole a učit se to stejně jako jazyk mateřský, nebo později, ale trávit v cizojazyčném prostředí všechen čas. Kdo se učí cizí jazyk v dospělosti, půjde mu to lépe, když zná stavbu věty svého rodného jazyka.

Petr Svetr
Petr Svetr
3. 5. 2019 09:23
Reply to  Lenka

V zivote ale nebudou potkavat jen vrstevniky. Ziju s rodinou v zahranici a obe nase dcery jsou na homeschooling programu a jsou ve vsech oblastech daleko pred svymi vrstevniky. Navic se uci samostatnemu pristupu. Nezvykaji si na fakt, ze je skola vse nauci. Necekaji na to, ze jim nekdo vymezi pravidla a navyky, ale vytvari si sve vlastni… Navic jsou dnes vyukove online programy a podobne prostredky, ktere s domaci vyukou pomohou. Chce to jen byt trochu „open minded“ a to je pro nektere lidi s klasickou skolni vyukou/drilem, problem… Nedokazou myslet kreativne a „out of the box“… A pokud jde o socializaci, maji hodne aktivit mimo vyuku a mimo domov, kde se setkavaji a spolupracujou nejen s vrstevniky, ale komunitou a lidmi vsech vekovych kategorii.

Milan
Milan
3. 5. 2019 12:42
Reply to  Petr Svetr

blablablabla…………..proč machrujete s cizími slovy? Neumíte česky?????

Jana
Jana
3. 5. 2019 11:49
Reply to  Lenka

Dodržujte, prosím, pravidla diskuse uvedená nad komentáři….

Sondra Milsová
Sondra Milsová
3. 5. 2019 17:26
Reply to  Lenka

Máte pravdu, na prvním stupni to jde, ale na druhém těžko…!! A také je pravda, že děti potřebují kontakt s vrstevníky, aby se naučily vycházet s dětmi – lidmi, se kterými se budou setkávat celý život – nejen to teplé zákoutí u maminčiných sukní !!

Martina Mudrová Reichová
Martina Mudrová Reichová
3. 5. 2019 21:01
Reply to  Lenka

Dcerka je od 4.třídy v domácí škole. Na druhém stupni jsme ji zapsali do ZŠ Březová. Nemůžeme si to vynachválit. Mají kolem 20 hodin týdně přes skype. Dcera udělala ve 13 letech cambridgeskou zkoušku B1, tento rok francouzskou zkoušku DELF A2 a domluví se japonsky. Nyní úspěšně složila přijímací zkoušky na gymnázium. Je naprosto samostatná, o věcech do hloubky přemýšlí, neučí se jen mechanicky tzv.pro známky. To považuji za velmi důležité. V této malé škole je cca. 1000 žáků v domácím vzdělávání. Učitelé jsou důslední, přísní (nic neodpustí), ale zároveň velmi lidští a lidsky kvalitní. Opravdu. Neměnili bychom 🙂

Ludmila
Ludmila
5. 5. 2019 17:12
Reply to  Lenka

Souhlasím. A pokud by to mělo být jinak musí být dítě gééénius.

Robin
Robin
26. 7. 2019 07:00
Reply to  Lenka

Lenko,nejeden odborník prohlásil,že škola DĚTI zničí a dle mého názoru mají pravdu.Většinu látky se děti naučí doma.A kontakt s dětmi???,vy jste asi nebyla ve škole,domnívám se,že všeobecně jsou děti ve smečce,zlé povahy.Slušné chování a lásku k přírodě naučí DĚTI rodiče lépe,než cizí lidé.

Věra
Věra
2. 5. 2019 23:06

Jestli mi mi bude dovoleno odpovědět paní autorce ve stejném duchu, nevím: Ješišmarjáááááá, vhoďte na ni síť…Mgr. Věra Schneiderová

Klara
Klara
3. 5. 2019 07:34
Reply to  Věra

Přesně! ♥

Psav
Psav
3. 5. 2019 08:33
Reply to  Věra

Presne

ivana
ivana
3. 5. 2019 09:39
Reply to  Věra

je mi dětí líto už jen proto, že problém , bezesporu, se objeví na 2.stupni , na SŠ , pokud se na ni vůbec dostanou přes přijímací systém

Jan
Jan
3. 5. 2019 10:03
Reply to  Věra

Na základě jaké osobní zkušenosti jste dospěla k závěru: “ vhoďte na ni síť “ ? Nezlobte se, ale z Vaší odpovědi jsem se nic podstatného nedozvěděl. Napište sem prosím něco o tom, proč neučit děti v domácích podmínkách? Mně osobně by to určitě k něčemu bylo. Máme jedno dítě v 6tř. a dvě učíme doma. Čtvrtému jsou 3.
Třeba to děláme „špatně“ a mohli bychom se na základě Vaší reakce zamyslet o opaku, a nebo se utvrdit v našem přístupu.
Dle mého názoru a osobní zkušenosti, není domo-vzdělávání jednoduchá záležitost, už jenom vzhledem k tomu, že jsou to Vaše děti a máte k nim jiný vztah než k cizím.
Vše je o pevně nastavených hranicích a důslednosti, ze strany rodičů. A vzhledem k tomu, že rodič nese plnou zodpovědnost za vzdělání svých dětí, tak určitě nebude mít zájem na tom, aby byly negramotné. Pokud tedy existují předměty, se kterými si rodič není jistý, lze si k samostudiu domluvit i doučování, to přece není žádný problém. Syn chodí na AJ (1 hod týdně) – doma si poslouchá určený příběh a zároveň si to čte v knize. Pak to rozebírají. Každý domoškolák musí splnit znalostní osnovy daného předmětu a jednou či dvakrát do pololetí si je nechat ověřit přezkoušením. Ale beze stresu, zbytečných písemek. Nehledě pro tuto variantu vzdělávání se rozhodují převážně lidé, kteří chtějí dát svému dítěti (dle jejich názoru) to nejlepší. Takže obava z toho, že dítě bude nevzdělané, nebude mít představu o funkci rodiny a rodinných vztahů, brát drogy a pít alkohol či se zabíjet z nešťastné lásky ve 12-letech si myslím, že nehrozí (reakce na paní Hana Slamova, která zde něco o tom psala). Spíše bych položil otázku: Kde je příčina u těchto jevů? Pokud k těmto věcem dochází a to je fakt, tak příčina z 99% nebude z důvodu domácího vzdělávání.
Abych pokračoval. Nehledě na to, že existují předměty: výtvarná výchova, pracovní činnosti, domácí práce, péče o rodinu – jsem svědkem toho, že na tyto předměty se děti musí učit, kreslit domácí úkoly atd. Když k tomu přičtu, že domácí úkoly má i z jiných předmětů, tak se mi zdá, že je dítě přetěžované. Pak k tomu přidejte rodiče, který chce také opět pro dítě to nejlepší a přihlásí ho na kroužky – znám případy, kdy ty děti jsou totálně vyčerpané. Mějme příklad se studenty medicíny: Před mnoha lety se učili o genetice cca jednu či maximálně 2 stránky, dnes to jsou stovky stránek, ale čas vyčleněný na dokončení studia medicíny je stejný.
Další nevýhodou klasického vzdělávání je velké množství dětí ve třídě. Je logické, že nemůže učitel fyzicky zvládnout přistupovat k dítěti jako individualitě. Přitom každé dítě, ruku na srdce, individualitou je a má odlišné potřeby. Takže tím, že je zaškatulkujeme, tím pomůžeme pouze sobě, ne jim. Další podstatnou věcí dětí na ZŠ (vzhledem k jejich věku), je schopnost doslova „nasávat“ informace, názory, chování, postoje. Při sebe větší snaze, není v silách učitelského sboru všechny děti kontrolovat i mít pod dohledem. Přitom nesou za to zodpovědnost. Zodpovědnost za to, s jakou náladou jde moje dítě ze školy, jakým způsobem se děti ve škole k sobě chovají, jakým způsobem je vedena výuka, jakou slovní zásobou se častují, jaké „apolitické“ názory slyší od vyučujících, nehledě na to, že se mnohdy učí věci, které již dávno jsou překonané – toto řeším poměrně často: Dcerko, nauč se to, co po Tobě chce učitel, ať máš pokoj, ale skutečnost je jiná – na tuto věc už dávno vědci přišli, že je to jinak, ale bohužel, vyučující jede stále podle starých informací, pouze v novém obalu knihy. Další faktickou věcí, je chování žáků vůči učitelům. To vše děti nasávají a přináší domů a následně učí mladší sourozence. Pak následně musí zasahovat rodič a věci horko těžko korigovat, protože už to mají v sobě.
Pokud někdo tedy řekne, že toto je příprava na život, tak to je tedy pravda. Otázka ale zní: na jaký život? Šablonový? Bez individuality? Osobně se domnívám, že by z tohoto systému Komenský neměl radost. Neříkám, že domo-školáctví je to pravé, ale spíše se mi zdá, že tuto variantu vyhledávají lidé, kteří intuitivní cítí, že se ten systém odchýlil jinam než by měl být.
Pro informaci, mrkněte i na to, jak přistupuje k individualitě dítěte waldorfský systém vzdělávání. Je to samozřejmě něco úplně jiného než domo-vzdělávání, ale pro mnoho učitelů klasického systému se to stalo důvodem k zamyšlení, jestli by šlo něco změnit a výsledky s tím měli úžasné.
Dle mého názoru je dobré mít mysl otevřenou novým poznatkům, pokud to jenom jde, pak tyto poznatky aplikovat do svého života a udělat si vlastní zkušenost a tím mít možnost i lépe pochopit druhé lidi. Nikdo to od Vás nežádá, ale pokud to uděláte, věřte mi, už byste nepoužila slova „hoďte na ni síť“.
Toť vše. Má osobní zkušenost i názor. Nemám prostor se u každého odstavce zastavit a více to rozebrat, tak mě prosím neberte za každé slovo, protože by to určitě šlo.

marie
marie
3. 5. 2019 12:46
Reply to  Věra

Už dlouho jsem se tak nezasmála. V šesti se sám od sebe naučil násobit, číst!!! Hlavně jestli si umí vyčistit zuby a pod. Fakt dobrý frk

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 13:26
Reply to  marie

😀😉😊🙂😶genialni prece,dcera v 1.tride je rada,ze scita a odcita do 20…Boze,ta je zaostala,nemam ji soupnout zpet do Babyboxu..

