Tereza Puldová s dcerami Aničkou a Barunkou. Foto: archiv rodiny

Tereza Puldová: Jak teď učí škola, založená na prožitcích? Pomocí dopisů a školního rozhlasu

Naše dvě dcery chodí do waldorfské školy. Ta je postavena na osobním vztahu učitele a žáka a na živém vyučování. Ale koronavirové prázdniny nečekaně poslaly děti domů. Samotnou mě zajímalo, jak bude spolupráce se školou vypadat, když vyučování nestojí na práci s učebnicemi, ale na barvitě pojatých výkladech učitele a na zážitku dětí. Což je docela těžké zajistit na dálku.

Silná vazba dětí ke svému třídnímu učiteli (a ostatním učitelům, kteří v dané třídě učí), pro mě byla zřetelná zvlášť první dny karantény, kdy byly děti doma doslova smutné. Žádné „hurá, prázdniny“ se nekonalo. Speciálně starší dcera dokonce téměř oplakala, že neuvidí paní učitelku a kamarádky. Považuji to za dobré potvrzení toho, že se do školy nechodí ani nudit, ani trápit.

Koronavirové prázdniny přinesly novou výzvu pro celou školu i pro rodiče a děti. Musím říct, že jsem jako rodič ocenila, že škola si s touto výzvou poradila velmi aktivně a v duchu své filozofie. Distanční vzdělávání úplně nahrává digitálním technologiím, mnohé školy zavedly učení přes Google Classroom a Zoom konference. Waldorfský postoj k digitálním technologiím ale je, že zvlášť na prvním stupni se ve vyučování z mnoha důvodů nepoužívají.

Oba učitelé poslali dětem osobní vzkazy, kde psali jednak o tom, co oni sami dělají, a za druhé dětem sdělili, že se budou učit každý doma podle zadání, která budou přicházet rodičům. Až se zase sejdou ve škole, společně se podívají, kdo co vyrobil, přečetl, prohlédnou si sešity. My rodiče jsme dostali vysvětlující emaily, jak cvičení zadávat, jaký denní rytmus práce je pro děti nejlepší a v příloze materiály k vytištění nebo přepsání dětem jako zadání. Tak jsme doma zahnali smutek z přerušení školy učením. Docela rychle jsme zavedli rámcový rytmus dne, aby tam byl prostor na učení, domácí práce, pohyb, hraní i odpočinek.

Děti si s učiteli píší dopisy

Na aktivní komunikaci se školou jsme zvyklí, máme třídní schůzky každý měsíc a podílíme se v průběhu roku na přípravě slavností, výletů, někdy pomáháme v hodinách (ruční práce, exkurze). Emaily se zadáním úkolů a instrukcemi k jejich vysvětlení tedy pro nás nebyly velkým šokem. V tomto směru rodiče přebrali jakousi roli zprostředkovatele mezi učitelem a žákem.

Ruční práce 2. třída. Pletená slepička, plněná levandulí. Foto: archiv Puldových

Na každý týden tedy dostáváme úkoly, které dětem buď vytiskneme, nebo nakreslíme, opíšeme. Krom toho posílají učitelé dětem dopisy, kde reflektují, co se děje – něco chodí poštou přímo dětem, něco emailem přes rodiče. Každý učitel volí svůj osobitý způsob. Děti také píší dopisy učitelům (čtvrťáci měli odpověď na dopis jako slohovou práci na téma: Co mám ráda na jaru). Doma pokračujeme ve vyšívání, pletení a háčkování výrobků, na kterých děti pracovaly ve škole, nebo začínáme nové podle návodů. Čteme knihy a píšeme do čtenářského deníku.

Velmi rychle vznikl také školní portál, kde jsou všechny texty i audionahrávky, přehledně seřazené podle tříd a týdnů. Rodiče tu najdou i spoustu informací k nenadálé situaci, kdy jsou na chvíli v roli učitelů. Vzniklo hezky formulované Devatero pro rodiče (čtěte pod článkemo tom, jak udržet sebe i děti v klidu, nezahltit sebe ani děti, jak zůstat rodičem i myslet chvíli jako učitel, na koho se obrátit, a jak ocenit učitele, kteří nás ve vyučování aktivně podporují na dálku.

Učitelé hudby a jazyků začali téměř ihned připravovat audio nahrávky písní, čtených instrukcí nebo i celých textů. Například nám přišla dramatizace německého příběhu, který děti podle poslechu přepsaly a ilustrovaly (4. třída), nebo pásmo písniček s doprovodem kytary k tématu Morany (2. třída).

Vysílá rádio Škola

A co mi udělalo opravdu radost je, že krátce po začátku karantény ve škole dostali nápad nahrávky od učitelů využít lépe a vzniklo internetové rádio. Je vtipné, veselé, divadelnické, edukativní a je v něm cítit komunitní duch školy. Moderují ho dva absolventi, něco uvádí pan ředitel a program je sestaven z různých výkladů učitelů pro svou třídu (pravidelná rubrika „učitel v éteru“), učitelé čtou na pokračování příběhy a knihy (odpovídající tomu, čemu se věnovali ve škole), jsou tam i rozhovory, přání dětem k narozeninám nebo i telefonáty žákům domů a rozhovory, jak se mají a co dělají.

