"Zkrátka, dává ještě někomu takto pojatá zkouška smysl? A když ne, nenastal místo pasivního odporu čas vymyslet konečně něco lepšího?" FOTO: Archív Rostislava Konopy

Rostislav Konopa: Maturitu kritizuje kdekdo, a právem. Ale dokážeme si představit maturitu, s níž bychom byli spokojeni?

Jako ředitel gymnázia sedávám u maturit a jsem z nich tedy dost unavený. Nechci vytahovat ty pověstné a zprofanované ruchovce a lumírovce a dělat tu zkoušku ještě banálnější, než je, ale člověku se samozřejmě vkrádají otázky: To se těch studentů opravdu neumíme ptát jinak? A o co nám vlastně jde? Aby se něco nadrtili na zkoušku, nebo aby uměli přemýšlet v souvislostech? Pokud to druhé, tak z toho je ale nezkoušíme.

A na pozadí mi pořád běží další otázka: K čemu jim tohle bude? Jsem vystudovaný češtinář, ale epiforu a anaforu jsem si dozajista mohl na střední škole odpustit a nic by se mi nestalo, probírá se detailně při studiu lingvistiky na vysoké škole. A určitě bych ji odpustil všem těm studentům středních odborných škol.

Zkrátka, dává ještě někomu takto pojatá zkouška smysl? A když ne, nenastal místo pasivního odporu čas vymyslet konečně něco lepšího? Nebo k tomu aspoň nějak přispět?

S tímhle úmyslem jsem otevřel diskusi o správné maturitě ve skupině Učitelé + na Facebooku. Názory se lišily, ze spousty komentářů byla cítit hlavně frustrace ze současného stavu. Mě to přimělo srovnat si myšlenky, jak by mohla vypadat maturita, s níž bych byl spokojený. Tady jsou.

Za prvé: maturitní ročník bych pojal jako samostudium proložené povinnými konzultacemi. Klasickou výuku v posledním ročníku, která se často omezuje na dril k maturitě, bych zrušil. Je to neuvěřitelná ztráta času.

Maturantům bych tak vytvořil prostor pro samostatnou závěrečnou maturitní práci. Na té by přece automaticky mohli ukázat vše, co si od středoškolského vzdělání slibujeme: zda rozumí textu (opírali by se v ní o nějaké zdroje), zda umí zpracovávat informace a ověřovat je, zda dokáží psát, kriticky přemýšlet, zda svou práci zvládnou prezentovat.

Taková maturitní práce se dá dělat na jakémkoli typu školy a taky se to již děje. Dá se zaměřit oborově, případně spojit s nějakým hmatatelným výstupem. Součástí je obhajoba před komisí, úroveň se dá v případě pochybností přezkoumat, práce se archivují. Má to nějaký háček? Já ho nevidím.

U nás na škole jsem zavedl projektové vyučování s tím, že ročníková práce má mít i rozměr společenské užitečnosti. Studenti si například vybrali projekt o bezdomovectví a při tom byli na stáži v azylovém domě. Když člověk něco pozná zblízka, rozumí tomu daleko lépe.

Mluví se o tom, že současné maturity nejsou k ničemu vysokým školám, kam se studenti pak hlásí. Ta zkouška je marná i z tohoto pohledu. Studenti se učí na maturitu pro maturitu. Ale závěrečnou práci by si studenti mohli odnést k příjímačkám.

Je ještě něco, co by podle mě měla obsahovat státní maturita? Ponechal bych slohové práce v češtině a zkoušku z cizího jazyka. Sloh o počtu 250 slov mě uráží, ale chápu, že není fér požadovat od žáka učňovského oboru s maturitou totéž, co od gymnazisty, už jen proto, že má na češtinu poloviční časovou dotaci. Myslím, že by se to mohlo vyřešit zavedením dvou úrovní maturity. To platí i pro znalosti angličtiny nebo jiného jazyka. Maturant z gymnázia by měl mít úroveň logicky vyšší, a měl by z ní být i zkoušen. Takže B2 a nikoli B1, jak je tomu dnes.

A co matematika? Ano, matematická gramotnost patří k všeobecnému středoškolskému vzdělání, ale zkoušku bych nechal jako volitelnou. A to dokud se nezlepší samotná výuka. Mluvíme o maturitách bez kontextu, ale jak se matematika učí a jaké výsledky z ní studenti mají, se nejvíce odvíjí od kvality a osobností učitelů. A učitelé na matematiku a fyziku prostě na trhu práce dlouhodobě nejsou. Školy se o těch pár absolventů MATFYZ přetahují se soukromými firmami a v této platové konkurenci nemohou obstát.

To už bych ale ve svých úvahách zabrousil k platům a odměňování učitelů, a to je zase na jiný článek. Zpět k maturitě. Jak by podle vás měla vypadat maturitní zkouška, s níž byste byli spokojeni?

Rostislav Konopa absolvoval Pedagogickou fakultu UK s aprobací Český jazyk – Základy společenských věd. Pracoval jako pedagog na různých soukromých školách (ZŠ a SŠ), působil jako metodik a lektor pro Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, dále jako kouč pro NIDV v rámci realizace školské reformy a jako poradce při realizaci zakládání II. stupňů ve školách. Několik let strávil jako zástupce ředitele a poté ředitel v montessori gymnáziu Duhovka. V dětství prošel skautským oddílem Pražská Dvojka pod vedením spisovatele Jaroslava Foglara, kde získal dekret skautského vůdce. Aktuálně pracuje jako ředitel Pražského humanitního gymnázia.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x