Andrea
Andrea
3. 5. 2019 15:05
Reply to  Ilona

Nevím proč ta ironie… Moji kluci se naučili číst ve 3 letech, sami, nikdo je to neučil. Starší je starší o 4 roky od mladšího, kudy jsme chodili se ptal na písmenka, naučil se sám si to dávat dohromady. Pak to naučil mladšího. Do první třídy šli s tím, že uměli docela dobře anglicky, v matematice byli tak učivem ve 4. třídě a v češtině byli taky trochu jinde… Mám vzdělání na to, abych je učila až do střední školy, ale nikdy bych to neudělala (pokud by nedošlo k nějakým zdravotním či jiným komplikacím). Našla jsem tu nejnáročnější základní školu… Proč? Starší měl na obyčejné spádové škole problémy, protože paní učitelku rozčiloval tím, že měl všechno rychle hotové a nudil se. I na té jazykové si oba prošli aniž by otevřeli učebnici a museli se pořádně učit…Prošli si systémem, a na střední škole jsou bez problémů. Měli kolektiv, oba hrají hokej, ale podle mého je nutnost si projít kolektivem a socializovat se. Se starším bylo hodně problémů, když některá paní učitelka tvrdila nesmysly, chodila jsem do školy se omlouvat docela pravidelně. Ale naučil se chovat se (tedy doufám). Otázky co tam má autorka jsou sice krásné, ale jsem zastáncem toho, že dítěti se má cesta vzdělání usměrňovat. Nevím které dítě přijde a řekne, mami, tak už se učím jeden jazyk a chci druhý, a líbí se mi němčina…. Druhá věc je kolektiv a řešení dlouhodobých vztahů v omezeném kolektivu. Je to věc se kterou zápasím i ve svém povolání. Děti nechápou, že v životě nebudou jen s lidmi co jim rozumí a chtějí s nimi být… Pak se hroutí, nedokáží si vyřešit svoje spory a řeší za ně rodiče. Není spíš trapné, když mi osmáky vozí rodiče do školy k vratům, chodí mi říkat, tak jsme ten domácí úkol udělali, odevzdáváme vám pracovní list, my si myslíme, my jsme se ale na ten test doma učili, kde jsme udělali chybu…

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 16:19
Reply to  Andrea

To je super a moc preju,ze mate tak skvele deti,ironie byla spis odlehceni tady te atmosfery a delala jsem si srandu predevsim sama ze sebe😉

Káča
Káča
3. 5. 2019 17:57
Reply to  Andrea

Tak si říkám, že to vypadá, že je v teto zemi spousta geniálních dětí ( samozřejmě včetně vašich géniů ) a v dospělosti nám nějak zmizí z povrchu zemského. Pravda oni se z části stanou hojejiste a fotbaliste a IQ těchto celebrit raději nebudu rozebírat.

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 18:22
Reply to  Káča

Řekla bych, že nejpozději na druhém stupni se genialita rychle vstřebává. Většinou se nejedná o nic víc, než rychlejší vývoj. Pak nastoupí puberta, hormony a kde je genialita 🙂 A co je pro někoho normální, jiný považuje div ne za zázrak. Subjektivní dojem, který většina rodičů prezentuje jako výjimečný stav a utvrzuje v tom nejen sebe, ale zejména své potomky. Pak nemají být nešťastní, když zjistí, že se genialita nekoná a jsou v lepším případě jen „průměrní“. Je to pro ty děti celkem medvědí služba.

Markéta
Markéta
3. 5. 2019 18:23
Reply to  marie

Moje dcera dělá to samé, takže já se tomu nedivím, umí sčítat v šesti letech a nikdy jsem jí to neučila…spoustu písmenek, ptá se jak daleko je slunce, měsíc…takže to co je ve článku, je mi velmi blízké…

Josef
Josef
3. 5. 2019 13:14
Reply to  Věra

Neskutečné sebevědomí autorčino. Asi moc pozor ve škole nedávala, když si nevšimla, že dítě nemůže učit kdejaký učitel samouk. A že je toho k učení opravdu hodně!

Václav
Václav
2. 5. 2019 23:41

Některé děti se musí sání mléka unschoolingově naučit, pro všechny ostatní je to otázka vrozených instinktů.

Klasická škola v mnoha ohledech vypadá jako skutečný život. Jen ne jako život šestiletého povinnostmi nepolíbeného dítěte.

Když se svému robátku věnujete, zažijete všechny ty „to je hustý“ a „woow“ okamžiky i bez unschoolingu.

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 07:19
Reply to  Václav

Jen mě mrzí, že takové děti budou podobné bludy šíří dál, jisti si svou výjimečností. Článek mohl být zajímavý, kdyby tam nebylo tolik faktických chyb a nepřesností. Ale klobouk dolu, že paní přebírá plnou zodpovědnost za to, jak budou její dítka vzdělaná. Osobně bych takovou odvahu neměla. Asi chápu, odkud se ta jistota bere – ví, že její děti se samy naučily sát, chodit, mluvit, sedět. Nemusely na to studovat školy jako ty ostatní děti.
A jinak s Vámi souhlasím, naše děti chodí do školy, google moc nepoužíváme, spíš slovníky a encyklopedie. To listování nás baví a dotazů mají taky pořád víc než dost. Kluci se škole nevyhýbají, naopak řeší jak nezameškat ani minutu. Ale za tohle nás asi taky hodně lidí může odsoudit, že chudáci děti mají doma tak špatné prostředí, že se musí do té školy i těšit 🙂

Václav
Václav
3. 5. 2019 08:49
Reply to  Kateřina *

Myslím, že jste trefila hřebíček na hlavičku, Kateřino. Odvaha těchto lidí pramení z neznalosti. Je to určitá podoba Dunning-Krugerova efektu, kdy čím vzdělanější a moudřejší člověk je, tím větší má tendenci se podceňovat resp nedoceňovat a naopak. A vzhledem k těm perlám, co z paní padají…

David Reno
David Reno
3. 5. 2019 14:48
Reply to  Václav

Naštěstí tyto skeptické názory, podložené pouhými domněnkami, jsou vyvrácené reálnou praxí škol jako je Summerhil (existuje 100 let) a Sudbury Valey (existuje víc jak 40 let) Takže paní Kateřina netrefila hřebíček na hlavičku.

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 14:54
Reply to  David Reno

A čtení textu s porozuměním jste se asi nikdy učit nechtěl, že?

Mila Counihan
Mila Counihan
3. 5. 2019 23:40
Reply to  David Reno

A víte Davide co ty děti znají? Ani pravopis ne :-/ Nelze, než s paní Kateřinou souhlasit

Václav
Václav
4. 5. 2019 09:42
Reply to  David Reno

Tyto „skeptické názory“, jak jste je nazval, Davide, jsou podložené dvěma a půl tisíci lety zcela praktických zkušeností. Už Sókratés tvrdil: „vím, že nic nevím“. Pět století před Kristem.

Když tu tedy tak vyzdvihujete ta léta, tak se s celým Summerhilem a Sudbury můžete jít leda tak klouzat. 😉

Pavla
Pavla
5. 5. 2019 17:53
Reply to  Kateřina *

Velmi pěkně řečeno.

Hana Slamova
Hana Slamova
3. 5. 2019 07:53
Reply to  Václav

Preji teto pani a jejim detem mnoho stesti a radosti z vzdelavani i v puberte. Ten nejstarsi se uz blizi. Dekuji zivotu, ze se nedoziju, diky veku, az tyto deti, a jim podobne, zacnou ovladat tento stat. Ani nevim co je woow, ale pozoruji dnesni deti. Male, obezni, sislajici, vulgarni, ale projevujici vlastni osobnost v koureni travy a berouci drogy. Posleze pachajici sebevrazdu z neopetovane lasky ve dvanacti letech.

Eržika
Eržika
3. 5. 2019 08:14
Reply to  Hana Slamova

Mám pocit, že pozorujete dost zkreslený vzorek. Co jsme v poslední době poznala puboše, tak byli kreativní, uměli diskutovat a vyjadřovat se a nad věcmi přemýšleli…

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:16
Reply to  Eržika

To ano a casto me dost prekvapi zdravym rozumem,znalostmi,nazory..nehazet do 1 pytle,jen proto,ze to jsou ti mladi,co nic neumi…jak radi lide skatulkuji😊

Anna
Anna
3. 5. 2019 12:43
Reply to  Eržika

Já tedy puboše vídám zásadně s telefonem v ruce, špunty v uších a divně se klátící. Můj nejnovější zážitek z včerejší jízdy tramvají, kdy si tři takto psali přes telefon a pak chechot a jejich hlášky „ty vole, fakt?“, oči zabořené každý do svého telefonu a už opět něco psali. Opravdu kreativita nesmírná.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 13:19
Reply to  Anna

Bohuzel…ale jsou i vyjimky,kdyz treba odlozi ty spunty a nemusi si posilovat svou pozici v houfu😀

Josef
Josef
3. 5. 2019 13:20
Reply to  Hana Slamova

Trefila jste to naprosto přesně !!!

KolBo
KolBo
3. 5. 2019 13:46
Reply to  Hana Slamova

Přesně tak…dovědí se od každého kousek a dohromady nic. Devatero řemesel, desátá bída, jak říkávala moje babička

Jana
Jana
3. 5. 2019 08:05
Reply to  Václav

Dodnes si pamatuji na všechny spolužáky v 1. třídě, na naši soudružku učitelku, jak voněla naše nová škola i jak smrdí mokrá houba. Jak jsem se těšila na prázdniny a zároveň jak mi bylo líto, že spolužáky už neuvidím, když jsme se stěhovali. Pamatuji si, když jsem nahlas četla úryvek z Odvážné školačky a celá třída mi tleskala. Sedávali jsem s rukama založenýma za zády, stejně mi kluk, sedící za mnou, namočil cop do inkoustu a já mu o přestávce omlátila atlas o hlavu. Při představě, že bych přišla o všechny školní zážitky a učila by mne moje matka, mne jímá hrůza. Dodnes znám vyjmenovaná slova, mám snad 100% pravopis a spočítám si leccos zpaměti. Moje vnučka chodí do svobodné školy, na konci 1. třídy nečte a když se jí nechce, tak do školy nejde a na mé dotěrné dotazy mi odpovídá slovy – ale to je svobodná škola, my se tam neučíme.

Václav
Václav
3. 5. 2019 08:59
Reply to  Jana

Jano, jako kdybyste četla moje myšlenky. Přesně tohle byly moje pocity při čtení tohoto článku. O co všechno budou tyto děti ochuzené a jak asi budou vnímat tuhletu moderní svobodnou školu. No a pak tuto nostalgii vystřídala nefalšovaná hrůza z toho, co z takto vychovávaných dětí asi může vyrůst…

Tama Ris
Tama Ris
3. 5. 2019 09:43
Reply to  Václav

Hlavně budou „ochuzeny“ o vši a slovník sprostých slov a nesmím zapomenout na šikanu 😁 Vše má své klady i zápory 😉

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:53
Reply to  Tama Ris

🤩😏

Václav
Václav
3. 5. 2019 09:57
Reply to  Tama Ris

No zrovna sprostá slova se jistě doučí i jinde, většina z nich v rodině. O to bych strach neměl… 😉

Ale v zásadě souhlasím. Vše má své klady i zápory.

Káča
Káča
3. 5. 2019 18:04
Reply to  Tama Ris

Ale přeci i te šikaně se musím naučit čelit a u mámi pod sukní se to opravdu nenaučí. Dobré i špatné zážitky jsou důležité člověk se ponaučí

Lea
Lea
3. 5. 2019 10:31
Reply to  Václav

To nemusí,Václave.To zdaleka přece nejsou první a jediné děti,které vyrostly jinak,než v běžné škole.Ve světě už je takových lidí dost.A jsou zcela normální.Jen jim většinou nevadí,že lidé mohou mít na spoustu věcí jiný názor,že ano,Václave……

Václav
Václav
3. 5. 2019 10:40
Reply to  Lea

Lidé jsou různí, mají různé zkušenosti, různé životní příběhy, různou výchovu, různý stupeň vzdělání. Proč by tedy měli mít stejné názory? Mě rozdílné názory nikdy nevadily, Leo. Jenom bych si přál, aby každý dokázal svoje názory obhájit. Nemám rád, když se z některých názorů dělá svatá kráva, což je třeba zde dosti časté. Toť vše.

Irena
Irena
3. 5. 2019 09:39
Reply to  Jana

Paní Jano plně s Vámi souhlasím..

Marie
Marie
3. 5. 2019 11:53
Reply to  Jana

Napsala jste to přesně!

Anna
Anna
3. 5. 2019 12:19
Reply to  Jana

tak z toho by mi bylo hodně smutno, myslím tu větu o vnučce.