Zápis a ilustrace německého textu podle poslechu. Foto: archiv Puldových

Ráno je dokonce rozcvička, ale tu jsme doma ještě nikdy nestihli. Pouštíme si „školu“ až v čase „vyučování“. Těší mě to nadšení, se kterým učitelé vystupují. Uvědomila jsem si, jak moc jsou učitelé ve waldorfské škole vlastně i skvělí herci, kteří umí vyprávět tak, že je chcete poslouchat a sledovat. Program pro děti často baví i mě a večer se vysílá přímo pro rodiče a starší žáky. Vysílají se i besedy a diskuse, hudba, absolventská vystoupení.

Podle programu si každý může vybrat, co chce slyšet, nebo si pak poslechnout reprízu. Mluvené slovo vyžaduje od dětí aktivitu, zapojuje obrazotvornost a podporuje budování představivosti. Zároveň posiluje spojení s učitelem, třídou a celou školou. Naše děti se na vysílání těší podobně jako na telefonáty s babičkou a dědou. Nejvíc se jim líbí četba na pokračování z knihy Egypt – v nitru pyramidy, kterou velmi přesvědčivě namluvili tři učitelé.

Co se děti naučí? Zvládat nečekané krize

V téhle krizové době oceňuji, že můžu zase chvíli být dětem nablízku i v jejich školních záležitostech, i když skloubit to s vlastním home office a péčí o činorodého předškoláka je samozřejmě náročné.

Nejsem zastáncem distančního vzdělávání, i když celospolečensky vnímám, že v mnoha školách to přineslo do vyučování svěží vítr. Jsem ráda, že naše děti neučíme doma, ale že mohou chodit do školy, kde se mají s učiteli i spolužáky rádi. Já jako rodič oceňuji, že mám během roku také možnost blízkého vztahu s učiteli i příležitost pro týmový vztah s dalšími rodiči ze třídy.

Jsem ráda, že děti vidí rodiče, učitele a celou školu spolupracovat při různých příležitostech. To jsou podle mě základní kameny, které nám všem pomohou tento „nouzový stav“ překonat tak, že se děti budou nepřerušeně učit nejen „látku“, ale i další dovednosti, které zvládnutí nečekané krizové situace přináší.

Pro mě je tohle doba, kdy si zase víc uvědomuji, že naší škole věřím, a že se těším, až naskočíme do rytmu pravidelných školních dní.

Tereza Puldová vystudovala výchovu a vzdělávání dospělých na filozofické fakultě. Pracuje jako koordinátorka vzdělávání v organizaci Česká centra a jako lektorka Školy bez poražených. Má tři děti, dvě starší dcery chodí do waldorfské školy v Praze – Jinonicích. 

 

DEVATERO PRO RODIČE

  1. ZŮSTAŇTE V KLIDU

Především myslete na zdraví a klid, jak dětí, tak svoje. Pokud opravdu nejste ve stavu učit se se svými dětmi, tak se na to vykašlete. Nemusíte to dělat a ani vy, ani vaše dítě za to nesmí být nijak trestáno.

  1. DĚTI JSOU V KLIDU

Děti jsou jak známo nerozbitné a omyvatelné, takže to, že my dospělí jsme třeba na konci sil, nemusí rozhodně znamenat, že stejně to mají děti. Čili motivujte je k tomu, aby se samy aktivně zajímaly, co by mohly dělat a aby to dělaly. Možná budete překvapeni, co všechno samy zvládnou.

  1. ŘEKNĚTE SI O POMOC

Máte-li tu možnost, zapojte starší sourozence, hledejte v nabídkách studentek a studentů pedagogiky, zkrátka delegujte tuhle starost na někoho jiného.

  1. ROZLIŠUJTE PODSTATNÉ OD NEPODSTATNÉHO

Ptejte se na to, co z toho objemu učiva, které mělo dítě probrat do června, je opravdu důležité pro jeho další vzdělávání, případně pro jeho život, a kde to najdete.

  1. NENECHTE SE ZAHLTIT

Přichází-li vám ze školy požadavky, které prostě nejste s to zvládnout, odpovězte, že teď se s dítětem učit nebudete a ozvěte se, až to bude možné. A pak to udělejte.

  1. KONTAKTUJTE ŠKOLU

Až to půjde, kontaktujte vyučující, zeptejte se na zásadní vzdělávací obsah a na podporu pro domácí výuku.

  1. ZŮSTAŇTE RODIČI

Pokračujte ve své rodičovské roli. Dělejte to, co byste dělali, kdyby dítě chodilo do školy. Také se běžně ptáte, co bylo ve škole, co se naučilo nového, jestli je domácí úkol, případně ho chcete vidět. V tom pokračujte dál.

  1. MYSLETE JAKO UČITEL/KA

Zapojujte opakování do běžných situací, třeba při společném pečení procvičte převody jednotek. Z takové výuky si děti většinou pamatují víc než z běžného vyučování.

  1. PODĚKUJTE

Poděkujte svému učiteli nebo učitelce za práci, kterou i teď odvádějí. Pro ně je ta situace stejně náročná jako pro rodiče.

 

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x