Lýdie
Lýdie
3. 5. 2019 13:23
Reply to  Jana

Naprostý souhlas 🙂

Michaela
Michaela
3. 5. 2019 14:17
Reply to  Václav

Nechápu, na co pak maminka chodila na vysokou! Lidi neví co by, tak vymýšlí a vymýšlí!

muhehe
muhehe
3. 5. 2019 04:46

Díky tady těm alternativním metodám a prapodivnému českému školství, se rodí populace pitomců. To se potom promítá do kvality společnosti. Člověk by si měl projít vším od začátku a ne být izolován od ostatní společnosti. To, že někdo s takovýma názorama vystudoval školu, svědčí o kvalitě českého školství. Já sice nic vystudováno nemám, ale jen tak pro příklad cca před dvěma lety jsem učil asi třicetiletého chlapce přesně to samé co autorka článku své dítě. Za jak daleko doletí světlo od slunce k nám na zemi. Ten chlapec měl vystudovanou taky vysokou školu a pracuje v krajské nemocnici jako obsluha CT diagnostik. Ostatně autorka článku se na jedné straně chlubí, že má vystudovanou pedagogickou školu, na druhé straně hledá odpovědi pro své děti na googlu. Tak takovou paní učitelku bych pro své dítě nechtěl. Přirozená inteligence 0, vědomosti 0, zbytečně vysoké sebevědomí.

maggie
maggie
3. 5. 2019 05:05

Tady je vidět proč se říká, že ženská s pajdakem není poslání ale diagnóza. Unschoolingové sání mléka, dobrý fór hned po ránu 😀 Na hodinách biologie se asi hodně spinkalo..

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 05:54
Reply to  maggie

😀😀😀trefne..

vlad
vlad
3. 5. 2019 05:26

Naprosté zoufalství bio matky, která je přesvědčena o genialitě svých dětí, ostatně jako skoro každá matka, a očekává že to půjde samo. Ve škole, v životě, v zaměstnání. Možná se její děti bojí chodit do školy, protože nejsou zralé a schopné, učit se v kolektivu jiných dětí. Zanedbaná výchova, nebo nezralost dětí, řekl bych. Kdo ví, jaká úchylka v tom vězí. To nám ale paní nenapíše, že její dítě má sociální problém se začleněním do kolektivu.

Karel
Karel
3. 5. 2019 09:17
Reply to  vlad

Viděl bych to podobně – jak už tady psala jiná diskutující „přirozená soutěživost je zbytečná“. S tím se dá do jisté míry souhlasit, ale bohužel se každý člověk (pokud zrovna není syn/dcera miliardáře) bude celý život potýkat s jinými, cizími lidmi, se kterými se bude muset naučit vycházet – v zaměstnání, v sousedství, v paneláku, v obchodě atd…
Škola mi připadá jako dobrá příležitost se tyto interakce naučit – doma je to totiž o tom, že „maminka zařídí“, ale spolužáci mají vaše přání na párku, stejně jako všichni lidé v budoucnu a tak se postupně učíte jak vycházet s ostatními – a docela by mě zajímalo, jak se dají tyto interakce naučit doma.
Podobně je to i s řádem typu 8:00 začíná škola, 45 minut hodina, všichni sedí a dávají pozor, přestávka, 12:00 oběd atd… – opět příprava do budoucna – bylo by samozřejmě krásné, kdyby měli všichni kreativní a „volná“ povolání, ale holt někdo bude muset stát i u toho výrobního pásu, kde je nutné, aby pracovníci přišli včas a postáli tam potřebnou, měli zkrátka určitou disciplínu

Petr
Petr
3. 5. 2019 10:28
Reply to  vlad

No tak samozřejmě, pokud vnímavé, empatické dítě které se samovzdělalo najde práci někde v neziskové organizaci – nemyslím tím ty potřebné (Horská služba apod.), kterými argumentují pracovníci těch nepotřebných (Člověk v plísni apod.), pak bude vše v pořádku. Ale nedovedu si představit dítě prošlé samovzdělávacím procesem ( které určitě bude studovat VŠ), jak studuje „zbytné“ obory, které vyžadují i „trochu“ biflování, namátkou třeba : MATFYZ, medicína, jaderná fyzika, strojní fakulty, chemické fakulty, stavařina či architektura.. nebo ty kde je třeba komplexní vzdělání a přehled alespoň na začátku: práva, ekonomie – vlastně ekonomie ne, tam je matematika 1,2,3 a statistika…. atd atd. Ještě že to není plošně, ale matek vzdělavatelek je naštěstí tak málo, protože se obávám, že by nám narostly řady nezaměstnaných/ nezaměstnatelných. Samozřejmě pokud se bude živit genderem, multi kulti, pak ano. Jediné plus vidím u jazyků, zde domácí vzdělávání jasně vede nad klasickou školní docházkou, ovšem v případě státní maturity z matematiky a přechodu z domácího vzdělávání na SŠ (ve věku pubertálním, dítě které není zvyklé na kolektiv – zde pominu sociální skupinu/bublinu, ve které se bude pohybovat do cca 15 let, ale nebude připravené na střet s převahou spolužáků, kteří byli vychováni jinak a asi to bude bolet?) nevím, zda dítě dojde k té maturitě potřebné k přijetí na VŠ. Začarovaný kruh?

Igor Slouka
Igor Slouka
3. 5. 2019 05:47

Haha. Dobry vtip. I. Slouka, ucitel.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 06:04

Skola neni zbytecna..uz ten titulek,pardoon🙂to je jako rict,zbytecne je se myt,vzdyt to odpadne samo,nevim nevim..at si to delaji,jak chteji,pokud si mysli,ze je to pro ne spravne,jsou spokojeni,maji vyhrady proti „klasicke“ vyuce a s ni vse spojene..nema cenu argumentovat proti argumentum teto maminky..ta ma naprosto jasno,hlavne,at ji ten zapal vydrzi u vsech deti i dalsim zdelavani,jak deti porostou.
Hlavne,aby fungoval Google,az dojde dech😉ja radsi deti sverim potomstvo vystudovanym pedagogum..

Václav
Václav
3. 5. 2019 07:59
Reply to  Ilona

Dobrý den 🙂 a jste si jistá, že ta paní má opravdu „jasno“? Já bych řekl, že má spíš pořádně zatemněno. 😀

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:14
Reply to  Václav

Chapu😉ona ma jasno ve sve pravde,v jasnu nas ostatnich tezke temno..

Lea
Lea
3. 5. 2019 18:55
Reply to  Ilona

Vy přece také máte „naprosto jasno“ zase o své pravdě,Ilono. Jste na tom úplně stejně.Ale tochu zaměňujete pojmy. Například základní škola může být klidně zbytečná a také nemusí být nutně povinná.Vzdělávání naproti tomu n e n í nikdy zbytečné a mělo by být jedno,jakou formu vzdělávání zvolí.Nic na tom není .A že si to zrovna Vy neumíte představit na tom taky nic nezmění. A možná Vám zcela unikla informace,že obě děti navštěvují komunitnitní školu.Tak co Vám vlastně vadí?

Václav
Václav
3. 5. 2019 19:23
Reply to  Lea

Stačí nechápat věci doslovně, Leo. Třeba že školou se nemyslí tradiční institucionální představa – hranatá budova, třídy, kantoři, mokré houby, rákosky… 😉

Lea
Lea
5. 5. 2019 19:13
Reply to  Václav

No vidíte, že to jde ,Václave.Zkuste ještě vyměnit školu za vzdělávání a jsme zajedno.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 21:48
Reply to  Lea

Me nevadi nic..jen si rikam,ze nereagujete i na jine prispevky.

Rudolf
Rudolf
3. 5. 2019 06:10

Jak napsal už někdo přede mnou – hoďte na ní síť! Zas jedna alternativní bio matka….

Diana
Diana
3. 5. 2019 06:11

Tyhle supermatky , panebože…

Pavla
Pavla
3. 5. 2019 06:20

S mnoha věcmi v tom souhlasím, třeba s tím, že věkově smíšené třídy mají svoje velké výhody. Nicméně si myslím, že v populaci není mnoho rodičů, kteří by dokázali odpovědět na pokládané otázky, protože sami už zapomněli i učivo základní školy. Takže děti radši vrznou do škol a děti když po nich chtějí pomoci, tak jsou rozezleni, protože učivo sami neovládají. Takoví opravdu nemohou doma děti učit. A těch je opravdu mnoho.

Kateřina Růnová
Kateřina Růnová
3. 5. 2019 07:13
Reply to  Pavla

Souhlasím, toto přesně jsem chtěla napsat. A třeba by i rádi dětem dali více, ale z nějakého důvodu to nejde. A nemusí jít jen o omezenost na rozumu. Mé děti chodí do běžné ZŠ, ale neznamená to, že jsou zakrnělé, protože tak nějak jak se to píše v článku, to u nás probíhá. Co asi na tom vidí kdo bio je určitá křečovitost s jakou se takové články píší – všechny by mohly mít podtitul Já jsem na to kápla/kápl (a všichni okolo to děláte úplně blbě).
A v neposlední řadě, ta komunitní škola možná není zadarmo a ne každý má na placení astronomického školného.
A také, že jsou na počátku, takže neříkat hop, dokud se nepřeskočí, pak by měl článek nějakou váhu.

Imrich
Imrich
3. 5. 2019 08:32
Reply to  Pavla

Přesně tak.

jarka
jarka
3. 5. 2019 13:56
Reply to  Pavla

Ale ten článek není o tom, že děti mají učit rodiče. Je o tom, že se děti mají učit jiným způsobem, nementorovat encyklopedické vědomosti, ale rozvíjet zvídavost. Strach ze špatné známky nikdy nerozvíjel a nerozvíjí soutěživost a touhu po poznání. Pokud nemáme takové školy, musíme je učit doma.

Eva Machálková
Eva Machálková
3. 5. 2019 06:37

Dobrý den pro mě to jsou moderní věci, které fungují tak, že dnešní mládež nemá žádnou disciplínu. Děti by měly dělat co je baví, ale i co je nebaví. Chodit do školy je roky ověřená dobrá metoda. Samostudium je pouze pro děti, kterým nadělila příroda geneticky předpoklady. Určitě to není pro všechny děti.

Jarmila
Jarmila
3. 5. 2019 08:31

Ano, naprosto souhlasím.

Imrich
Imrich
3. 5. 2019 08:37

Dobrý den, pokud děti nemají žádnou disciplínu, tak je to chyba rodičů. jináč souhlasím.

Lýdie
Lýdie
3. 5. 2019 13:27

Asi tak 🙂

Markéta
Markéta
3. 5. 2019 13:49

Také souhlasím s paní Evou…

Janka
Janka
3. 5. 2019 06:43

Asi bych úplně nezatracovala třeba systém komunitních škol a práce ve skupině širšího věku oproti běžným školám, ale fanda domácího učení případně „neučení“ nejsem. Už jen to, že je Polárka nejzářivější hvězda, to je přesně to, co se mi často při debatě se synem daří v chemii nebo cizím jazyce, zjišťuji totiž, že často ví víc než já a také, co vše ve škole zažije a prožije, nejen, jak je teď zvykem psát – otřesného, ale i zajímavého, se spolužáky i učiteli, a hlavně ty běžné „neopečovávací“ kontakty, které si myslím, že mu již v jeho osmi letech nejsou na škodu :-).

Zbyněk
Zbyněk
3. 5. 2019 10:23
Reply to  Janka

Jen drobná poznámka, Polárka není nejzářivější hvězda na obloze, tou je Sírius, případně děti považují za Polárku Venuši čili Večernici. Já učím na škole, ale sám bych si netroufl učit děti ve všech předmětech.

Káča
Káča
3. 5. 2019 18:08
Reply to  Zbyněk

Tak paní to asi hledala na Google a tohle ji napsal. Spousta svobodomyslnych rodičů si myslí, že dětem vědomosti netřeba stačí kvalitní WiFi připojení. Svatå prostoto.

katka
katka
3. 5. 2019 06:50

A kde paní vzala vědomosti, které předává? Asi v běžné škole, že…jinak by nemohla svým dětem odpovídat na jejich otázky. A proč má vystudovanou školu? Na co má tedy vysokou. když školy vlastně nepotřebuje? Nechápu a nikdy chápat nebudu.

ivana
ivana
3. 5. 2019 09:52
Reply to  katka

Paní právě moc informací nepředává :-), má knihy ( ty někdo ve škole vystudovaný napsal 😉 ), má google( ten někdo ve školách vystudovaný vymyslel a zásobuje informacemi…) a má komunitní školu . A , asi, má nadané dítě .Ale to nic nemění na tom, že využívá jiné vystudované a její děti budou postrádat vědomí, že v životě je prostě někdy potřeby se přizpůsobit, poslechnout autoritu, nadřízeného a dělat věci ne zrovna dle vlastního uvážení.

Iveta
Iveta
4. 5. 2019 08:01
Reply to  katka

A co potom? Jak to vlastně je? Pak už půjdou na školu? Učňák, vysoká, kdo jím dá nějaký doklad?

Anna
Anna
3. 5. 2019 06:52

Paní vystudovala vysokou školu a tak mě dost udivuje, že směšuje přirozený vývoj, který zařídila příroda (sání mléka, lezení, sezení…..) a vzdělávání lidí. Mám příbuznou, také vysokoškolačku, která před x lety prohlásila, že její tři děti (23,20,17) se učí od sebe navzájem a že není třeba až tak zasahovat a další nesmysly. Jak šla léta, tak zjistila, že to je blbost, slušně řečeno. Jen u nejmladšího dítěte tento model výuky a výchovy včas zarazila. Je to její jediné dítě, které se neztratilo ve vzdělávacím procesu a v životě. Dost nešťastný experiment na vlastních dětech.

Klára Houšková
Klára Houšková
3. 5. 2019 06:53

Velmi trefné.

Johanka
Johanka
3. 5. 2019 06:56

Ale jo, takhle to z ní fajn a logicky…Jenže třeba já vzala 10ti letého syna na tři měsíce do Střední Ameriky a v podstatě jsme se k učení dostali asi tak 3x a stálo nás to oba hodně nervů,páč se učit nechce. Je dysletik a dysgrafik – tedy dle škatulkování ve škole. Podle mě potřeboval prostě jen víc času na pochopení co a proč se učí, protože mu do dneska unikají souvislosti. Ale já nemám tu trpělivost, když si k učení sedneme…Je fakt, že obvykle plníme školní osnovy a neuspokojuji jeho zvědavost. Respektive to musím stíhat při běžné náloži učení. Syn bohužel při pocitu, že je toho na něj moc, prostě vypne. Chrání se. Jenže to se jaksi neslučuje s rytmem a systémem. Takže abych to zkrátila. Uvažuju o přestěhování do Panamy. Dám ho tam určitě do místní komunitní školy a ne do mezinárodní, kde je stejně jako v Evropě obrovský tlak na objem vědomostí, co si musejí nacpat do hlavy a jsou všichni ve stresu. Až dospěje a náhodou bude chtít studovat, tak vždycky může. Koneckonců, já si udělala gymnázium ve 30ti letech a Vyšší odbornou ve 40ti letech a bylo to tak akorát. Už jsem věděla proč to chci. Ale já myslím, že šťastnej bude i jako řemeslník nebo farmář…

Anna
Anna
3. 5. 2019 07:15
Reply to  Johanka

Tak nevím. Moje dcera (35) měla spolužačku, která byla dysgrafik. Každý den po příchodu ze školy a udělání úkolů s ní její matka procvičovala její nedostatečnost. Vysvětlila jí, že to, co ostatní vidí se ona prostě musí naučit. Bez problémů ukončila ZŠ, udělala přijímačky a odmaturovala jako její spolužáci. Vše v době, kdy jediným kritériem byly výsledky a ne naplnit třídy vším, co přijde. Asi hodně záleží na rodičích a na tom, jak to dítěti vysvětlí a hlavně na neustálém procvičování.

evka
evka
3. 5. 2019 09:28
Reply to  Anna

Tak tohle by mela cist jedna nase znama. Jeji dcera ma disgrafii a dislexii, odmita cist , odmita reseni slovnich prikladu-ona to prece neprecte! Do treti tridy mela asistentku, ktera ji i zapisovala do denicku ukoly na doma-ktere , ale ta holka odmitala delat, takze nedelala, obcas neco zapomene, rodicum je celkem fuk jak to jde, vyridili prece holce papir na hlavu. Pritom ona cist umi, jen pomaleji, musi samozrejme trenovat, ale kdyz se na to kasle je to k nicemu. Takze znamkovani ma ve tride opravdu jedinecne, na ukor tech deti, co se opravdu snazi. Holce bude jedenact a ted prestupuje na novou skolu, jsme zvedavi, jak tam bude excelovat, zda se to opet uhada na papir na hlavu- Uprimne, pokud ma dite takove vyhody a umi je vyuzivat a zneuzivat i rodic jen mu ublizuje nepomaha. V pozdejsim veku se prece nemuze vymlouvat hele sefe ja to nemuzu precist, coze to mam udelat?

džejdžej
džejdžej
3. 5. 2019 16:06
Reply to  Anna

Moje děti měly (už před víc než dvaceti lety) stejný „reflex“ jako to Johančino: když toho na ně bylo moc (už ze školy), tak PROSTĚ VYPNULY, a byl konec jakékoliv práce často ještě než se s nějakou vůbec stačilo začít (od té doby „miluju“ kecy o tom, jak se rodiče mají doma s dětma učit …) Chodily do „normální“ školy, uvozovky proto, jak „normální“ učitelka je „učila“; sama bych si byla netroufla učit je doma ani náhodou, nemám k tomu žádné vlohy. Alternativy nebyly, jsme z venkova (a stěhování do Panamy :-))), tak to se fakt bavím – ale nic ve zlém,když tu možnost a chuť někdo má).
A nad tím, jestli děti s domácím vzděláváním projdou maturitou, bych si nelámala hlavu. Proto je státní maturita konstruována takhle, aby jí prošlo co nejmíň lidí a přibyly síly v montovnách.

majka
majka
3. 5. 2019 08:45
Reply to  Johanka

Pokud vám nevadí, že nebude mít vzdělání, tak je to ok, ale co když vám to bude jednou vyčítat, že jste ho nedonutila se učit? Můj syn se neuměl učit, byl dyslektik na logické uvažování. Co já se s ním učila, nejdřív v klidu, pak začal pláč a to už od množin. Já ve škole množiny neměla, tak nejdřív se naučit já sama matiku a pak mu to vysvětlit…s křikem měl dvojky trojky, v sedmé třídě jsem to vzdala, měl trojky čtyřky, když šel do učení , myslela jsem že neudělá zkoušky, ale udělal.A inženýr z něho nebude, učení ho bavit nezačalo :o)

Káča
Káča
3. 5. 2019 18:11
Reply to  Johanka

Tak nevím máte dítě s obtížemi v učení a vy ho necháte zmeškat 3 měsíce. Že vám chybí odpovědnost vůči vlastnímu dítěti je to nejmenší.

Jana
Jana
6. 5. 2019 10:04
Reply to  Johanka

Tedy klobouk dolů za Váš přístup. Není snadné porozumět tomu, že často není chyba v dítěti, ale právě v systému, který se snaží všechny zprůměrovat a nacpat do tabulek. Navíc málokterý rodič je ochoten si připustit, že nemá dost trpělivosti. Držím Vám palce!

František
František
3. 5. 2019 07:04

Le mi líto, ale tohle opravdu nikam nevede. Paní matka ještě může stavět na znalostech, které ji „nalili“ v té odporné škole. Ale co její děti, jaké budou jejich výchozí znalosti pro vyučování další generace? Budou už jenom degradovat.

František
František
3. 5. 2019 07:10

Ještě doplním: pokud budou děti samy zkoumat zákonitosti např. matematiky, pravděpodobně si samy stanoví postupy a názvy operací. Jak se domluví při eventuálním dalším studiu s ostatními? Kde je psáno, že si nevymyslí libovolné jiné jednotky měření, nebo jiné veličiny..?

ivana
ivana
3. 5. 2019 09:57
Reply to  František

úúúúúúúúúúúúplně přesně, jejich existence na 2.stupni je s ?? a dostání se na SŠ už vůbec nevidím reálně.Sama jsem učitelka, mohu a mám jisté výhrady ke školství, ale to, co paní sepsala je fakt blábol.

Neřeknu
Neřeknu
3. 5. 2019 07:11

Zase někdo, kdo musí mít něco extra. Neříkám, že naše školství je dokonalé a že není třeba ho zlepšovat. Je. Ale nemusí se to hnát z extrému do extrému….

Jindra
Jindra
3. 5. 2019 07:13

Já si myslím, že je potřeba naučit se žít v kolektivu a ne děti izolovat od okolního světa. My jsme jako děti přišli domů že školy, hodili tašku do kouta a s kamarády byli až do večera venku. Tak to bylo naše mládí. Obohacujíci, neskutečné a nezapomenutelné!

Marcela
Marcela
3. 5. 2019 09:35
Reply to  Jindra

Dodržujte, prosím, pravidla diskuse uvedená nad komentáři….

Ludmila
Ludmila
3. 5. 2019 07:14

Paní má velkou kliku, že má minimálně průměrné až nadprůměrně inteligentní dítě. Proto je to tak snadné. A při svém vzdělání by měla vědět, že sát mléko není výuka ale reflex a říká se mu sací. Takže neblbněte lidem hlavu , prosím. Pokud by to bylo tak snadné, jak tvrdí, proč je velká část světa negramotná??? A dokonce i zde u nás ??? Stačí to přece odkoukat ne???

ivana
ivana
3. 5. 2019 09:58
Reply to  Ludmila

Bingo !!! 🙂

petra
petra
3. 5. 2019 07:15

No, pánbu potěš. Živě si dokážu představit tyhle tři poklady na střední škole a pak v jakékoli normální práci.

Hana
Hana
3. 5. 2019 10:10
Reply to  petra

Ale ona snad neříká, že její děti budou studovat a pracovat .

Mara
Mara
3. 5. 2019 07:33

Dobrý den, je možno se domluvit s rodinou učící děti doma .. neznáte tu prosím někdo kontakt na učící rodiče i v Praze. Děkuji.

Jan
Jan
3. 5. 2019 11:55
Reply to  Mara

Znám, zkuste viznerj@post.cz

Jiří
Jiří
3. 5. 2019 07:37

Na paní je jasně vidět,že je úplně mimo!!!
V dnešním,převážně technickém světě,se bez řízeného a odborného vzdělání nikdo neobejde!!!

Ale paní je zřejmě expertka na matematiku,fyziku,chemii,češtinu,dějepis,biologii,zeměpis,
počítače atd.A už na základní škole by tyto předměty nemohla učit!!

Ps: nejsem učitel a nikdy jím nebudu,takže bráním jen selský rozum.

Michelle
Michelle
3. 5. 2019 10:52
Reply to  Jiří

Hm, a copak z té matematiky, fyziky, chemie, dějepisu, biogie, zeměpisu, počítačů atd. skutečně v životě využíváte? Škola nepřiraví dítě na život. V tom má paní abolutně pravdu.

Václav
Václav
3. 5. 2019 11:13
Reply to  Michelle

Nejde jen o učivo. Jde i o to, že se naučí, že v životě je třeba respektovat určitý řád, byť vynucený někým jiným – třeba zaměstnavatelem, který nebude tolerovat pozdní příchody, a který od vás bude, podobně jako škola, očekávat, že pauzu si dáte až po určité odpracované době. Nebo že občas budete muset dělat to, co vás zrovna nebaví, v době, kdy je to třeba udělat, a ne až se k tomu dokopete sami. Tohle je obzvlášť užitečné v pracovním i soukromém životě. Naučí se time managementu, plánování a rozhodování o věcech budoucích atd. Tohle všechno se v klasické škole naučíte a jsou to věci, které v životě upotřebíte.

Takže ne, ta paní se absolutně mýlí a Vy také.

Eržika
Eržika
3. 5. 2019 20:02
Reply to  Václav

Václave, dovolím si oponovat: plánování práce, time managementu, práci v týmu, prezentaci vlastních myšlenek se v klasické škole zrovna neučí… Systém výklad-zápis-ověření známkou-všichni stejně a neopisovat se s tímto poněkud neslučuje…

Václav
Václav
3. 5. 2019 20:24
Reply to  Eržika

Možná máte praktické zkušenosti, které mé tvrzení zrovna nepotvrzují, to samozřejmě vyloučit nemohu, ale školy by to měly učit, protože time management, pracovní návyky a podobné věci jsou mezi těmi „kompetencemi“, které mají studenti při studiu získat.

A sám za sebe mohu říct, že já se tyhle věci na škole naučil ještě dávno předtím, než si ministerstvo uvědomilo, že by mělo vydat nějaký papír, který tohle školám nařizuje… 😉

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 21:37
Reply to  Michelle

Nevyuzije nebo ano,ale kolik toho vyuzijeme my vsichni pri sve praci?
Jde taky prece o nejaky vseobecny prehled,znalosti,ktere by mely byt samozrejme..nebudu se ucit jen to,co nutne potrebuju pro svou praci.

Káča
Káča
4. 5. 2019 08:38
Reply to  Michelle

Spoustu věcí v životė používáte, ale vám patrně stačí kvalitní WiFi připojení. A to je právě ten problém nemůžete pochopit důležitost všeobecného vzdělání.

Václav
Václav
4. 5. 2019 16:14
Reply to  Michelle

Problém internetu je, že Vám nevysvětlí, jak důležitý je všeobecný rozhled. Proto pokládáte tyto otázky, Michelle.

Josef
Josef
3. 5. 2019 13:46
Reply to  Jiří

Sám bych to lépe nenapsal. Naprostý souhlas !!!!

Slávka
Slávka
3. 5. 2019 07:39

Ach bože… Jasně, vraťme se zpátky do éry lovců mamutů, všichni budeme žít na hromadě, děti se budou učit příkladem a všichni budeme šťastní. Proč ne?

Vašek
Vašek
3. 5. 2019 07:40

Když byla paní malá, Google nebyl a vše o naší zemi, vesmíru, vodě, vzduchu atd. atd. se naučila právě ve škole. Teď z toho čerpá pro své děti, které až budou doma učit svoje děti tak měkké a tvrdé i/y budou psát jen podle toho jak se jim to líbí ve slově. Další generace budou dělat co ?? Nesmysl. Školy a učení jinak a moderně, ale ne podomácku.

František
František
3. 5. 2019 07:48

Paní Petro – jsem samostudiem vzdělaný gynekolog. Můžete se ke mě objednat 🙂

Z článku mám pocit, že měl za úkol naplnit sledovanost. Co se počítá, to je kliknutí a související reklama.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:12
Reply to  František

🤩🤔😊muzu taky?

Jarda
Jarda
3. 5. 2019 07:50

Ano, paní objevila „Ameriku“! Malé děti jsou přirozeně zvídavé, stačí jim povrchní znalosti. Až její děti přijdou do puberty, bude jako ostatní říkat: „když jsem byla mladá, byla jsem tak hloupá, dnes už bych to dělala jinak…“ Zrušme školy, protože vzdělaný národ remcá!

Zdena
Zdena
3. 5. 2019 08:26
Reply to  Jarda

přirovnám zvídavost a vzdělání-malé dítě brnká na klavír,něco podle sluchu i trefí melodii-jsme nadšené z jeho nadání..Pokud chce ovšem umět použít nástroj pro vznik hudby,musí se učit a učit A je to řehole.Myslím,že je to v každém oboru.Na internetu umění něco umět nevyhledáte….

Pavel Skopal
Pavel Skopal
3. 5. 2019 08:08

Chtěl jsem se zeptat na velikost školy, spolupráci s rodiči, finanční zajištění, do jaké míry lze aplikovat na „klasickou školu“, ……

Lucie Fialová
Lucie Fialová
3. 5. 2019 08:18

Žádám všechny diskutující, aby dodržovali pravidla slušného chování. Příspěvky těch, co to nezvládli, smažu. Paní Pokorná Žádníková prostě jen napsala svůj příběh a svůj názor. Nevydává ho za reprezentativní výzkum, ani nikomu neříká, aby vzal děti ze školy.

Vanda
Vanda
3. 5. 2019 09:42
Reply to  Lucie Fialová

Ne, neříká někomu, aby vzal děti ze školy, jenom píše, že ta klasická škola je na nic:

„Škola má prý připravovat na život. Souhlasím. Ale pak by měla jako skutečný život vypadat. Lavice, zvonění, třičtvrtěhodina na každý předmět (o jejichž obsahu by se dalo široce debatovat), několikaminutová pauza a pak další nalejvárna… A především třída plná stejně starých dětí, tedy bez možnosti okoukat něco od starších nebo se naučit pomáhat mladším.“

Káča
Káča
4. 5. 2019 08:43
Reply to  Vanda

Myslíte že na pařezu u lesa by to byl život? Ano, škola učí i řådu a pravidlům, neboť je budete do života potrebovat. Tedy většina, protože pak by tu byla anarchie .

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:57
Reply to  Lucie Fialová

Hezky den,myslim,ze tu nepadla vulgarni slova,urazky,lide vyjadruji svuj nazor,takovy clanek,co tedy ocekavate?
Chcete mit pod clankem nulove komentare,pak tedy jiny clanek..

Lucie Fialová
Lucie Fialová
3. 5. 2019 10:14
Reply to  Ilona

Mýlíte se, urážky i vulgární padly, ale mažu je tak, jak uvádíme v pravidlech.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 10:25
Reply to  Lucie Fialová

Ano,Vase pravo diskuze..

jerry
jerry
3. 5. 2019 11:09
Reply to  Lucie Fialová

Vy fakticky ovlivňujete diskusi tak, jak vyhovuje vám. To jsou ty vaše pravidla. Víceméně se dopouštíte cenzury. Pokud otevřete diskusi, nemáte právo podle nějakých vašich „pravidel“ co jste si vymyslela u vás doma u stolu mazat co se vám zachce. Tím se dostáváte do rozporu se zákonem, a ten je samozřejmě nadřazen vašim „pravidlům“. Pokud nejste schopna akceptovat názory jiných( i když se vyjadřují ostřeji, je to jejich názor na který mají ze zákona právo), pak pod články neotvírejte diskusi, a ved’te si tady sebepodporující monolog.

Lucie Fialová
Lucie Fialová
3. 5. 2019 11:35
Reply to  jerry

Nahoře jsou pravidla diskuse, těmi byste se měli řídit, jestli tady chcete diskutovat. Pokud to někdo nezvládne a má potřebu člověka, kterého nezná, sprostě urážet jen proto, že má jiný názor, tak ho prostě smažeme. Slušně vyjádřené protinázory samozřejmě nemažeme, však jsou jich tu už desítky.
Vaše představa o vlatní svobodě je zvláštní, ohánění se zákonem nesmyslné, doporučuju si legislativu dostudovat. Je to naopak tak, že my coby provozovatel webu jsme zodpovědní za to, co se tady děje. Jestli máte potřebu někoho urážet, budete si muset pro to zřídit vlastní web. Na všech ostatních se musíte podřídit pravidlům, která weby mají.

Václav
Václav
3. 5. 2019 11:45
Reply to  Lucie Fialová

To, co říkáte, je pěkné. Kdy se můžeme těšit, že to začne platit i pro vás, paní Fialová? 🙂

Josef Schweik
Josef Schweik
3. 5. 2019 14:12
Reply to  Lucie Fialová

Prosím Vás, nevyhrožujte, neapelujte, konejte = mažte. To je údělem editora, neštěkat, ale kousat. Ti, co pravidla dodržují Vám budou vděční a na ty ostatní se neohlížejte. Děkuji

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 12:21
Reply to  jerry

Souhlas,cinkali klicemi proto,aby za nekolik let drzeli usta a krok.

radek
radek
5. 5. 2019 16:06
Reply to  Lucie Fialová

já si myslím, že jste zděšena z většinového názoru diskutujících,nevšiml jsem si nějaké sprosté reakce, jenom Vaší jak celkem bez obalu vyhrožujete smazáním!
takže tak…

Lucie Fialová
Lucie Fialová
5. 5. 2019 17:05
Reply to  radek

Ty smazané už logicky nevidíte… nevyhrožuju, konám.

Lea
Lea
5. 5. 2019 19:19
Reply to  Lucie Fialová

A nemusíte ani vysvětlovat.Dělají to tak všechny slušnější weby.Maximálně se dočtete „Tento příspěvek byl smazán“ a všem je to jasné a vědí, že je to Vaše právo.

Petr
Petr
3. 5. 2019 08:19

Naprosto souhlasím.

host
host
3. 5. 2019 08:24

Hezké. Ovšem na jedno inteligentní, zvídavé dítě s rodiči schopnými poskytnout obratem relevantní informace, připadají desítky dětí nenadaných, přirozeně líných a rezignovaných, vyrůstajících v nepodnětném prostředí. Z těch by tímto systémem vyrostli troglodyti.

Tom
Tom
3. 5. 2019 08:26

Dobrý den, svatá pravda, samé povinnosti, mě také přijde nesmysl ráno vstávat do práce, poslouchat šéfa a povinně platit složenky, nevím proč jsem se to učil když papat umím hezky a chodit jsem se naučil jaksi sám – anarchie je budoucnost lidstva, hurá všechny ty biomatky, zpátky do jeskyňí k ohni a něco si ulovíme…

Vladimír
Vladimír
3. 5. 2019 08:28

Existují děti, které se opravdu naučí spoustu věcí samy, bez školy. A dokonce lépe. Mezi takové děti patřil např. Emil Hácha (pozdější president) nebo Klement Gottwald (taky pozdější president). Oba uměli číst a psát, ještě než začali chodit do školy. Hácha nastoupil rovnou do druhé třídy, do první nikdy nechodil. Hácha se později stal špičkovým právníkem. Gottwald měl vzdělání spíše chatrné, částečně také proto, že pocházel z chudých poměrů.

Existují i „vhodnější“ příklady chytrých, zvídavých a samostatně se učících dětí.

Přesto většina vyspělých zemí zavedla povinnou školní docházku. Jinak by řada dětí do škol prostě nechodila a nenaučila by se ani číst, psát a počítat.

Imrich
Imrich
3. 5. 2019 08:29

A odkud pani Petra Pokorná Žadníková ví kde se píše i, y, kde a jak získala pedagogické vzdělání?

Jonáš
Jonáš
3. 5. 2019 08:31

Co asi čeká budoucí generace díky těmto „matkám“. Přestávají děti očkovat, nebudou je posílat do školy, až jich bude většina, asi už to taková výhoda nebude. Nemoci je začnou ničit a protože budou mít „vzdělání “ od matky, jistě si budou se vším vědět rady. Neuvěřitelné,vysokoškolačka.

Josef
Josef
3. 5. 2019 14:15
Reply to  Jonáš

Z mého pohledu jedině dobře pro mé děti.
Jak se říká, každé stádo potřebuje pastýře.

Václav
Václav
3. 5. 2019 14:21
Reply to  Josef

Jenže pastýř u svých oveček nepěstuje demokracii. Když se rozutečou, pošle na ně psa, aby je sehnal zpět.

Tady tyto ovečky si budou moct demokraticky odhlasovat, že pastviny budou k dispozici dvacet čtyři hodin denně, mlíko jen s dovolením hlavního berana, stříhání vlny kdykoliv na zabečení, a pes má být prodán, nebo utracen. Tady pastýři pšenka nepokvete. 😉

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 14:50
Reply to  Václav

V urcitem veku deti nepotrebuji a ani nemaji mit demokracii v rozhodovani..ale vlk taky nejsem..dam moznost volby v necem,komunikuji,ale v zasadnich vecech jsem rodic a ne kamarad..taky nerikam 3letemu synovi,chces jit dnes spat,broucku?On,i kdyby padal hubou na zem,rekne nee😏chapete,co tim myslim…

Václav
Václav
3. 5. 2019 19:28
Reply to  Ilona

Jistě, souhlasím.

Já chtěl ale reagovat jen na to, že podle pana Josefa bude pro jeho děti svět v jistém ohledu snazší, když bude naplněn lidmi, jako jsou děti paní autorky. Chtěl jsem připomenout, že demokracie upřednostňuje ovce před pastýři, protože ovcí je víc…

Káča
Káča
4. 5. 2019 08:47
Reply to  Ilona

Souhlasím, také máme rádi doma demokracii, ale konečné slovo náleží nám rodičům.

Václav
Václav
3. 5. 2019 08:35

Paní Klaro, právě proto asi v článku není napsáno, co si o tom všem myslí její manžel. Tedy pokud má manžela, a ne biologického otce svých dětí, se kterým se v procesu zvaném unparentship dávají svým dětem volnost v rozhodování o tom, kolik času s nimi jejich rodiče stráví a o čem se s nimi mohou bavit. 🙂

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 10:06
Reply to  Václav

Tatinek bude stejneho nazoru,me by muj chlap zajistil pobyt na PL s malym vybehem..a nebo chce mit klid,jinak by dostal domaci ukol navic a nebo rajony..

Káča
Káča
4. 5. 2019 08:49
Reply to  Václav

Tak vzhledem k tomu, že je to patrně jediný živitel v rodině, patrně již nemá dost sil cokoli řešit.

KHarte
KHarte
3. 5. 2019 08:37

A ted si predstavte, ze takovou „osobu“ mate treba jen jako sousedku a je nutne se s ni na necem domluvit. Nemozny. Ma patent na rozum, jeji nazor spravny nazor. Kvuli takovym lidem je nase spolecnost v rozkladu.

Sasanka Hajní
Sasanka Hajní
3. 5. 2019 08:42

Bože, do čeho jsi to duši dal. Koukám, že pajdák v Liberci (který absolvovala) na tom bude podobně jako práva v Plzni. Ale je nakonec dobře, že tahle paní nevyučuje na státní škole, protože bych jí nesvěřila ani výcvik psa, natož vzdělání dítěte. Ano, i já si myslím, že děti se mnohdy učí do nesmyslných podrobností, které v životě potřebovat nebudou. Na druhé straně se jim ale z hlavy nevykouří všechno. A škola má spoustu jiných bonusů – kolektiv je taková malá „společnost“, kde se dítě „unschoolingově“:-))) učí, jak to funguje. Pro paní je mluvení úžasnou dovedností? Když se dítě naučí mluvit, zvládne „svépomocí“ všechno? To jako opravdu? Ti, co si chodí pro sociální dávky, taky umí mluvit, ale od svého dítěte očekávám přece jen krapet větší znalosti než je abeceda a násobilka:-)

Gabriela
Gabriela
5. 5. 2019 13:53
Reply to  Sasanka Hajní

Vetšinou s Vámi souhlasím, také se mi přístup te paní nelíbí a vůbec s ním nesouhlasím. Zároveň ale musím dodat, že já na ten pajdak v Liberci chodím a rozhodne o jeho kvalitě nepochybuji. 🙂 Nepopírám, že jsem se také divila, že s takovým přístupem někdo vystuduje pedagogickou fakultu…

Lea
Lea
6. 5. 2019 10:39
Reply to  Gabriela

A proč by ne? K takovému přístupu se lze dopracovat časem,nebo také ne. Opravdu není pro každého.Ale paní se jistě rozhodla ,i díky svému studiu ,zcela odpovědně.

Bobo
Bobo
3. 5. 2019 08:45

Dobrá,jestli má paní jenom tři děti,nebude to taková škoda.Musím,ale podotknout,že pokud se mládenci naučí unschoolingově (jak také jinak)házet lopatou,budou to mít v životě lehké.Vykopat,po práci domů,najíst(nejspíš lžící) jít spát,no a ráno na šichtu.Co jim bude chybět?

Pink
Pink
3. 5. 2019 08:47

Tak hlavně že ta její škola má tak krásný český název.

evka
evka
3. 5. 2019 09:10

rikam si jak to budou zvladat pozdeji, kdyz vidim co se uci ma dcera v pate tride na gymnaziu…

Káča
Káča
4. 5. 2019 08:52
Reply to  evka

Vy nevíte do jaké třídy chodí dcera? Påta třída na gymnáziu? Ta tam opravdu není.

Václav
Václav
4. 5. 2019 10:02
Reply to  Káča

třeba prostě myslela kvintu, ale bůh ví… 🙂

Paeris Kiran
Paeris Kiran
3. 5. 2019 09:13

Tak asi předpokládám že děti nebudou ambici jít na medicínu kdy se budou muset naučit celou anatomii…
Či nějak nepředpokládám že by měli ambice jít dělat jadernou fyziku kde, pochybuju že by byli diferenciální a integrální počet byli schopní od někoho odkoukat…
a o pokud náhodou… zajímalo by mne jak by dokázali své poznatky sdělit okolí pokud nebudou znát standardizovanou notaci.

Ani se s nimi člověk nedomluví na tom co je definice limity a nebo derivace.

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 09:25
Reply to  Paeris Kiran

Věřím tomu, že v případě jejich skutečného zájmu a zapálení by se dovzdělaly i samy. Sice jsem nějaké školy vystudovala, ale na jadernou fyziku se také necítím 🙂 Spíš jde o to, že opravdu budou zaměřeni pouze na to, v čem bude jejich zájem. Zbytek zůstane nepovšimnut. Tohle by mě děsilo. Už teď vím, že naše dítě by tímto způsobem zůstalo nepolíbené fyzikou-chemií. Je to mimo jeho přirozený zájem. Přitom věčná škoda, protože ve finále i zde nachází témata, která ho následně zaujmou a chce je dál rozvíjet. Vědomosti jsou úžasná věc a divím se, že se jim tolik lidí brání a považují většinu z nich za zbytečnou.

Lenka
Lenka
3. 5. 2019 09:18

U takhle malých dětí je domácí výuka ještě možná, ale ne u každého. Paní je pedagog, tak má výhodu. Spousta rodičů nemá potřebné znalosti a některé děti zase přijmou výuku spíše od někoho cizího. S mým synem jsme například při všech domácích úkolech od první třídy nesmírně bojovali, nenechal si nic vysvětlit, nesměla jsem mu říct, že má něco špatně, že si to musí opravit apod. Bylo to hrozné období, nesnesitelné záchvaty vzteku, roztrhané sešity, zlámané tužky, házel vším, co mu přišlo pod ruku, řval jako kdyby ho někdo vraždil, nenechal mě dokončit větu. Od učitelky vše přijal bez výhrad, v klidu a s pokorou. Nedokážu si představit, že bych ho musela vše učit sama, nevydržel by to ani jeden z nás. Bohužel není možné dítě učit jen to, co ho zajímá. Na druhém stupni je to složitější, jsou věci, které už dávno nevím, ale to neznamená, že by to nemělo vědět ani mé dítě. Spousta znalostí je potřebná k přijímačkám na SŠ, tam už domácí vzdělání možné není. Dítě, které není zvyklé na klasické školní vzdělání, tam může mít problémy. Většina rodičů nenechává vše jen na škole a na zvídavé otázky dětem také odpovídá. Ale to, že někdo něco ví, ještě neznamená, že to umí správně a srozumitelně vysvětlit a někoho naučit. Spoustu věcí vím nebo dělám a nedokážu říct, proč. A rodič, který neovládá cizí jazyk ho dítě nenaučí, ani kdyby se rozkrájel, a může googlovat od rána do večera.

Petra
Petra
3. 5. 2019 09:20

Milí komentujici, jsem autorkou článku. Dekuji za vaše komentáře, i když většina z vás má protichudny názor. Je mi sice trochu líto, ze někteří z vás svůj nesouhlas dáváte najevo hrubostmi a urazkami, dokonce i skutecne sprostymi nabídkami, ale mým cílem není psát o něčem, cemu budou všichni tleskat. Vaše reakce prameni z neznalosti tématu. A mozna prave tento článek mohl někomu dat podnět k zamyšlení a k tomu, aby chtěl získat více informaci o unschoolingu a seberizenem vzdelavani, o školách ve světě jako sudbury a summehill, které jsou na seberizeni založené. Nemám kapacitu odpovídat každému z vás, ale některé myšlenky se objevují častěji, zastavím se tedy u nich.
1) název článku “skola je zbytečná” je, souhlasím, mírně zavádějící. Zvolila ho paní redaktorka. Ja bych ho mozna doplnila, ze základní skola v současném pojeti mainstreamu je zbytečná, minimálně pro nás. Nikomu však nechci upírat možnost ji zvolit pokud mu vyhovuje.
2) “unschoolingove kojeni” je nepochopena nadsázka. Chtela jsem tím rict, ze jsou oblasti, ve kterých dětem důvěru dame a neuvažujeme, jak je to naučit, a oblasti, které mame potřebu jim nutit, protoze naše vlastní zkušenost nám říká, ze jinak to nejde. Ale ono jde, p9kud má člověk zájem to zkusit jinak.
3) naše deti izolované nejsou, navštěvuji komunitní skolu také založenou na seberizeni. V článku to také zmiňují. Samozrejme kolektiv ruzne starých lidi ke konceptu seberizeni neodmyslitelně patří (spolu s podnetnym prostředím, možnosti dělat vlastní volby a nést za ne zodpovědnost, podílet se na spoluutvareni pravidel a ty pak respektovat, mít v blízkosti vnímavé a respektujici dospelaky, mít možnost zabývat se volnou hrou atd.)
4) o své genialite přesvědčena nejsem, ani se “nechlubim”, ze jsem vystudovala vysokou skolu-jsou to informace z medailonku o autorovi, který je u každého článku.
5) vysoké školy jsou dulezite(a nikde jsem nepsala, ze ne) pro lidi, kteří se chtějí věnovat oboru, který další studium a odborné znalosti vyžaduje. Hlavně na vysoké skole už se člověk věnuje oblasti (teda mám pocit, ze by to tak mělo být), která mu dává smysl a které se chce věnovat po ukončení školy a proto se všechny ty věci učí dobrovolně.
6) seberizeni v první radě znamená, ze člověk má možnost zkoumat svět (při splnění podmínek výše) a tím zjistit, co je jeho “dulek” – v čem má potenciál být opravdu dobry a to následně rozvíjet a zároveň tím být prospěšný druhým.
7) ne, ze seberizenych deti nevyrustaji grazlove, asocialove, nezaměstnaní a adepti pro kriminál. Naopak jsou to obecně lidé, kteří se dokážou dobře adaptovat a přijmout podmínky prostředí, kterého chtějí být součástí a vědí, co v životě chtějí. Co se tyce pracovního uplatnění, to je zcela bezne s větším podílem kreativcu (konkrétně lze jednoduše zjistit, když trochu pogooglite).
8) můj manžel a současné biologicky otec našich deti má na věc stejný pohled.
Přeji vam hezky den.

Václav
Václav
3. 5. 2019 09:36
Reply to  Petra

Tak hlavně, že jste si jistá, že nesouhlas musí nutně pramenit z neznalosti, a ne z toho, že prostě vidíme některé věci jinak. 😉

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:48
Reply to  Václav

Ano,nejsme netolerantni jen proto,ze nase deti musi valit na 8h do skoly,chudaci😉

Petra
Petra
3. 5. 2019 09:48
Reply to  Václav

Vyvozuji tak na základě kompletních komentářů, dle kterých je jasne, ze o unschoolingu a seberizeni mnozí slyšeli dnes poprvé nebo mají jen velmi povrchní informace, které mylně interpretují. Opačný názor si poslechnu rada, ale od člověka, který mne neurazi proto, ze vidím věci jinak a od toho, který si názor na problém tvořil déle než několik před napsáním příspěvku.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 10:24
Reply to  Petra

To si tu asi moc nepokecate,ze..supky hupky googlovat🤔

Václav
Václav
3. 5. 2019 10:34
Reply to  Petra

Většina komentujících tu neprezentuje své názory na unschooling jako takový, ale na to, co Vy v článku píšete, a nutno dodat, že se Vás nesnaží urazit. Šlo jim o nadsázku, tak jako Vám. Jak ale chcete vyvozovat míru jejich informovanosti o unschoolingu z toho, co píší nikoliv o unschoolingu, ale o Vašich výrocích, je mi záhadou. Tento Váš pokus o vysvětlení mě ani trochu nepřesvědčil, že jste připravená respektovat různost názorů a nevidět za našimi názory pouhý nedostatek informací, což jste ve své první reakci dala jasně najevo.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 11:17
Reply to  Václav

Ma pravdu,predsedo😆

Petra
Petra
3. 5. 2019 13:35
Reply to  Václav

Nesnazim se vás o ničem přesvědčit. O těch urazkach… víte, když někdo někoho nazve magorem (nebo i hůř), rekla bych, ze to pokus o urážku je… paní fialová ty největší hrubosti promazava, tak mi prosím nepište, ze se tu nic takového neděje. Osobne si to neberu. Počítám s tím, ze když napisu do mainstreamu kontroverzni článek, reakce budou ruzne. Jen je Škoda, ze to nejde vyjádřit i slušně. A nejvíc sprosti jsou ti, kteří tak lpí na tom, jak je skola skvěle připravila pro zivot. Bohužel asi ale ne v tak zásadní dovednosti jako je respekt k názoru druheho…

Václav
Václav
3. 5. 2019 13:58
Reply to  Petra

Mě o ničem přesvědčovat nemusíte. Já jen upozorňuji na to, že Vaše ochota diskutovat by byla uvěřitelnější, kdybyste tu své oponenty nenálepkovala jako nedůvtipné nedouky.

Pár lidí, kterým to „ujelo“ se možná našlo, ale většina diskutujících reaguje na článek, který je bohužel takový, jaký je. Vzhledem k Vaší představě respektu není nutné jim cokoliv vyčítat.

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 14:02
Reply to  Petra

Petro, obávám se, že jste byla pouze využita k nahonění kliků a rozvíření „diskuze“. Těžko teď obviňovat někoho z hrubosti a arogance, když samotný nadpis je jaký je. Když probudíte v člověku negativní emoce, tak se pak nemůžete divit, že i celý článek čtou mnozí v negativním duchu a stejně na něj reagují. Většina zde nenapsala nic jiného, než vy, tzn. že unschooling je úplně o ničem a naprosto zbytečný. Špatně se to čte, že? Vulgární příspěvky neobhajuji, ale když už vy si můžete „kopnout“ do klasiky, měli byste to umět dopřát i klasikům 😉

Petra
Petra
3. 5. 2019 14:16
Reply to  Kateřina *

Ja do ničeho nekopu. Pokud někomu vyhovuje klasika, je to v pořádku. Ten nadpis zvolila paní redaktorka, ja tohle nikdy neřekla. Článek vubec klasicky system neřeší. Je o tom, jak to mame my a ze nám to funguje. Nic vic.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 14:46
Reply to  Petra

Myslim,ze by jste mely s p.redaktorkou navzajem spolupracovat pri tvoreni clanku,aby tu nebylo to,ze ja ten titulek nee,to ona..je to hloupost,ale pak tu vznika,co tu vznika,bohuzel..nedivte se a nezlobte se na lidi..ja osobne bych s nim pred uverejnenim minimalne souhlasila. At Vam to funguje i nadale😊

Václav
Václav
3. 5. 2019 15:36
Reply to  Ilona

No, také mě napadlo, co to tu je za divné uspořádání vztahů, když hlavní „protagonisté“ nemohou mluvit do podmínek uvěřejnění jejich článku. I když jde „jen“ o nadpis.

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 18:01
Reply to  Petra

Petro, asi jsem tedy nepochopila Vaše vyjádření „Škola má prý připravovat na život. Souhlasím. Ale pak by měla jako skutečný život vypadat. Lavice, zvonění, třičtvrtěhodina na každý předmět (o jejichž obsahu by se dalo široce debatovat), několikaminutová pauza a pak další nalejvárna… A především třída plná stejně starých dětí, tedy bez možnosti okoukat něco od starších nebo se naučit pomáhat mladším. “ Myslíte si, že diskutující o unschoolingu nic neví. No, můžu Vám tedy zodpovědně říct, že ani Váš popis na klasickou školu nesedí. Možná tak před x lety, ale dnes je to v mnohých školách úplně o něčem jiném. Váš popis sedí asi tak, jako většina příspěvků zdejších diskutérů na unschooling. Je to přesně, jak píšete zde v diskuzi, každé má své pro a proti a každému vyhovuje něco jiného. Ale že mě vyhovuje něco jiného, neznamená, že ti druzí to mají – dělají špatně. A článek i s titulkem tak prostě vyzněl. Tak přeji příště šťastnější ruku při psaní a pevnější při rozhodování s jakým titulkem se Váš příspěvek uveřejní 🙂

Lea
Lea
3. 5. 2019 19:10
Reply to  Kateřina *

Kateřino,v některých školách je to jinak. Ale rozhodně ne v mnohých.Většina škol funguje tak, jak to Petra popsala,bohužel. Ty jiné školy jsou výjimkou .

Kateřina *
Kateřina *
3. 5. 2019 19:59
Reply to  Lea

Ano a stejně tak jsou rozdíly i v domácím vzdělávání. Dokud budou všichni brát za „normální“ názor paní Petry o klasické škole, mnoho se také nezmění. Pro mě je normální klasická škola příjemná, vstřícná k žákům i rodičům a s podnětným prostředím ke studiu. Předpokládám, že i paní Petra je spoluzakladatelkou jedné takové školy, která se pyšní těmito přívlastky. Vedeme tu žabomyší boj o slovíčkaření. Když tu někdo napíše, že biomatky jsou vymaštěný slepice, tak to taky odsouhlasíme, protože u „většiny“ to tak skutečně je?? Mě nepopouzí její styl života, výchovy, vzdělávání dětí. Co řeším, je, že jim nepředává správné informace a děti získají vzdělání především v oblastech o které projeví zájem. Zbytek nemusí existovat. To mi z dlouhodobého hlediska přijde kontraproduktivní, ale to je můj problém 🙂 Jinak článek se mi zdá napsaný ve stejném duchu, jako je rozhovor s šestiletým dítětem. Něco ti nabulíkuju a bude klid. Ale většina zde má trošku komplexnější vzdělání a občas i přemýšlí. Tak se nedivme, že mnoho lidí nesouhlasí s některými informacemi, které paní Petra předává svým dětem jako podklad ke vzdělávání. Tyto informace mi přinést dítě ze školy od učitelky jako fakt, tak má vážný problém – dítě i učitelka.

Lea
Lea
3. 5. 2019 22:37
Reply to  Kateřina *

Prosím Vás Kateřino,i ve škole se děti často dozví věci,které třeba už neplatí,věda to vyvrátila,ale škola to ještě učí po staru.Ale ono se nic tak hrozného nestane.In formací je prostě tolik,že nikdo nemůže vědět všechno a správně. a ve věku těch dětí nemusí vědět všechno do detailu . A Vy jste si absolutně jistá ,že jste odpovídala na dětské otázky hned přesně a správně?

Kateřina *
Kateřina *
4. 5. 2019 04:25
Reply to  Lea

Samozřejmě, že nevím nic. Děti posílám do školy a doma se s nimi vůbec nebavím. Leo, vše podstatné jsem sdělila v jiných příspěvcích ve zdejší diskuzi. Myslím, že je zbytečné se opakovat. Pěkný den.

Lea
Lea
5. 5. 2019 19:23
Reply to  Kateřina *

Takhle Vás tedy neznám, Kateřino.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 14:05
Reply to  Petra

Pokud je administrator vymazava,tak se to opravdu nedozvime,ale uznavam,ze urcita slova sem nepatri.

Káča
Káča
4. 5. 2019 09:41
Reply to  Petra

Paní fialova, asi jste myslela Fialovå že?

Ilona
Ilona
4. 5. 2019 21:20
Reply to  Káča

Ano,nebo editor,provozovatel webu..

Paeris Kiran
Paeris Kiran
3. 5. 2019 15:04
Reply to  Petra

Tak jenom dotaz – jak se tedy „unschooling“ dítě domluví s matematiky kteří mají naprosto jasně ustálený formalismus s upřímnou snahou o jasné a jednoznačné definice které budou zcela univerzální po celé planetě?

Ostatně – jaké bude mít takové dítě šance třeba v medicíně kde prakticky hlavním parametrem pro zvládnutí anatomie je PAMĚŤ.
(tedy schopnost se prostě našprtat velké množství faktů – což ostatně platí i pro spoustu dalších oborů kdy bez pamět umožňuje postavit barák z cihel…
bez paměti (cihly) musíte každou jednu cihlu znova vyrábět)

Petra
Petra
3. 5. 2019 15:14
Reply to  Paeris Kiran

Opravdu nemám kapacitu na to, abych na tohle odpovídala každému zvlášť. Pokud vás problematika zajímá, zjistěte si, jak se deti třeba v summerhillu nebo sudbury nebo unschooleri v režimu IV učí matematice a dalším oborům, které potrebuji… informaci je dostatek. Napr. http://Www.svobodauceni.cz

Matina
Matina
5. 5. 2019 11:18
Reply to  Petra

Viděla jsem film Summerhill a zajímám se o svobodu učení. Film se mnou viděl i syn a prohlásil, že do téhle základní školy by chtěl chodit. Domácí vzdělávání pro nás z ekonomických důvodů nebylo možné, ale současné školství synovi nevyhovuje a když to tak vidím kolem sebe, ani spoustě jiných dětí (rodin). Je skvělé, že tuto možnost máte a využíváte ji. Vašim dětem přeji, ať jim touha po vzdělání vydrží.

jerry
jerry
3. 5. 2019 11:31
Reply to  Petra

No a já vám přeji, abyste to nervově zvládla, až ty vaše“sebeřízené“ děti narazí na realitu života, a pak si vás podají za to, co jste jim to v dětství udělala. Jednu takovou jako jste vy jsem viděl „řádit“ velmi blízko sebe, a nepřejte si vědět, jak ty její 4 „unschoolingové“ děti v životě dopadly.

Ruth
Ruth
3. 5. 2019 15:41
Reply to  Petra

Je mi jasné, že Vaše děti budou úspěšně a spokojeně. Pár děti z domácí výuky jsem poznala, nemají problém se začlenit na gymnáziu, střední škole. Sama na svych dětech vidím, že jim klasické, frontální vzdělávání vůbec nesvědčí. Na domácí výuku nemám kapacitu, ani bych to neskloubila s práci. Předpokládám, že děti absolvují zkoušky, domácí vzdělávání není žádná divocina.

Káča
Káča
4. 5. 2019 09:39
Reply to  Petra

Určitě Vám nikdo neupírá právo vyučovat své dětí ani právo na svůj názor. Stejně tak, pokud jdete „s kůži na trh“ lze očekávat i opačné názory. Co mne velmi překvapuje, že vysokoškolsky vzdělaný člověk voli povolání „matka“ a to je opravdu hodně málo. Patrně až dětí odrostou (dovoluji si očekávat, že nebudete rodit do 50) z Vás bude uchazecka o zaměstnání s praxí matky a to není moc dobrá perspektiva. O vašem důchodovém zabezpečení raději ani neuvažuji. Jsem prakticky uvažující člověk Také jsem si prohlédla stránky „vaši libeřecké skoly “ ve skutečnosti se o školu nejedná neboť chybí zápis do rejstříku škol (možná jsem jen přehlédla). Zato jsem si všimla e-shopu a proseb o dary typu pastelky atd. Tedy kombinujete domácí vzdělávání s klubem pro dětí. Za sebe jen doufám, že toto stát nebude finančnė podporovat, protože pokud si chcete hrát s dětmi, tak pouze za své a to včetně zabezpecení takových rodičů ve stáří.

Václav
Václav
4. 5. 2019 10:06
Reply to  Káča

po faktické stránce nevím, nehodlám ověřovat, ale líbí se mi Váš způsob uvažování… svěží závan zdravého rozumu 😉

Lea
Lea
5. 5. 2019 19:27
Reply to  Káča

Povolání“ matka“ většinou žena volí,má-li malé dítě.To Vám uniklo?

Katka
Katka
3. 5. 2019 09:23

Zase jedna ze supermatek, která má superděti ……… všechnoví, všechno zná, jsou nejlepší

Lada
Lada
3. 5. 2019 09:25

Moje známá má dva syny. Oba jsou inteligentní, ale…

Starší kluk je zvídavý, už ve školce se naučil číst, psát, počítat, velmi živě se zajímal o vše kolem sebe a nasával informace jako houba. U takového dítěte bych si dovedla představit, že se opravdu dokáže vše potřebné naučit i bez školy takovým stylem, jakým autorka učí své děti.

Mladší chlapec je jeho pravý opak – sice chytrý, ale lenivý a bez zájmu o cokoli. Odmalička ho kromě hraní si s autíčky nezajímalo nic, k získávání nových znalostí měl vyložený odpor, a kdyby nenastoupil do školy, tak číst, psát ani počítat neumí dodnes, protože sám od sebe by se to rozhodně nesnažil naučit. Jen díky tomu, že chodí do školy, kde se prostě MUSÍ učit, získává potřebné znalosti a dovednosti a kupodivu je z něj jedničkář. Stylem výchovy, který navrhuje autorka článku, by ale z takovéhoto dítěte vyrostl zaostalec, který se neumí ani podepsat, počítat umí maximálně do pěti a jediná Polárka, kterou zná, je značka zmrzliny.

Dana
Dana
3. 5. 2019 09:25

Většina z diskutujících si z článku vytáhne jen to, co se jim hodí. Píší o izolaci dětí, ale je tam jasně napsáno, že děti chodí do komunitní školy. Nejsou v izolaci. Vysokou školu paní vystudovala a pokud budou její synové chtít, vystudují ji také. Jasně to tam píše. Mé děti chodí do normální základní školy, dcera ji úplně v pohodě dává. Syn v období školky stále prahnul po nějakých informacích. Znal toho spoustu, chtěl….. V 1. třídě se setkal s učitelkou, která mu všechen jeho zájem vzala. Neměla chuť řešit s ním jeho dotazy, názory, diskutovat…. Prostě rezignoval. Domácí vzdělávání není pro všechny. To je jasné. Ale nikdy jsem se nesetkala s tím, že ti, kteří nejdou s hlavním proudem, jiné osočují, dělají z nich blby nebo jinak útočí. Ti vám naopak řeknou, že unschooling pro každého rozhodně není a že to, jak vedete vaše děti vy, je v pořádku. Protože každý rodič dělá pro děti to, co si myslí, že je nejlepší.

Petra
Petra
3. 5. 2019 09:28
Reply to  Dana

Dano, dekuji… jste asi první, kdo článek dobře četl a pochopil…

Jana
Jana
3. 5. 2019 17:25
Reply to  Petra

Děkuji za článek. Získávám na toto téma informace, protože pravděpodobně nějaká forma domácího vyučování čeká i mou vnučku. Když mi to syn řekl, měla jsem řadu protiargumentů podobných mnohým diskutujícím. Časem, když jsem se s tématem víc seznámila a taky se víc zamyslela nad tím , že ne vždy to co dělá většina, je to nejlepší, změnila jsem názor. Samozřejmě to není metoda pro každého rodiče a pro každé dítě. Ale rodiče, kteří tuto metodu volí, jsou ti, kteří mají o vzdělání dětí zájem a snaží se je vést co nejlépe podle svého svědomí. Fandím vám i vašim dětem.

Lea
Lea
3. 5. 2019 19:21
Reply to  Jana

Byla jsem na tom podobně,také jsem měla pochybnosti. Ale čím víc toho vím,tím jich bylo méně.Opravdu to není pro každého a ideální je spojit se s podobně smýšlejícími lidmi a spolupracovat.

Lea
Lea
3. 5. 2019 19:17
Reply to  Petra

Nebojte se ,není první,ani jediná.Ale ty lidi tady(článek vyšel i na Novinkách),nemá cenu přesvědčovat.Ani já nepochybuji o tom ,že z vašich dětí vyrostou velmi schopní lidé.

Martina
Martina
5. 5. 2019 11:21
Reply to  Dana

Vnímám to stejně.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 09:29

Precetla jsem vickrat i prispevky lidi..chapu,ze maminka ma pedagogicke vzdelani,deti zrejme zvlada,i kdyz ma prcka 2 roky,fajn…jen si rikam,co ji k tomu vede,stranit deti klasicke skoly,kolektivu,jinych dospelych autorit,osobne bych nezvladla udrzet ucici rezim v domacnosti…plus predmety jako prvouka,TV,tvoreni treba v druzine..ja si cenim treba na tride dcery prvnacka stmelenost,ackoliv jsou z ruznych skolek a neznaly se..drzi spolu,pomahaji si..do zivota myslim dulezitejsi nez byt doma s mamkou..no to je vlastne jedno,mam to jinak a koukam,ze i vetsina lidi tu..stmelenost rodiny radi provadime i po prijezdu z druziny,neni nutne byt spolu od rana,jsem rada,ze se deti zacinaji odpoutavat od mamy kvocny😆prirozeny vyvoj…

Hanka
Hanka
3. 5. 2019 10:44
Reply to  Ilona

Četla jste špatně. Děti nestraní kolektivu, chodí do komunitní školy. Mají kroužky, kamarády….. U mého syna v 1. třídě došlo k rozdělení na „hodné“ holčičky a „zlobivé“ kluky. A dostávali to slušně sežrat. Syn školu rád nemá a asi mít rád nebude. Bohužel nejsem zatím ten rodič, pro kterého je domácí vzdělávání vhodné, ale ráda v tomto podpořím svoje děti, které jednou budou rodiči a třeba se pro toto rozhodnou.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 11:13
Reply to  Hanka

To je fajn,kdyz se citite..vzdy ve vsem a vsude je to o lidech a mrzi me tato zkusenost,ne vzdy holcicky jsou hodne proto,ze jsou zenskeho pohlavi a naopak…

Hanka
Hanka
3. 5. 2019 11:34
Reply to  Ilona

Také mě to mrzí, kvůli synovi. Proto popsaný způsob výchovy nezatracuji. Syn byl velmi zvídavé dítě. Ve školce mi vždycky říkali, že je neuvěřitelné, kolik toho ví. Bohužel ve škole narazil. Na jeho otázky k tématu nebyl čas, paní učitelka nepřipouštěla diskutování. Syn není žádný svatoušek, ale ani žádný hajzlík, který si v 6 letech zasloužil takové zařazení. Jako všichni chlapci tam. Proto mohou být různé alternativy vzdělávání, pokud jsou vhodné pro dané dítě. A určitě z nich nevzdělanci nebo spratci vyrůst nemusí. Nebo taky jo. Ale to přeci z „normální“ školy také.

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 12:17
Reply to  Hanka

Chapu a mrzi me to dle vlastnich zkusenosti,dcera 6 let a syn 3 jsou jako voda a ohen..ona hodna,mila hezka holcicka a on Helboy,cert s cervenymi rohy,tak mu rikam uz od dob v brisku..tak to je a je to prave krasne ..kazdy je jiny a zadne klony,jen se trochu obavam,jde k zapisu do skolky,kde dcera byla za hodnou..tak co..treba prekvapi😉proste je tak beru,kazdy ma jine potreby,naroky..

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 12:19
Reply to  Hanka

A sektovat kluky v 6ti letech je nesmysl,stejne jako holky andilky..nejsme v lagru.

Káča
Káča
4. 5. 2019 10:12
Reply to  Hanka

A řešila jsme ten problém? Nebo o tom jen bokem mluvíte?

Iveta
Iveta
4. 5. 2019 14:30
Reply to  Hanka

Klasická škola v té podobě, v jaké ji tu převážně provozuje stát, se od dob Marie Terezie moc nezměnila. Slouží k výrobě ovcí, resp. ovčanů. Vašeho synka je mi líto.

Václav
Václav
4. 5. 2019 16:18
Reply to  Iveta

Jestli tomuto věříte, pak vůbec netušíte, jak školy za Marie Terezie vypadaly, Iveto…

Ilona
Ilona
3. 5. 2019 11:15
Reply to  Hanka

A kolikrat na kolik hodin chodi do teto skoly?Staci jim to,jsou spokojeni,to je dulezite…

Káča
Káča
4. 5. 2019 10:09
Reply to  Hanka

Koukla jste se na stranky tēto komunitní školy? Patrně ne, protože pak by jste věděla, že se o školu nejedná. Je dobrē si údaje ověřit a ne slepė věřit všemu co je napsáno.

Ilona
Ilona
4. 5. 2019 21:47
Reply to  Káča

Vim,ze neni..ale tak se tu o ni pise,jde jen o slovo..neverim vsemu.

Lea
Lea
5. 5. 2019 19:32
Reply to  Káča

No,ono ani některé školy , co ten certifikát mají,se nemají čím chlubit.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.